Strategie Ameriky pro destabilizaci regionu Asie a Pacifiku

Zheng Yongnian

3.10.2012 Komentáře Témata: Asie 835 slov

Protože si myslí, že USA budou investovat obrovské zdroje do konfrontace s Čínou, jako investovaly proti Sovětskému svazu během studené války, zvolily si tyto země, obzvláště ty se spory o mořské hranice s Čínou, postavit se na stranu USA.

USA přesunuly svoji prioritu v Asii z ekonomické politiky do strategické. Došlo k tomu částečně v důsledku toho, že USA se cítí silnými. Po příchodu finanční krize byla ekonomická převaha USA oslabena, ale jejich ozbrojené síly zůstávají nejmocnějšími na světě.

Historie ukázala, že ekonomická konkurence je většinou prospěšná, ale strategická konfrontace může vést, a vedla, k vojenskému konfliktu. Když do takové konfrontace spadnou dvě země, nevyhnutelně se ujmou role dvou starodávných řeckých městských států Atén a Sparty, či USA a Sovětského svazu během studené války.

Spojené státy tvrdí, že jejich prioritní strategie „asijské osy“ má za cíl „zabránit“ hrozbě představované nastupující Čínou, aby v Asii udržely stávající řád. Ale důsledky této strategie, zdá se, dokazují pravý opak.

Je nyní Asie stabilnější, než byla před přijetím této strategie Asie a Pacifik USA? Očividně ne. Čína a USA žily předtím v relativně dobrých vztazích. Ale v důsledku nové americké politiky došlo v Asii k dramatickým změnám.

Před touto novou politikou se Čína a další asijské země neustále přizpůsobovaly, aby mohly uspokojit požadavky ostatních. Většina asijských zemí, konkrétně země ASEAN, přijala pragmatickou zahraniční politiku. Považovaly ekonomický růst Číny za příležitost a podle toho upravily své vztahy s Čínou. Mezitím Čína začala upřednostňovat své ekonomické a obchodní vztahy s ostatními asijskými zeměmi, a úměrně tomu se držela při zemi u politických a strategických záležitostí a uznávala vedoucí roli ASEAN. Právě díky tomuto vzájemnému a mnohostrannému úsilí se vztahy mezi zeměmi ASEAN a Čínou rychle rozvíjely, a bilaterální vztahy mezi Čínou a jednotlivými asijskými zeměmi byly postupně institucionalizovány prostřednictvím různých regionálních, mezinárodních, bilaterálních a multilaterálních kanálů.

Někteří západní učenci si již uvědomili fakt, že během posledních třiceti let udržovala Asie mír navzdory rychlému růstu Číny, což zdánlivě popíralo „tragédii politiky velké moci“, kdy vynořující se velmoc nakonec vyzve existující velmoc. Mír v Asii byl z velké části výsledkem racionálních voleb a vzájemného přizpůsobování se asijských zemí, včetně Číny. Čína učinila svými strategickými prioritami ekonomiku a obchod, místo armády.

Tak zvaná „hrozba“, které USA v Asii čelí – strach, že Čína je nakonec z Asie vytlačí – je proto více kognitivní, než reálná. Kde má tento strach původ? Působí zde mnoho faktorů, včetně tak zvaného „bezpečnostního dilema“ způsobovaného strukturální anarchií v mezinárodních vztazích, odlišnostmi v politické ideologii a nedostatkem vzájemné důvěry.

Jak americká „asijská osa“ ovlivňuje regionální geopolitiku? Zde musíme brát v úvahu vztahy mezi Čínou a USA, Čínou a ostatními asijskými zeměmi, a USA a ostatními asijskými zeměmi.

Zaprvé a především, americká asijská strategie změnila, a dokonce přerušila, proces vzájemného přizpůsobování se Číny a ostatních asijských zemí. Ačkoliv Obamova vláda tuto strategii jen proklamovala ve své politické rétorice, je posun dostatečný, aby u asijských zemí posílil očekávání americké podpory. Protože si myslí, že USA budou investovat obrovské zdroje do konfrontace s Čínou, jako investovaly proti Sovětskému svazu během studené války, zvolily si tyto země, obzvláště ty se spory o mořské hranice s Čínou, postavit se na stranu USA. Ačkoliv reakce Číny na americkou strategii byla z velké části defenzivní, stále to postačuje k tomu, aby to zabránilo dalšímu rozvoji vztahů s těmito zeměmi.

Zadruhé, USA přesunuly svoji prioritu v Asii z ekonomické politiky do strategické. Došlo k tomu částečně v důsledku toho, že USA se cítí silnými. Po příchodu finanční krize byla ekonomická převaha USA oslabena, ale jejich ozbrojené síly zůstávají nejmocnějšími na světě. Během studené války měla ekonomická a vojenská přítomnost v americké zahraniční politice stejnou váhu. Ale svoji „osou“ opětovně zavedly USA do Asie strategické klání. Tato změna donutila Čínu začít svoji strategii přesunovat z ekonomické do vojenské oblasti.

Po letech vzájemného úsilí si Čína a USA nakonec vybudovaly velmi úzké bilaterální vztahy, zejména v oblasti ekonomické spolupráce, obchodu a financí. V důsledku toho někteří američtí učenci vymysleli výraz „ChinAmerika“, aby popsali interakce a vzájemnou závislost Číny a Spojených států. Ale opětovné zavedení strategického klání ze strany USA tyto vztahy změnilo. Historie ukázala, že ekonomická konkurence je většinou prospěšná, ale strategická konfrontace může vést, a vedla, k vojenskému konfliktu. Když do takové konfrontace spadnou dvě země, nevyhnutelně se ujmou role dvou starodávných řeckých městských států Atén a Sparty, či USA a Sovětského svazu během studené války.

USA staví svoji „asijskou osu“ na svém vnímání „národních zájmů“. A podobně i pro Čínu je obtížné změnit své vnímání národních zájmů. To však neznamená, že čínsko-americká vojenská konfrontace je nevyhnutelná. Pokud USA chtějí vytvořit protiváhu Číně v Asii tím, že se v tomto regionu opětovně usalaší, musí Čína najít prostředky, jak vytvořit protiváhu USA. Takové prostředky jsou zárukou míru.

America’s Strategy To Destabilize the Asia-Pacific Region vyšel 29. září na Global research. Překlad Zvědavec.
Známka 1.5 (hodnotilo 57)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

50

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc říjen přispělo 111 čtenářů částkou 17 636 korun, což je 50 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Poučme se, co způsobil totální lockdown v Izraeli26.10.20 00:42 Izrael 3

Jak u Prymulových hrabou a hrabou (pod sebe)24.10.20 18:21 Česká republika 5

Poskytovatelé hudby prý řeší nadřazenost bělochů. Písně čeká přísná kontrola24.10.20 10:04 Neurčeno 6

Soud dnes rozdal podmíněné tresty oběma autorům nápisu v Letech23.10.20 21:43 Česká republika 0

Vipná analýza Prymulova kiksu23.10.20 18:35 Česká republika 7

Prymulův konec? Neradujme se předčasně23.10.20 13:06 Česká republika 2

Sám Prymula náhubek neměl a chodí do restaurace i přes to, že je zavřel23.10.20 08:35 Česká republika 11

Na Slovensku testují "když budeš hodný, můžeš ven" - hlavní cíl hysterie kolem koronaviru22.10.20 21:22 Slovensko 2

Udavač volal linku 158 na chlapa bez náhubku22.10.20 21:14 Česká republika 4

AGENDA 2030 – TVŮRCI NYNÍ ZHODNOTILI SVÉ ZRŮDNÉ PLÁNY22.10.20 13:37 Neurčeno 0

Plánovaná demonstrace 28. října v Praze22.10.20 08:53 Česká republika 0

Bělorusko versus Česko21.10.20 20:43 Neurčeno 13

Česko žádá o pomoc21.10.20 13:25 Česká republika 9

Za polibek bez náhubků 400 euro20.10.20 17:33 Itálie 5

Soud v Německu rozhodl, že omezit zavírací dobu restaurací není opodstatněné19.10.20 21:32 Německo 4

Co je s panem prezidentem?17.10.20 09:47 Česká republika 7

Je třeba říci dost, burcuje Klaus. Nejsme ve válce, nestrašte mrazáky s mrtvolami14.10.20 11:11 Česká republika 3

Erouška je pochybná aplikace s placebo negativním efektem14.10.20 10:15 Česká republika 5

Ve stavu nebezpečí si schválí cokoli bez demokratické kontroly13.10.20 19:31 Česká republika 0

Maďarská poslankyně skartovala knihu dětškých pohádek plnou gayů a leseb, aktivisté ječí13.10.20 18:08 Maďarsko 3

Měnové kurzy

USD
23,08 Kč
Euro
27,29 Kč
Libra
30,06 Kč
Kanadský dolar
17,46 Kč
Australský dolar
16,43 Kč
Švýcarský frank
25,45 Kč
100 japonských jenů
22,01 Kč
Čínský juan
3,44 Kč
Polský zloty
5,96 Kč
100 maď. forintů
7,47 Kč
Ukrajinská hřivna
0,81 Kč
100 rublů
30,21 Kč
1 unce (31,1g) zlata
43 944,01 Kč
1 unce stříbra
562,76 Kč
Bitcoin
297 763,25 Kč

Poslední aktualizace: 26.10.2020 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 867