Globální transformace

V. A. Jefimov

28.11.2012 Komentáře Témata: Společnost 7879 slov

Nyní, kdy jsme se naučili létat ve vzduchu jako ptáci, plavat pod vodou jako ryby, zbývá nám jen jedno - naučit se žít na Zemi jako lidé. (Bernard Shaw)

Že stáří je druhé dětsví - nesmysl.
Do samotného stáří jsme dětmi; v tom to je! (J.W.Goethe - Faust)

Civilizace velí vpřed; Nyní pokrok s sebou i čerta přibral. (J.W.Goethe - Faust)

Dnešní svět stojí na prahu objektivně nevyhnutelné globální transformace. Ta svým rozsahem, radikálností a významem pro historii lidstva významně převýší nejen v paměti čerstvé transformace let 1917 a 1991, ale i největší transformace hluboké minulosti, takové jako náboženská reforma faraona Achnatona, pokřtění antické Rusi; kompletní odmítnutí ze strany Evropy základního civilizačního dogmatu stabiliního rozvoje - zákazu úroku (lichvy) v 16. století. Právě poslední okolnost dala základ současné civilizační systémové krizi. Nutnost změn je natolik očividná, že je na ně deklarativně orientován dokonce vůdce USA, parazitujících na světovém pořádku, organizovaném v rozporu s Božím úmyslem. Při zahájení 64. generálního shromáždění OSN v září 2009 Barack Obama řekl: "Musíme začít novou éru spolupráce, založenou na vzájemných zájmech a vzájemném respektu.", přičemž podotkl, že dosavadní politika vyvolávala ve světě "reflexivní antiamerikanismus".

Zvláštností nadcházející transformace je ten fakt, že jakékoliv politické, religiózní, ekonomické reformy, pokud nebudou mít morální charakter, nebudou orientovány na organizaci života podle Božího záměru, pozbývají smysl a nezmění nynější katastrofickou situaci na kosmickém korábu jménem Země. Masové protestní hnutí v USA, Evropské unii je spojeno s kolosálním a neustále vzrůstajícím rozdílem v přístupu učastníků výrobního a finančně-lichvářského odvětví ekonomiky k hmotným statkům. Podstata nadcházející transformace spočívá v odmítnutí euro-amerického (biblického) civilizačního projektu globalizace, jehož reálnými vládci je několik desítek lidí a tlupa bezmyšlenkovitě jim sloužících, jimi odměňovaných stoupenců, kteří se ze setrvačnosti nazývají elitou.

Pro minimalizaci nevyhnutelných nákladů a otřesů nadcházející transformace je nezbytné především hluboké pochopení neprojevené podstaty dnes panující koncepce nadnárodního řízení lidstva, koncepce nyní realizované globalizace, která se pod rouškou krásných slov už více než tři tisíce let mlčky realizuje. Kromě toho, je nutné v leksikální formě vyjádřit nové myšlenky ne menšího měřítka, novou koncepci ustrojení života na Zemi, Koncepci sociální bezpečnosti. Takový projekt se nemohl objevit v rámci Západní civilizace. Libovolný placený výzkumník/analytik elitních think-tanků má pevné hranice na zvažování ideí konceptuální úrovně významu, a podobně i na použití "antivědeckého", v chápání zadavatele, terminologického aparátu, nutného pro leksikální vyjádření těchto ideí.

Principiálně nové myšlenky, po svém významu civilizačního charakteru, a vyplývající z nich Koncepce sociální bezpečnosti (Концепция общественной безопасности - KOB) byly rozpracovány kolektivním rozumem, nejlepšími umy Ruska v průběhu posledních 25 let na nepeněžním principu v rámci občanské iniciativy. Navíc se za tu dobu prakticky ve všech oblastech Ruska mezi obyčejnými lidmi zformoval zatím neprojevený kádrový základ s mírou chápaní, která je pro ze setrvačnosti dominující "demokraticko-patriotickou" pseudo elitu nedostižná. Jeden z nepřímých příznaků disponování věděním Věku Vodnáře je principiální nemožnost pro nositele tohoto vědění požít byť jeden hlt alkoholu nebo jedinou cigaretu v průběhu celého svého života. Právě taková vrstva mládeže je dnes v Rusku připravena.

Tuto publikaci je možné chápat jako krátkou exkurzi do ruského projektu globální transformace lidstva, do vypracované Koncepce sociální bezpečnosti. Je adresována především zahraničnímu publiku a proto je prvotně připravena v anglickém jazyce. Zavedení nových myšlenek není v rámci nyní přijaté terminologie možné, proto začneme z nového jazyka jejich popisu, z námi zavedených termínů a definic.

Úvodní termíny a definice

Autosynchronizace - proces ztotožnění frekvence a fáze kmitů v mnoha různých systémech, což vede k následné spontánní synchronizaci jejich fungování v supersystému. V biologických systémech se projevuje jako tlupo-elitářství (толпо-элитаризм), náklonnost jedinců ke stádnímu chování.

Ateismus idealistický - formální uznání existence Boha ve slovech, ve spojení se záměnou představ o skutečném Bohu, jediném pro všechny živé na Zemi Tvůrci, který je, tou či onou mystifikací, falzifikátem vymyšleným pozemskými silami, bohem, který není ve skutečnosti. Daný jev je charakteristický pro pozemské církevní hierarchie, blokující svým pseudo prostřednictvím reálné možnosti přímého spojení člověka s Bohem, který je.

Ateismus materialistický - kompletní odmítnutí představ o bytí Boha. Kvůli svému, pro mnohé očividnému, selhání, využívá na svou obranu stejně mylné představy idealistického ateismu. Každý člověk se rodí věřícím Bohu, a proto z dvou stejně falešných alternativ je nakloněn víře v církve. Ochrana církevních hierarchií představiteli materialistického ateismu probíhá z jejich strany nevědomky.

Cenový základ (База прейскуранта) - nepříliš početná skupina zboží, která svou cenou ovlivňuje cenu všeho ostatního zboží a služeb. Patří sem především energetické zdroje (ropa), ceny přirozených monopolů. Analogický vliv mají také daňové a transportní náklady a základní úroková sazba.

Bezstrukturní řízení - řízení (ovládání) s oporou na statistické zákonitosti a pravděpodobnostní rozdělení v chování subjektu (cíle) řízení, bez předchozího vytvoření mechanismů přímého řízení.

Bůh - nad-realita, Všemohoucí, jediný pro všechny živé na Zemi Tvůrce a Všedržitel jím vytvořeného (tvárného) vesmíru. Nejvyšší všeobjímající úroveň řízení, která se ve vědomí většiny lidí odráží jako řetěz nahodilostí. "Náhoda - pseudonym Boha, když se nechce podepisovat vlastním jménem." (Anatole France).

bůh - symboly pseudoboha, zakořeněné v každodenním vnímání zemí i národů , využívané v různých religiózních kultech a vírách, které mají pozemskou povahu a využívají se, ve své podstatě, ke skrytí představ o Bohu, který je, hierarchiemi církevního idealistického ateismu.

Boží dílo (záměr, úmysl) (Божий промысел ) - scénář možného rozvoje Bytí, odpovídající Záměru Boha, způsob organizace života v souladu s božími zákony [божественными законами.]

Bolševizmus - politické hnutí na obranu pracující většiny. Skutečný bolševik - ten, který hájí zájmy většiny. Ne všichni členové KSSS byli bolševiky, a ne všichni bolševici byli členy strany.

Bytí - synonym slova "život" (жизнь), jednota Boha jako univerzální reálnosti a jím vytvořeného tvárného Vesmíru (Мироздания), nacházejícího se v procesu seberozvoje.

Vládnutí (řízení, moc) - v praxi realizovaná schopnost subjektu k sociálnímu řízení, jehož výsledkem je dosaženo realizace subjektem vytyčených cílů. (Власть — реализуемая на практике способность субъекта к социальному управлению, в результате которого достигаются поставленные им цели.)

Čas - subjektivní pojem, vznikající v psychice člověka při srovnání frekvence periodických procesů (jevů), z nichž jeden plní roli etalonu. S ohledem na to, že volba procesu-etalonu je subjektivní, je čas subjektivním faktorem bytí a není jeho atributem.

Globalizace — objektivní proces světové integrace, jehož podstata spočívá v koncetraci řízení produktivních (výrobních) sil společnosti v jedněch rukou. Koncepce, podle kterého globalizace probíhá, je po své postatě subjektivní, na základě čehož probíhá aktivní konkurence subjektů za právo realizace své varianty globalizace.

Globální politika - politika, zaměřená na dosažení určitých cílů ve vztahu ke všemu lidstvu jako k jedinému supersystému.

Globální prediktor - subjekt globální politiky, scénárista-plánovač (prediktor) nyní vládnoucího způsobu globalizace a sociálních procesů ve vztahu k celému lidstvu.

Degradačně-parazitické potřeby - nepřirozené a proto neohraničené a nepředvídatelné potřeby člověka, uspokojování kterých má negativní vliv na rozvoj jedince i společnosti, a také na přírodní prostředí.

Demograficky podmíněné potřeby - potřeby, jednoznačně určitelné dle pohlaví a věku, jejichž uspokojení zabezpečuje nezbytné předpoklady a podmínky pro osvojení geneticky předurčeného (podmíněného) potenciálu rozvoje člověka i společnosti v následnictví pokolení.

Dobro — charakteristika jevů z úhlu pohledu jeho souladu s Božím záměrem.

Dotace — vnitrokorporační nebo státní platby výrobcům určitých druhů produkce, jejíž výroba je v určitých objemech nutná, ale při daném cenovém základě je nerentabilní nebo málo rentabilní. Cíl dotací - odstranit následky systémových chyb makroekonomického řízení.

Duch — celkový souhrn všech bioenergetických polí, které v sobě nese organizmus člověka, představujícího trojjedinost těla, ducha a duše.

Duše - to, co stojí za pojmem "Já", nesmrtelná část nad-reality; s Bohem spojená podstata člověka jako představitele Boha na Zemi. Dočasně pobývá v těle člověka jako v nositeli ducha a zabezpečuje smysl jeho bytí jako jednotu procesů rozvíjení duše a samorozvíjení samotného Tvůrce skrze zdokonalování všech lidských duší.

Žizněrečenije (Жизнеречение) — (nepřeložitelné - žizň=život) základní role žrečestva, které prostřednictvím živého slova, slova - naplněného duchovní silou, nasměrovává průběh života společnosti do rámců Božího záměru.

Žrečestvo — sociální institut, vnitrosociální společenství nositelů konceptuální moci. Žrečestvo slouží duchovnímu rozvoji konkrétního člověka i lidstva jako celku a využívá vědění, získané jím od předchozích pokolení výlučně za tímto cílem. Pokud tuto funkci nevyplňuje (například, používá toto vědění v osobní prospěch), žrečestvo se transformuje ve znacharstvo.

Zlo — charakteristika jevů z úhlu pohledu jeho nesouladu (protikladu) s Božím úmyslem.

Informace (obraz) — nějaký smysl nebo obsah, který spočívá ve verbálním výrazu nebo je vyjádřen neverbálním způsobem na tom či onom materiálním nosiči.

Kaleidoskopický světonázor (Калейдоскопическое мировоззрение) - světonázor, jehož komponenty (subjektivní obrazy objektivních jevů) jsou ve své většině nepropojeny navzájem, kvůli čemuž se nepředvídatelně mění pod vlivem proudu okolností. Ve většině případů se podobný světonázor opírá na představy o čtyř-jedinosti Bytí: matérie - energie - prostor - čas. Myšlenkový strom v základech kaleidoskopického světonázoru se rozvíjí od subjektivního "Já" ("Já"-centrický světonázor) a rozpadá se na fragmenty, jež mezi sebou nejsou propojené.

Kapitalizmus - společenský systém, ve kterém panuje individualistický způsob organizace výroby a přerozdělování na základě práva soukromého vlastnictví a formální rovnosti všech občanů před zákonem. Státní sektor je ve vztahu k soukromému sektoru obslužný.

Komunismus — ideál, o který by lidstvo mělo ve svém rozvoji usilovat, propaguje se od starověku. V překladu z latiny slovo "Komunismus" označuje společenství, pospolitost. Kromě toho, v latinském jazyce to slovo má společný kořen se slovem "komunikace", neboli spojení, včetně informačního spojení mezi lidmi, což se rusky nazývá "so-VEST" (со-ВЕСТЬ). Jinak řečeno, komunismus je společenství lidí na základě svědomí.

Konceptuální moc (Концептуальная власть) - nejvyšší všeobjímající úroveň sociálního řízení (kontroly), založená na jediném chápání obecného chodu civilizačního rozvoje v rámcích zadaných mravními ukazately. Jsou na ní orientovány zákonodárná, výkonná a soudní moc. Termín "konceptuální moc" v sobě obsahuje dva smysly: zaprve, je to osobní moc lidí, kteří jsou schopni vypracovat koncepci organizace života společnosti a realizovat ji v reálném procesu samořízení společnosti; za druhé, je to moc koncepce nad společností, nepodmíněna osobnostmi konkrétních lidí.

Koncepce - obecný design nějakého procesu nebo vybraný způsob dosažení cílů; způsob porozumění, rozlišování a interpretace libovolných událostí, rodící úvahy a závěry, charakteristické jen danému způsobu.

Kultura - dědictví procesu vývoje společnosti, informace, které se předávají potomkům na vněgenetické úrovni.

Marxizmus - pojmenování světonázorového systému, který je falešným imitátorem cesty ke komunismu. Marxizmus byl vypracován a zaveden znacharstvem Západu, jako metodologicky rozporupolné účení, za účelem diskreditace myšlenky komunizmu. Nesprávné ztotožňování pojmů marxizmus a komunismus vzniklo v období světonázorového bloudění konce 19. - poloviny 20. století.

Matérie - objektivní komponenta vesmíru, schopná silových interakcí svých složek, které se projevují jako vákuum, plazma, hmota a energie.

Míra (mѣra)- základní atribut vesmíru, jeho proporcionalita v množstevních a kvalitativních předurčeních. Míra je ve vztahu k matérii matrice jejích možných stavů, a ve vztahu k informaci - způsob jejího zakódování.

Světonázor (Мировоззрение) - "mapa světa", zformovaná v osobnosti člověka a podporovaná jeho psychickou energií. Jeho komponentami jsou obrazné představy jevů světa - jak reálných, tak i představovaných (objektivně možných i objektivně nemožných).

Vesmír (Мироздание) - trojjedinost matérie, informace a míry, která jsou, navzdory obecně přijatým představám o čtyř-jedinstvu, prvotními atributy Bytí.

Pohled na svět (Миропонимание) - světonázor člověka, vyjádřený v leksikální formě, v systému pojmů.

Nadnárodní (nadstátní) řízení - řízení, realizované na úrovni organizací, sjednocujících celou řadu států nebo hierarchicky stojících nad orgány státního řízení.

Nacizmus - představa o nepodmíněné převaze vlastní kultury, doprovázená vědomým ničením jiných kultur a národů, které je vytvořily, nebo nepřátelským postojem k nim.

Nacionalizmus - uznání unikátnosti vlastní kultury v součtu s nepřiznáním unikátnosti a významu (pro lidstvo) jiných národních kultur.

Nacionální socializmus - socializmus pro určité (jeden nebo více) národy, ale vybudovaný takovým způsobem, že na představitele jiných národů se garance a normy nacionálního socializmu nevztahují.

Morálka - systém priorit v množině životních hodnot člověka, který se odráží v jeho chování, odhadech a rozhodnutí. Je důsledkem Bohem darované schopnosti rozlišovat Dobro a Zlo, cesty Božího záměru na základě svědomí. Morálka - soubor morálních pravidel, které určují způsob práce psychiky jedince a řídí v ní zpracování všech informačních toků. Funkcionálně je morálka v psychice člověka analogií operátorů podmíněného větvení v počítačových programech.

Patriotizmus - uznání svébytnosti (unikátnosti) kultury svého národa a jeho odlišnosti od kultur druhých národů, také disponujících svébytností a významem ve společné historii lidstva.

Pojem (Понятие) - soulad (jednota) obrazu a jeho (leksikálního) slovního vyjádření

Zvrácenost (zvrhlost, perverze) - nesoulad systému priorit chování s Božím záměrem, ztráta schopnosti rozlišovat dobro a zlo; pokládá základy skažené kultuře, která oslabuje genealogické linie svých nositelů a vede k jejich protnutí pri smeně pokolenij, má negativní vliv na genetiku okolních lidí, poškozuje regionální biocenózy a biosféru jako celek.

Kriminalita - porušení oficiálních, formálních zákonů, přijatých v rámci dominantní koncepce řízení (vlády, moci).

Priority obecných prostředků sociální kontroly (Приоритеты обобщенных средств управления обществом) - seznam všech prostředků vlivu na sociální rozvoj v rámci šesti základních skupin (priorit), které se odlišují způsobem působení a také významem a stabilitou (s ohledem na čas) výsledků jejich vlivu na sociální systém.

Prostor (fyzické vákuum) - jedna z formech matérie, na základě které se rodí její jiné formy. Subjektivní parametr, který se tvoří ve vnímání osoby, když mezi sebou porovnává materiální objekty, přičemž velikost jednoho z nich přijímá za etalon.

Rozlišení - schopnost člověka vydělit z obecného pozadí signál, nutný pro poznání pravdy (истины), odlišovat jeden jev od druhého, dobro od zla. Podle Koránu je ta schopnost dána člověku bezprostředně Bohem na základě morálky člověka. V jiných kulturách se téma rozlišení jako schopnosti přechází mlčením.

Svoboda - Совестью ВОдительство БОгом ДАнное == Bohem dané vedení svědomí.

Signoraggio (Ražebné, Panské)- příjem získaný emisí peněz na základě rozdílu mezi nominální hodnotou vyrobené mince/bankovky a nákladů na její zhotovení.

Změna logiky sociálního chování, neboli "Zákon času" - transformace masového vědomí a chování jedinců ve své masové statistice, probíhající v důsledku změny vztahu frekvencí obnovy pokolení a obnovy technologií, převažujících na Zemi (vztah frekvencí biologického a sociálního času).

Socialismus - společenské zřízení, při kterém se základní potřeby každého člověka, a také každé rodiny, uspokojují na účet přímého i nepřímého pokrytí odpovídajících výdajů státem, vystupujícím v roli představitele společnosti jako celku.

Pobídky (subsidie) - vnitrokorporační nebo státní platby spotřebitelům určitých druhů produkce, pokud korporace nebo stát považuje spotřebu právě toho druhu produkce užitečným nebo žádoucí, a potenciální spotřebitel nedisponuje dostatečným příjmem na to, aby zaplatil spotřebu těch druhů produkce na základě samofinancování.

Telegonie - vliv předchozích pohlavních kontaktů rodičů na stav zdraví jejich budoucích dětí. V základech telegonie leží přenos genetické informace pomocí biopolí nebiologickou cestou, mimo aparát chromozómů.

Tlupa, dav — skupina lidí, kteří žijí podle tradic a soudí podle autorit.

Tlupo-"elitarizmus" - hierarchická pyramidální struktura ovládání společnosti, kdy na vrcholu pyramidy stojí úzká vrstva "elity", pod kterou se nachází širší vrstva "střední třídy" a vespod, v základech pyramidy - nejpočetnější vrstva, prostý národ, "spodina" společnosti. Pokud tento pojem vztáhneme k výše uvedené definici tlupy, pak v podmínkách tlupo-"elitarizmu" se celá společnost s málo početnými výjimkami degraduje do stavu tlupy.

Trockizmus — zvláštní typ mentality, starobylý fenomén, dříve se nazývající posedlostí, který získal své současné terminologické upřesnění po jménu svého nejvýraznějšího představitele - Bronsteina-Trockého. Charakteristickým rysem trockizmu v komunistickém hnutí 20. století byla kompletní hluchota k obsahu kritiky, vyrčené jeho směrem.

Řízení po plné funkci - celostní proces řízení, začínající z určení faktoru prostředí, vyvolávající potřebu řízení, a stanovení cílů ve vztahu k tomu faktoru. Daný proces se završuje dosažením stanovených cílů.

Periferie výkonné (řídící) moci (Управленческая периферия) - místní výkonné struktury, "prováděcí články" konceptuální moci.

Fašizmus - slovo, mající kořen v latinském "fasces" - fascia. Fascia - svazek prutů s centrální tyčí, ovázaný řemenem. V antickém Římě byly zpočátku fascii odznakem královské moci, později - odznakem moci vyšších státních činovníků. Otázka o nebezpečí "fašizmu" nesprávně vede k myšlenkám o nacionální a rasové výjimečnosti a netolerantnosti, a také ke zděděné od Itálie a Německa "fašistické" symbolice a frazeologii, motaje jeho s nacizmem. Podstata fašizmu je v aktivní podpoře tlupou "malých/prostých lidí" systému zneužívání moci "elitární" oligarchií, namířenou proti těmže "malým lidem". Úkol fašizmu jako jevu - nedat možnost představitelům druhu Homo sapiens stát se Člověkem.

Chrematistika (od řeckého "chrema" - bohatství) - věda o tom, jak udělat bohatými konkrétní vybranou firmu nebo jedince, vně vztahu s prosperitou zbytku společnosti. V současném stavu se ekonomie jako věda ve své podstatě transformovala v chrematistiku, protože nemá za cíl řešení úkolu obecného blaha.

Celostní světonázor [Целостное мировоззрение]- světonázor, opírající se na představy o trojjedinosti Bytí: matérie, informace, míra.. Jeho komponenty jsou ve své většině navzájem spojeny určitými vazbami a uchovávají si stabilitu v proudu okolností. Myšlenkový strom stojící v základu takového světonározu vyrůstá z obrazu Boha (Bohocentrické vidění světa). V rámci tohoto vidění světa je Bytí celostná mozaika, a náhoda je vnímána jako nepoznaná zákonitost, mající Božskou podstatu.

Člověk — trojjedinost Duše, těla a ducha.

Smysl míry [Чувство меры] - schopnost subjektu vnímat tu část reálně možné matice Bytí, ve které se rozvíjejí jeho aktuální myšlenky a životní okolnosti.

Egregor — energoinformační struktura polí ("duch skupiny"), zrozená psychickou činností množství jedinců na základě společných typů psychiky, zájmů a dalších možných společných osobnostních parametrů v procesu jejich životních aktivit.

Ekonomika — věda o vedení národního hospodářství s cíli vytvoření nutných podmínek pro realizaci schémy společenského (sociálního) rozvoje v korytě (rámci, intervalu) Božího záměru v následnosti generací.

Rozbor nejvážnějších problémů nadcházející transformace začneme od otázky vlády, jako realizované schopnosti řídit. Vědomí současné epochy, formované současnou, konceptuálně insolventní pedagogikou a prostředky masové informace, vnímá státní moc jako nejvyšší formu řízení, rozlišujíc přitom moc ideologickou, výkonnou, zákonodatelnou a soudní. Analogické představy o systému moci (vlády) obsahují i základní právní dokumenty, ačkoliv ty nezmiňují institut ideologické moci. Pochopit a uvěřit v to, že tyto úrovně jsou naprosto bezmocné v dosažení konečného společenského výsledku, je pro obyčejný rozum téměř nemožné. Ale je to tak, protože ani jedna z těch složek nemá vztah k vytyčování cílů.

Přesvědčit ostatní o platnosti nových poznatků, nesplňujících věky zakořeněné tradiční pohledy, je velmi obtížné. Obtížnost je spojena ne s ohraničeností a ne s rozdílem v rozumových schopnostech, ale výlučně s dominujícími stereotypy, psychologií a osobitostmi samotného procesu myšlení. Na nadcházející transformaci, změnu stereotypů, je možné pohlížet jako na proces Prozření lidstva, spojený s přechodem k novému terminologickému aparátu či k novému chápání starých slov. V minulost bylo krajně obtížné přivést do vědomí lidí představy o tom, že Země je kulatá, že Slunce se neotáčí kolem Země. Panující mylné stereotypy v mechanice byly překonávány skrze nový pojmový aparát: "zeměkoule", "sluneční soustava". V systému pohledů na Vesmír, společnost i člověka nás ve 21. století čekají Prozření neméně významné než ty, kterými lidstvo prošlo v oblasti mechaniky. Ale i nyní si musíme osvojit nové termíny a takové pojmy, jako "konceptuální moc", "nadstátní řízení", "Plná řídící funkce" atd. Přitom pojem vzniká jen ve výsledku jednoty slova i obrazu toho jevu, který se za daným slovem skrývá. Tak za slovem "los" následuje pojem jen poté, když ho spojíte s obrazem zvířete na jedné straně, nebo loterijním lístkem na straně druhé.

Bohužel, dodnes mnozí představitelé systému státní moci vztahují konceptuální moc, která nyní formuje cíle nezjevným způsobem při obcházení vědomí jedinců, i koncepci globalizace, ke kategorii mýtů a ne reality. Právě za to jsou připouštěni ke zdánlivému mocenskému řízení. "Ty vládneš, ale i tebou vládnou", - mnohoznačně poznamenal i Plutarch. V našem národě naštěstí byli vždy přítomni nositelé systému vědění svatoruského žrečestva, volchvů; toho vědění, které se nachází za hranicemi chápaného oficiální státní mocí a oficiální vědou.

Koncepce - latinské slovo, označující způsob chápání, rozlišení a výkladu libovolných jevů, který rodí úvahy a závěry, vlastní právě jen pro onen upůsob. T.j. jedna a tatáž událost, jev, fakt v různých koncepcích (vzhledem k životu lidské společnosti) bude mít různé hodnocení, až do protikladného. Z toho vyplývá, že dětská otázka: "Co je to dobro a co je to zlo?" je základní otázkou lidské civilizace, protože předpokládá objektivnost Dobra a Zla jako jevů v životě společnosti, ohraničených a předurčených Božím úmyslem, a ne právníky a zákonodárci. Od Boha je každému z nás darováno Rozlišení - ten šestý smysl, o kterém mlčí sociologie, schopnost odhalení objektivního Dobra a Zla. Rozlišení, kterému je věnována jedna z súr Koránu, to je svého druhu kompas v krajině morálky. S pomocí programů, paralyzujících vědomí (biorobotizace), může být tato schopnost orientace ztracena. Z lidí, zbavených schopnosti rozlišovat Dobro a Zlo, v zištných cílích představitelů sociální magie, se formuje tlupa žijících podle úmyslně vymyšlených podání a hodnotících tak, jak jim "velí" falešné autority, podplacené nebo využité nevědomky. Je ještě další zamlčovaný smysl, náležící člověku - smysl míry jako schopnosti vnímat tu část reálně možné matrice Bytí, ve které se rozvíjejí jeho aktuální myšlenky a životní okolnosti.

To, co k čemu se nabádá a co se podporuje v jedné koncepci, se může hodnotit jako závažný přestupek v jiné koncepci. Cíle rozvoje člověka i společnosti, a také pojem pokroku se formuje ne na úrovni vědy nebo intelektu, ale na úrovni morálky s oporou na Rozlišení. Přitom varianta rozvoje v souladu s Božím úmyslem je jednožnačná a může mít i stejně jednoznačné vědecké podklady a studie, včetně ekonomických. Odklony od Božího úmyslu jsou mnohovariantní a po dosažení libovolného z těch zvrácených cílů se formuje vlastní intelektuálně plytká "věda". Například, ekonomika ochrany původního osídlení bude prakticky v každé otázce dávat protikladné doporučení ve vztahu k také vědecky podložené ekonomice, zacílené na očištění oblastí od původního osídlení cestou jeho transportu do měst-metropolí. Představte si například zákony, včetně ekonomických, obyčeje a mravy ve státě, žijícím podle principu: "Po nás potopa." A potom je srovnejte s konceptuálně jinou státností: "Vše ochráníme a rozmnožíme pro naše potomky." A pochopíte, že libovolný zákon je jen následkem těch či oněch mravních zásad společnosti, a, v důsledku, zákonodárnou moc nelze vidět jako dostatečnou samu o sobě, jako prvotní zdroj mocenských funkcí státu. Absolutizace norem zákona je jistá cesta ke katastrofě státnosti i kultury, pokud jsou zákony amorální. Právě v tomto, v instinktu sebezáchovy jsou založeny objektivní příčiny nedodržování zákonů obyvatel naší země. Samotný smysl života a cíle Bytí se při různém světonázoru, při odlišných koncepcích vládnoucích ve společnosti, kvůli jejich odlišnému morálnímu podkladu, chápou různě.

Takzvaná "Západní civilizace" je orientována čistě na technokratickou variantu rozvoje a pojem pokroku vnímá jen přes toto prizma. V ní je společnost, i každý člověk, nevolník a rukojmí touto civilizací vytvořené technosféry a umělého prostředí k životu, které vstoupily do nepřiměřeného antagonizmu s přírodním prostředím. Je to důsledek toho, že za tempem rozvoje a objemem zisků se zapomíná na jeden detail - samotné lidi. Fungování technologických monster se stalo hodnotou samo o sobě, a všichni lidé se stali jen jejich přívlastky a existují na jejich obsluhování. Namísto rozvoje možností samotného člověka je tím hlavním výroba "protéz" různého druhu, zaměňujících a blokujících možnosti přirozeného rozvoje druhu "Člověk rozumný". Jedním z příkladů tohoto jsou výzkumy na téma "umělý intelekt" při ignorování rozvoje vlastního psychického a intelektuálního potenciálu. Libovolný počítač, například, je ubohá napodobenina systému mozku člověka. Byli jsme svědky, například, jak trénováné dítě se zavázanýma očima před sebou myšlenkově otvírá barevnou holografickou obrazovku a v režimu "online" z ní čte informace, přicházející po jeho otázce z globální vesmírné informační matrice, obsahující všechny informaci o všem.

Transformace 21. století budou pohybem směrem k biologické civilizaci, v které se člověk začne osvobozovat od technosféry a bude schopen žít v souladu s přírodním prostředím. Ale zřeknutí se současné a budoucí techniky nebude návratem do doby kamenné, protože zmizí potřeba chránit se před Přírodou technosférou. Lidstvo si uvědomí, že mnohé procesy, přijímané dříve jako pokrok, byly ve skutečnosti pohybem ve slepé uličce a zhoubné z pozice rozvoje Člověka v rámcích Božího úmyslu, a proto nepřípustné pro budoucnost. Přišel čas přejít od pokoření Přírody k jejímu uvědomnění jako vyšší hodnoty Vesmíru. Člověk nikdy nevytvoří nic dokonalejšího, než kosmický koráb, který je pro nás už vytvořen Bohem.

Technologie se budou rozvíjet, ale jsou druhotné, nejsou cílem samy o sobě, ony - jsou jen významnou pomocí a cvičištěm pro formování nového člověka, nové společnosti, přičemž cvičištěm, které musí být vytvořeno na principech přípustného rozvoje (ve vztahu k biosféře). Tak tomu i bude, protože alternativa je jen jediná - vymizení druhu "Člověk rozumný" z biosféry Země. Probíhá proces zrání a dospívání lidstva s formováním globálního Zemského rozumu, dosud chybějícího v naší realitě.

Globální transformace bude spojena s přechodem ke Koncepci Bohoděržaví, lidstvo se přitom dobere chápání skutečného Boha, s ním spojeného smyslu Bytí, Božího předurčení a všech z toho plynoucích přímých a zpětných vazeb v systému "Člověk-Společnost-Vesmír". Otevřeně deklarovaná Konceptuální moc se ukáže dostupnou ne na úrovni zasvěcení, ale bezvýhradně podle míry chápání a morálky.

Konceptuální moc je nejvyšší všeobjímající úrovní sociální řízení, které stojí na přesném chápání obecného chodu civilizačního rozvoje. Reálnou mocí vládne jen ten, kdo disponuje realizovatelnou schopností řídit a má jasně formulované cíle. Z toho vycházeje, konceptuální moc realizuje následující funkce:

  • rozpoznává všechny vnitřní a vnější faktory, mající vliv na život a osud společenského systému, objevuje mezi nimi vztahy a seskupuje je v rámcích určených priorit, obecných prostředků vlivu na společnost;
  • formuje cíle státního řízení ve vztahu s každým faktorem, majícím vliv na život společnosti;
  • pro dosažení vytyčených cílů určuje celou množinu nutných funkcí řízení jak v oblasti strukturních, tak i bezstrukturních metod řízení, tzn. formuje koncepci řízení.

Na úroveň konceptuální moci jsou uzamknuty a slouží jí všechny ostatní druhy moci. (tj., všechny druhy moci - ideologická, zákonodárná, výkonná a soudní realizují výstupy konceptuální moci.) Přitom pro konceptuální moc je bez významu, zda na ní pracují ty nebo ony struktury, -ismy, společenští činitelé vědomě nebo nevědomě, kvůli nízké úrovni chápání ("chtěli jen to nejlepší.."), zdali se vytvoří pro realizaci základních ideí nové struktury nebo zda se přizpůsobí už existující. Mnoho se přitom řeší i na základě bezstrukturních způsobů řízení. Pokud si fungující mocenské struktury nejsou vědomy všemocnosti konceptuálního centra, neznamená to, že ono obecně neexistuje. Ono formuje tendence rozvoje a realizuje mocenské plnomoce z nadstátní úrovně skrze na něj "zamknutou" (buďto přímo, nebo nevědomě) periférii řízení ("lidé na místech"). Takže, ve společnosti realizovaná moc je v praxi velmi daleko od oficiálně deklarované, označené štítky na kancelářích a stolech.

Fenomén konceptuální moci spočívá v tom, že je ze své povahy autokratická, nikdo ji nevybírá. Pozorovatel, nemající znalosti o bezstrukturním způsobu řízení, vidí jen fragmenty plné funkce řízení v té části, kde je ten systém reprezentován konkrétními strukturami. Na konceptuální moc je možné dívat se dvěma způsoby: jako vládu konkrétní množiny myšlenek, přijatých pro realizaci, a jako moc lidí, kteří ty myšlenky formulují a realizují. Koncepce, jejíž obsah se záměrně tají před skupinovým vědomím (společností), jako tomu bylo posledních 3 tisíce let, se nazývá hermetickou. Přitom lidé, realizující konceptuální moc, mohou být strukturně nespojeni, ale sjednoceni jedinou mírou chápání a morálkou (nebo amoralitou - tj. neurčeností morálních standartů).

Vyšší žrečestvo antického Egypta, realizující konceptuální moc v obou smyslech toho termínu, sestávalo z desítky vyšších zasvěcených Severu a desítky vyšších zasvěcených Jihu. Každá desítka měla v čele jedenáctého žrece - prvohierarchu a vedoucího. Všichni byli vybírání po principu dědičnosti z otce na syna. Při přerušení genetické linie se do jejich řad přidal jimi vybraný žrec, který nemusel být potomkem. Oni měli představu o převaze tandemního principu řízení ve vztahu k vůdcovství jediného. Pokud ve svých týmech a jejich hlavní žreci hlasovali nerozhodně, hlavní žreci museli společně přijít se třetím řešením, které musel být lepším, než libovolné z těch, které vyvolávalo nesouhlas.

Tato konceptuální moc, staletí stojící nad faraóny a státní mocí, přišla v době Mojžíše spolu se zasvěcenci hiearchie Amona s novou misí, zastavila patronství nad Egyptem, přešla do podzemí a na globální nadstátní úroveň řízení. Egypt byl následně degradován z úrovně "supervelmoci" do stavu nevýznamného království, a dokonce do úrovně provincie v sestavě jiného státu - za účelem skrytí začátku historie ve vodách Lety.

Právě k tomuto období se váží kořeny nyní vládnoucí euro-americké (biblické) koncepce řízení, a také principiálně jiné světonázorové představy svatoruského žrečestva, které bylo v kontaktu se egyptskou hierarchií Ra v předcházejících dobách, kdy ještě nebyla pod kontrolou hierarchie Amona. Posledním faraonem, nesoucím pravdu jedinoboží (истину единобожия) byl Achnaton (1375-1325 př.n.l.). Samo žrečestvo se při tom proměnilo ve znacharstvo, přizpůsobivše své konceptuální vědění a návyky realizace konceptuálně-mocenského řízení s cílem dosažení vlastních klanových zájmů, namísto starání se o blaho společnosti a vytváření souladu s okolním prostředím.

Od té doby se změnilo máloco. Na vrcholu globální mocenské pyramidy se nachází stejných 22 dědičných klanů, jediná skupina, která je uměle, pro vytvoření iluze volby rozdělena na dvě skupiny (levou a pravou). Prostřednictvím kontrolovaných médií se tyto dva týmy masám prezentují v opozici s doprovodnou otázkou: "Jsi za ty, nebo za ty?". Politický život je pro odvedení pozornosti od významných problémů naplňován "hroznými" bitvami. Symbolem takové opozice, kultivujícím přitažení obecné pozornosti a fanatizmus, je fotbal: 11 levých a 11 pravých honí po trávníku míč, představující Zeměkouli. Je to hra symbolů pro ty, kdo něco ve schématech globálního řízení lidstva chápou, jedna z nejmocnějších metod posilování matrice tlupo-"elitarizmu".

Těchto 22 klanů, v souladu s funkcí nositelů konceptuální moci globální úrovně významu, je možné nazvat globálním prediktorem (scénáristou-plánovačem). Oni neinzerují svou činnost, viditelná je jen jejich výkonná periferie. Ta realizuje skutečné řízení ovládanými zeměmi ve světovém měřítku skrze dědičnou korporaci klanových finančních rodin, kontrolující mezinárodní organizace, strany, fondy, nadnárodní korporace a banky. Tato mise je štědře ohodnocována. Podle údajů agentury Reuters (15.06.1996) má 358 rodin-klanů miliardářů příjem, převyšující 45% celkových příjmů obyvatel Země, a jejich pomahači, 1% celkového množství lidí na Zemi, ovládá 96% světového bohatství. Ale za tím nestojí ani konspirace, ani světové vlády. Je to tradiční, tisíciletími používané schéma bezstrukturního egregoriálně-matričního řízení lidí mimo jejich vědomí.

Pokud se nestavět k bylinám jako k nepodloženým pohádkám, pak vyšší konceptuální moc ve staroruské společnosti náležela té málo známé sociální skupině, kterou byliny nazývají "volchvy". Jejich jména jsou známá jen jejich klanům a v bylinách nejsou uváděny, na rozdíl od jmen bohatýrů. Avšak právě oni volali bohatýry a směřovali jejich činnost, školili knížata, omámené vidinou moci jim podčiněné vojenské síly. Učili žít v souladu s okolním prostředím a Božím dílem (úmyslem) [Божьим промыслом]. Podstata této skupiny lidí a jejich činnost jsou odraženy v "Písni o věštci Olegovi" :

Volchvové se nebojí mocných vladyků,
A knížecí dar jim netřeba.
Pravdiv a svoboden je jejich jazyk
A s vůlí nebeskou družen.

Волхвы не боятся могучих владык,
А княжеский дар им не нужен.
Правдив и свободен их вещий язык
И с волей небесною дружен.

Tato nejvyšší řídící činnost sice nebyla vždy pochopena obyvateli, ale vždy byla ceněna jako společensky významná ("Řekni mi, čaroději, oblíbenci bohů, co mě v životě čeká"). Oni varovali vladyky od zneužití moci ("Přijmeš ty smrt od koně svého"). Kůň byl odedávna symbolem podčiněného národa, jehož záležitosti měl vladyka svěřeno řídit. Kromě toho, v jednom súfijském podobenství představuje kůň přání člověka. Kdysi se na Rusi vyšší vladykové nelišili od společnosti bohatsvím, a přesun do systému vyšší moci fungoval ne na základě volebních procedur, ale bezvýhradně na základě osvojení skutečného vědění o způsobech sociálního řízení, namísto studia oficiálně přijatých legend o něm. Jeden z klanových systému zasvěcení, mající kořeny v období pohanství Slovanů, tvrdí, že A.S. Puškin byl jejich představitel a jeho "skazky" o životu se vztahují k jejich systému vědění. Ve své tvorbě A.S. Puškin dává v zakódované formě informace o principech řízení lidskou společností, o konceptuální moci. Na rozdíl od Krylova nebo Ezopa, Puškin nekódoval jednotlivé lidské charaktery, ale globální sociální jevy nebo větší skupiny lidí. Skrze druhou smyslovou úroveň své nesmrtelné tvorby Puškin nejen odkrývá působící principy globálního řízení, ale rovněž předjímá budoucnost.

Uvedu ještě jedno obrazné znázornění té funkce, která se ve společnosti realizuje skrze v něm vládnoucí koncepci. Všichni známe, jak se v tiskařině vyrábí ta či ona produkce v závislosti na použité matrici, právě ta formuje obraz, strukturní organizaci budoucího díla. Koncepce je ona matrice, jen využívaná ve vztahu k lidskému materiálu. Rodicí se pokolení, převážně bez vlastního vědomí, se ocitá ponořeno do informační matrice - koncepce - a k 15-20 rokům nevědomoky získává ty vlastnosti a kvality, které majitelé dané koncepce potřebují. Ani jedno dítě nemá vrozenou potřebu alkoholu, nicméně, se zakončením střední školy, v našem prostředí jen se jednotlivci zdržují spotřeby alkoholu ve formě různých přípitků, pracují aktivně založené stereotypy. To se děje v libovolných jiných otázkách, ve formování světonázoru jako celku.

Pokud ohraničíme naše zkoumání vnitrosociálními zemskými silami, pak na vrcholu řídících hierarchií stojí konceptuální moc, jako nejvyšší všeobjímající úroveň sociálního řízení. Je důležité si uvědomit, že podřízenost života společnosti konceptuální moci nemá přímý charakter. V tomto schématu se jednoduše vytváří podmínky, kdy každý v míře svého pochopení pracuje na sebe, a v míře nepochopení - na toho, kdo chápe více. Proto je klíčem k osvobození společnosti od jha konceptuální moci, cizí ideálům spravedlivosti, zvyšování míry pochopení účastníků společenského života.

Na budoucnost a osud společnosti má vliv nekonečné množství faktorů, nicméně jejich hlubší analýza dovoluje systematizovat je do skupin podle priorit. Podle našich závěrů, vlastníci nyní vládnoucí euro-americké koncepce realizují řízení ve všech jim podřízeným zemím (mnohé z nich jsou označeny bílo-modro-červenou barvou státní vlajky) s pomocí šesti priorit všeobjímajících prostředků sociální kontroly. Při namíření konceptuální moci proti cizím zemím máme co do činění s prioritami všeobjímající zbraně. Koncepce zabezpečuje subjektivní, specifické schéma globalizace lidstva v epoše Ryb. Priority všeobecné kontroly se používají konceptuální mocí (z globální nadstátní úrovně) ve vztahu ke konceptuálně bezmocným systémům státního řízení, které je nerozpoznají v roli řídících vlivů. Všechny konceptuálně významné změny, probíhající ve společnosti, jsou takovou společností přijímany buď jako neřízeně živelné, nebo jako chyby systému vlastního státního aparátu, nebo jako aktivity nějakých nepřátel, světových vlád apod.

Těch šest priorit všeobjímajících prostředků kontroly (řízení) v pořadí zmenšující se moci, ale zvětšující se rychlosti účinku, vypadá následujícím způsobem:

První prioria - metodologická (světonázorová)

Charakterizuje vidění světa, metodologii osvojování nových vědomostí. Na osnově metodologie poznání a tvoření se formují cíle rozvoje, osnovy řízení, zpravidla, v měřítcích staletí. Takové vidění světa může být založeno v leksikálních formách (Bible, Korán), ale může být přítomno v podvědomí a vědomí žijících a být odraženo jen v národním eposu, v pohádkách, příslovích, průpovídkách, národních písních, obyčejích, tradicích, ve společenské morálce, jak tomu bylo do nedávné doby v Rusku. Dnešní Rusko oznamuje světu existenci vlastní koncepce pro 3. tisíciletí, Koncepce sociální bezpečnosti, vyjádřené v jasných leksikálních formách. Národ, jak poznamenal V.I.Dal, se neodlišuje tím jaký je, ale tím, o čem sní.

Druhá priorita - historická

Informace o chronologickém sledu faktů a jevů. Jednoduše řečeno, ten, kdo realizuje konceptuální řízení, řídí formování informací letopisného charakteru, historii vývoje. Nejlépe charakterizuje význam této priority George Orwell ("1984"): "Kdo kontroluje minulost, kontroluje i budoucnost. Kdo kontroluje současnost, kontroluje minulost." Zde je algoritmus a kořeny perestrojkového přepisování historie a historie pseudokomunistické minulosti, počínaje výhradně rokem 1917, nebo historie Rusi, údajně začínající její christianizací.

Třetí priorita - ideologická (faktologická)

Ve vztahu ke společnosti je to priorita, na které se z pozice dané koncepce formují názory všech stran, ideologií, náboženství, masmédií, včetně plánovaných navzájem "opozičních" v rámci jedné a téže koncepce, kterou nevidí a nezpochybňují její legitimitu. Pro konceptuální moc je to jediná fronta, obsahující v sobě levé, pravé i centrum. Mnozí účastníci této fronty pracují s dobrými úmysly, jak předpokládají, na svých vlastních cílech, ačkoliv ve skutečnosti jsou řízeni bez účasti svého vědomí. Vzniká situace jako v anekdotě: "Štirlitz věděl, že dvě a dvě jsou čtyři, ale nevěděl, jestli to ví i Muller."

Priorita čtvrtá - ekonomická

Informace o platebních prostředcích, státní a světové peníze, ceny a jejich vztahy, instituty kótování hodnoty všeho a všech. Budování finančních schémat, umožňujících zabírat skrze kreditně-finanční systém s nenulovým úrokem materiální blaha, vytvářené ve výrobní sféře, ve prospěch zlaté miliardy. Část nakradeného připadá i těm, kdo neprostředně tuto zákony Věku Ryb posvěcenou krádež provádí metodou "kulturní spolupráce". Hlavní roli v tom zaujímá světový monopol na lichvu, uměle spojenou s bankovním odvětvím (účetnictví makroúrovně, kterým se zabývají banky, je nutné, ale nesmí srůstat s lichvou).

Pátá priorita - zbraně genocidy

Podkopávání genofondu, oslabení a ničení budoucích pokolení. Motivace k nasazení toho všeho je prostá - biologicky zdegenerovaní otroci nedisponují potenciálem osobního a společenské rozvoje, dovolujícího jim svobodně žít bez "péče". Mezi takové prostředky patří alkohol, tabák, narkotika, genové inženýrství. Narkotizace obyvatelstva se provádí zpravidla při obcházení vědomí, skrz měkké ponoukání na tuto cestu tradicemi, obyčeji, průpovídkami a anekdotami, zavedenými do vědomí společnosti. Na to jsou v měkkém režimu zacíleny téměř všechny informační kanály, všechny druhy umění a dokonce sama medicína, církev (mešní víno).

Šestá priorita - zbraně (války)

Samotný fakt použití této priority hovoří o určité konceptuální bezmocnosti Západu i o problémech s delikátnějším vedením agrese metodami "kulturní spolupráce". Rusko nebude muset v 21. století využít vojska, pokud bude disponovat koncepcí a světonázorovou zbraní, a ochranou na úrovni světonázoru, a úrovni vyšších priorit. Úspěšná realizace nadcházející globální transformace je spojena s otevřeným dovedením do společnosti jak stanovení cílů, tak i koncepce dosažení deklarovaných cílů v každé ze šesti priorit uvedených výše. Jen touto cestou bude dosaženo skutečné demokracie a možnosti reálné opory na mechanizmy občanské společnosti.

Pro vyloučení chyb při realizaci scénáře globální transformace je nutné chápat, že úroveň státního řízení (zákonodárná, výkonná a soudní moc) je vždy nevyhnutelně orientována na cizí konceptuální moc, pokud se neopírá o svou vlastní. Poznamenám, že nejvýrazněší ilustrací moci současného použití více priorit je operace po krachu státnosti Sovětského svazu. Silou válečné moci se SSSR zničit nepodařilo, bylo to však provedeno bez jediného výstřelu prostředky vyšších priorit kontroly.

Byla proti nám spuštěna cynická tabáko-alkoholická, narkotizační genocida na páté prioritě. Dolarová agrese proměnila zemi ve finanční kolonii na čtvrté prioritě. Rubl je dodnes proměněn v ne více než kvitanci na právo disponováním penězi metropole. Byl vyvinut neslýchaný ekonomický tlak v období premiérování V.S.Černomyrdina (úrok 220%). Podstatou státní politiky v reálné ekonomice zůstávají dodnes dvouciferné úrokové míry, zhoubné pro ekonomiku reálné výroby, sféry služeb a vysokých technologií.

Na třetí prioritě se ocitly bez státní podpory a dokonce pod právním zákazem staletími tvořící se při strádání národa jediné etické normy a ideály (státní ideologie). Na druhé prioritě byly, namísto předchozích historických mýtů, hbitě zavedeny nové, záměrně zfabrikované a efektivně podané mýty. Na první prioritě se z našeho vědomí vykořeňuje světonázorová samostatnost a svébytnost, ruské pohádky (skazky) a jejich hodnotové životní ukazatele. Tvůrčí různorodost ve vzdělání se zaměňuje schématy primitivizace vědomí, unifikací osobnosti podle jedné šablony.

Reálné řízení země v zájmech jejích obyvatel a národů je možné jen plnou funkcí řízení. Nyní používané principy řízení ("chtěli jen to nejlepší, a dopadlo to jako vždy") svědčí o absenci elementárních představ o schématech společensky užitečného řízení po plné funkci. Pro stanovení cíle řízení je nutné, jako minimum, začít stanovením konkrétního obsahu následujících parametrů:

  • vektor cílů jako seřazený seznam dílčích cílů, kde na prvním místě stojí nejdůležitější cíl, a na posledním - nejméně důležitý;
  • vektor současného stavu kontrolních parametrů řízeného systému, charakterizující aktuální stav parametrů týkajících se každého dílčího cíle;
  • vektor chyby řízení, představující množinu rozdílů mezi vektorem cílů a vektorem aktuálního stavu a charakterizující stupeň naplnění toho či onoho dílčího cíle.

Pokud cíl rozvoje stanovuje a hlídá prediktor, a úkol minimalizace vektoru chyby řeší korektor, máme systém řízení tipu prediktor-korektor. Její zvláštnost spočívá v tom, že pracuje ne se současným stavem, ale s prognózovanou budoucností, díky čemuž je schopen podchytávat v zárodku negativní tendence, nečekaje na moment, kdy problémy "chytí společnost za hrdlo". Kvalita řízení, dějeschopnost výkonné skupiny se charakterizuje orientací na minimalizaci vektoru chyby řízení a rychlostí, s jakou se přijímají a vykonávají rozhodnutí, minimalizující budoucí chyby. V oblasti ekonomiky je objektivním ukazatelem, charakterizujícím kvalitu řízení, tendence nebo její absence ke snižování cen zboží, pokrývajícího biologicky a demograficky podmíněné potřeby.

Podstata nadcházející globální transformace je spojena s přehodnocením stanovení cílů rozvoje jak lidstva, tak i samotného člověka. Cíl vývoje "Člověka rozumného" jako biologického druhu bude svádět ke stále kompletnějšímu osvojení geneticky podmíněného potenciálu vývoje. V naší době se mnozí představitelé lidstva během svého života v tomto směru nerozvíjejí, ale degradují. Hlavním motivem všech činností a rozhodnutí vystupují instinkty sexuálně-zažívacího charakteru a hledání požitků (hedónizmus), včetně různých druhů nepřirozených. Podobné stanovení cílů proměňuje lidskou společnost v nádor na těle Země, cizí přirozenosti Vesmíru.

Rozvoj člověka není nahromadění určitého množství znalostí, ale zdokonalování organizace jeho psychiky. Vzdělaný a schopný mrzavec s nelidskou psychikou je společensky mnohem nebezpečnější, než intelektuálně omezený mrzavec. Při přijímání rozhodnutí mohou u člověka dominovat:

  1. zvířecí INSTINKTY;
  2. návyky, tradice, STEREOTYPY chování;
  3. chladný osobní kalkul, neorientovaný ani na obecně přijaté standardy, ani na Boží záměr;
  4. Boží vedení, intuitivní prozření a hlas Duše, jdoucí na nevědomých úrovních psychiky, svědomí.

Podle toho se klasifikují typy lidské psychiky:

  1. zvířecí typ psychiky;
  2. typ psychiky "zombie-biorobota";
  3. démonický typ psychiky;
  4. typ psychiky "Člověk rozumný".

V nynější civilizaci jsou po změně logiky sociálního chování a na osnově v Rusku rozpracované Koncepce sociální bezpečnosti vytvořeny bázové předpoklady pro stanovení "Člověka rozumného" základní hybnou silou skutečného společenského pokroku.

Spektrum potřeb člověka i společnosti se dělí na dvě třídy potřeb:

  • přesně určitelné, demograficky podmíněné;
  • neprognózovatelné, degradačně-parazitické.

Při orientaci sféry výroby a služeb na první z nich se v budoucnu objeví možnost přesného matematického výpočtu smyslem míry ohraničeného vektoru potřeb s plynoucím z těch hraničních podmínek pevným řešením rovnic rovnováhy mezi odvětvími. Jak je známo, laureát Nobelovy ceny Vasilij Leontěv dokázal, že rovnice rovnováhy mezi odvětvími nemají jednoznačné řešení. Jeho chyba spočívala v tom, že nevzal v potaz možnost orientace cílů státního řízení ne na "stále větší uspokojování poptávky obyvatel", ale na jednoznačně vypočítané demograficky podmíněné potřeby. V dnešních podmínkách je země orientována na zvýšení hrubého domácího produktu, ale za tím se může skrývat výroba cigaret, vodky, zbraní, stejně jako vývoz dřeva, plynu, ropy. Čím větší HDP v těchto směrech, tím intenzivněji je hubeno obyvatelstvo země. Příjde doba, kdy cíli rozvoje státu budou prohlášeny udržení a osídlenost vlastního území, reprodukce a zachování na něm žijících původních obyvatel.

Základem nadcházející globální transformace je změna samotného člověka, který je nyní rukojmím zvrácených, záměrně vnucených stereotypů chování. Změny budou zaváděny do společnosti v režimu autosynchronizace skrze ty lidi, kdo, nehledě na kolosální opozici záměrně vytvořené informační matrice, stále neztratili touhu setrvávat ve stavu Člověka; kdo má v úmyslu ve svých dětech, vnucích, v okolních lidech založit prvky Božského, udělat je Tvůrci, osvojujícími svůj geneticky založený potenciál rozvoje, skutečně šťastnými a vzkvétajícími v životě.

Hned řeknu, že úsilí změnit sám sebe směrem k lidskosti, vychovat v tomto principu dítě, je dostatečně složitý úkol, protože procesy defektního formování současného člověka jsou štědře financovány a podřízeny, především, zájmům globální korporace Tmy, majících zisk na jeho neřestech. Právě proto se v roli cíle současného systému vzdělávání deklaruje ne příprava člověka-tvůrce, ale člověka-spotřebitele, zbaveného smyslu míry a rozlišení. Právě takový člověk je nutný ve své podstatě jediné korporaci, do které patří víno-alkoholní-pivní králové, průmysl hazardních her, tabákoví a jiní narkobaroni, nevyhnutelně vyplývající z prvního bloku neméně ziskový farmaceutický průmysl, jehož světový obrat se počítá biliony dolarů. V páru s farmacií pracují i kulinárně-restaurační požitky, pro které náš unikátně vyprojektovaný organizmus, nicméně, není schopen v principu zajistit nutnou směs žaludečních šťáv, čímž se zanáší a selhává ve svých funkcích. Jak se pravdivě říká: "Bůh vymyslel jídlo, čert kuchaře." Pro přesvědčení o tomto stačí byť na měsíc přejít na syrovou stravu, používat v naturální formě vše to, co bylo vytvořeno Bohem pro člověka, svého představitele na zemi.

Zvláštní úlohu mají i lékaři, mnozí z nichž, ve své ne vždy uvědomované podstatě, jsou především obchodními agenty farmaceutických korporací. Kolem 40% všech nynějších onemocnění je prvotně způsobeno předcházejícícm užitím těch či oněch medicínských preparátů, ne náhodou mají v ruském jazyce slova "léčit" (lečit') a "chromit" (kalečit') stejný kořen. Tato naprogramovaná role lékařu je nevyhnutelným následkem systému organizace "zdravotní péče", kdy prosperita samotného systému závisí, nehledě na název, na úspěších ve ozdravění obyvatel, ale výlučně na zvětšení počtu nemocných. Právě proto je k libovolnému, i tomu nejjednoduššímu nástroji, přiložen návod k použití, ale není obecně dostupný návod k bezpečnému fungování lidského organizmu, aby nestrádal tento byznys. Ne námi byla vymyšlená starodávná pravda: "Jakmile se mezi lékařem a pacientem objeví peníze, je třeba zapomenout na zdraví."

Člověk - to je trojjedinnost těla, ducha a duše. Korporace Tmy má i své "duchovní" oddělení. Pokud na poškozování těla vydělávají, pak na poškozování ducha vydělávají mnohem více. Zde arzenál používaných prostředků jednoduše ohromuje svou rozmanitostí. Jsou mezi nimi i stoupenci nového blyštivého Ruska, vysoké módy a šoubyznysu, "sportu vysokých úspěchů" a handlování fotbalisty. Zvláštní role v poškozování ducha patří prostředkům reklamy a masové dezinformace obyvatel. Každý, kdo šel na oranžové, a stejně tak i anti-oranžové mítingy se vnímá aktivním účastníkem procesu rozvoje lidstva, své vlastní země. Ve skutečnosti je rukojmím korporace Tmy, opět tím planktonem, baterií pohánějící pseudovůdce národa. V konečném důsledku je vše, co se dělá v nyní vládnoucí koncepci řízení v duchovní sféře orientováno na smývání morálních hodnot, a to je už první světonázorová priorita vlivu na osud společností, i celých civilizací. Ne náhodou ve své době vynikající paleontolog, spisovatel I.A. Jefremov poznamenal: "Všechna destrukce říší, států a dalších politických organizací probíhá skrze ztrátu morálky. To je jediná příčina katastrof v celé historii."

Co je pokrokem Lidstva, a následovně, i samotného člověka? Tato otázka nemizí ze stránek nejpokročilejších intelektuálních debat. V rámci ateistického světonázoru nemá odpověď. Hodnocení pokroku v jeho rámcích ve formě technicko-technologického přírustku disponuje svou očividnou nesoudržností, selháním. "Je pokrokem to, že kanibal používá nože a vidličky?" - ptal se už Stanisław Jerzy Lec.

Díky úspěchům přírodních věd se lidstvo blíží ke kritickému okamžiku své existence na miniaturním kosmickém korábu jménem Země. Bez změny stanovování cílů v rozvoji lidstva, bez změn samotného člověka, je jedním z nejžalostnějších scénářů budoucnosti všeobecná mobilizace obyvatel ke společnému zničení nahromaděných odpadů, zhoubných životu, a dalších "úspěchů" civilizace s cílem zachránění biologické niky pro biologický druh "člověk nerozumný". Podobný pokrok při absenci jasného dlouhodobého stanovování cílů a analýzy etických zákonitostí vede ke známé situaci z anekdoty: "Doktore, budu žít? - A smysl?".

Cíl rozvoje Člověka Rozumného jako biologického druhu míří ke stále plnějšímu osvojení geneticky založeného potenciálu rozvoje. Namísto toho mnozí z představitelů tohoto druhu se v tomto smyslu během života nerozvíjejí, ale degradují do takového stavu, kdy hlavním motivem všech jejich činů vystupují instinkty sexuálně-zažívacího charakteru a hledání požitků (hedónizmus), včetně různých druhů nepřirozených. Podobné určení cílů proměňuje lidskou společnost v rakovinový nádor na těle Země.

V tomto textu vycházíme z toho, že člověk je stvořen s možností realizace mise představitele Boha na Zemi. Nicméně od narození je každému z nás darován jen obraz, a naplňování Božského se realizuje jen úsilím vlastní vůle člověka a vnějším prostředím. Dostal se do stáda opic - stal se opicí; dostal se mezi kuřáky - stal se kuřákem. Vše, co my a naše děti vidíme na obrazovkách televizorů je nevyhnutelně prosáknuto jediným kritériem pokroku lidstva. Rozvoj samotného člověka je úroveň Bohu-podobnosti, koordináty umístění psychiky člověka na objektivně ve Vesmíru existující ose "Dobro-Zlo" (Bůh-Ďábel), soulad globální strategie rozvoje produktivních sil lidstva s Božím dílem (úmyslem). Někdo namítne, že to jsou subjektivní parametry. Není tomu tak. Mimo obecně známých pěti smyslů je člověku od narození darováno ještě Rozlišení (v Koránu - Furkan), a, pokud se zmínit o Svědomí, to každý může s jistotou rozlišit to, co se dělá "ne po Bohu" (не по-Божески), počínaje vlastním chováním v rodině a konče událostmi v Jugoslávii či Libyi.

Z pozice kultury v éře Vodnáře je současné lidstvo nedokonalé ve všech svých projevech a ve větším stupni připomíná klientelu globální psychiatrické léčebny, než množinu zdravě myslících jedniců. Jen pacient takového zařízení je schopen z vlastní iniciativy vdechnout s kouřem cigarety až 100 jedovatých substancí a sám za tento "požitek" zaplatit. A tento zjevně klinický fakt není samotný. V libovolné oblasti životních aktivit současné společnosti (od organizace systému peněžního oběhu a vojensko-politických "humanitárních" operací do televizního repertoáru a praxe tvoření vztahů s jediným pro všechny na Zemi žijící Bohem - Tvůrcem) se setkáte s neméně výraznými klinickými jevy v nejostřejší a nevratné fázi. Jediné, co je třeba pro jejich rozlišení - schopnost čtenáře dostat se ze zajetí vnucených zvrácených stereotypů a hodnocení událostí podle autority historicky vzniklé tradice.

Při vší složitosti vzniklé situaci, my víme, že Dobro porazí zlo a civilizace se vydá cestou Světla. Ti, kdo nevěří v takovou perspektivu, se vystavují riziku psychosomatických onemocnění. Jsou uvnitř lidstva síly, schopné organizovat jeho přechod na jinou koncepci rozvoje? Dnes je možné s určitostí říct, že takové síly jsou, a neviditelné město Kitěž, ponořené dočasně do Mrtvé vody, se připravuje k vynoření. Otázkou dne je otázka o přechodu k praktické fázi globální tranformace na osnově Koncepce sociální bezpečnosti, která je dědictvím Ruské kultury.

Odkazy: Koncepce sociální bezpečnosti (Концепция общественной безопасности) - kpe.ru, vodaspb.ru.

Známka 2.0 (hodnotilo 40)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

58

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc březen přispělo 124 čtenářů částkou 17 453 korun, což je 58 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

S EU na věčné časy a nikdy jinak25.03.17 15:08 Evropská unie 1

Naši zemi projíždí další americký vojenský konvoj25.03.17 14:59 Česká republika 2

Pozvánka na pietní akt za oběti agrese NATO proti Jugoslávii 199923.03.17 22:12 Česká republika 2

37 % švédské populace mezi 0-44 lety má imigrační pozadí23.03.17 20:09 Švédsko 0

Molenbeek: Policie objevila 51 neziskových organizací podezřelých z napojení na islámský terorismus23.03.17 18:57 Belgie 0

Teroristický útok v Londýně spáchal britský islámský konvertita, učitel a otec tří dětí23.03.17 18:14 Británie 0

Teroristický útok v Londýně22.03.17 21:26 Británie 7

Rasismus černých vůči bílým že neexistuje?21.03.17 17:42 Neurčeno 5

Saúdskoarabský vrtulník rozstřílel loď se somálskými uprchlíky20.03.17 21:32 Saudská Arábie 7

Dva syrští krimigranti pobodali Němce20.03.17 21:07 Německo 1

Umřel Rockefeller. V pekle mají mejdán20.03.17 20:16 Neurčeno 11

"Četníci z Luhačovic" - gay scéna v seriálu20.03.17 16:39 Česká republika 8

Černoši rozkradli ceny na pouti v Oaklandu19.03.17 19:54 USA 5

Britská vláda a velké firmy stáhly reklamu z Googlu. Vydělávala extremistům19.03.17 12:48 Británie 0

Európa: Poďme ukončiť slobodu prejavu! Stávajú sa európske krajiny policajnými štátmi?18.03.17 20:47 Evropská unie 5

Co má společného gender a energetika?18.03.17 10:23 Česká republika 2

Mýval půjčený do reklamy se vrátil s traumatem z ňader, žaluje zoo filmaře17.03.17 09:34 Rusko 4

Google bude ve vyhledávání odsouvat politicky nekorektní weby na nižší pozice17.03.17 08:09 Česká republika 4

Homo-lobby má problém: lidem se začíná zajídat17.03.17 00:13 Neurčeno 1

Islamistická strana se dostala do Nizozemského parlamentu16.03.17 23:25 Nizozemsko 1

Měnové kurzy

USD
25,02 Kč
Euro
27,04 Kč
Libra
31,21 Kč
Kanadský dolar
18,71 Kč
Australský dolar
19,08 Kč
Švýcarský frank
25,24 Kč
100 japonských jenů
22,47 Kč
Čínský juan
3,63 Kč
Polský zloty
6,34 Kč
100 maď. forintů
8,71 Kč
Ukrajinská hřivna
0,92 Kč
100 rublů
43,94 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 159,50 Kč
1 unce stříbra
444,60 Kč
Bitcoin
24 043,08 Kč

Poslední aktualizace: 26.3.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 9 350