Falešné mapy na Google

19.3.2020 Komentáře Témata: Média, manipulace, lží 1403 slov

Nedávno jsem spatřil něco zvláštního na Google Maps: fotografie související s ozbrojeným konfliktem v Sýrii byly přiřazeny ke geografickým lokacím ruských zahraničních misí. Nejde o běžné fotografie budov a architektonických souborů, impozantních interiérů nebo o dokumentování důležitých akcí, ale jsou to fotografie zničených syrských měst, a také portréty zraněných civilistů. Na některých fotografiích je vyprošťování lidí z trosek, a jsou tam také popisky, urážející syrského a ruského prezidenta.

Při dalším zkoumání se ukázalo, že se jedná o ruské ambasády a generální konzuláty v mnoha zemích v Evropě, Severní Americe a na Středním východě. Nemluvíme o jednom nebo dvou souborech, ale o desítkách fotografií a videí, nahraných jako veřejné fotografie (videa) ruských konzulátů a ambasád.

Nepoctivá hra

[Takovéto f...]
Takovéto fotografie jsou například přiřazeny k ruskému generálnímu konzulátu v Istanbulu
[Také byly ...]
Také byly připojeny k ruskému velvyslanectví v Berlíně
[...]
[a ruskému ...]
a ruskému velvyslanectví v Ottawě

Počet nahraných fotografií a videí naznačuje, že to není náhoda, že nejde o omylem vybranou špatnou budovu nebo o zmáčknutí jiného tlačítka. Jedná se o cílené a koordinované akce otevřeně nepřátelské povahy.

Jednoduchá analýza této situace ukazuje, že byl učiněn pokus o zdiskreditování obrazu Ruska v globálním informačním prostoru pomocí uživatelských účtů Google. Konec konců přiřazení štvavých materiálů k budovám, umístěným v elektronickém, veřejně přístupném systému, je přinejmenším akt vandalismu, který se v reálném (ne ve virtuálním) světě podobá například sprejování graffiti na zdi budov, nebo házení vzkazů a předmětů do nepřístupného prostoru.

S ohledem na budovy, které reprezentují danou zemi v zámoří, takovéto jednání, zejména v takovém měřítku, nepochybně signalizuje politickou demarši. Lze říci, že je srovnatelné se stávkami, demonstracemi nebo dokonce s řadou takovýchto akcí v různých zemích.

Většina zemí však má určitá pravidla, pokud se jedná o stávky a demonstrace před budovami zahraničních misí, která se řídí mezinárodními úmluvami. V souladu s tím musí místní orgány zajistit jejich bezpečnost, zejména pokud by docházelo k nepřátelským hrozbám.

Na internetu však taková pravidla neexistují. Jelikož služby internetu pokrývají celou planetu a pronikají prakticky do všech aspektů života lidí, Google a další IT giganti dělají vše, co mohou, aby zabránili zavedení jakýchkoli pravidel. Tvrdí, že taková pravidla by nevyhnutelně porušovala lidská práva a svobody, ale ve skutečnosti chrání své vlastní obchodní a strategické zájmy. Koneckonců, jakákoli pravidla jsou omezení, která by měla za následek ztrátu příležitostí pro společnost Google, a to z hlediska obchodní činnosti, i uplatňování vlivu.

Obhájci lidských práv versus Google

V posledních letech přibylo v několika zemích soudních případů, týkajících se společnosti Google a dalších IT společností, které souvisejí s porušováním ekonomické legislativy. V prosinci 2019 Francie uložila společnosti Google pokutu ve výši 150 milionů eur za porušení pravidel volné soutěže. To bylo poté, co společnost v září zaplatila francouzským orgánům téměř 1 miliardu eur za vyřešení vyšetřování podvodů. V lednu téhož roku nařídila Evropská komise tomuto online gigantovi, aby zaplatil 1,49 miliardy eur za zneužití svého dominantního postavení na trhu.

Nejpřekvapivější je však skutečnost, že na konci roku 2019 se takzvaní obhájci lidských práv obrátili proti společnosti Google (a také Facebook). „Obchodní model společností Google a Facebook ohrožuje lidská práva,“ uvádí ve zprávě organizace Amnesty International. „Obchodní model obou společností, založený na sledování, nutí lidi, aby uzavřeli smlouvu s ďáblem, kdy si pouze užívají svá lidská práva online, avšak pod podmínkou, že se podřídí systému, založenému na zneužívání lidských práv.“ Zpráva obsahuje doporučení pro státy a společnosti ohledně ochrany lidských práv a regulování tohoto odvětví prostřednictvím zavedení přísných požadavků.

To vyvolává odůvodněnou otázku: proč organizace pro lidská práva, která vždy bojovala proti státnímu vlivu ve věci svobody projevu, nyní zuřivě volá po přísnější vládní regulaci internetu? Proč požaduje analýzu algoritmů a kódů těchto mediálních platforem, a také vyhodnocení jejich vnitřní politiky a postupů, atd.?

Není žádným tajemstvím, že americké zpravodajské agentury často využívají organizaci Amnesty International jako „rukavici“, jako další prvek americké „měkké síly“, stejně jako Greenpeace, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a další organizace, zabývající se „lidskými právy“ a „životním prostředím“. Jestliže tedy tato organizace začala náhle bojovat s lídry IT průmyslu v USA a přímo útočit na Facebook a Google, musí pro to mít dobrý důvod.

Je nepravděpodobné, že by obhájci lidských práv nečetli řadu odtajněných informací, které před pár lety publikoval Edward Snowden, nebo že by neznali materiál, který publikovala společnost WikiLeaks ohledně aktivit NSA a CIA v oblasti globálního sledování, nebo sérii dokumentů Vault 7. Ve skutečnosti bránili Juliana Assangeho, který se skrýval na velvyslanectví, a jenž byl sprostě obviněn ze znásilňování švýcarských prostitutek bez kondomu.

Ve skutečnosti se odvolávají na odtajněné informace, které Snowden zveřejnil v roce 2013. Proč to však udělali až na konci roku 2019? Kde byli předtím?

Ano, Google, Facebook, Instagram, Whatsapp a YouTube dohlížejí na svět. Samozřejmě, že ano. Také manipulují s veřejností a vytvářejí „informační bubliny“ o svých uživatelích. O tom se vědělo již před deseti lety. Také provádějí dohled pro vládu USA. Od roku 2001 v souladu se zákonem Patriot Act a od roku 2015 v souladu se zákonem Freedom Act (Zákon o svobodě) předávají informace o svých uživatelích americkým zpravodajským agenturám.

Během posledních deseti let to však dělalo starosti jen pár lidem v USA.

Ale během posledních dvou až tří let vyšlo najevo, že internet není plně pod kontrolou svých amerických tvůrců. Zdá se, že tam stále existuje svoboda slova, která je považována za jednu ze základních hodnot západního světa. To je však krajně nenadálé a nevyhovující, zejména proto, že internet je již dlouho očištěn od západních sdělovacích prostředků. Každému novináři a redaktorovi bylo řečeno, jak má dělat svou práci, a ti, kteří se nepodřídili, byli propuštěni ze zaměstnání. Nyní jsou hlavní mediální sdělovací prostředky více či méně řízeny a dělají to, co se jim řekne: prosazují práva LGBT (hnutí leseb, gayů, bisexuálů a transgender lidí), globální oteplování, Gretu Thunbergovou, podporují příchod migrantů do Evropy, chemické útoky v Sýrii, vměšování Ruska, protesty v Hongkongu, a v podstatě cokoli, co odpovídá současné politické agendě.

Navzdory rychlému zhoršování „měkké síly“ a zhroucení liberální ideologie na Západě začínáme zjišťovat, že se zavádí poměrně přísná cenzura, která má chránit propagandistickou mašinérii, jež byla tak důkladně vytvořena.

Cenzura nebo boj proti falešným zprávám

Rozumí se samo sebou, že o cenzuře nelze mluvit jako o cenzuře. Toto je staletí staré tabu. K tomu jsou potřeba jiná slova, eufemismy. Vezměte si například to, že se objevil - odnikud - rozsáhlý boj s falešnými zprávami, které zjevně uveřejňovaly „špatné“ mediální sdělovací prostředky, poměrně často podporované „špatnými“ vládami. Ale západní mediální sdělovací prostředky jsou ve skutečnosti hlavními tvůrci těchto falešných zpráv, a nový termín „fake news“ (falešné zprávy) je pouhé označení, které má zdiskreditovat cokoli, co nezapadá do ideologického modelu. Pod záminkou omezení falešných zpráv se na Západě zavádí cenzura a transparentní mikromanagement mediálního prostoru.

Internetoví giganti nejsou ve skutečnosti ideologickými nepřáteli USA. Jsou sami Američané, značně loajální vůči americké vládě, a počínají si jako nositelé a šiřitelé liberální ideologie po celém světě. Jejich vrcholní manažeři se angažují v každé vládní agentuře USA, která se zabývá bezpečností, mají obrovské množství smluv a společných projektů s Pentagonem, CIA a NSA, každou vteřinu předávají terabajty uživatelských dat zpravodajským agenturám, a jsou zapojeni do informačních útoků mimo USA. Jsou jednou ze strategických zbraní Ameriky a neustále společně působí v mediálním prostoru proti Číně, Rusku, Íránu, Sýrii, Jemenu, Saúdské Arábii, Turecku, Severní Koreji, Venezuele a dalším zemím.

Samotné Spojené státy jsou však rozštěpeny; země je rozdělena. Nečekané vítězství Donalda Trumpa v roce 2016 (navzdory všem předpovědím a offline průzkumům) a možnost, že se totéž zopakuje v roce 2020, tuto roztržku ještě zhoršují. V současné době probíhá boj o internet coby nejmocnější nástroj politického vlivu.

Mediální hráči to velmi dobře chápou, a snaží se udržet si přízeň. Od konce minulého roku projevili mimořádnou horlivost. Facebook již oznámil úzkou spolupráci s FBI, která zřejmě umožnila společnosti, aby sledovala a zrušila více než 50 zájmových skupin kvůli „koordinovanému neautentickému chování“. Google se také snaží názorně předvádět své odhodlání pustit se do nových výzev. Ukazuje se, že minimálně od února 2019 tato společnost zavádí interní program pro boj s dezinformacemi. Google má také speciální tým pro identifikaci a odstraňování falešných účtů, šířících dezinformace. Kromě toho se internetový gigant snaží omezovat falešné zprávy ve výsledcích vyhledávače prostřednictvím vyskakujících informačních panelů z Wikipedie.

Zdá se však, že Wikipedie není schopná pomoci Googlu bojovat s falešnými zprávami v rámci jeho vlastní služby Google Maps.

Google Fake Maps vyšel 5. března 2020 na Oriental Review. Překlad v ceně 582 Kč Zvědavec.

Známka 1.2 (hodnotilo 71)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Prague Pride bude stát astronomické peníze, přitom bude kvůli koroně online04.08.20 11:37 Česká republika 0

České feminacistky napadly autora Čtyřlístku04.08.20 11:31 Česká republika 1

Německá SPD vyloučila kritika migrace Sarrazina03.08.20 22:23 Německo 0

Po antisemitismu máme anticikanismus...02.08.20 16:24 Česká republika 3

Migranti do Čech! padlo na půdě německého parlamentu01.08.20 10:33 Česká republika 1

Google umožní černochům označit své firmy jako "black owned"01.08.20 10:08 USA 3

Simpsonovi, rok 201031.07.20 23:35 Neurčeno 1

Černoch ve vlaku do Prahy obvinil personal z rasismu, protože dostal chleba31.07.20 20:32 Česká republika 5

Kdo nemiluje LGBT, nedostane peníze29.07.20 21:39 Evropská unie 1

Poslanec Foldyna varuje velmi ostrými slovy před Istanbulskou dohodou28.07.20 23:20 Česká republika 9

Proč spěchají s vakcínou27.07.20 12:42 Neurčeno 15

Vláda chce vytunelovat ze státního rozpočtu další 2 miliardy27.07.20 02:28 Česká republika 3

Katedrálu v Nantes zapálil černošský migrant z Rwandy26.07.20 09:45 Francie 8

Hoax v přímém přenosu (bohužel)24.07.20 20:48 Řecko 1

Teror lůzy: Spisovatelka souhlasila s Rowlingovou, že muži nemenstruují. Je bez práce24.07.20 18:05 Neurčeno 7

Deset migrantů 2,5 hodiny znásilňovalo 18ti letou Němku24.07.20 12:14 Německo 2

Bílý muž chrání vlastním tělem partnerku, kterou napadla tlupa agresivních černošek21.07.20 16:16 USA 9

Jak vznikají mrtví: chlápek, který se zabil na motocyklu, je veden ve statistice zemřelých na kovid21.07.20 15:43 USA 2

Zajímavý projev poslankyně Sary Cunialové v italském parlamentu 14.5.202018.07.20 12:50 Itálie 0

Ve Francii už zase hoří katedrála18.07.20 11:04 Francie 10

Měnové kurzy

USD
22,11 Kč
Euro
26,12 Kč
Libra
28,94 Kč
Kanadský dolar
16,64 Kč
Australský dolar
15,89 Kč
Švýcarský frank
24,23 Kč
100 japonských jenů
20,94 Kč
Čínský juan
3,18 Kč
Polský zloty
5,94 Kč
100 maď. forintů
7,55 Kč
Ukrajinská hřivna
0,80 Kč
100 rublů
30,12 Kč
1 unce (31,1g) zlata
44 513,56 Kč
1 unce stříbra
571,43 Kč
Bitcoin
248 514,68 Kč

Poslední aktualizace: 5.8.2020 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 7 843