Slyšíme poslední sloku Ódy na radost: Rekviem za zbabělost!

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/prispevky/2016/09/7032-slysime-posledni-sloku-ody-na-radost-rekviem-za-zbabelost.htm

V roce 1918 měla Československá republika svou modlu T. G. Masaryka. V roce 1989 si našla další ikonu, Václava Havla. Dnes už jen pán Bůh ví, co v jeho projevech a činech byla romantická vize a co záměrná lež. Nebo vizionářská lež, či lživá vize.

[...]

Každému z té doby zůstalo v paměti něco jiného. Na co dnes vzpomínají rodiče tehdy osmiměsíční holčičky ležící na dětském oddělení na Bulovce, kterou po populistické amnestii znásilnil a zavraždil právě propuštěný pedofilní recidivista. Jaký měli tehdy pocit skuteční čeští uprchlíci ze Sudet, když se v roce 1990 omlouval sudetským Němcům, že jejich poválečný odsun „považuje za hluboce nemorální čin“. Již nikdy nevstoupíme do žádného paktu. A v listu The New York Times z listopadu 1993 horoval pro vstup Česka do NATO a dokonce nehorázně tvrdil , že “NATO není nepřítel Ruska, ale jeho partner a přibližování jeho hranic k Rusku není přibližováním nepřítele, ale naopak přibližováním pásma demokracie a prosperity“. Pak 29.dubna 1999 pro francouzský deník Le Monde prohlásil „nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární“.

Bylo by hezké, kdyby byla pravdivou tolik citovaná příhoda z kruhů Olze Havlové nejbližších, že když přišel domů a prohlásil, že se s Čalfou dohodli, že bude prezidentem, reagovala budoucí skutečná první dáma slovy “Jen aby ses z toho, Vašku, neposral".

A v této větě je v kostce povaha dnešní české a evropské politiky.

Kolik “politiků” se již posralo blahem, že jejich profesionální i lidská nedostatečnost dnes září ve světle reflektorů.

Tvrdí se, že ekonomiku řídí neviditelná ruka trhu. Ani náhodou! Ekonomiku řídí zatraceně viditelné ruce těch, kdo si z ní chtějí udělat Stolečku prostři se a Oslíku otřes se. A aby se prostíral doširoka a třásl se jak v zimnici, je třeba nejprve zničit nezávislost národních ekonomik a učinit z nich jednu globální nepřehlednou obludu. A pro tento cíl potřebují neviditelnou ruku ovládající politiku. Jen na těch jejich politických Hurvíncích a Spejblech nesmí být vidět ty vodící provázky ani postava vodiče. Stačí těmhle loutkám podstrčit své mocenské ideje a přesvědčit je, že jsou geniální a přišli na ně politici sami. Oni už se pak vodí sami a navzájem.

Právě tímto způsobem se přes politiku formuje ekonomika a ze spojení obou se rodí neskrupulózní nadvláda.

Čím a kým se rozbíjí 25 let český stát?

Je těžké pochopit a rozumově vysvětlit takovou hlubokou a zrychlující se degradaci Evropy, která se žene do zkázy a ještě jí k tomu hraje orchestr z Titaniku.

Komentář z webu:

Slyšíme poslední sloku Ódy na radost: Rekviem za zbabělost! Když v listopadu 1989 nadšené davy zvonily klíči, všichni tvrdili, že je to zvon svobody. Kdyby tehdy někdo špitl, že tam slyší i první tóny umíráčku, tak by ho dav něžně ušlapal.

Vyšlo na Nová republika a jinde.

Článek byl publikován 22.9.2016


© 2019-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.