Evropa bez budoucnosti

Vladimír Nesterov

31.12.2013 Komentáře Témata: Evropská unie 1163 slov

Ještě v létě panovala v Bruselu povznesená nálada. Když Eurostat zveřejnil statistické údaje za 2. čtvrtletí, ukázalo se, že ekonomika eurozóny, navzdory pesimistickým očekáváním expertů, vzrostla. Pravda, dosti neznatelně – o 0,3%, a v podstatě jen díky jistému ekonomickému oživení v Německu a ve Francii. Meziroční růst těchto největších ekonomik Evropy činil 0,7% a 0,5%. Očekávalo se, že meziročně vzroste GDP Německa o 0,5%. Pravda, GDP eurozóny, kterou tahaly dolů „problematické země“ jižní Evropy, poklesl – o stejných 0,5%.

Tak či tak prezident Evropské unie Herman van Rompuy kvapně sdělil, že „dno finanční krize v Evropě bylo překonáno“. A předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso prohlásil, že „EU přechází od politiky krize k politice růstu“. A to vše se odehrálo v době, kdy experti říkali, že radovat se z „růstu“ je předčasné. Například ředitel analytického centra Bruegel v Bruselu Guntram Wolf tehdy řekl: „Růst v celé Evropě je dosti malý na to, aby došlo ke zlomu na trhu práce. Nezaměstnanost zůstane i příští rok na stejné úrovni. Na zlepšení situace je potřeba čas… Myslím, že státní investice jsou nevyhnutelné, obzvláště v Německu. Jen se podívejte, v Německu je nejnižší úroveň státních kapitálových investic v celé Evropské unii. Je s podivem, že země, která může tak levně získat peníze na trhu, investuje tak málo. Vždyť i v Německu existuje spousta problémů s infrastrukturou, například v Porúří…“

Nicméně na takový zvrat nejsou ani v Berlíně, ani v Bruseli připraveni. Pravda, ECB se pokoušela něco podniknout, například snížila úrokovou sazbu na 0,25%. Nicméně Německo, s nejsilnější ekonomikou v Evropě, „iniciativu“ ECB zvýšením investic nepodpořilo. Ostatní se podrobili vůli Berlína a postupovali stejně.

Když viděli finanční politiku svých vlád, akceptovali hru na „levné peníze“ i podnikatelé. Začali investovat, ale nikoliv do reálného sektoru, ale do nemovitostí. K tomu došlo jak ve Francii, tak v Německu, tak v dalších zemích.

Říjnové vystřízlivění

Letní optimismus bruselských byrokratů na konci října zmizel. Podle údajů za 3. čtvrtletí byl růst ekonomiky eurozóny iluzorní – pouhých 0,1% (!). Tedy krize nikam nezmizela. Spíše se ukryla, aby o sobě dala vědět s novou silou. Třetí čtvrtletí také vyvrátilo názor o „dvourychlostní“ Evropě. Prý když v jižní Evropě žádný růst není, tak je zcela jistě na severu. Nic takového – ani jedna země eurozóny se dnes nemůže chlubit patrným růstem. Dokonce i v Německu byl přírůstek GDP skromný – 0,3%, či 1,3% meziročně. Přičemž i těchto 1,3% nemusí být dosaženo. Jde o to, že již v září začala výroba klesat. A začalo 4. čtvrtletí a dosti nepodařeně: v říjnu poklesl objem průmyslové výroby v Německu o 1,2%, oproti září.

Mimo to poklesla výroba ve zpracovatelském průmyslu o 1,1%, produkce výrobních prostředků klesla o 3% a produkce zboží dlouhodobé spotřeby se propadla o 4,5%.

„Německá ekonomika nedokázala začít čtvrté čtvrtletí důstojně. Společnosti jsou stejně jako dříve u investic skoupé, což vypovídá o dosti opatrné prognóze investičních aktivit na nejbližší měsíce,“ okomentoval poslední události ekonom Commerzbank Ralf Solveen.

V konečném důsledku plyne vše z krizí vyvolaného propadu kupní síly jak v Evropě, tak ve zbytku světa. Pro německou ekonomiku, orientovanou na vývoz, nastupují krušné časy. Je pozoruhodné, že na říjnovém summitu „Čína-EU“, konaném v Pekingu, jak Němci, tak ostatní Evropané, zvyklí kritizovat čínské úřady za porušování „lidských práv“, na toto téma ani nemekli. Je to i pochopitelné: ať se Němcům čínské poměry líbí, nebo ne, žádný jiný tak velký spotřebitel jejich produkce neexistuje, a není ani v dohlednu.

Situace není o nic lepší ani v malých zemích eurozóny. Rakousko se dokázalo vrátit k nepatrnému růstu – 0,2%. Holanďané kompenzovali propad v prvním pololetí a vykázali růst 0,3%. Finsko dosáhlo růstu 0,4%. Ani v „problematické“ jižní Evropě nejsou patrné známky změn k lepšímu. Růst ve Španělsku je mikroskopický, Itálie zatím neroste a od počátku krize poklesl její GDP o 25% (!). V Řecku pokračuje propad jako obvykle, i když ne tak rychle, jako dříve.

Co se týká Francie, tam si myslí, že „chronicky nemocným“ Evropy již nyní není Řecko, ale jejich země. Pokles GDP o 0,1% vyvolal jakýsi národní stres. Vždyť jak gaullista Nicolas Sarkozy, tak socialista Francoise Hollande dělali jen to, že snižovali sociální výdaje, zvyšovali staré daně a zaváděli nové. V důsledku toho nezaměstnanost ve 3. čtvrtletí vzrostla; u mládeže zůstala, podle údajů za září, asi na 25%.

V Evropě kvůli ekonomickým problémům rychle vzrůstá chudoba. Podle údajů sociologů Eurostatu bylo v r. 2012 na hranici chudoby 124,5 milionů lidí. Nejpochmurnější situace je v Bulharsku, kde chudoba a sociální vyčlenění hrozí polovině (!) obyvatel. Těsně za Bulharskem následuje Rumunsko a Lotyšsko, kde je chudobou ohroženo 42% resp. 37% obyvatel. V Litvě hrozí chudoba 33% obyvatel, v Polsku 27,2%, v Estonsku 23,1%. Je třeba zde uvést i Itálii, kde sice není podíl chudého obyvatelstva největší (29,2%), ale v absolutním vyjádření představuje 18,2 milionů lidí. Italové tvoří nejpočetnější zástup chudáků v Evropě.

Od euroskepticismu k totálnímu pesimismu

Dluhová krize, trvající v Evropě již pátý rok, a drastická úsporná opatření, která musí zavádět všechny evropské země, způsobují nárůst euroskepticismu nejen na evropské periferii, ale i v dosti bohatých zemích jako Německo a Rakousko.

Výsledky průzkumu mínění, provedeného na konci srpna a začátku září 2013 francouzským institutem Ifop, ukazují na prudký nárůst počtu euroskeptiků ve čtyřech největších ekonomikách eurozóny – v Německu, Francii, Itálii a Španělsku. Základní otázka, položená Němcům, Francouzům, Italům a Španělům zněla: Myslíte si, že členství v Evropské unii je pro vás prospěšné? 37% obyvatel Pyrenejí si myslí, že členství v EU přináší Španělsku jen nepříjemnosti (o rok dříve bylo ve Španělsku 26% euroskeptiků). Ve Francii vzrostl počet nespokojených s členstvím země v EU z 38% v r. 2012 na nynějších 43%. V Německu se negativně k členství ve sjednocené Evropě staví 44% obyvatel (před rokem bylo v Německu 36% euroskeptiků). Nejvíce euroskeptiků je v Itálii, tam nevidí na setrvávání v Evropské unii nic dobrého 45% občanů…

Spolu s euroskepticismem zachvacuje duši obyvatel Starého světa stále více i pesimismus. Lidé ztrácí nadějí a víru v budoucnost. Podle údajů amerického vědeckého centra Pew Research Center, které na jaře 2012 provedlo odpovídající průzkum, si jen 28% Němců, 17% Britů, 14% Italů a 9% Francouzů myslí, že jejich děti se budou mít lépe, než předešlé generace. Ještě zajímavější je, že pesimismus na Západě prudce kontrastuje s optimismem v rozvojovém světě: 82% Číňanů, 59% Indů a 65% Nigerijců věří v lepší budoucnost.

Evidentně mají pravdu ti vědci, kteří si myslí, že Evropa ztrácí svůj dřívější statut lokomotivy pokroku. Přišel čas dalších civilizací.

Европа без будущего vyšel 14. prosince 2013 na Fondsk.ru. Překlad v ceně 471 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 108)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

42

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc říjen přispělo 101 čtenářů částkou 12 598 korun, což je 42 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Jak milují zvířata23.10.17 20:27 Neurčeno 0

Poslední zářez Daniela Hermana: Za prasečák v Letech půjde půl miliardy z vašich peněz. Ještě se to stihne podepsat23.10.17 16:41 Česká republika 2

Bartoše volily hlavně ženy23.10.17 16:30 Česká republika 1

Severním Porýní-Vestfálsku řádí svrab natolik, že již docházejí léky23.10.17 00:29 Německo 0

Něco pro zasmání: Britské listy komentují volby23.10.17 00:08 Česká republika 2

Ivan David:Protestní strany? To je manipulativní termín, kterým berou lidem jejich práva. Omezování protestů, tomu se říká totalita22.10.17 23:37 Česká republika 1

Za hnutí ANO byl zvolen poslanec s muslimskými kořeny22.10.17 23:09 Česká republika 1

Pečinka z Reflexu: Lidovci se snaží vecpat do vlády Hermana na pozici ministra zahraničních věcí22.10.17 21:45 Česká republika 0

Manert opět perlí, tentokrát píše o Kanadě22.10.17 19:42 Kanada 0

Gayové v české politice? Je nás víc, já ale nejsem srab, říká Stropnický20.10.17 11:07 Česká republika 8

Pojďme na NĚ - Jen hodiny do rozhodnutí: Zvedneme hlavy? Kdo zůstane doma, volí Kalouska, Merkelovou a muslimskou invazi19.10.17 22:20 Česká republika 4

Chcete volit ty, kteří rozhodli o církevních restitucích? Tady jsou 18.10.17 22:11 Česká republika 2

Feminacistky rozjely další nenávistnou kampaň proti mužům18.10.17 21:13 USA 2

Evropská komise: Necháme města otevřená pro migranty, ale postavíme všude diskrétní bariéry proti teroristickému útoku18.10.17 20:00 Evropská unie 1

Usnesení sněmovny k lithiu18.10.17 19:12 Česká republika 0

Skutečná tvář Ivana Bartoše17.10.17 21:27 Česká republika 4

Vídeň po volbách: Hate demonstrace proti "nacistickému" Rakousku16.10.17 19:33 Rakousko 2

Česko má přijmout 200 tisíc cizinců na práci, navrhl Pilný z ANO16.10.17 05:40 Česká republika 2

Bitcoin už stojí přes 120 tisíc korun15.10.17 23:34 Neurčeno 0

V předčasných parlamentních volbách v Rakousku dnes zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP)15.10.17 21:27 Neurčeno 1

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
25,66 Kč
Libra
28,84 Kč
Kanadský dolar
17,27 Kč
Australský dolar
17,06 Kč
Švýcarský frank
22,16 Kč
100 japonských jenů
19,25 Kč
Čínský juan
3,29 Kč
Polský zloty
6,07 Kč
100 maď. forintů
8,33 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
37,92 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 977,73 Kč
1 unce stříbra
373,86 Kč
Bitcoin
123 150,27 Kč

Poslední aktualizace: 24.10.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 961