Diskuze k článku
Tentokrát na konec roku...
Příspěvků 12
vsechno je emocionalne jine, emoce jsou programovatelne (predpokladam neco jako Pavlovuv pokus kde zradlo pro psa je nahradeny televisi) mozna je to tak dobre ??, mozna je to velka ztrata. Rekl bych zle ze cilem a dopadem je zniceni rodine citove struktury a nahrazeni cimsi z Platonovy Republiky.
Ja myslim ze slavnosti konce roku nikdo nebere jako veselici nebo naval stesti. Trochu prehanite. Proste neco konci, a neco zas zacina. Vystrili se par petard a 2.ledna se jde zas do rachoty a zivot jde dal. Taky si myslim ze do "oslav Noveho roku" dost hrajou Vanoce, coz si myslim ze treba pro deti jsou naprosto idealni svatky - dospele pak ve vetsine samozrejme spis stresujou. Kdyby nebyly Vanoce par dni pred koncem roku tak by slavnosti Noveho roku byly uplna nuda, pak byste se tim nemusel ani zabejvat.
... Přeji všem, aby to tak bylo ...
------
.. take vam to preji. A pozdravte Vase sousedy na konci ulice ..
"...proč by měl být konec roku-tedy Silvestr až takový veselý.."
Jako dlouholetý pracovník v pohostinství, byste měl vědět, že když se chcete podívat na svět střízlivýma očima, musíte se ožrat! A protože většina lidí nemůže celej rok chlastat, chtějí to na konci roku dohnat a pak z toho akorát blejou, to když konečně vidí, jakej ten svět ve skutečnosti je!
„Nový rok je svátek, který má své kořeny v několika pohanských svátcích, jež se slavily ve starověkém Římě. Svátek 1. ledna byl zasvěcen pohanskému bohu jménem Janus, jehož jméno je [v mnoha jazycích] základem pojmenování prvního kalendářního měsíce. Janus byl zobrazován se dvěma tvářemi na protilehlých stranách, což znamenalo, že se dívá jak do minulosti, tak do přítomnosti. Tvrdilo se, že kdo vítá první den tohoto měsíce vesele, se smíchem a v hojnosti, prožije celý rok šťastně a v pohodě. Touto pověrou se při novoročních oslavách řídí i mnozí naši krajané . . . Při některých pohanských svátcích lidé přinášeli oběti přímo nějaké modle. Některé z těchto svátků se vyznačovaly nechvalně známými nemravnými orgiemi a lidé se při nich dopouštěli cizoložství a smilstva. Jiné oslavy, například svátek na počest Januse, byly spojeny s výstřednostmi v jídle a pití, s opilstvím a nejrůznějšími druhy nečistoty. Jestliže si vzpomeneme, jak jsme my sami v minulosti slavili Nový rok, musíme si přiznat, že jsme se na této pohanské oslavě podíleli všichni.“ (Jeden gruzínský týdeník)
V našich končinách vládne mier, väčšina z nás má strechu nad hlavou a aspoň aký-taký príjem.
Máme knihy, hudbu a internet. Nie je dôvod na skepsu, v porovnaní s inými, menej šťastnými, sme na tom výborne.
A predsa sme nespokojní. Chceme viac. Nie pre tých, čo majú menej, alebo skoro nič. My chceme viac pre seba.
A preto nebudeme mať viac, lebo si to nezaslúžime. Je nemožné naplniť malé srdce, lebo ono je večne nespokojné, večne hladné. Kým sa nenaučí rozdávať.
Prajem všetkým čitateľom Zvedavca a samozrejme aj Vladimírovi, široké srdce, ochotné dávať a šíriť pokoj, lásku a porozumenie.
K tomu dobré zdravie, odvahu ísť za naplnením svojich cieľov a nádejí.
Tolstoj kedysi povedal: "Nikto nedáva viac, ako ten, kto dáva nádej."
Staňme sa teda jeden pre druhého nositeľmi tejto nádeje a vytvoríme nové nebo. Pre všetkých ľudí dobrej vôle.
příjemné mrazení v zádech, díky
ad Tolstoj
Jenom aby ta naděje nebyla mrkví na provázku, před čumákem osla nebo dokonce Fata starýho Morgana.
PS. Hezký Vánoce dobrým lidem a pamatujte, že Jéžíšek se narodil v chlívku, tak ať to podle toho u Vás vypadá aby se nakonec neleknul a neutek...
Dcerce bylo asi pět roků, když moc prosila, aby mohla společně s námi přivítat Nový rok a že vydrží být vzhůru až do půlnoci a že se na to odpoledne pěkně vyspinká. Počítaly se poslední okamžiky před příchodem Nového roku, když se dcerka najednou strašně rozplakala a mezi vzlyky sdělovala, že "nechce aby ten Starý rok odešel a proč má odejít, když byl tak moc hezký?". Byla k neutišení i přes sliby, že ten Nový rok bude také moc hezký do doby, než se spustil ohňostroj a kanonády v okolí a nastala velká sešlost se sousedy a jejich dětmi venku. To bylo prvně a zatím naposled, co se u nás Nový rok také vítal pláčem. Do jisté míry jsme pociťovali tento svérázný začátek Nového roku jako určité dcerou provedené hodnocení Starého roku a tím i nás. Zažili jste to někdy? Je to zvláštní. Přeji hezké vánoce a v Novém roce všem jen to dobré. A aby každý uplynulý rok byl moc hezký...
...na dálku a vědomí, že zdravé kořeny skautingu, nezohýbaných páteří a nezlomených duchů je důvod, proč ten poslední den nemyslet na to, co působí smutek, ale na to, co je důvodem k hrdosti bez ohledu na tok času... Dobrý vítr a suchou stezku!