Jak umírá chlap

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/naokraj/2006/09/1734-jak-umira-chlap.htm

Vladimír Stwora

Přiznám se, že jsem viděl jen asi všeho všudy tři pořady se Steve Irwinem. Ne že by mě to nezajímalo, ale dávají to tady málo. Tedy možná to dávají, nevím, přesněji bych měl říct, že se na televizi skoro nedívám, takže pokud jsem to viděl, byla to prostě náhoda. Pokaždé jsem měl z jeho pořadů dobrý pocit.

Mám přírodu rád, ale jsou věci, které nemusím. Jako brát do rukou různý odporný nebo nebezpečný hmyz, hrabat se rukama v obrovské kupě výkalů vyprodukovaných čímsi, už jsem zapomněl, kterého zvířete, strkat obličej před rozeklaný jazyk šíleně jedovatého hada, krmit krokodýly z ruky nebo se pohybovat v nebezpečně malé blízkosti stáda divokých slonů. Steve Irwin tohle všechno dělal. A zřejmě ještě mnohem víc.

[Steve Irwin]

Přitom dokázal poutavě a zajímavě komentovat to, co právě dělal. Vždy z úsměvem a tak nějak snadno. A zvířata ho, kupodivu respektovala. Snad nějak vycítila, že jim nechce ublížit. Nedávno prý dělal další šílený kousek, za který mu dokonce hrozilo obvinění. Krmil krokodýla z ruky a ve druhé ruce přitom držel svého ročního syna.

Steve Irwin dnes umřel. Při natáčení pořadu „Mořští zabijáci“ se dostal do příliš těsné blízkosti rejnoka, ten na něj zaútočil svým bodcem, který může být až 30 cm dlouhý, a propíchl mu srdce. Irwinovi sice štáb poskytl okamžitě první pomoc, volali záchranku, ale bylo už pozdě. Podle vyjádření odborníků měl Steve obrovskou smůlu. Bodec rejnoka je sice nebezpečný, zranění způsobena tímto zvířetem jsou velmi bolestivá a špatně se hojí, ale smrtelná bývají zcela ojedinělé.

A tak to bývá. Člověk, který často a pravidelně nasazoval život při hrátkách se zvířaty mnohem nebezpečnějšími, nakonec doplatil na hloupou náhodu. Vyčerpal své štěstí.

Bylo to zbytečné? Ne, nebylo. Muselo se to stát. Takhle nesmyslně umřel i jiný skutečný chlap, Antoine de Saint-Exupéry. Při dopravě pošty se jeho stroj zřítil kdesi do moře. Nikdy ho nenašli. Exupéry miloval svou práci stejně jako Irwin. Myslím, že oba milovali život. To, že denně podstupovali riziko, patřilo k jejich profesi. To nebyla zbytečná smrt způsobena hazardem se svým zdravím, ubohou potřebou adrenalinových sportů blbečků, kteří z vysokých mostů dělají bungee jump, vrhají se na motocyklu s padákem ze skály nebo skáčou z vysokých budov s padákem .

To, co dělal Steve, bylo kalkulované riziko, kterému se nemohl vyhnout, protože to, co dělal, měl raději než strach ze smrti. Tak, jako Exupéry. A tak, jak jednou zřejmě zemře i Robert Fisk, který také nasazuje život, vstupuje do center nejnebezpečnějších válečných konfliktů, aby viděl na vlastní oči a mohl to sdělit světu. Předpokládám, že i panu Fiskovi to jednou nevyjde a zemře na nějakou úplně zbytečnou náhodu - uklouzne na rozbitých schodech, zabije ho nějaký pošuk, či něco podobného.

Steve Irwin byl chlap. Svou smrtí udělal za svou práci vykřičník. Tím ji potvrdil.

Článek byl publikován 4.9.2006


© 2020-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.