Dagestán: Sýrie přichází do Ruska

William Engdahl

24.9.2012 Komentáře Témata: Střední východ, Asie, Analýza 3971 slov

Zavraždění nejrespektovanějšího súfijského náboženského vůdce v Dagestánu, na ruském neklidném Kavkaze, přichází v době, kdy salafističtí džihádisté v Libyi zavraždili amerického velvyslance, který byl v podstatě klíčovým hráčem při sesazení Kaddáfího a dosazení k moci salafistického Muslimského bratrstva a džihádistů. Dnes zaplavila celý islámský svět vlna nenávisti, ve jménu náboženského fundamentalismu, která by mohla přinést novou světovou válku. To je důsledek projektu Velkého Středního východu, spuštěného v r. 2010, a předtím již dříve kruhy ve Washingtonu, Londýně a Tel Avivu. Manipulace s náboženským fanatismem je výbušný koktejl, jak zde ukazuje William F. Engdahl.

Část I: Sýrie přichází na ruský Kavkaz

28. srpna byl šejk Said Afandi, uznávaný spirituální vůdce autonomní ruské republiky Dagestán, zavražděn. Džihádistická žena, sebevražedná bombová atentátnice, se dokázala dostat do jeho domu a odpálit tam bombu.

Cíl vraždy byl pečlivě vybrán. Šejk Afandi, 74letý súfijský muslimský vůdce, hrál klíčovou roli v pokusu dosáhnout usmíření mezi džihádistickými salafistickými sunitskými muslimy a dalšími frakcemi v Dagestánu, kdy mnozí v Dagestánu se považují za stoupence súfismu. Za neexistence náhrady jeho morální autority a viditelného respektu se úřady obávají možného propuknutí náboženské války v této malé ruské autonomní republice (1).

Policie informovala, že vrahem byla etnická Ruska, která konvertovala k islámu a byla napojena na islámský fundamentalistický nebo salafistický odboj proti Rusku a regionálním vládám loajálním Moskvě, jak v autonomních republikách, tak v celém nestabilním muslimy obývaném regionu severního Kavkazu.

Etnická muslimská populace v tomto regionu Ruska a bývalého Sovětského svazu, včetně Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a čínské provincie Xinjiang, byla cílem různých operací tajných služeb USA a NATO od okamžiku, kdy v r. 1989 skončila studená válka. Washington považuje manipulaci muslimských skupin za nástroj navození nekontrolovatelného chaosu v Rusku a střední Asii. Je to prováděno stejnými organizacemi, které jsou zapojené do vytváření chaosu a destrukce v Sýrii, proti vládě Bashara Al-Assada. Ve velmi skutečném smyslu, což ruské bezpečnostní agentury jasně chápou, se to, pokud neuspějí v zastavení džihádistické vzpoury v Sýrii, vrátí domů k nim přes Kavkaz.

Poslední salafistické vraždy súfijských a dalších umírněných muslimských vůdců na Kavkaze jsou očividně součástí toho, co se stává stále jasnějším, možná nejnebezpečnější operace americké rozvědky všech dob – zahrávání si s muslimským fundamentalismem globálně.

Dříve USA a spojenecké tajné služby s náboženskými organizacemi a vírami v té či oné zemi hrály rychle a nevázaně. To, co činí současnou situaci obzvláště nebezpečnou – zejména od rozhodnutí Washingtonu rozjet nepokoje pod zavádějícím názvem arabské jaro v Tunisu na konci roku 2010, které se pak jako prérijní požár rozšířily po celém islámském světě, od Afghánistánu, přes střední Asii, po Maroko – je nevypočitatelná vlna za vlnou zabíjení, nenávisti, ničení celých kultur, které Washington vyvolal ve jménu nepolapitelného snu s názvem demokracie“. Činí tak za použití údajných skupin Al-Káidy, saudských salafistů nebo wahhabistů, nebo stoupenců tureckého hnutí Fethullah Gülen, aby se zažehla náboženská nenávist v rámci islámu, a proti ostatním vírám, kterou může trvat desítky let uhasit. Snadno by se mohla přelít do Nového světa.

Fundamentalismus přichází na Kavkaz

Po rozpuštění SSSR radikální afghánští mudžahedíni, islamisté ze Saudské Arábie, Turecka, Pákistánu a dalších islámských zemí zaplavili muslimské regiony bývalého SSSR. Jedním z nejlépe organizovaných bylo hnutí Gülen Fethullaha Gülen, vůdce globální sítě islámských škol, který měl údajně velký politický vliv na stranu AKP Erdogana v Turecku.

Gülen rychle založil Mezinárodní dagestánsko-tureckou univerzitu v Dagestánu. Během chaotických dnů po sovětském kolapsu ministerstvo spravedlnosti Ruské federace oficiálně zaregistrovalo a povolilo nijak neomezenou aktivitu různým islámským nadacím a organizacím. Patřily k nim Liga islámského světa, Světové shromáždění muslimské mládeže, údajně k Al-Káidě přátelská saudská nadace Ibrahim ben Ab dal-Aziz al-Ibrahim. Na černou listinu patřily také Al-Haramein, saudská nadace navázaná údajně na Al-Káidu, a IHH (2), turecká organizace, zakázaná v Německu, která údajně sháněla finance pro džihádistické bojovníky v Bosně, Čečensku a Afghánistánu, a byla francouzskou tajnou službou obviněna z vazeb na Al-Káidu (3). Mnohé tyto charity byly krytím pro fundamentalistické salafisty, mající vlastní agendu.

Protože mnoho zahraničních islamistů v Čečensku a Dagestánu bylo načapáno při rozdmýchávání regionálních nepokojů a občanské války, ruské úřady většině z nich zrušily povolení provozovat školy a instituce. Po celém severním Kavkazu v době čečenské války na konci 90. let byly více než dva tucty islámských institucí, asi 200 madras a řada maktab (škol pro studium koránu), které byly téměř v každé mešitě.

Mezinárodní dagestánsko-turecká univerzita byla z těch, která musela v Dagestánu zavřít dveře. Tato univerzita byla provozována organizací Fethullah Gülen (4).

Ve chvíli, kdy Rusko rozšířilo tvrdé zákroky i proti salafistickým studiům v Rusku, na konci 90. let, došlo k exodu stovek mladých dagestánských a čečenských muslimů do Turecka, Saudské Arábie, Pákistánu a na další místa na Středním východě, údajně aby tam byli vyškoleni hnutím Gülen a různými Saudy financovanými organizacemi, včetně salafistických (5). V Rusku se věří, že studenti vyškolení stoupenci Gülen nebo Saudy a dalšími salafistickými fundamentalistickými centry, byli pak posláni zpět do Dagestánu a na severní Kavkaz, aby tam šířili radikální odnož islámu.

V r. 2005 byla situace na Kavkaze touto salafistickou intervencí tak ovlivněna, že čečenský salafista Doku Umarov, obviněný Radou bezpečnosti OSN z napojení na Al-Káidu (6), jednostranně vyhlásil vytvoření toho, co nazval Kavkazský emirát, a oznámil, že má v plánu vytvořit islámský stát pod zákonem sharia, do kterého bude spadat celý region severního Kavkazu, včetně Dagestánu. Skromně se prohlásil za emíra Kavkazského emirátu (7).

Část II: Salafismus ve válce se súfijskou tradicí

Salafismus, známý v Saudské Arábii jako wahhabismus, je fundamentalistickou odnoží islámu, která upoutala světovou pozornost a stala se nechvalně známou v březnu 2001, jen pár měsíců před útoky 11 září. Tehdy salafistická vláda Talibanu v Afghánistánu záměrně odstřelila a zničila historické obří Buddhy z Bamiyan na starodávné hedvábné stezce, náboženské sochy ze 6. století. Salafističtí vůdci Talibanu také zakázali jako „neislámské“ všechny formy zobrazování, hudby a sportu, včetně televize, v souladu s tím, co považovali za přísnou interpretaci sharia.

Afghánské zdroje uvedly, že příkaz zničit Buddhy vydal v Saudské Arábii narozený džihádistický wahhabista Osama bin Laden, který nakonec přesvědčil Mullaha Omara, nejvyššího vůdce Talibanu v té době, aby čin vykonal (8).

Zatímco sofisté uctívají svaté a k jejich praxi patří teatrální obřadné modlitby, salafisté to odsuzují modlářství jakékoliv netradiční formy uctívání. Vyzývají také k vytvoření islámské politické vlády a nastolení přísného zákona sharia. Súfismus je domovem velkého spirituálního a hudebního dědictví islámu, o kterém islámští učenci říkají, že je vnitřní, mystickou či psycho-spirituální dimenzí islámu, starou stovky let.

Jeden súfijský učenec popsal podstatu súfismu takto: „Zatímco všichni muslimové věří, že jsou na cestě k bohu a dostanou se blízko k bohu v ráji – po smrti a „posledním soudu“ – súfisté věří rovněž, že je možné dostat se k bohu a zažít tuto blízkost – za života. Navíc získání znalostí, které s takovou blízkostí boha přichází, je samotným účelem stvoření. Zde zmiňují hadith qudsi, ve kterém bůh uvádí „byl jsem skrytým pokladem a miloval jsem, že budu známý, takže jsem vytvořil stvoření, abych byl poznán“. Tudíž pro súfisty již existuje hybná síla, nepřetržitá přitažlivost v jejich srdci vyvolávaná bohem, která je táhne, v lásce, směrem k bohu.“ (9)

Mystický islámský proud súfismu a jeho snaha dostat se do blízkosti boha nebo s ním splynout je v ostrém kontrastu s džihádistickým salafistickým či wahhabistickým proudem, který je vyzbrojen smrtícími zbraněmi, káže podvodnou doktrínu džihádu a perverzní snímání mučednictví, za páchání bezpočtu násilných činů. Není divu, že oběti salafistických džihádistů tvoří většinou lidé z řad ostatních pacifistických forem islámu, včetně především súfistů.

Respektovaný 74letý Afandi veřejně odsoudil salafistický islámský fundamentalismus. Jeho vražda následovala po koordinovaném útoku na dva vysoké muftí v ruské volžské republice Tatarstán 19. července. Obě oběti byli státem uznávaní náboženští vůdci, kteří útočili na radikální islám. Toto poslední kolo vražd otvírá novou frontu salafistické války proti Rusku, a to útoky na umírněné súfistické muslimské vůdce.

Jestli nyní Dagestán upadne do náboženské války, která se pak rozšíří do celého geopoliticky citlivého ruského Kavkazu, nebo ne není zatím jisté. Co však téměř jisté je, tak to, že stejné kruhy, které živily násilí a teror v Sýrii proti režimu alavitského prezidenta Bashara al-Assada, stojí za vraždou šejka Afandi, jakož i za vyvoláváním s tím souvisejícího teroru a nepokojů v celém ruském muslimy obývaném Kavkaze. Ve velmi skutečném smyslu to představuje pro Rusko scénář noční můry, „Sýrie přicházející do Ruska“. Dramaticky to demonstruje, proč Putin přišel s tak odhodlanou snahou zastavit propad do vražedného pekla v Sýrii.

Salafismus a CIA

Existence tak zvané džihádistické salafistické odnože islámu v Dagestánu je celkem čerstvého data. Byla rovněž záměrně importována. Salafismus je někdy nazýván starším výrazem, ustředěným kolem Saudů – wahhabismus. Wahhabismus je menšinová, původně beduínská forma víry, mající původ v islámu, která převládá v Saudské Arábii od počátku 18. století.

Irfan Al-Alawi a Stephen Schwartz z Centra pro islámský pluralismus popsali podmínky v Saudské Arábii po rigidní wahhabistickou formou islámu takto:

„Ženy žijící pod vládou Saudů musí nosit abaya, či pokrývku celého těla, a niqab, závoj přes obličej; mají omezené možnosti vzdělávání a kariéry; mají zakázáno řídit auta a stroje; mají zakázán sociální kontakt s nepříbuznými muži, a všechny osobní aktivity musí probíhat pod dohledem, včetně otvírání bankovního účtu, muže z rodiny nebo „strážce“. Tato wahhabistická pravidla jsou vynucována mutaqiyin, či morálkovou policií, známou také jako „náboženská policie“, oficiálně jmenovanou Komisí pro prosazování cudnosti a prevenci neřesti (CPVPV), která patroluje v saudských městech, ozbrojená kůží potaženými obušky, které neomezeně používají proti těm, o kterých si myslí, že jsou vzpurní. Vtrhávají do domů a hledají alkohol a drogy, a týrají newahhabistické muslimy, jakož i stoupence jiné víry.“ (10)

Je široce známo, že obscénně opulentní a morálně ne až tak na výši saudská královská rodina uzavřela faustovskou dohodu s wahhabistickými vůdci. Její podstatou údajně bylo, že wahhabisté mohou volně vyvážet svoji fanatickou odnož islámu do všech islámských populací světa, výměnou za to, že nechají saudský královský klan na pokoji (11). Nicméně jsou zde i další temné a špinavé kšeftíky, kterými je wahhabistický-salafistický klan Saudů prolezlý.

Málo známým faktem je, že současná forma agresivního saudského wahhabismu je ve skutečnosti jakési spojení importovaných džihádistických salafistů z egyptského Muslimského bratrstva a fundamentalistických saudských wahhabistů. Přední salafističtí členové egyptského Muslimského bratrstva byli vysláni do saudského království v 50. letech CIA, v rámci komplexní série událostí, když Nasser rozdrtil Muslimské bratrstvo po pokusu o atentát. V 60. letech spousta egyptských příslušníků Muslimského bratrstva, kteří utekli před Nasserovými represemi do Saudské Arábie, zaplnili mnoho předních učitelských postů v saudských náboženských školách. Jedním ze studentů byl mladý zámožný Saud Osama bin Laden (12).

Za Třetí říše podporovalo Hitlerovo Německo Muslimské bratrstvo jako zbraň proti Britům v Egyptě a jinde na Středním východě. Marc Erikson popisuje nacistické kořeny egyptského Muslimského bratrstva takto:

„…protože italský a německý fašismus usiloval o větší podíl na Středním východě ve 30. a 40. letech, aby omezil ovládající moc Britů a Francouzů, došlo k úzké spolupráci mezi fašistickými agenty a islamistickými vůdci. Během arabské vzpoury v letech 1939-39 admirál Wilhelm Canaris, šéf německé vojenské rozvědky, poslal agenty a peníze na podporu palestinského povstání proti Britům, stejně jak to učinil zakladatel Muslimského bratrstva a „nejvyšší průvodce“ Hassan al-Banna. Klíčovým jedincem fašisticko-islamistického svazku a prostředníkem mezi nacisty a al-Bannou se stal velký muftí Jeruzaléma, Haj Amin e-Husseini (13).

Po porážce Německa převzala kontrolu nad Muslimským bratrstvem britská rozvědka. Nakonec, z finanční a dalších důvodů, se v 50. letech Britové rozhodli předat svá aktiva v Muslimském bratrstvu kolegům ze CIA (14).

Podle bývalého výzkumníka nacismu amerického ministerstva spravedlnosti Johna Loftuse: „Během 50. let CIA evakuovala nacisty z Muslimského bratrstva do Saudské Arábie. Když dorazili do Saudské Arábie, stali se někteří z předních protagonistů Muslimského bratrstva, jako dr. Abdullah Azaam, učiteli v madrassách, náboženských školách. A tam zkombinovali doktrínu nacismu s podivným islámským kultem, wahhabismem.“ (15)

Všichni si myslí, že islám je toto fanatické náboženství, ale není,“ pokračuje Loftus. „Myslí si, že islám – saudská verze islámu – je typický, ale není. Wahhabistický kult byl odsouzen jako kacířství muslimskými zeměmi více než 60krát. Ale když Saudové zbohatli, koupili si spoustu mlčení. Je to velmi krutý kult. Wahhabismus byl praktikován pouze Talibanem a v Saudské Arábii – tak extrémní je. Skutečně nemá nic společného s islámem. Islám je velmi mírumilovné a tolerantní náboženství. Vždy měl dobré vztahy s židy v prvních tisíci letech své existence.“ (16)

Loftus identifikoval význam toho, co se dnes vynořuje ze stínu, aby převzalo Egypt pod Muslimským bratrstvem prezidenta Morsiho, a tak zvanou Syrskou národní radou, ovládanou ve skutečnosti Muslimským bratrstvem a veřejně vedenou více než „politicky korektními“ či slušnými individui typu Bassma Kodmaniho. Kodmani, mluvčí SNC pro zahraniční záležitosti, byl dvakrát pozvaným hostem na setkání bilderbergské elity, naposledy v Chantilly ve Virginii na počátku tohoto roku (17).

Nejbizarnějším a nejznepokojivějším rysem USA financovaných změn režimu, rozjetých v r. 2010, které vedly k destrukci sekulárního arabského režimu Hosni Mubaraka v Egyptě a Muammara Kaddáfího v Libyi, a sekulárního režimu prezidenta Ben Ali v Tunisu, a které přinesly barbarské ničení na celý Střední východ, obzvláště v posledních osmnácti měsících v Sýrii, je vzorec, jakým se moci chápou představitelé temného salafistického Muslimského bratrstva.

Podle informovaných svědectví Saudy financované sunitské islámské Muslimské bratrstvo ovládá členy exilové Syrské národní rady, která je podporována americkou ministryní zahraničí Clinton a Hollandem ve Francii. Syrské Muslimské bratrstvo je spojeno, a to nijak překvapivě, s egyptským Muslimským bratrstvem prezidenta Mohammeda Morsiho, který nedávno na setkání hnutí Nezúčastněných v Íránu otevřeně vyzýval k odstranění Assada v Sýrii, což je logický krok, pokud se jeho Muslimské bratrstvo v řadách Syrské národní rady má chopit otěží moci. Saudové měli také financovat nástup k moci vládnoucí islamistické strany Ennahda v Tunisu (18), a je zdokumentováno, že financují Muslimským bratrstvem ovládanou Syrskou národní radu proti prezidentovi Basharu al-Assadovi (19).

Část III: Morsiho vláda salafistického teroru

O skutečné agendě Muslimského bratrstva a napojených džihádistů dnes vypovídá fakt, že jakmile jsou u moci, shodí masku umírněnosti a usmíření a odhalí své násilnické netolerantní kořeny. To je dnes patrné v Egyptě pod Muslimským bratrstvem prezidenta Mohammeda Morsiho.

Západními oficiálními médii dodnes ignorované jsou znepokojující přímé zprávy od křesťanských misionářských organizací v Egyptě, že Morsiho Muslimské bratrstvo již začalo s odhazováním masky „umírněnosti a usmíření“ ukazuje svoji brutální totalitní salafistickou tvář, podobně jak to učinily Chomejního radikální síly sharia v Íránu po převzetí moci v letech 1979-81.

V dopisu rozesílaném Křesťanskou misí pomoci (CAM) křesťanský egyptský misionář napsal, že Morsiho Muslimské bratrstvo „oznámilo, že zničí zemi, pokud Morsi nevyhraje, ale také řekli, že se pomstí všem těm, kteří hlasovali pro (jeho oponenta) Shafiqa, obzvláště křesťanům, protože si jsou jistí, že jsme hlasovali pro Shafiqa. Včera začali a zabili kvůli tomu dva věřící v el Sharqiya,“ dodal misionář, pod podmínkou anonymity (20).

Tato zpráva přišla jen pár týdnů poté, co egyptská státní televize (pod Morsiho kontrolou) odvysílala odporné video, na kterém byl konvertita z islámu na křesťanství zavražděn muslimy. Na záběrech byl mladý muž držený na kolenou maskovanými muži s nožem na krku. Zatímco jeden z mužů slyšitelně pronášel muslimské modlitby v arabštině, většinou odsuzující křesťanství, druhý muž držící nůž na krku křesťanského konvertity ho začala podřezávat a pomalu mu odděloval hlavu za pokřiků „Allahu akbar“ (Alláh je velký). V dopise vůdce egyptské misie dodal, že: „Brzy po Morsiho vítězství bylo křesťanům v horním Egyptě násilně zabráněno chodit do kostela.“ Mnoho muslimů tvrdil dopis, „také začalo mluvit se ženami na ulicích a říkat jim, že musí nosit islámské oblečení, včetně pokrývky hlavy. Chovají se, jako by dostali zemi jen pro sebe, nyní je jejich“ (21).

Již v r. 2011 Morsiho salafističtí stoupenci začali útočit a ničit súfistické mešity v celém Egyptě. Podle úředních novin Al-Masry Al-youm (Dnešní Egypťan) bylo tak zvanými „salafisty“ k destrukci určeno 16 historických mešit v Alexandrii patřících súfijským řádům. Alexandrie má 40 mešit spojovaných se súfisty, a je sídlem 36 súfistických skupin. V tomto městě žije půl milionu súfistů, z celkových čtyř milionů obyvatel. Součástí agrese proti súfistům v Egyptě byl útok na nejvýznamnější mešitu Alexandrie, pojmenovaná po sofistovi 13. století Al-Mursi Abu’l Abbas a ukrývající jeho hrobku (22).

Je pozoruhodné, že tak zvaný „demokraticky zvolený“ režim v Libyi po svržení Muammara Kaddáfího bombami NATO v r. 2011 byl také horlivý při ničení súfistických mešit a míst uctívání. V srpnu tohoto roku generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila „vážné obavy“ ohledně ničení súfistických míst ve Zliten, Misrata a Tripolisu islámskými džihádisty a vyzvala pachatele, aby „s ničením okamžitě přestali“ (23). Pomocí machinací v zákulisí je libyjská vláda řízena džihádisty a stoupenci Muslimského bratrstva, stejně jako v Tunisu a Egyptě (24).

Výbušný koktejl násilí, které je nutným důsledkem umožnění nástupu k moci salafistickým islamistům na celém Středním východě, byl jasně patrný, když v noci 11. září, když rozzuřený dav stoupenců fanatické salafistické skupiny Ansar al-Sahria zavraždil amerického velvyslance v Libyi a tři americké diplomaty, vypálil americký konzulát v Benghází do základů, na protest proti zveřejnění filmu amerického filmaře na YouTube, ve kterém se prorok Mohamed uspokojoval v řadě sexuálních afér a zpochybňoval svoji roli božího posla. Tento americký velvyslanec hrál, ironicky, klíčovou roli při svržení Kaddáfího a otevření dveří pro převzetí Libye salafisty. Ve stejnou dobu naštvaný dav tisíců salafistů obklopil americké velvyslanectví v Káhiře, také na protest proti tomuto americkému filmu (25).

Ansar Al-Sharia (arabsky „Partyzáni islámského práva“) je údajně odnoží Al-Káidy a má organizace na celém Středním východu, od Jemenu po Tunis, Irák, Egypt a Libyi. Ansar Al-Sharia říká, že kopíruje model sharia či přísného islámského práva zastávaného Talibanem v Afghánistánu a Iráckým islámským státem, militantní střešní strukturou, do které patří i Al-Káida v Iráku. Jádro skupiny tvoří džihádisté, kteří přišli z „islámského státu“, buď z Afghánistánu v polovině 90. let, nebo z řad džihádistů v Iráku po USA vedené invazi v r. 2003 (26).

Vědomé zažehnutí nového kola teroru salafistického fundamentalistického džihádu v muslimských regionech ruského Kavkazu je skvěle záměrně politicky načasováno, aby to vytvořilo maximální tlak na vládu Vladimira Putina doma v Rusku.

Putin a ruská vláda jsou nejsilnějšími a nejklíčovějšími podporovateli současné syrské vlády Bashara al-Assada, a pro Rusko je rovněž strategicky klíčové udržení jediné ruské námořní základny ve Středozemním moři, v Tartu. A Obamova úskočná zpráva Medveděvovi, aby s hodnocením amerických záměrů ve vztahu k Rusku počkal do Obamova znovuzvolení, a Putinův tajuplný komentář, že kompromis se znovu zvoleným prezidentem Obamou může být možný, ale ne s prezidentem Romneym (27) zároveň naznačují, že „cukr a bič“ Washingtonu, či taktika hodnej polda, zlej polda ve vztahu k Moskvě má Rusko podnítit, aby obětovalo hlavní geopolitické aliance, možná dokonce i onu úzkou a čerstvou geopolitickou alianci s Čínou (28). Pokud by se tak stalo, svět by mohl být svědkem „znovuzažehnutí“ americko-ruských vztahů s katastrofálními následky pro světový mír.

Poznámky

  1. Dan Peleschuk, "Sheikh Murdered Over Religious Split Say Analysts," RIA Novosti, August 30, 2012.
  2. Mairbek Vatchagaev, "The Kremlin’s War on Islamic Education in the North Caucasus=3334]," North Caucasus Analysis Volume: 7 Issue: 34.
  3. Iason Athanasiadis, "Targeted by Israeli raid: Who is the IHH?," The Christian Science Monitor, June 1, 2010.
  4. Ibid.
  5. Mairbek Vatchagaev, op. cit.
  6. Rada bezpečnosti OSN, QI.U.290.11. DOKU KHAMATOVICH UMAROV, 10. března 2011. V prohlášení OSN stojí: „Doku Chamatovič Umarov byl 10. března 2011 prohlášen za spadajícího pod odstavec 2 rezoluce 1904 (2009), jako člověk napojený na Al-Káidu, Usamu bin Ladena nebo na Taliban, „účastnící se financování, plánování, napomáhání, příprav či provádění činů nebo aktivit, v rámci, ve spolupráci, ve jménu, z pověření nebo podpory, „najímání“, dodávání, prodeje nebo převozu zbraní a souvisejícího materiálu, nebo jiné podpory či aktivit“ islámské džihádistické skupiny (QE.I.119.05), Islámského hnutí Uzbekistánu (QE.I.10.01), Výzvědného a sabotážního praporu čečenských mučedníků (RSRSBCM) (QE.R.100.03) a Emarat Kavkaz (QE.E.131.11)
  7. Tom Jones, "Czech NGO rejects Russian reports of link to alleged Islamist terrorists al-Qaeda," May 10, 2011.
  8. The Times of India, "Laden ordered Bamyan Buddha destruction," March 28, 2006.
  9. Dr. Alan Godlas, "Sufism — Sufis — Sufi Orders."
  10. Irfan Al-Alawi and Stephen Schwartz, "Wahhabi Internal Contradictions as Saudi Arabia Seeks Wider Gulf Leadership," Center for Islamic Pluralism, May 21, 2012.
  11. Ibid.
  12. Robert Duncan, "Islamic Terrorisms Links to Nazi Fascism," AINA, July 5, 2007.
  13. Marc Erikson, "Islamism, fascism and terrorism (Part 2)," AsiaTimes.Online, November 8, 2002.
  14. Ibid.
  15. John Loftus, "The Muslim Brotherhood, Nazis and Al-Qaeda," Jewish Community News, October 11, 2006.
  16. Ibid.
  17. Charlie Skelton, "The Syrian opposition: who’s doing the talking?: The media have been too passive when it comes to Syrian opposition sources, without scrutinising their backgrounds and their political connections. Time for a closer look …," The Guardian, UK, 12 July 2012.
  18. Aidan Lewis, "Profile: Tunisia’s Ennahda Party," BBC News, 25 October 2011.
  19. Hassan Hassan, "Syrians are torn between a despotic regime and a stagnant opposition: The Muslim Brotherhood’s perceived monopoly over the Syrian National Council has created an opposition stalemate," The Guardian, UK, 23 August, 2012.
  20. Stefan J. Bos, "Egypt Christians Killed After Election of Morsi," Bosnewslife, June 30, 2012.
  21. Ibid.
  22. Irfan Al-Alawi, "Egyptian Muslim Fundamentalists Attack Sufis," Guardian Online [London], April 11, 2011.
  23. Yafiah Katherine Randall, "UNESCO urges Libya to stop destruction of Sufi sites," Sufi News and Sufism World Report, August 31, 2012.
  24. Jamie Dettmer, Libya elections: Muslim Brotherhood set to lead government, The Telegraph, London, 5 July, 2012.
  25. Luke Harding, Chris Stephen, Chris Stevens, "US ambassador to Libya, killed in Benghazi attack: Ambassador and three other American embassy staff killed after Islamist militants fired rockets at their car, say Libyan officials," The Guardian (London), 12 September 2012.
  26. Murad Batal al-Shishani, "Profile: Ansar al-Sharia in Yemen," BBC, 8 March 2012.
  27. David M. Herszenhorn, Putin Says Missile Deal Is More Likely With Obama, The New York Times, September 6, 2012. Podle rozhovoru, který Putin poskytl moskevské státem vlastněné televizi RT, Herszenhorn uvádí: „Pan Putin řekl, že věří, že pokud bude pan Obama v listopadu znovu zvolen, bude možné dosáhnout kompromisu u problémové záležitosti amerických plánů protiraketové obrany v Evropě, proti kterým se Rusko silně staví. Na druhou stranu pan Putin řekl, že pokud se stane prezidentem pan Romney, obavy Moskvy ohledně raketového systému – který je navzdory americkým ujišťováním namířen proti Rusku – se téměř jistě ukažou pravdivými.

    Je možné najít řešení problému, pokud bude současný prezident Obama zvolen pro druhé funkční období? Teoreticky ano,“ řekl pan Putin, podle oficiálního přepisu zveřejněného na internetové stránce Kremlu. „Ale není to jen o prezidentu Obamovi. Pokud vím, jeho přání dospět k řešení je celkem upřímné,“ pokračoval pan Putin. „Setkal jsem se s ním nedávno na pozadí summitu G-20 v Los Cabos v Mexiku, kde jsme měli příležitost si promluvit. A ačkoliv jsme mluvili převážně o Sýrii, přesto jsem si mohl svůj protějšek prozkoumat. Mám pocit, je je to velmi upřímný muž a že upřímně chce udělat mnoho dobrých změn. Ale může to udělat? Dovolí mu to?
  28. M.K. Bhadrakumar, "Calling the China-Russia split isn’t heresy," Asia Times, September 5, 2012.
Salafism+CIA: The winning formula to destabilize Russia, the Middle East vyšel 13. září na Voltairenet.org. Překlad Zvědavec.
Známka 1.1 (hodnotilo 90)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

90

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc květen přispělo 178 čtenářů částkou 27 060 korun, což je 90 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Když se sejdou nedotknutelní, tak se o tom nediskutuje28.05.17 03:39 Česká republika 4

Video z roku 2007 - ještě před invazí kobylek do Evropy27.05.17 19:18 Neurčeno 0

Úchylnost slaví ve všech podobách27.05.17 18:10 Neurčeno 2

Lakonická zpráva z tisku: Muž zemřel po noční střelbě v Chomutově27.05.17 15:37 Česká republika 3

Zemřel Zbygniew Brzezinski27.05.17 14:04 USA 5

Když to nejde jinak, tak stranu rozpustit a zakázat. Jak prosté, milý Watsone25.05.17 15:35 Slovensko 16

Musíme vyčistit Evropu od islámu25.05.17 12:08 Evropská unie 0

Proč by Schwarzenbergův výrok, že je potřeba více lidí jako Soros, v Asii mnoho přívrženců nenašel 24.05.17 23:43 Česká republika 8

Podívejte se, kteří čeští poslanci hlasovali pro to, aby EU uvalila na Českou republiku sankce za nepřijímání migrantů24.05.17 23:31 Česká republika 1

Důchodci, do práce. Ministr Pilný (ANO) nalil čistého vína ohledně penzí24.05.17 23:04 Česká republika 4

Skandální předání 4. brigády českých vojáků pod velením Bundeswheru.24.05.17 19:56 Česká republika 3

Bělobrádek pojede na sudetoněmecký sjezd24.05.17 18:23 Česká republika 2

Ministři EU schválili plán k potlačení nenávisti na internetu24.05.17 16:17 Evropská unie 0

Ženy z pařížské čtvrti se kvůli obtěžování migranty bojí vycházet23.05.17 23:18 Francie 1

Senát v Hamburgu začal vyvlastňovat prázdné byty a nastěhují do nich "potřebné".23.05.17 23:09 Německo 5

Kalousek (TOP 09) žádal o minutu ticha pro oběti v Manchesteru23.05.17 22:54 Česká republika 0

Ruffin: Černoch vystřílel bílou rodinu21.05.17 19:39 USA 4

Alžírský milionář: Na mé akci v Cannes musí mít všechny ženy burkini21.05.17 19:03 Francie 3

V noci z pátku na sobotu bylo do Itálie navezeno 5.000 ilegálních migrantů21.05.17 18:53 Itálie 1

Wismar: Turci znásilnili 13 letou dívku21.05.17 18:40 Německo 0

Měnové kurzy

USD
23,67 Kč
Euro
26,47 Kč
Libra
30,31 Kč
Kanadský dolar
17,60 Kč
Australský dolar
17,63 Kč
Švýcarský frank
24,30 Kč
100 japonských jenů
21,27 Kč
Čínský juan
3,45 Kč
Polský zloty
6,33 Kč
100 maď. forintů
8,60 Kč
Ukrajinská hřivna
0,89 Kč
100 rublů
41,88 Kč
1 unce (31,1g) zlata
29 991,07 Kč
1 unce stříbra
409,87 Kč
Bitcoin
54 633,37 Kč

Poslední aktualizace: 28.5.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 11 875