Čína skupuje Kazachstán

Aleksandr Šustov

9.3.2011 Komentáře Témata: Asie 1066 slov

Výsledky poslední návštěvy prezidenta Kazachstánu N. A. Nazarbajeva v Pekingu, která proběhla 21-23. února, vypovídají o dalším posílení ekonomického pronikání Číny do střední Asie. Základní směry její ekonomické expanze zůstávají stejné – surovinová odvětví, související s energetikou, dopravní infrastruktura a obchod. Nicméně rozsah přítomnosti čínských společností v Kazachstánu a dalších zemích regionu neustále roste.

Rozdíl poslední návštěvy kazašského vůdce v Číně spočívá v tom, že téměř hlavním programem rozhovorů byly dodávky jaderného paliva do Číny, a nikoliv uhlovodíků. 23. února byla mezi „Národní atomovou společností Kazatomprom“ a čínskou státní atomovou korporací podepsána dohoda o kazašských dodávkách 55 tisíc tun uranu do Číny. Podle slov N. A. Nazarbajeva se bude v Číně stavět 19 atomových bloků, a perspektivně ještě dalších 25. To činí z Číny jeden z největších trhů jaderného paliva na světě, s kapacitou desítek miliard dolarů, na kterém má Kazachstán v plánu získat až 40%. V důsledku toho může export uranu časem přinést Číně více, než dodávky ropy a plynu.

V Kazachstánu je soustředěna asi jedna čtvrtina světových zásob uranu. Na území této republiky je prozkoumáno přes sto ložisek, ze kterých se rozpracovává o něco více než polovina. V polovině prvního desetiletí nového tisíciletí se Kazachstán přiřadil k první trojce světových producentů uranu, a podle výsledků r. 2009 se dostal na první místo, kdy vytěžil 13,500 tun, a předehnal tak Austrálii a Kanadu. Pro srovnání – v Rusku činí při roční spotřebě 16,000 tun roční těžba uranu pouze 3,500 tun, což pokrývá pouhých 20% potřeb. Velkou část uranu musí Rusko dovážet, a jedním z jeho hlavních dodavatelů je Kazachstán. Rozšířením vývozu uranu o Čínu si Kazachstán nejen zajišťuje odbytiště, ale vytváří silnou konkurenci u tohoto potřebného paliva Rusku.

Ani spolupráce Číny s Kazachstánem v oblasti ropy a plynu nebyla zapomenuta. 23. února čínská státní naftařská společnost CNPC a „KazMunajGaz“ informovaly o podpisu dohody ohledně společného rozvoje velkého naleziště plynu Urichtau v Aktjubinské oblasti Kazachstánu. Podrobnosti o finanční stránce této transakce sděleny nebyly. Známo je pouze to, že obě strany vytvoří společný podnik s rovným podílem. Důvody takové opatrnosti souvisí očividně s probíhajícími prezidentskými volbami. V předvečer voleb se úřady obávají aktuálních obvinění z „prodeje vlasti“ Číně ze strany opozice, a proto byla dána přednost podrobnosti o transakci nesdělovat. Podle oficiálních údajů činí podíl společnosti s čínskou účastí na celkové těžbě ropy 20%, a čínské investice představují 26% veškerých zahraničních investic do ropného a plynařského sektoru v Kazachstánu. Nicméně podle řady analytických odhadů již Čína kontroluje až 1/3 ropného a plynařského sektoru této republiky, a po dohodě o rozvoji Urichtau její vliv ještě více vzroste.

Hlavním „infrastrukturním“ úspěchem se stala dohoda o vybudování 1200 km dlouhé rychlostní železnice mezi Aštanou a Alma-Atou. Vzhledem ke geografii této železnice, jejíž trasa bude vést z jihozápadu na sever Kazachstánu, může se docela dobře stát dalším kanálem pro přepravu čínského zboží na trhy střední Asie, ostatních zemí SNG a Středního východu. V posledních letech Čína a Kazachstán důsledně rozvíjejí dopravní infrastrukturu. Prvním projektem v této oblasti byla výstavba železničního přechodu „Atasu-Alašankou“, který dnes zajišťuje převoz 15 milionů tun nákladu ročně. Letos se plánuje dokončení výstavby přechodu „Chorgos-Almaty“, přes který se plánuje export nákladu nejen do Kazachstánu a do zemí SNG, ale také do Iránu a států Perského zálivu. Velkým transportním koridorem se má stát dálnice „západní Evropa-západní Čína“, která bude procházet přes území Ruska. Realizace těchto projektů učiní z Kazachstánu hlavní bránu pro export čínského zboží západním směrem. Pozitivní roli zde hraje vytvoření celní unie, v rámci které budou celní hranice zrušeny. Tato okolnost Kazachstánu umožní stáhnout převážnou část exportu čínského zboží do Kyrgyzstánu, který byl dříve pro toto zboží hlavním překladištěm.

Mezitím objem čínsko-kazašského obchodu rychle narůstá. Nehledě na krizi vzrostl vloni oboustranný obrat o 50% a dosáhl 20 miliard dolarů. Přičemž export Kazachstánu do Číny se zvýšil o 72%, a dovoz o 11%. Od počátku tisíciletí se celková obchodní výměna mezi Kazachstánem a Čínou zvýšila 16 násobně. Základními položkami kazašského vývozu jsou energetické zdroje (až 80%) a rovněž černé a barevné kovy. V opačném směru jde spotřební zboží, které doposavad hraje hlavní roli při nasycování kazašského spotřebního trhu, strojírenské výrobky a obráběcí stroje a potraviny. Taková struktura obchodní výměny je obecně typická i pro další země SNG, včetně Ruska. Rozdíl mezi Kazachstánem a Ruskem spočívá pouze v tom, že vzhledem k tomu, že Kazachstán nemá rozvinuté strojírenství a obranný průmysl, nedodává do Číny vojenskou techniku.

Přítomnost Číny je patrná i v dalších sektorech ekonomiky Kazachstánu. V současné době Čína realizuje v této republice projekt výstavby Mojnakské hydroelektrárny na řece Čaryn a výstavbu továrny na výrobu hliníku, jehož základním odběratelem bude čínský letecký a strojírenský průmysl. Na kazašském trhu působí čínské telekomunikační společnosti ChinaTelecom, Bell-Alcatel a ZTE HuaweiTechnologies, které zde realizují řadu projektů při dodávkách zařízení, budování sítí a telekomunikačních služeb. V Aktau probíhá výstavba výrobny asfaltu a v Atyrauské oblasti výstavba chemicko-plynárenského komplexu. Jen na území Kazachstánu působí řádově tisíce společností s účastí čínského kapitálu. Mimo to je Čína největším zahraničním věřitelem Kazachstánu. Během předešlé návštěvy N. A. Nazarbajeva v Pekingu v dubnu 2009 Čína souhlasila poskytnout této republice 10 miliard dolarů, z nichž 5 miliard je určeno pro ropnou společnost „Kazmunajgaz“, a dalších 5 miliard zřejmě na stabilizaci státního rozpočtu.

S tímto úvěrem je spojena poměrně detektivní historie. 1. března hlavní oponent a bývalý zeť kazašského prezidenta Rachat Alijev, ukrývající se v Rakousku, zveřejnil na svém blogu zprávu, že 21. února byla v Pekingu podepsána tajná dohoda. V rámci ní se Kazachstán zavázal Číně pronajmout 1 milion hektarů úrodné půdy na 99 let. Výměnou za politiku „počínštění“ byla, podle slov R. Alijeva, prezidentovi zaručena „doživotní imunita a rezidence na ostrově Hainan a v Hong Kongu, pro případ národní revoluce jako v Tunisu a Libyi“. Za projev této politiky považuje prodej velké části ropného a plynařského komplexu Kazachstánu Číně, a rovněž úvěr 10 miliard dolarů, který se stane „porobou nás a našich dětí“. Garancí splnění těchto dohod je ještě jeden bod tajné dohody, podle kterého „…při prvních příznacích národních nepokojů v Kazachstánu vstoupí do země 200,000 čínských vojáků“, pro jejichž přesun „…jsou již vypracovány vzdušné trasy… na letiště Almaty, Šymkent a Karagandy“. Při potlačování nepokojů budou, podle slov R. Alijeva, střílet do Kazachů a Rusů se stejnou bezohledností, s jakou byla nedávno potlačena povstání v Tibetu a Xinjiang.

Při hodnocení tvrzení R. Alijeva obrací někteří analytici pozornost na okolnost, že svého času absolvoval vysokou právnickou školu „Adilet“ v USA a stážoval v akademii FBI, kde si především budoval „užitečné vztahy“. Vzhledem k vlně „jasmínových revolucí“ na Blízkém východě a podezření ohledně zapojení USA vypadá jeho snaha narušit společensko-politickou situaci v Kazachstánu zcela jasně. To nicméně nikterak nic nemění na faktu, že ekonomické pronikání Číny do Kazachstánu se neustále zvyšuje a jeho důsledky pro republiku nelze považovat výhradně za zcela pozitivní.

Китай скупает Казахстан vyšel 5. března na Fondsk.ru. Překlad L. Janda
Známka 1.0 (hodnotilo 23)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

80

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc květen přispělo 163 čtenářů částkou 24 135 korun, což je 80 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Ženy z pařížské čtvrti se kvůli obtěžování migranty bojí vycházet23.05.17 23:18 Francie 1

Senát v Hamburgu začal vyvlastňovat prázdné byty a nastěhují do nich "potřebné".23.05.17 23:09 Německo 1

Kalousek (TOP 09) žádal o minutu ticha pro oběti v Manchesteru23.05.17 22:54 Česká republika 0

Ruffin: Černoch vystřílel bílou rodinu21.05.17 19:39 USA 4

Alžírský milionář: Na mé akci v Cannes musí mít všechny ženy burkini21.05.17 19:03 Francie 3

V noci z pátku na sobotu bylo do Itálie navezeno 5.000 ilegálních migrantů21.05.17 18:53 Itálie 1

Wismar: Turci znásilnili 13 letou dívku21.05.17 18:40 Německo 0

Video útoku na Times Square21.05.17 18:17 USA 1

Švédská prokuratura zastavila Assangeovo vyšetřování kvůli znásilnění, zatčení mu hrozí stejně19.05.17 11:40 Švédsko 1

Propagandistická videa placená Sorosem už i v ČR17.05.17 22:16 Česká republika 7

Je země znovu placatá? Tuniská studentka narovnává vědu, aby byla v souladu s koránem17.05.17 21:58 Tunisko 1

Propagandistické video EU zobrazuje východoevropany jako nenávistné rasisty17.05.17 21:15 Evropská unie 5

Město Flensburg nechalo nainstalovat homosexuální semafory17.05.17 14:16 Německo 1

Ještě jednou o ransomware Wcry: kvalitní článek na Lupa.cz přiznává autorství NSA17.05.17 12:00 Česká republika 1

Za posledním útokem ransomwaru stojí ... tradadadááá ... Severní Korea. Tvrdí novinky.cz16.05.17 11:28 Česká republika 3

Venezuela opouští Organizaci amerických států15.05.17 20:16 Venezuela 0

Buržoazní teror v současné Venezuele15.05.17 20:09 Venezuela 0

Za posledním útokem ransomwaru na počítačové sítě stojí NSA, média mlčí15.05.17 09:25 USA 7

Macron navštíví Merkelovou první den v úřadu, ještě si ani nepověsí kabát v kanceláři14.05.17 18:30 Francie 0

Nedělní chvilka poezie od písničkáře Pepy Nose14.05.17 10:03 Německo 0

Měnové kurzy

USD
23,66 Kč
Euro
26,44 Kč
Libra
30,72 Kč
Kanadský dolar
17,52 Kč
Australský dolar
17,68 Kč
Švýcarský frank
24,22 Kč
100 japonských jenů
21,16 Kč
Čínský juan
3,43 Kč
Polský zloty
6,30 Kč
100 maď. forintů
8,56 Kč
Ukrajinská hřivna
0,90 Kč
100 rublů
41,94 Kč
1 unce (31,1g) zlata
29 619,45 Kč
1 unce stříbra
402,89 Kč
Bitcoin
55 239,14 Kč

Poslední aktualizace: 24.5.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 13 004