A co zvířata?

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/zvirata/2016/05/6882-a-co-zvirata.htm

Vladimír Stwora

Už skoro týden řádí obrovské požáry v kanadské Albertě. Nejhůře postižené je město Fort McMurray, které je kompletně obklíčeno ohňovou stěnou. Část domů na okraji města už lehla popelem, ale většina domů včetně středu města ještě stojí. Město bylo kompletně evakuováno, 88 tisíc lidí muselo narychlo opustit své domovy. Mnozí dostali příkaz k evakuaci, když byli v práci a nebylo jim ani dovoleno vrátit se domů a vzít si par základních věcí. Kolem města byly postaveny zátarasy a policie hlídá, aby nikdo nepronikl dovnitř. Bohužel, v mnoha domech zůstala zvířata.

[...]

Vždycky, když dojde k podobné tragédii, myslím hlavně na to, co se stane se zvířaty. Ta totiž na záchranu nemají nárok. Jsou to „jen zvířata“. I když někteří lidé měli teoretickou možnost vzít si své psy a kočky s sebou, v provizorních evakuačních centrech se s mi nepočítá a záchranné týmy je většinou odmítají brát. Pokud lidé stačili odjet svými auty, často se jim podařilo vzít si zvířata s sebou, ale pokud byli evakuováni hromadně autobusy pod kontrolou záchranných týmu, měla zvířata prostě smůlu.

V bezpečné vzdálenosti od opuštěného města parkuje několik dodávek milovníků zvířat připravených projet městem a zachraňovat zvířata, ale není jim to povoleno. Znám kanadskou policii. Jejich ústřední heslo safety first – nejdůležitější je bezpečnost, mají hluboko pod kůži. I když jsem přesvědčen, že mnohý majitel zvířete nebo milovník zvířat by riskoval život a do města vjel, neprojde přes policejní zátarasy a policie je naprosto neoblomná. Právem se navíc obává, že kdyby pustila do města záchranné týmy, mohli by mezi nimi proklouznout i zloději, kteří by loupili a rabovali pod záminkou záchrany zvířat.

Přesto se našla skupina dobrovolníků, které se podařilo proniknout do uzavřeného města a hledají zvířata zavřena v bytech a domech. Jen za středu a čtvrtek zachránila na 230 zvířat. Samozřejmě, že se to policii nelíbí a skupinu vyhnala.

[Skupina mi...]
Skupina milovníků zvířat čeká, až jí bude povolen vjezd do uzavřeného města

Teplota vzduchu už několik dnů překračuje třicítku a vane silný vítr. Kdo jste někdy byli u hořícího domu, víte, jak sálá. A teď si představte, že ne dům, ale ohňová stěna kilometry dlouhá obepíná město, teplota v domech, pokud ještě nehoří, musí být děsivá. Nepovedlo se mi zjistit, zda do města stále funguje dodávka elektřiny, ale patrně ne. Bylo by to příliš riskantní. To znamená, že pokud v domě je klimatizace, neběží.

Podívejte se na návštěvu v pekle. Video je staré čtyři dny. Dnes je situace ještě mnohem horší, oheň obklíčil město ze všech stran:

V jednom okamžiku (1:30) na videu zahlédnete zvíře, snad jelena nebo co jak běží přes cestu zleva doprava směrem k ohni. A tohle zvíře bylo na tom ještě dobře, mělo rychlou smrt.

Zvířata zavřena v domě musí být vyděšená na smrt. V moha případech je zvíře zavřeno v kleci a nemůže se dostat ven. Většinou dávno nemají vodu ani jídlo. V místnostech musí být strašlivé vedro. Jejich páničkové zmizeli a oni tam pomalu umírají, vystresováni, dehydrováni a hladoví už několik dnů. Teď je zrovna období, kdy se rodí koťátka, kolik kočičích maminek se o ně pokouší starat v rozžhaveném městě?

Hledal jsem na internetu stránky zabývající se záchranou zvířat z uzavřeného města a našel jsem srdce rvoucí vzkazy zoufalých majitelů zvířat na stránce https://fortmacanimalrescue.crowdmap.com/reports. Zde mohou lidé vkládat zprávy o svých zvířatech zavřených v domech a bytech ve Fort McMurray. V mnoha případech majitel uvádí přesnou adresu a připojuje povolení vylomit dveře. Momentálně je tam registrováno 62 psů, 205 koček, 21 králíků a dalších hlodavců, 11 hadů a ryb, 2 koně a 14 ptáků v klecích. Celkem 294 zvířat. Předpokládá se, že skutečný počet zvířat zavřených v domech bude desetkrát větší. Kolik jich ještě žije, nikdo neví, je to už šestý den.

Denně sleduji zprávy z Alberty a mám pocit velké bezmoci. Nemohu udělat nic pro záchranu těch chlupatých a opeřených chudáků, tak aspoň píši tento článek. Vzpomínám si, že když bouchly reaktory ve Fukušimě a lidé z blízkých vesnic museli být rychle evakuováni, zvířata také zůstala v opuštěných domech a umírala hladem a žízní pomalu a dlouho. Je něco špatně ve společnosti, která v případě pohrom a katastrof zachraňuje jen vlastní druh a nechává ostatní dítka přírody krutému a často pomalému umírání. Jako kdyby zvířata necítila strach, bolest, hlad, jako by jejich pocity nebyly dostatečně velké, aby to ospravedlnilo jejich záchranu. Někdy se skutečně stydím za to, že jsem člověk.

Zdroje

Článek byl publikován 9.5.2016


© 2021-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.