Puč v Mali – nový krok ke globálnímu vykrádání zdrojů

Aleksandr Mezajev

2.4.2012 Komentáře Témata: Současné události 1455 slov

22 března proběhl puč v Mali, suchozemské západoafrické zemi. Prezidentský palác, řada státních institucí země a prostory sdělovacích prostředků země byly obsazeny vzbouřeneckou skupinou, vedenou kapitánem Amadou Haya Sanogo, a v tuto chvíli má moc v Mali improvizovaný Národní výbor pro obnovu demokracie a státu (CNRDR), vláda byla rozpuštěna a ústava zrušena. Je rovněž známo, že pučisté zatkli několik malijských ministrů a většinu kandidátů, kteří se zaregistrovali pro nadcházející volby, které mají proběhnout 29. dubna.

Komentátoři na celém světě okamžitě spojili vývoj se vzpourou Tuaregů na severu země. Prohlášení vydané v den puče ruským ministerstvem zahraničí říká, že cílem junty je ovládnout situaci v regionu, kde se vládní síly střetly se separatisty (1), a ruský náměstek ministra zahraničí M. Bogdanov popsal puč v Mali jako „politováníhodný důsledek libyjské krize“ (2). Pravda, tuarežští separatisté, kteří se nedávno vrátili z Libye, útočili na města v severní části Mali od ledna 2012. Skupina 1,000-1,500 vzbouřenců, pod velením bývalého libyjského plukovníka Aga Mohameda Najema – Národní hnutí za osvobození Azawad (MNLA) – získala kontrolu nad kusy území Mali na severu a prohlásila je za nezávislá. Obyvatelé oblastí, do kterých vzbouřenci pronikli, hromadně utíkali do Alžíru, Burkina Faso, Mauretánie, Nigeru a na jih Mali (3), zatímco armáda země byla očividně neschopná postavit se na vážnější odpor a pod útoky separatistů neustále ustupovala. Pozorovatelé mají tendenci považovat to za debakl a fakt, že kontrola téměř nad polovinou území Mali není v rukou vlády, je hlavní příčinou puče.

Povstání Tuaregů je opakující se problém Mali. První povstání závažných rozměrů propuklo na počátku 60. let, v éře přechodu Mali k nezávislosti. Nové kolo následovalo v r. 1992, kdy svržení tyranské hlavy státu Moussy Traoré dalo Tuaregům pocit, že přišla nová příležitost pro tlak na nezávislost. V té době se boje a krveprolití šířily ze Sahary do oblastí blízko velkých měst, a pozoruhodné je, že typy zbraní, které měli separatisté k dispozici, se neomezovaly pouze na střelné zbraně, ale používali též dělostřelectvo a protitankové rakety (4). Dnes jsou separatisté vyzbrojeni zbraněmi, kterých se zmocnili ve skladech libyjské armády, a představují pravděpodobně ještě zlověstnější sílu. V 90. letech vláda Mali nedokázala potlačit separatistické povstání a musela podepsat dohodu s Frontou Azawad, jejíž součástí byl závazek zvýšit rozvoj tuarežských oblastí Mali.

Skupina zodpovědná za puč uvádí jako důvod svého usilování o moc konflikt na severu Mali, ale toto vysvětlení při bližším zkoumání neobstojí. Varoval jsem před nejistou situací v Mali počátkem března (5), a přisuzoval jsem ji vnějším silám bažícím využít složité situace Mali, a nikoliv domácím problémům této země. V tuto chvíli globální média rozsáhle mluví o vnitřní mechanice stojící za touto krizí v Mali, ale buď vnější kontext přehlíží, nebo zřejmě věří, že ho lze zredukovat jen na příliv zbraní z Libye. Je třeba poznamenat, že realitou je, že zbraně jsou jen nástroj, nikoliv samotný vnější faktor.

Média jednotně zdůrazňují, že Mali patří k nejchudším zemím světa, což je v podstatě pravda, vzhledem k tomu, že se nachází na 127. místě podle GDP a na 168. (ze 179) podle indexu lidského rozvoje (7). Nicméně toto hodnocení by nemělo zastínit strategický význam a ekonomický potenciál území Mali. Hraničí se sedmi zeměmi – Alžírem, Mauretánií, Pobřežím slonoviny, Guineou, Burkina Faso a Senegalem – a pod zemí jsou značné zásoby zlata, uranu, bauxitu, železa, manganu, cínu a mědi. Podle posledních zpráv je severní část Mali bohatá na ropu, a co je důležitější, nachází se tam využitelný podzemní vodní ekosystém. Stojí za to mít na paměti, že během posledních několika let byla Komise OSN pro mezinárodní právo zaneprázdněna podíly na přírodních zdrojích, obzvláště na akviferech na hranicích, místo tradičních komodit, jako energie nebo drahé kovy, a dokonce sepsala mezinárodní konvenci k této problematice (8). Podstatné je, že v případě Mali mohou být vnější hráči – kteří nemají žádný důvod podporovat separatisty, pokud nárokování si pouštních oblastí neznamená ekonomické vyhlídky – přitahováni nedávno objevenými klíčovými přírodními zdroji. Politický přístup se projevil v Súdánu, který se nakonec musel vzdát své části, ve které se nachází zásoby ropy. Je-li zde analogie vhodná, tak v dohledné budoucnosti uslyšíme o nezávislosti „severního Mali“ (či dokonce o nějakém druhu „severního Súdánu“, vzhledem k tomu, že Mali bývalo součást země známé do r. 1960 jako Západní Súdán).

V tuto chvíli je obrázek puče v Mali v mnoha ohledech poměrně zastřený. Například je překvapením, že prezidentský palác byl pučisty převzat tak lehce – při své poslední návštěvě této země jsem získal dojem, že rezidence nacházející se na vrcholu hory Kuluba musí být proti útokům dosti imunní. Její svržený nájemník Amadou Toumani Touré (ATT) se dokázal paláce zmocnit v puči v r. 1991, který vedl k sesazení Moussy Traoré, člověka, který vládl Mali čtvrt století, a u kterého bylo možné předpokládat, že ve světle vlastní zkušenosti bude dosti opatrný. Je pravděpodobné, že palác v době obsazení opuštěn, a skutečně dostupné záběry neukazují žádné známky po boji. Máme dojít k závěru, že ATT věděl, co se peče, a z nějakého důvodu se odboji vzdal? V rámci zajímavé náhody došlo k údajnému útoku na palác 22 března, a ATT byl dosazen k moci veřejnými nepokoji, které vypukly 22. března 1991. Skupina, která je nyní u moci, tvrdí, že ATT byl zajat, ale že je naživu nelze nezávisle ověřit. Další podezřelou okolností je, že delegace Africké unie (AU) vedená šéfem Komise AU Jeanem Pingem a šéfem jihoafrické diplomacie Maite Nkoana Mashabane navštívila palác v předvečer puče, aby prodiskutovala pomoc Mali, kdy se Jižní Afrika zavázala přispět asi 7 miliony euro na vyřešení konfliktu, který zmítal severní částí země (9). Jak jsem napsal dříve, západ si zvykl blokovat jakékoliv pokusy AU zklidnit krize (10). Tato kombinace okolnost svádí k hypotéze, že puč byl preventivním útokem, který měl zabránit vyřešení věcí v Mali.

Nakonec, je třeba brát v úvahu, že vůdce puče kapitán Amadou Haya Sanogo působil v protiteroristickém týmu americké vlády a byl vycvičen v USA v rámci zvláštního programu (11). Jako zvláštní kontrast, svržený vůdce Mali Amadou Toumani Touré byl vzdělán v SSSR.

Puč v Mali byl rychle odsouzen vůdci zemí ze světové špičky, a tuto chvíli je členství Mali v různých mezinárodních organizacích zrušeno, spolu s programy pomoci (12). V invektivách jsou patrné bizarní podtóny – ani jedno prohlášení vydané v souvislosti s pučem v Mali nevolá po okamžitém návratu Amadou Toumani Touré k moci. Místo toho generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzýval „všechny zodpovědné, aby se zdrželi jakýchkoliv akcí, které by mohly zvýšit násilnosti a dále destabilizovat zemi“ (13), francouzský ministr zahraničí Alain Juppé řekl, že „je klíčové obnovit v zemi ústavní pořádek, politickou stabilitu a bezpečnost, a vyhnout se násilí“ (14), a komisař EU pro rozvoj Andris Piebalgs oznámil, že „se rozhodl dočasně zrušit rozvojové operace Evropské komise v zemi, dokud se situace nevyjasní“ (15). Jedinými zmínkami o Amadou Toumani Touré je důležitost zajištění jeho osobní bezpečnosti, a mimo to naprosto nic víc. Vyzývání k obnově ústavního pořádku v Mali lze interpretovat různě: k možnostem, jak si ji vykládat, patří také předělání ústavy země, nové volby /potenciálně bez zapojení registrovaných kandidátů, kteří jsou nyní zatčeni) atd. V kontrastu s tím koncem r. 2011 Francie a mezinárodní společenství v Pobřeží slonoviny jednoznačně požadovaly dosazení konkrétního člověka – Alassane Ouattaru – místo Laurenta Gbagbo, a žádný čas abstraktními kecy o ústavním pořádku v této zemi neztrácely. V obou případech je zpráva jasná, a tentokrát očividně nerozdělené mezinárodní společenství nebude tlačit na obnovu legitimní autority Amadou Toumani Touré v Mali.

Puč v Mali je dalším krokem ke globálnímu přerozdělení území a přírodních zdrojů, řízenému nadnárodními a transteritoriálními hráči. Afrika proto vstupuje do dlouhé obtížné éry kolabujících států a státnosti.

Odkazy

  1. www.mid.ru
  2. ria.ru
  3. The Mali ambassador's official position is spelled out at the site of the Mali foreign ministry: www.diplomatie.gouv.ml
  4. S.S. Novikov, D.P. Ursu. Mali Modern History. Institute of Africa of the Russian Academy of Science. 1994 (in Russian)
  5. www.fondsk.ru.
  6. IMF Data: www.imf.org. World Bank Data: databank.worldbank.org
  7. hdr.undp.org/
  8. UN International Law Commission http://untreaty.un.org/ilc/summaries/8_5.htm
  9. Site of the government of Mali
  10. www.fondsk.ru.
  11. blog.foreignpolicy.com
  12. Mali membership in the AU suspended World Bank aid to Mali suspended
  13. Oddly enough, the statement was voiced by an aid to the UN Secretary General
  14. French foreign ministry site:
Mali Coup a New Step towards Global Resources Grab vyšel 27. března na Strategic-culture.org. Překlad Zvědavec.
Známka 1.1 (hodnotilo 44)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

32

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 82 čtenářů částkou 9 541 korun, což je 32 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 0

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 0

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 2

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 6

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 4

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 2

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

BBC zfalšovala další historickou postavu. Anglickou královnu Margaret z Anjou09.11.17 16:01 Británie 3

Kevina Spaceyho vymažou z hotového filmu kvůli obvinění z obtěžování09.11.17 14:40 USA 14

Plíživá islamizace ČR09.11.17 11:02 Česká republika 0

Měnové kurzy

USD
21,69 Kč
Euro
25,58 Kč
Libra
28,67 Kč
Kanadský dolar
16,99 Kč
Australský dolar
16,41 Kč
Švýcarský frank
21,93 Kč
100 japonských jenů
19,36 Kč
Čínský juan
3,27 Kč
Polský zloty
6,04 Kč
100 maď. forintů
8,21 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,79 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 075,51 Kč
1 unce stříbra
375,73 Kč
Bitcoin
165 988,48 Kč

Poslední aktualizace: 18.11.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 8 208