Rozhovory o Kosovu: Dramaturgie frašky

Peter Iskenderov

5.10.2010 Komentáře Témata: Bývalá Jugoslávie 734 slov

Přijetí společné rezoluce Srbska a Evropské unie o započetí „dialogu“ mezi Bělehradem a Prištinou Valným shromážděním OSN mělo zákonité pokračování. Srbský prezident ještě ani nestačil opustit New York, když západní architekti kosovské nezávislosti ústy vrchní komisařky Evropské unie pro mezinárodní záležitosti a politiku bezpečnosti Catherine Ashton požadovali na srbských úřadech co nejrychleji usednout za stůl a vést dialog s albánskými kosovskými úřady na rovnoprávné úrovni. „Čím dříve, tím lépe“ – již neskrývajíc svůj mravokárný tón oznámila ultimativně srbské straně paní Ashton, jejíž výroky přetiskly hlavní srbská periodika. Podle jejích slov „Evropská unie poskytla svoji podporu v organizování rozhovorů mezi Bělehradem a Prištinou“, jejichž cílem je „příprava obou stran na vstup do EU“ a následná „likvidace všech překážek na cestě k evropské integraci“. Přitom se Brusel chystá zúčastnit těchto rozhovorů na plnoprávném základě prostřednictvím své skupiny expertů.(1)

Prezident Tadič je naladěn neméně optimisticky. Podle jeho slov je nezbytné začít s rozhovory o záležitostech, které „by mohly přinést okamžité výsledky, s tím, že je třeba vytvořit dobrou atmosféru dialogu“ u „všech zbývajících nevyřešených otázek“.

To vše vyvolává silné dejavu. Rozhovory na základě zprostředkování, či přesněji za přímé a určitě ne nezištné účasti Bruselu, ujišťování o dobrých úmyslech, odvolávání se na „technické otázky“, které je třeba ihned řešit – to vše se již dělo v letech 2006-2007. Tehdy se západ pokoušel donutit Srbsko pomocí několika kol rozhovorů ve Vídni podepsat dohodu s albánskými separatisty o té či oné nezávislosti Kosova – podmíněné, dočasné či jakékoliv jiné podobné. Srbská strana tehdy také na rozhovory přistoupila, jak se zdálo, pod nátlakem. Za účasti význačných mezinárodních právníků a teoretiků byly zanalyzovány ve světě existující modely autonomie – od Aleutských ostrovů po Quebec, od Grónska po různé aspekty Deytonské mírové dohody u Bosny a Hercegoviny. Nicméně během měsíce trvajících rozhovorů se stranám nepodařilo nejen vypracovat rámcovou dohodu o statutárních záležitostech, ale ani nepodepsaly právně závazné dokumenty o ochraně srbských chrámech a klášterech v Kosovu. Takže jak tehdy velmi přesně popsala „dobrou atmosféru dialogu“, panující na těchto jednáních nynější zvláštní a zplnomocněná vyslankyně Srbska v Rusku a tehdejší pověřenkyně srbské delegace Elica Kurjak: „Srbové navrhují, Albánci mluví – ne; Srbové opět navrhují, Albánci opět mluví – ne… Albánci na všechno odpovídají ne. Mimo nezávislosti Kosova nepřijímají nic, naprosto nic.“(2)

Příčina neúspěchu vídeňských rozhovorů je dobře známá: Západ již na konci r. 2005 přislíbil albánským separatistům nezávislost. Již tehdy Mezinárodní kontaktní skupina, za mlčenlivého souhlasu ruské diplomacie, zafixovala tři „ne“, která pak byla základem „Ahtisaariho plánu“ dozorované nezávislosti Kosova: „ne“ rozdělení kraje, „ne“ jeho přidružení k jakémukoliv sousednímu státu, a především „ne“ návratu do situace v r. 1999. To poslední automaticky znamenalo souhlas Ruska a Srbska (které přijalo principy kontaktní skupiny jako fakt) s nemožností návratu Kosova pod jurisdikci Bělehradu. Tato prostičká kombinace přeměnila následující rozhovory na fikci.

Jaké otázky se asi Srbsko chystá řešit během nynějšího dialogu, když EU nejen nezávislost Kosova prakticky uznala, ale napsala pro albánské separatisty krajovou ústavu, přijatou v r. 2008. V ní se v prvním článku zdůrazňuje, že tak zvaná „Republika Kosovo je nezávislým, suverénním, demokratickým, celistvým a nedělitelným státem“.(3) Tato formulace, a také ostré vyjádření kosovského ministra vnitra Bajrama Redžepa, že Priština během rozhovorů nehodlá s Bělehradem posuzovat „záležitosti spojené se statutem nebo vnitřními záležitostmi Kosova“, činí nesmyslným jakákoliv očekávání a naděje Bělehradu na „dobrou atmosféru“ dialogu. Nakonec, prezident Tadič, šéf srbského ministerstva zahraničí Vuk Jeremič a další představitelé srbské vlády mohou plným právem skutečně považovat statut Kosova za jednu z „nevyřešených otázek“. Nicméně jejich názor budou brát v potaz kurátoři dialogu z Bruselu jen těžko. A to znamená, že rozhovory opět, stejně jako v letech 2006-2007, půjdou k šípku, nebudou výhodné pro Bělehrad, ale pro albánské úřady v Prištině a jejich západní ochránce. Poslední slovo v přípravě rozhovorů budou mít USA. 12. října Hillary Clinton přijede do Bělehradu, aby tam, jak přiznávají i srbské sdělovací prostředky, znovu „zatlačila“ na Srbsko.(4)

To vše není pro současnou srbskou vládu žádným tajemstvím. A znamená to, že účast Bělehradu v této frašce má zcela jiný cíl, než pokus donutit Prištinu a Brusel znovu posuzovat kosovskou nezávislost. A přesně tento cíl měl očividně na mysli Boris Tadič, když mluvil o tom, že Valným shromážděním OSN přijatá společná rezoluce Srbska a Evropské unie z 9. září o nutnosti dialogu o kosovských problémech „zachovává neutralitu v otázce statutu Kosova“.(5) A takovouto „neutralitu“ ve vztazích Kosova a kosovských Srbů chce zajistit srbská vládnoucí prozápadní koalice, běžně zobající z koryta USA a Evropské unie.

  1. Politika, 23.9.2010
  2. Kosovská mina v Evropě? Diskuse. M., 2006. Str. 11
  3. Kushtetuta e Republikës së Kosovës. Prishtinë, 2008. F.1.
  4. Blic, 27.9.2010
  5. Tanjug, 25.9.2010
Článek Переговоры по Косову: драматургия фарса vyšel 30. září na serveru fondsk.ru. Překlad L. Janda.
Známka 1.0 (hodnotilo 19)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

54

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc leden přispělo 97 čtenářů částkou 16 271 korun, což je 54 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Dvě vlny míšení pomohly lidem zvládat klima drsné Skandinávie22.01.18 23:08 Neurčeno 0

Pozor Češi! Drahoš opakuje po vzoru Merkelové: My to zvládneme22.01.18 22:48 Česká republika 1

Ondřej Brzobohatý: “Teroristické útoky patří k lidstvu” “Islám je třeba respektovat”22.01.18 19:44 Česká republika 1

Debata s Milošem Zemanem na Nově22.01.18 18:40 Česká republika 2

Už brzy v ČR22.01.18 16:36 Česká republika 1

Po schválení Globálního kompaktu pro migraci na podzim 2018, budou o usídlení migrantů na našem území rozhodovat OSN a neziskovky 22.01.18 11:17 Evropská unie 1

Muhammad Ali o smíšených manželstvích20.01.18 23:06 Neurčeno 2

Dva mladíci jižního vzhledu sprejovali návštěvníky obchodu s potravinami pepřovým sprejem20.01.18 22:01 Německo 1

Rakouský ministr vnitra plánuje zavedení jednotky pohraniční ochrany20.01.18 21:46 Rakousko 0

Maďarský ministr zahraničí: Směšovat Ženevské dohody s masovou imigrací je podvodné20.01.18 21:15 Maďarsko 0

Rotterdam: Stovky lidí demonstrovaly proti islamizaci Holandska a diskriminaci Holanďanů20.01.18 20:09 Nizozemsko 0

Drahoš vs. Zeman: Co řekli k migraci? Video 9min19.01.18 21:23 Česká republika 5

Havel má svou lavičku: Platila ji Praha 6 a stála téměř MILION19.01.18 16:25 Česká republika 4

Německo: Urážky a hrozby od lidí, kteří doslova obsadili naše území19.01.18 09:23 Německo 5

Protičernošská reklama z Číny poukazuje na absurdnosť protibielej reklamy z Talianska18.01.18 23:56 Čína 2

Měli jsme vážnou poruchu systému18.01.18 11:07 Neurčeno 2

Pověsti, že německá vláda tajně letecky šíbruje migranty do Německa, se ukázaly být pravdou14.01.18 21:03 Neurčeno 0

Německý federální dětský televizní kanál: Ode dneška budeme Boha nazývat Alláhem. Všechny děti jsou muslimové14.01.18 20:20 Německo 2

Regensburg: Skupina mladých migrantů napadla dva policisty. Jsou s vážnými zraněními v nemocnici14.01.18 19:17 Německo 0

Wurzen (okres Lipsko): Boj mezi Němci a migranty - dva muži vážně zraněni 14.01.18 18:49 Německo 0

Měnové kurzy

USD
20,72 Kč
Euro
25,40 Kč
Libra
28,98 Kč
Kanadský dolar
16,64 Kč
Australský dolar
16,55 Kč
Švýcarský frank
21,54 Kč
100 japonských jenů
18,70 Kč
Čínský juan
3,24 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,20 Kč
Ukrajinská hřivna
0,72 Kč
100 rublů
36,66 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 688,73 Kč
1 unce stříbra
353,05 Kč
Bitcoin
221 212,71 Kč

Poslední aktualizace: 23.1.2018 07:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 9 363