Renesance etnického separatismu ve „sjednocené Evropě“

Peter Iskenderov

18.8.2010 Komentáře Témata: Analýza 838 slov

Za probíhající finanční a ekonomické krize v Evropě se stále zřetelněji objevují nová ohniska velmi nebezpečných mezinárodních konfliktů. Zpravidla mají staré kořeny, ale pozoruhodný je samotný fakt, že právě dnes prožívá kontinent renesanci etnického separatismu. Rozšíření NATO a EU přineslo starému světu sice stabilitu, ale neochránilo ho od jevů vlastních spíše 19. století, a ne „sjednocené Evropě“ a „společné měně“. Navíc podobné konflikty přímo ohrožují vnitřní jednotu Evropské unie, protože nemají odpovídající řešení v rámci existujícího mezinárodního práva, které bylo navíc vážně zdeformováno „záležitostí Kosova“.

Vzápětí po jednání o kosovském problému v Radě bezpečnosti OSN 3. srpna, kde jako obvykle došlo k neshodě velmocí a kde se projevila neschopnost OSN v podobných věcech jednoznačně rozhodnout, se na nejvyšší mezinárodní úrovni poprvé objevil ne méně citlivý mezinárodní problém. Tři maďarské spolky, s vazbou na Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku, poslaly do OSN zprávu, ve které obvinily úřady v Bukurešti z porušování práv maďarské menšiny „na všech úrovních“. Požadovaly, aby byl rumunským regionům s většinovou maďarskou menšinou poskytnut zvláštní statut, „v souladu s evropskými zákony“, což fakticky znamená teritoriální autonomii. „Milion a půl rumunských Maďarů se nechce vzdát své národní identity a rodné země (Sic!),“ uvádí zpráva s názvem „Diskriminace Maďarů v Rumunsku“. Projednávání zprávy se již dostalo do programu jednání Výboru OSN pro vymýcení rasové diskriminace. Nelze ani vyloučit diskusi na vyšší úrovni, do které se mohou zapojit i další státy regionu, především Rakousko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko.

Jak tvrdí autoři zprávy, „Maďary v Rumunsku považují za druhořadé občany. Nehledě na to, že Maďaři tvoří v řadě rumunských regionů až 80% populace, jejich zastoupení v místních orgánech nepřevyšuje 20%.“ Autoři zprávy rovněž tvrdí, že v Rumunsku dochází k „ekonomické diskriminaci území obývaných Maďary, kde k rozvoji regionu dochází pomaleji, než v ostatních rumunských okresech, a místní strategické zdroje – sůl a minerální vody – jsou pod kontrolou centrálních úřadů.“

Problém maďarské menšiny v Rumunsku se neobjevil dnes. Přímo souvisí s historií rozpadu Rakouska-Uherska. Porážka této mocnosti v první světové válce vedla k radikálnímu překreslení hranic v Evropě. Podle Trianonské mírové dohody podepsané v r. 1920 se území Maďarska zmenšilo o 72% a obyvatelstvo o 64% - z 21 milionů na méně než 8. Co se týká vlastních Maďarů, tak přibližně třetina z nich – 3,3 z 10,7 milionů – se náhle ocitla za hranicemi nového „trianonského“ Maďarska. Velká část Maďarů – více než milion a půl – od té doby žije na území připadlém Rumunsku, v Transylvánii, a opakovaně mluví o útlaku ze strany rumunských úřadů. Ne náhodou začalo povstání proti dlouholetému socialistickému vůdci této země, Nikolaji Čaušesku, v r. 1989 právě v transylvánském městě Temešvár. Takže současná demarše maďarských spolků v Rumunsku není ničím novým a svědčí především o nevyřešení historických sporů.

Nicméně problém nespočívá pouze ve složitých historických vztazích mezi Maďary a Rumuny. Není těžké zjistit, že obvinění centrálních „cizorodých“ úřadů a požadavek etnických Maďarů jsou doslova přepsány z programových prohlášení z posledních let, například albánských vůdců v Makedonii, jižním Srbsku, Černé Hoře a v dalších oblastech, čímž se vydali „cestou“, kterou v posledních dvou letech kráčeli jejich kosovští příbuzní. Takže „dominový efekt“ s počátkem v Kosovu se neustále zvětšuje a zatahuje do své sféry již nejen balkánské oblasti.

Tím se komplikuje i významný geopolitický aspekt. Maďarsko a Rumunsko jsou členy Evropské unie a NATO, dvou organizací, které opravdu nesnáší rozpory ve vlastních řadách. Ale maďarsko-rumunskými spory to nekončí. Stejné problémy se objevují u Maďarů žijících na Slovensku a Slováků žijících v Maďarsku (další „dítko“ Trianonu). Problém Basků nenarušuje stabilitu pouze ve Španělsku, ale komplikuje jeho vztahy s Francií, která má separatisticky naladěnou Korsiku. V sousední Itálii se do vlády již tradičně dostávají představitelé „Ligy severu“, která se netají úmyslem osamostatnění severoitalských oblastí pod vlajkou tak zvané „Republiky Padanie“. Co se týká dalšího souseda Francie, Belgie, tak tam spory mezi Vlámy a Valony neumožňují již od červa vytvoření práceschopné vlády. Je tu však ještě Severní Irsko, Skotsko a další oblasti, kde mají separatisté také širokou podporu.

Když se vrátíme zpět k jihovýchodní Evropě, najdeme tam ještě komplikovanější uzel – kyperský. Republika Kypr vstoupila v r. 2004 do Evropské unie jako celek, ale na svém území má samozvanou Tureckou republiku severního Kypru, uznanou členským státem NATO, Tureckem. Od té doby se kyperský problém řešení nepřiblížil a vítězství tureckých nacionalistů, kteří chtějí upevnit vztahy s Ankarou, v posledních volbách v severní části země jen přililo olej do ohně.

Je evidentní, že rozšíření NATO a EU situaci na kontinentě nejen nestabilizovalo, jak tvrdí vůdci obou organizací, ale je nemožné zabránit vzestupu separatismu. Mimo „dvojího metru“ tak evidentního v „otázce Kosova“, včetně rozsudku Mezinárodního soudu OSN, spočívají příčiny renesance separatismu v dnešní Evropě v neexistenci výraznějších výhod členství v Evropské unii pro mnoho zemí kontinentu. Myšlenka „sjednocené Evropy“ byla znehodnocena nejen v důsledku finančních a ekonomických problémů, ale i díky problémům s přijetím evropské ústavy, Lisabonské smlouvy a dalších základních dokumentů, bobtnající bruselské byrokracii a zjevné nerovnosti jednotlivých zemí při přijímání klíčových rozhodnutí. Právě proto je mnoho zemí rozčarováno tím, že nemohou dosáhnout rovnoprávného a odpovídajícího místa v „celoevropském domě“ a stále aktivněji sází na návrat ke státnosti na etnickém základě. To by však nebylo to nejhorší. Ale „Velké Albánii“, „Velkému Maďarsku“, „Velkému Rumunsku“ a dalším podobným výtvorům je v daném geografickém prostoru těsno, a jejich vznik v praxi by hrozil novými etnickými konflikty a regionálními válkami.

Článek Ренессанс этнического сепаратизма в «единой Европе» vyšel 15. srpna na serveru fondsk.ru. Překlad L. Janda
Známka 1.0 (hodnotilo 24)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 4

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 2

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 5

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Poslanecká sněmovna PČR je zachvácena psychózou nenávisti09.09.17 12:01 Česká republika 2

Šéf HateFree se zastal „teplé pohádky“ a útočí na jiná díla09.09.17 10:13 Česká republika 4

Šílené rozhodnutí italského soudu: vloupat se někam není zločin, když nemám kde bydlet08.09.17 16:29 Itálie 5

Roste nám tady český Soros08.09.17 10:53 Česká republika 11

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
26,08 Kč
Libra
29,61 Kč
Kanadský dolar
17,70 Kč
Australský dolar
17,28 Kč
Švýcarský frank
22,54 Kč
100 japonských jenů
19,51 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,42 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,70 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 276,68 Kč
1 unce stříbra
371,51 Kč
Bitcoin
80 528,92 Kč

Poslední aktualizace: 22.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 16 883