Strategie Ameriky pro destabilizaci regionu Asie a Pacifiku

Zheng Yongnian

3.10.2012 Komentáře Témata: Asie 835 slov

Protože si myslí, že USA budou investovat obrovské zdroje do konfrontace s Čínou, jako investovaly proti Sovětskému svazu během studené války, zvolily si tyto země, obzvláště ty se spory o mořské hranice s Čínou, postavit se na stranu USA.

USA přesunuly svoji prioritu v Asii z ekonomické politiky do strategické. Došlo k tomu částečně v důsledku toho, že USA se cítí silnými. Po příchodu finanční krize byla ekonomická převaha USA oslabena, ale jejich ozbrojené síly zůstávají nejmocnějšími na světě.

Historie ukázala, že ekonomická konkurence je většinou prospěšná, ale strategická konfrontace může vést, a vedla, k vojenskému konfliktu. Když do takové konfrontace spadnou dvě země, nevyhnutelně se ujmou role dvou starodávných řeckých městských států Atén a Sparty, či USA a Sovětského svazu během studené války.

Spojené státy tvrdí, že jejich prioritní strategie „asijské osy“ má za cíl „zabránit“ hrozbě představované nastupující Čínou, aby v Asii udržely stávající řád. Ale důsledky této strategie, zdá se, dokazují pravý opak.

Je nyní Asie stabilnější, než byla před přijetím této strategie Asie a Pacifik USA? Očividně ne. Čína a USA žily předtím v relativně dobrých vztazích. Ale v důsledku nové americké politiky došlo v Asii k dramatickým změnám.

Před touto novou politikou se Čína a další asijské země neustále přizpůsobovaly, aby mohly uspokojit požadavky ostatních. Většina asijských zemí, konkrétně země ASEAN, přijala pragmatickou zahraniční politiku. Považovaly ekonomický růst Číny za příležitost a podle toho upravily své vztahy s Čínou. Mezitím Čína začala upřednostňovat své ekonomické a obchodní vztahy s ostatními asijskými zeměmi, a úměrně tomu se držela při zemi u politických a strategických záležitostí a uznávala vedoucí roli ASEAN. Právě díky tomuto vzájemnému a mnohostrannému úsilí se vztahy mezi zeměmi ASEAN a Čínou rychle rozvíjely, a bilaterální vztahy mezi Čínou a jednotlivými asijskými zeměmi byly postupně institucionalizovány prostřednictvím různých regionálních, mezinárodních, bilaterálních a multilaterálních kanálů.

Někteří západní učenci si již uvědomili fakt, že během posledních třiceti let udržovala Asie mír navzdory rychlému růstu Číny, což zdánlivě popíralo „tragédii politiky velké moci“, kdy vynořující se velmoc nakonec vyzve existující velmoc. Mír v Asii byl z velké části výsledkem racionálních voleb a vzájemného přizpůsobování se asijských zemí, včetně Číny. Čína učinila svými strategickými prioritami ekonomiku a obchod, místo armády.

Tak zvaná „hrozba“, které USA v Asii čelí – strach, že Čína je nakonec z Asie vytlačí – je proto více kognitivní, než reálná. Kde má tento strach původ? Působí zde mnoho faktorů, včetně tak zvaného „bezpečnostního dilema“ způsobovaného strukturální anarchií v mezinárodních vztazích, odlišnostmi v politické ideologii a nedostatkem vzájemné důvěry.

Jak americká „asijská osa“ ovlivňuje regionální geopolitiku? Zde musíme brát v úvahu vztahy mezi Čínou a USA, Čínou a ostatními asijskými zeměmi, a USA a ostatními asijskými zeměmi.

Zaprvé a především, americká asijská strategie změnila, a dokonce přerušila, proces vzájemného přizpůsobování se Číny a ostatních asijských zemí. Ačkoliv Obamova vláda tuto strategii jen proklamovala ve své politické rétorice, je posun dostatečný, aby u asijských zemí posílil očekávání americké podpory. Protože si myslí, že USA budou investovat obrovské zdroje do konfrontace s Čínou, jako investovaly proti Sovětskému svazu během studené války, zvolily si tyto země, obzvláště ty se spory o mořské hranice s Čínou, postavit se na stranu USA. Ačkoliv reakce Číny na americkou strategii byla z velké části defenzivní, stále to postačuje k tomu, aby to zabránilo dalšímu rozvoji vztahů s těmito zeměmi.

Zadruhé, USA přesunuly svoji prioritu v Asii z ekonomické politiky do strategické. Došlo k tomu částečně v důsledku toho, že USA se cítí silnými. Po příchodu finanční krize byla ekonomická převaha USA oslabena, ale jejich ozbrojené síly zůstávají nejmocnějšími na světě. Během studené války měla ekonomická a vojenská přítomnost v americké zahraniční politice stejnou váhu. Ale svoji „osou“ opětovně zavedly USA do Asie strategické klání. Tato změna donutila Čínu začít svoji strategii přesunovat z ekonomické do vojenské oblasti.

Po letech vzájemného úsilí si Čína a USA nakonec vybudovaly velmi úzké bilaterální vztahy, zejména v oblasti ekonomické spolupráce, obchodu a financí. V důsledku toho někteří američtí učenci vymysleli výraz „ChinAmerika“, aby popsali interakce a vzájemnou závislost Číny a Spojených států. Ale opětovné zavedení strategického klání ze strany USA tyto vztahy změnilo. Historie ukázala, že ekonomická konkurence je většinou prospěšná, ale strategická konfrontace může vést, a vedla, k vojenskému konfliktu. Když do takové konfrontace spadnou dvě země, nevyhnutelně se ujmou role dvou starodávných řeckých městských států Atén a Sparty, či USA a Sovětského svazu během studené války.

USA staví svoji „asijskou osu“ na svém vnímání „národních zájmů“. A podobně i pro Čínu je obtížné změnit své vnímání národních zájmů. To však neznamená, že čínsko-americká vojenská konfrontace je nevyhnutelná. Pokud USA chtějí vytvořit protiváhu Číně v Asii tím, že se v tomto regionu opětovně usalaší, musí Čína najít prostředky, jak vytvořit protiváhu USA. Takové prostředky jsou zárukou míru.

America’s Strategy To Destabilize the Asia-Pacific Region vyšel 29. září na Global research. Překlad Zvědavec.
Známka 1.5 (hodnotilo 57)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

 

Káva pro Zvědavce

29

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 58 čtenářů částkou 8 729 korun, což je 29 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
1CuErU28m5a2tod9eZjnkY4sdidBVMpX6K
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Další vítězství Big Pharma: V Německu schválili zákon o povinném očkování proti spalničkám15.11.19 02:51 Německo 12

17. listopad 198915.11.19 00:34 Česká republika 2

Oni se fakt zbláznili. Po nákupu vrtulníků budeme prodávat státní hmotné rezervy12.11.19 20:21 Česká republika 4

Islamizácia v priamom prenose: Moslim prvýkrát na čele veľkého nemeckého mesta12.11.19 16:16 Německo 2

Nač potřebujeme 12 vrtulníků za 14,6 miliardy?12.11.19 16:10 Česká republika 1

Skoro polovina obyvatel Bruselu nosí venku prostředek na sebeobranu. Multikulturní výkladní skříň EU v plné nahotě12.11.19 00:25 Nizozemsko 1

Na Slovensku končí Natural 95. Bude jen E10 s vyšším podílem biopaliv11.11.19 01:50 Slovensko 0

Muslimský imigrant prořízl ve Znojmě Markovi Petružálkovi hrdlo. Rodina potřebuje peníze10.11.19 01:33 Česká republika 2

V Libyi straší ruští žoldáci09.11.19 21:24 Libye 4

Geoinžinierstvo na webe ČT2409.11.19 20:47 Česká republika 1

Ženy se omlouvají mužům08.11.19 19:48 Česká republika 5

Slepice Zemanová06.11.19 16:01 Česká republika 5

Sudeťačka Válková: Neziskovky jsou potřeba, Istanbulskou úmluvu ratifikujeme06.11.19 01:55 Česká republika 0

Demonstrace proti fašismu u sochy maršála Koněva 06.11.19 01:27 Česká republika 1

Už se ví, kdo střílel na majdanu do lidí06.11.19 01:11 Ukrajina 5

Šok v Berlíně: „I oni jsou lidi!“ Černoch prodávající drogy má sochu v parku05.11.19 01:03 Německo 4

Norimberské jezulátko je přičmoudlé04.11.19 23:33 Německo 3

A jede se dál močálem černým kolem bílých skal: Odborná konference 5G: bezpečnost, prosperita04.11.19 16:31 Česká republika 5

E15: katolická církev spekuluje na burze a přišla již o 70 milionů korun04.11.19 13:15 Česká republika 2

Grázl Soros: Dělám to dobře03.11.19 21:07 Neurčeno 4

Měnové kurzy

USD
23,16 Kč
Euro
25,59 Kč
Libra
29,88 Kč
Kanadský dolar
17,51 Kč
Australský dolar
15,77 Kč
Švýcarský frank
23,39 Kč
100 japonských jenů
21,29 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
5,98 Kč
100 maď. forintů
7,65 Kč
Ukrajinská hřivna
0,96 Kč
100 rublů
36,33 Kč
1 unce (31,1g) zlata
33 962,68 Kč
1 unce stříbra
393,10 Kč
Bitcoin
196 137,83 Kč

Poslední aktualizace: 15.11.2019 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 376