Nord Stream nabývá celoevropského věhlasu

Peter Iskenderov

23.10.2012 Komentáře Témata: Energetika, Evropa 1177 slov

Zahájení provozu druhé větve plynovodu Nord Stream, 8. října, vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se stalo dalším důležitým prvkem zajištění energetické bezpečnosti Evropy. Nejen, že umožňuje zdvojnásobit kapacitu stávajícího plynovodu, ale také vytváří nezbytné podmínky pro napojení na plynovodný systém dalších evropských zemí…

[Nord Stream]

Stojí za zmínku, že 8. září 2005 v Berlíně podepsaná dohoda o výstavbě severoevropského plynovodu, za přítomnosti hlav Ruska a Německa – Vladimira Putina a Gerharda Schroedera, měla v praxi energetické spolupráce bezprecedentní charakter. Jednalo se o výstavbu plynovodu umožňujícího eliminovat tranzitní rizika prakticky na nulu. Tento plynovod zajišťuje nerušené dodávky plynu do Německa – země, která hraje klíčovou roli v ekonomice celé Evropské unie. Jeho první část, pod názvem Nord Stream, byla spuštěna v listopadu 2011. Nyní, když již dosáhly projektované kapacity, umožňují obě trouby plynovodu dodávky 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.

Podle německé rozhlasové stanice Deutsche Welle „zvýšil tento nový dopravní koridor energetickou bezpečnost zemí EU“. Tato stanice odvysílala vyjádření profesorky Německého institutu ekonomického výzkumu v Berlíně Claudie Kemfert. Ta je přesvědčena, že „z pohledu energetické bezpečnosti je velmi důležité mít možnost dostávat ruské dodávky plynu přímo“, a připomíná nedávné přerušení dodávek související s tranzitem plynu přes Ukrajinu (1).

A již existující plány na další rozvoj projektu předjímají možnost připojení na Nord Stream dalších zemí – v první řadě Británie, Holandska a Dánska. Předjímá se také varianta vybudování odboček do skandinávských zemí.

A proto se v tomto rozsáhlém regionu buduje celá infrastrukturní síť, umožňující zajistit přímé a spolehlivé dodávky energetických zdrojů ve velkém. Letos v létě šéf OAO Gazprom Aleksej Miller řekl, že tento plynárenský holding již rozhodl o výstavbě dalších dvou větví Nord Stream, přičemž jednu z nich bude možné natáhnout až do Británie. Ne náhodou již o projekt projevila zájem společnost British Petroleum. „Zásadní rozhodnutí o výstavbě dodatečných kapacit na dně Baltského moře budou přijata do konce roku 2012,“ sdělil Aleksej Miller (2).

Zároveň právě perspektiva přímých a účinných dodávek z Ruska do Německa a dalších zemí Evropské unie nevyhovuje vlivným silám v Polsku, a také v pobaltských republikách, usilujících o zvláštní roli ve vztazích EU a Ruska… Se zprovozněním Nord Stream přišly o možnost diktovat si podmínky a za podpory téhož Německa předkládat Moskvě vlastní požadavky. Malý, ale výmluvný příklad. V květnu 2007 vláda Estonska odmítla přijmout Gerharda Schroedera, který chtěl probrat otázky podmořské trasy Nord Stream. Důvodem byla, podle názoru Talinu, „pro-ruská“ pozice Schroedera ve vztahu k sovětským vojenským hrobům v Estonsku. Bývalý kancléř si dovolil označit kurz estonských úřadů v této otázce za „neuctivý“ a odporující „civilizovanému chování“. Odpověď následovala bezprostředně: ve formě zákazu vstupu.

Polští odpůrci Nord Stream jsou náchylní k širší generalizaci. Třeba expert Polského institutu společenských věd, vědecký spolupracovník bruselského Centra pro zkoumání evropské politiky Piotr Maciej Kaczyňski je přesvědčen, že „Gazprom je zbraní zahraniční politiky Kremlu“, a proto vyzývá polskou vládu, aby „učinila vše, aby rusko-německý plynovod nebyl vybudován“.

Olej do ohně přilili švédští vojenští experti, kteří si dobyli pochybnou slávu již v době smutně proslulého hledání sovětských ponorek ve vodách u Stockholmu v 80. letech, kdy se ukázalo, že dotyčné ponorky jsou britské. Tentokrát stockholmský Institut vojenského výzkumu připravil zvláštní studii, ve které shrnul hrozby, které plynovod Nord Stream údajně pro Evropu představuje. Za hlavní prohlásili možnost odeslání lodí ruského námořnictva na ochranu potrubí, a také rozmístění útvarů zvláštních jednotek na mořské platformě „několik mil od ostrova Gotland“ (3).

Podle nezávislých odhadů umožní plynovod Nord Stream zajistit požadavky Evropy v oblasti dodatečného dovozu plynu ve výši 25%, při poklesu těžby v zemích EU. Evropští experti předpokládají, že v r. 2015 bude muset Evropská unie dovážet 75% zemního plynu, oproti 53% v r. 2005. A i ve vzdálenější perspektivě bude závislost EU na vnějších zdrojích energetických surovin narůstat, a v r. 2030 dosáhne u plynu 81% (4). V těchto podmínkách akcionáři Nord Stream AG počátkem roku nařídili, aby společnost prozkoumala další navýšení přepravních kapacit plynu z Ruska do Evropské unie přes Baltské moře.

„Bez ohledu na politickou polemiku kolem tohoto projektu jsme plní nadějí, protože v Evropě zemní plyn potřebují,“ řekl představitel společnosti Nord Stream AG Werner Zirnig.

Připomeňme, že Nord Stream AG je mezinárodním konsorciem, vytvořeným pro projektování, výstavbu a provozování plynovodu přes Baltské moře. Jeho akcionáři jsou ruská OAO Gazprom, německé společnosti BASF SE/Wintershall Holding GmbH a E.ON Ruhrgas, holandská infrastrukturní společnost N. V. Nederlandse Gasunie a francouzská energetická společnost GDF SUEZ.

Předseda výboru akcionářů projektu výstavby plynovodu Nord Stream, bývalý německý kancléř Gerhard Schroeder, je přesvědčen, že „v zájmu Evropy je třeba Rusku, coby největšímu producentu energetických zdrojů, otevřít přístup na vnitřní energetický trh – stejně, jako Rusko umožňuje účast na těžbě svých zásob plynu a ropu evropským energetickým koncernům“.

„Při podpoře projektu výstavby plynovodu po dně Baltského moře,“ řekl G. Schroeder, „jsem tak činil výlučně v zájmu naší země a Evropy. Právě proto jsem jako kancléř byl stoupencem tohoto projektu. Není možné ukojit energetický hlad v Evropě, aniž bychom do toho zapojili nejbohatší surovinové zdroje Ruska.“

Dokonce i pro něj, zvyklého na politické bitvy, byla propagandistická kampaň proti projektu Nord Stream, rozjetá dokonce i v německých médiích, podivným zjevem. Řekl následující: „Obecně by měla být účast v německo-ruském projektu německou společností přijímána jako běžná a normální věc: stejně jako, například, účast v německo-francouzském nebo německo-americkém projektu. Nicméně reakce na mé rozhodnutí byla přesně opačná. Veřejná diskuse předčila vše, co se může zdát i v těch nejstrašlivějších snech.“ (5)

Ostatně podobné noční můry mají své vysvětlení. To se skrývá v roli, kterou přidělují energetické politice USA. V jedné z posledních zpráv americké Národní rady pro rozvědku jsou právě otázky energetické bezpečnosti uvedeny jako středobod globálních geopolitických her. Tento dokument předpovídá vznik situace, kdy „vzroste napětí mezi zeměmi soutěžícími o omezené zdroje“. „S vyššími cenami se stabilnější státy vyrovnají lépe, ale vyhlídky na jejich ekonomický růst mohou náhle poklesnout, a v důsledku toho vzniknou politické bouře,“ zdůrazňuje se v této zprávě (6).

Takové konstatování dobře zapadá do systému úkolů globální nadvlády USA. Na seznamu těchto úkolů je na předním místě „zadržování ostatních center světového vlivu“ v „rámci existujícího systému světového řádu“, a také „udržení kontroly nad základními energetickými zdroji světa“ (7).

Takže „bouře“, vznikající v Baltu kolem Nord Stream snahou řady evropských politiků, se rodí daleko od Evropy – za oceánem.

Poznámky:

  1. http://www.dw.de/dw/article/0,,16278644,00.html
  2. РИА НОВОСТИ 08.10.2012 08:02
  3. Северный поток российского газа и его противники // Аналитические записки. 2007. Июнь. С.50.
  4. Куликова И. Можно ли сделать конструктивным энергодиалог Россия – ЕС? // Аналитические записки. 2007. Март. С. 111–112.
  5. Шредер Г. Решения. Моя жизнь в политике. М., 2007.  С.458-459.
  6. Мир после кризиса. Глобальные тенденции – 2025: меняющийся мир. М., 2009. С.99.
  7. Хомский Н. Гегемония или борьба за выживание: стремление США к мировому господству. М., 2007. С.27.
Známka 1.1 (hodnotilo 82)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 0

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 2

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 0

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 6

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 7

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
26,06 Kč
Libra
29,43 Kč
Kanadský dolar
17,68 Kč
Australský dolar
17,38 Kč
Švýcarský frank
22,50 Kč
100 japonských jenů
19,48 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,41 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,91 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 293,35 Kč
1 unce stříbra
370,70 Kč
Bitcoin
81 571,35 Kč

Poslední aktualizace: 23.9.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 11 694