Nová eugenika a nástup globální vědecké diktatury

Technologická revoluce a budoucnost svobody, 6. část

Andrew Gavin Marshall

30.7.2010 Komentáře Témata: Nový světový pořádek 3855 slov

Předchozí část

Zelená politika a eugenika

Michael Barker se rozsáhle zabýval spojitostí mezi Rockefellerovou a Fordovou nadací a financováním zeleného hnutí v akademickém časopise Capitalism Nature Socialism. Jak Barker poznamenal, po druhé světové válce se veřejnost stále více začala zajímat o prostředí, jak „chemicko-průmyslový komplex“ rostl ohromující měrou.(63) Protože Rockefellerovy zájmy byly do chemického průmyslu silně zapleteny, rostoucí trend zeleného myšlení a obavy musel být rychle dostán pod kontrolu a řízen směrem příznivým pro zájmy elity.

Dvěma důležitými organizacemi, utvářejícími zelené hnutí, byly Conservation Foundation a Resources for the Future, které se z velké části spoléhaly na finance od Rockefellerovy a Fordovy nadace, a obě ochranářské organizace zajímavým způsobem pomohly „nástupu vyloženě pro-korporátního přístupu k ochraně zdrojů“.(64) Laurance Rockefeller působil jako správce Conservation Foundation a v 50. a 60. letech ji každoročně daroval 50,000 dolarů. Conservation Foundation byla založena Fairfieldem Osbornem, jehož bratranec, Frederick Osborn, se stal dalším prominentním hlasem v ochraně prostředí.(65) Frederick Osborn pracoval také v Rockefellerově Radě pro populaci a byl prezidentem Americké eugenické společnosti.

V r. 1952 Fordova nadace vytvořila organizaci Zdroje pro budoucnost (RFF), (stejný rok, kdy Rockefeller vytvořil Radu pro populaci), a původním zakladatelem byl také „hlavní poradce Johna D. Rockefellera ml. pro záležitosti ochrany prostředí“. Laurance Rockefeller se přidal k představenstvu RFF v r. 1958, a RFF v r. 1970 dostala 500,000 dolarů od Rockefellerovy nadace.(66) Fordova nadace také přistoupila k vytvoření Obranného fondu životního prostředí (EDF), Rady pro obranu přírodních zdrojů (NRDC) a Právního obranného fondu Sierra Club.(67) McGeorge Bundy, který byl prezidentem Fordovy nadace od r. 1966 do r. 1979, kdysi uvedl, že „vše, co nadace dělala, by bylo možné považovat za „vytváření světa bezpečného pro kapitalismus“.(68)

Zcela jistě je jednou z nejpřednějších, ne-li nejprominentnější zelenou organizací na světě, World Wildlife Foundation (WWF). WWF byla založena 11. září 1961 sirem Julianem Huxley, prvním generálním ředitelem organizace OSN, UNESCO.(69) Sir Julian Huxley byl také od r. 1925 doživotním správcem Britské eugenické společnosti, a jejím prezidentem v letech 1959-62. V životopise Juliana Huxley na internetové stránce Britské eugenické společnosti (nyní známé jako Galton Institute – výzkumné genetické centrum) je uvedeno, že: „Huxley věřil, že eugenika bude jednoho dne považována za cestu vpřed pro lidskou rasu“ a že „může být potřeba katastrofické události, aby se evoluce dala do pohybu rychleji, protože vyhynutí dinosaurů poskytlo savcům jejich příležitost převzít svět. Stejné je to s myšlenkami, jejichž čas zatím nenadešel; musí přežít období, kdy nejsou obecně vítány. Stejně jako malí savci v době dinosaurů museli čekat na svoji příležitost.“(70)

V r. 1962 Rachel Carson, americká námořní bioložka, vydala svoji klíčovou práci Tiché jaro, které bylo dlouho připisováno, že pomohla založit moderní zelené hnutí. Její kniha se z velké části točila kolem kritiky pesticidů, jako látek škodlivých pro prostředí a zdraví lidí a zvířat. Obzvláště je považována za počáteční sílu za kampaní proti DDT. Carson zemřela v r. 1964, ale její odkaz byl vytesán do kamene objevením se zeleného hnutí.

Fond na obranu životního prostředí byl založen v r. 1967 s konkrétním cílem zakázat DDT. Část jeho financí z počátku pocházela z Fordovy nadace.(71) To také urychlilo vytvoření Agentury na ochranu životního prostředí (EPA), oficiální americké vládní agentury, v r. 1970. V r. 1972 EPA zakázala používání DDT ve Spojených státech. Od té doby „se zákazy DDT šířily a byly vynucovány tlakem NGO, vynucovacími smlouvami a hrozbami ekonomických sankcí ze strany nadací, států a mezinárodních agentur pomoci.(72)

DDT je široce považováno za karcinogen, a většina lidí nikdy zákaz DDT nezpochybňovala, dokud nepochopila účinky používání DDT mimo rámec aspektů životního prostředí. Obzvláště se musíme podívat na Afriku, abychom pochopili významnou roli DDT a to, proč musíme přehodnotit jeho potenciální používání, a zvážit pro a proti. Musíme sem vnést „lidský prvek“ a dát ho do rovnováhy s „prvkem životního prostředí“, místo abychom prostě odepsali lidský aspekt této problematiky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v r. 2000 uvedla, že „malárie nakazila více než 300 milionů lidí. Zabila téměř 2,000,000 lidí – většinu z nich v subsaharské Africe. Více než polovinu obětí tvoří děti, které umírají měrou dvě za minutu, či 3,000 za den“, a že „od r. 1972 zemřelo na tuto obávanou nemoc více než 50 milionů lidí. Mnozí jsou oslabeni AIDS nebo úplavicí, ale ve skutečnosti umírají na malárii“. Jen v r. 2002 zemřelo na malárii 80,000 Uganďanů, z nichž polovina byly děti.(73) Faktem je, že:

Žádná jiná chemikálie se DDT nepřibližuje co se týká dostupnosti, účinnosti při vypuzení komárů z domů, likvidace všech, kteří přistanou na zdech, a desorientace těch, kteří nejsou odpuzeni nebo zabiti, kdy z velké části eliminuje jejich nutkání kousat v domech, které jsou ošetřeny jednou nebo dvakrát ročně malým množstvím tohoto zázračného pesticidu.(74)

Donald Roberts, profesor tropického veřejného zdraví na Uniformed Services University of Health Sciences, vysvětlil, že „DDT působí dlouho; alternativy nejsou“, a že, nakonec, když přijde na problematiku chudých zemí a chudých lidí, „je DDT levné; alternativy neexistují. Konec.“(75)

Richard Tren, prezident Afrika bojuje s malárií, řekl, že „v. 60 letech, kdy bylo DDT poprvé použito, ani jediná vědecká studie nebyla schopna doložit dokonce ani jeden případ skutečného poškození lidí jeho používáním“. Na konci druhé světové války bylo DDT používáno téměř u každého přeživšího koncentrační tábory, aby zabránilo vzniku tyfu, a „široké používání DDT v Evropě a Spojených státech hrálo klíčovou roli v likvidaci malárie a tyfu na obou kontinentech“. Dále v r. 1979 vyhodnocení používání DDT Světovou zdravotnickou organizací (WHO) nenašlo „jakýkoliv negativní účinek DDT“ a WHO řekla, že jde o „nejbezpečnější pesticid používaný pro reziduální postřiky a vektorové kontrolní programy“.(76)

Nicméně organizace jako WHO, Program životního prostředí OSN (UNEP), Světová banka, Greenpeace, World Wildlife Fund a řada dalších se stále vehementně staví proti používání DDT. Zatímco DDT není přímo zakázáno, je extrémně obtížné ho používat na místech jako Afrika kvůli financování. Financování zdravotní péče a s nemocemi spojených programů přichází z velké části od západních agentur pomoci a NGO, a „Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) nebude financovat jakékoliv venkovní reziduální postřiky, a stejně tak většina dalších dárců“, vysvětlil Richard Tren, což „znamená, že většina afrických zemí musí používat cokoliv, co jsou (tito dárci) ochotni financovat (moskytiéry), což nemusí být nejvhodnější nástroj“.(77)

Ugandský ministr zdravotnictví v r. 2002 řekl, že: „Primární důležitost mají životy našich lidí. Západ se zajímá o životní prostředí proto, že se o něj s ním dělíme. Ale nezajímá ho malárie, protože tam to problémem není. V Evropě používali DDT na zabíjení komárů anopheles, kteří způsobují malárii. Proč nemůžeme používat DDT na zabíjení nepřítele v našem táboře?“(78)

Michael Crichton, autor a molekulární biolog s PhD, na rovinu uvedl: „Zakázání DDT je jednou z nejnechutnějších epizod historie Ameriky 20. století. Věděli jsme o lepším způsobu, a stejně jsme to udělali, a nechali jsme umírat lidi na celém světě, a bylo nám to šuma fuk.“ Jak autor Paul Driessen výmluvně vysvětlil: „Západ by nikdy netoleroval, kdyby mu někdo říkal, že musí chránit své děti výhradně pomocí moskytiér, larvy požírajícími rybami a medikamenty. Ale mlčel o podmínkách v Africe, a o netolerovatelném přístupu zelených skupin, agentur pomoci a jeho vlastních vlád.“(79)

James Lovelock, vědec, výzkumník, stoupenec životního prostředí a futurista, se stal slavným díky popularizaci své myšlenky, známé jako hypotéza Gaia. Poprvé začal psát o této teorii v časopisech na počátku 70. let, ale sklidil slávu po vydání své knihy „Gaia: Nový pohled na život na Zemi“ v r. 1979. Obecně tato teorie spočívá v tom, že Země funguje jako jediný organismus, kde všechny aspekty vzájemně reagují a reagují konkrétním způsobem, který prosazuje optimální prostředí na Zemi. Takže tato teorie byla pojmenována po řecké bohyni Země Gaie. V úvodním odstavci své knihy uvedl, že „hledání Gaii je pokusem najít největší živý organismus na Zemi“.(80) Jeho teorie vyvolala slušné množství kritiky ve vědecké komunitě, kdy někteří o ní mluvili pouze jako o metaforickém popisu procesů Země.(81)

Lovelock byl znám také tím, že činil divoké předpovědi. V r. 2006 napsal článek pro Independent, ve kterém uvedl, že „má teorie Gaia pohlíží na Zemi jako by byla živá, a očividně cokoliv živého může být zdravé nebo trpět nemocí“, a že Země je „vážně nemocná, a brzy přejde do chorobné horečky, která může trvat až 100,000 let“.(82)

V r. 2008 udělal s Lovelockem rozhovor Guardian, a ten tvrdil, že je „příliš pozdě“ na to, udělat s globálním oteplováním cokoliv, že katastrofa je nevyhnutelná, a že „asi 80%“ světové populace bude do r. 2100 vymazáno“.(83) V srpnu 2009 se Lovelock stal mecenášem Optimum Population Trust, britské organizace pro kontrolu populace. Když se stal mecenášem, uvedl, že „ti, kteří nevidí, že růst populace a klimatické změny jsou dvě strany jedné mince, jsou buď ignoranti, nebo se bojí pravdy. Tyto dva obrovské zelené problémy jsou neoddělitelné a diskutovat o jednom, a ignorovat druhý, je iracionální“. Dodal: „Jak můžeme případně snížit uhlíkové emise a používání půdy, když se počet znečišťovatelů a prostor, který zabírají, nelítostně zvyšuje? Kdy zelení, kteří tvrdí, že jsou zelení, uznají pravdu a promluví?“(84)

Daně a obchodování s uhlíkovými odpustky doslova činí z naší atmosféry komoditu, takže samotný vzduch, který dýcháme, se stává majetkem, který je kupován a prodáván. Uhlíková daň je daní ze života. Protože krví průmyslové společnosti je ropa, musí být uhlíkové emise, aby se mohla vyvíjet. Omezení u uhlíku, obzvláště obchodování s uhlíkovými odpustky – tj. obchodování s „právem“ znečistit v jistém objemu – disproporcionálně ovlivní rozvojový svět, který si nemůže dovolit financovat svůj vlastní rozvoj. Korporace a banky budou obchodovat s a vlastnit světové uhlíkové odpustky, což jim zaručí výhradní právo na znečišťování a kontrolu světových zdrojů a prostředí. Trh s uhlíkovými odpustky by se mohl stát dvakrát větším, než světový trh s ropou během deseti let.(85)

Co se týká klimatických rozhovorů v Kodani, které se v podstatě v prosinci 2009 rozpadly, spočívá skutečný zdroj tohoto selhání v dokumentu, který odhalil skutečnou povahu vyjednávání, nazývaném „Dánský text“. „Dánsky text“ je uniklým dánským vládním dokumentem, který obsahuje návrh dohody, „která poskytuje více moci bohatým zemím“, protože „tento návrh předává vlastní kontrolu nad financemi v oblasti klimatických změn Světové bance“, a „činí jakékoliv peníze na pomoc chudým zemím, adaptujícím se na klimatické změny, závislé na tom, že provedou jistá opatření“.(86) Jinými slovy, stává se to novým prostředkem uplatňování „podmíněnosti“ u rozvojových zemí, a stále více i u vyspělého světa. „Podmíněnost“ samozřejmě znamená restrukturalizaci společnosti podle plánů určovaných Světovou bankou.

Protože toto jsou pouhé příklady vlivu a utváření vědy, aby se formovala společnost a kontrolovalo lidstvo, je třeba o těchto problematikách mnohem více diskutovat. Zatímco věda může být použita pro prospěch lidstva, může být také použita pro kontrolu a útlak lidstva. Lidé, kteří řídi naši společnost, na nás pohlížejí jako na někoho, koho je třeba kontrolovat, takže přesměrovávají sociální aparát do systémů kontroly a vynucování. Věda nám může umožnit pochopit myšlenku nebo organismus; ale tím nám také umožňuje pochopit, jak tuto myšlenku nebo organismus ovládnout a kontrolovat. Musíme o naší měnící se společnosti neustále diskutovat, abychom lépe pochopili povahu jejích změn a to, jak nás mohou ovlivnit, jak pozitivně, tak negativně.

Pokud by nebylo technologické (či „technotronické“) revoluce, elita by neměla přístup k tak mocným nástrojům kontroly; ale zároveň s tím by lidé nikdy neměli tak velký přístup k sobě navzájem, prostřednictvím masové komunikace a internetu. Takže zatímco zelená věda nám může umožnit lépe pochopit naše prostředí, něco, v čem jsme stále ještě nedospělí, uvolňuje také možnost, ba co víc – pokušení – prostředí kontrolovat a utvářet. Vědu lze použít jako pro osvobození, tak uvěznění lidstva. Je nanejvýš nutné, abychom přistupovali a diskutovali o vědě (a všech problematikách) z této perspektivy, nikoliv na základě úzkoprsého a svět dělícího černobílého pohledu „levice“ a „pravice“, náboženství nebo vědy. Nemůžeme prostě pohlížet na kritiku a opozici vůči sociálnímu a vědeckému snažení jako na „zpátečnictví“, či činnost založenou na „náboženské doktríně“. Existují racionální důvody a účely kritiky a debaty o všech těchto problematikách, a racionální postoje disentu.

Věci jako klimatické změny jsou obecně rozděleny na ty, kdo v klimatické změny „věří“, a ty, kteří jsou označováni za „popírače“, což je falešný a rozdělující přístup k racionální debatě. Umlčuje kritické vědce, kteří nedostávají finance od vlád nebo korporací. Označuje nesouhlasící za „popírače“, uplatňuje rétoriku používanou proti popíračům holokoustu, přičemž většinu disentu ve vědecké komunitě tvoří ti, kteří prostě vidí při formování a u změn našeho klimatu roli jiných sil (často přírodních), jako sluneční záření. „Nepopírají“ klimatické změny, ale nesouhlasí s příčinami a následky. Stojí jejich názor za vyslyšení? Pokud přetváříme celou naši globální a ekonomickou sféru jako výsledek našeho údajného „kolektivního“ vnímání této problematiky – což opravdu činíme – není pak nanejvýš důležité, abychom si poslechli i jiné hlasy, obzvláště disent, abychom tuto problematiku lépe pochopili?

Slučování člověka a stroje: Budoucnost lidstva

Eisenhower varoval „vyhlídka na ovládnutí učenců země federálním zaměstnáním, alokacemi projektů a mocí peněz je přítomná vždy – a je ji třeba brát vážně“, a že „musíme si být vědomi také stejného a opačného nebezpečí, že veřejná politika samotná by se mohla stát zajatcem vědecko-technologické elity“.(87)

Bill Joy, počítačový vědec a spoluzakladatel Sun Microsystems, který spolupředsedal prezidentské komisi pro budoucnost výzkum IT, napsal v r. 2000 článek pro časopis Wired, s názvem „Proč nás budoucnost nepotřebuje“. Joy vysvětlil možnosti technologické společnosti v blízké budoucnosti, kdy „nám technologie jako genetické inženýrství a nanotechnologie dávají moc přetvořit svět“. Jedním z ohromujících vývojů ve světě je robotika a její potenciální dopad na společnost. Joy vysvětluje:

Navyklí na život s téměř běžnými vědeckými průlomy musíme přesto souhlasit s faktem, že většina působivých technologií 21. století – robotika, genetické inženýrství a nanotechnologie – představuje odlišnou hrozbu, než technologie, které přišly předtím. Obzvláště roboti, vytvořené organismy a nanoboti jsou nebezpečným zesilujícím faktorem: mohou se sami replikovat. Bomba vybuchne jednou – ale jeden bot se může stát mnoha a rychle se vymknout kontrole.(88)

Joy vysvětluje, že zatímco tyto technologie mohou být, a neustále jsou prosazovány a ospravedlňovány ve jménu konání dobra (jako léčba nemocí atd.), „každá tato technologie, sekvence malých individuálně vnímatelných pokroků, vede k akumulaci velké moci, a tudíž k velkému nebezpečí“. Joy osudově varuje:

Technologie 21. století – genetika, nanotechnologie a robotika (GNR) – jsou tak mocné, že mohou vyvolat celé nové třídy nehod a zneužití. Nejvíce nebezpečné je, poprvé, že tyto nehody a zneužití jsou v dosahu jedinců nebo malých skupin. Nebudou si vyžadovat velká zařízení nebo vzácné suroviny. Jejich použití umožní samotné znalosti.
Takže zde máme možnost nejen zbraní hromadného ničení, ale znalostmi umožněného hromadného ničení (KMD), a tato destruktivnost je značně zesílena schopností sebeaplikace.
Myslím, že není žádným přeháněním říct, že jsme na pokraji dalšího zdokonalení extrémního zla, zla, jehož možnosti se rozšiřují dalece za to, co znamenaly pro národní státy zbraně hromadného ničení, a dochází k překvapivému a strašlivému posílení extrémních jedinců.(89)

Jinými slovy: vstupujeme do éry, kde čelíme "vědeckým diktátorům“ z Huxleyho děsivé vize „Skvělý nový svět“. Joy vysvětlil, že do r. 2030 „s největší pravděpodobností budeme schopni vytvářet stroje, ve velkém, milionkrát výkonnější, než osobní počítače dneška“. Takže:

Protože je tato obrovská výpočetní kapacita kombinována s manipulativním pokrokem ve fyzických vědách a novým hlubokým pochopením v genetice, je uvolňována enormní transformační moc. Tato kombinace otvírá možnost zcela přetvořit svět, k lepšímu nebo horšímu: replikující se a vyvíjející se procesy, které byly vyhrazeny přírodnímu světu, se stávají sférou lidského snažení.(90)

Joy zkoumal transformační povahu robotiky, protože inteligentní robot může být vyroben do r. 2030, „a jakmile bude inteligentní robot existovat, je třeba jen malého krůčku k robotům jako druhu – inteligentním robotům, kteří mohou vytvářet své vyspělejší kopie“. A dále, „druhým snem robotiky je, že postupně nahradíme sebe svoji robotickou technologií a dosáhneme téměř nesmrtelnosti pomocí přenosu našeho vědomí“. Joy dále varuje před potenciálem vzniku závodů ve brojení v této oblasti, stejně jak k tomu došlo u jaderných, radiologických a biologických zbraní ve 20. století.(91)

Joy trefně vysvětlil, že ve 20. století byly tyto technologie z velké části produktem vlád, zatímco v 21. století jsou nové technologie genetického inženýrství, nanotechnologie a robotiky (GNR) produktem korporací a kapitalismu. Takže hnací silou je konkurence, přání a ekonomický systém. Tudíž u těchto technologií existuje mnohem méně regulace a diskuse, než tomu bylo u technologií 20. století, protože nové technologie jsou vyvíjeny v soukromě vlastněných laboratořích, nikoliv veřejných. Joy často ohledně budoucí dystopie cituje pasáž z Kaczinskeho Manifestu Unabombera, kde Joy cítí, „že je vystižena podstata“. V případě, že lidská kontrola nad stroji bude zachována (na rozdíl od situace, kdy ji převezmou stroje):

Kontrola nad velkými systémy strojů bude v rukách malé elity – stejně jako dnes, ale s dvěma rozdíly. V důsledku zlepšených technik bude mít elita větší kontrolu nad masami; a protože lidská práce již nebude nadále potřebná, budou masy nadbytečnou neužitečnou zátěží systému. Pokud je elita bezohledná, může se prostě rozhodnout většinu lidstva vyhladit. Pokud je humánní, může použít propagandu nebo další psychologické nebo biologické techniky na snížení porodnosti, dokud většina lidstva nevyhyne a nezanechá svět elitě.
Nebo, pokud se elita skládá z měkkosrdcích liberálů, může se rozhodnout hrát roli dobrého pastýře zbytku lidské rasy. Dohlédne na to, aby byly uspokojeny fyzické potřeby všech, aby všechny malé děti byly vychovávány v psychologicky hygienických podmínkách, aby všichni měli užitečného koníčka, který je udrží zaměstnanými, a aby všichni, kdo se mohou stát nespokojenými, prošli „léčbou“, která by tento problém „vyléčila“. Samozřejmě, že život bude bezúčelný, že lidé budou biologicky nebo psychologicky vytvářeni, buď aby se odstranila jejich potřeba moci, nebo aby jejich touha po moci „sublimovala“ v nějakém neškodném koníčku. Tyto vytvořené lidské bytosti mohou být v takové společnosti šťastné, ale zcela jistě nebudou svobodné. Budou zredukovány na domácí zvířata.(92)

Vskutku strašliví vize; ale vize člověka, který staví na myšlenkách Huxleyho, Russella a Brzezinského, který předjímal, že lidé – prostřednictvím biologických a psychologických prostředků – budou přiměni milovat své vlastní otroctví. Huxley předjímal objevení se světa, ve kterém lidstvo, stále divoká zvířata, bude domestikováno; kde pouze elita zůstane divoká a bude mít svobodu činit rozhodnutí, zatímco masy budou domestikovány jako domácí mazlíčci. Huxley prohlašoval, že „muži a ženy vyrostou a budou své otroctví milovat, a nikdy nebudou snít o revoluci. Zdá se, že neexistuje žádný dobrý důvod, proč by důkladná vědecká diktatura měla být někdy svržena“.(93)

Můžeme mít vědeckou diktaturu, nebo …

Můžeme vytvořit alternativu. Použijeme, posílíme, zmobilizujeme a decentralizujeme globální politické probuzení do globálního hnutí lidí nejen politicky vědomých, ale politicky aktivních a zapojených. Svět, kde lidé prostě jen nedodržují pokyny aparátu politické, ekonomické a sociální moci ovlivňující jejich životy; ale ve kterém se lidé aktivně snaží svět měnit, aby lépe vyhovoval jejich životu a jejich svobodě. Musíme se lépe vzájemně pochopit; ale bychom tak učinili, nemůžeme na sebe pohlížet přes kruté a podvodné zrcadlo moci.

Abychom se vzájemně pochopili, musíme se navzájem znát. Lidé spolu musí komunikovat na celém světě; musí si vyměňovat myšlenky a probírat je, diskutovat, a podle nich se rozhodovat; lidé musí určovat svoji vlastní budoucnost. Elita se musí dostat z rovnice: pokud nechcete, aby ovládala naše životy, nedávejte ji moc to činit. Mluvte spolu a vytvořte si vlastní politiku, ekonomiku a společnost. Nepověřujte určováním vaší budoucnosti za vás umírající názory a nemocné instituce.

Nástroje a systémy sociální kontroly jsou rozsáhlé a mlhavé; dostávají se do samotné psychologie a biologie jedince. Elita cítí, že je pověřena – v důsledku její údajné „vrozené“ vyšší inteligence a specializace – kontrolou společnosti a jejím přetvářením podle svých potřeb, aby aktivně utvářela a vyráběla veřejné mínění a názory. Věří, že lidé jsou v podstatě iracionální emocionální bytosti, a že musí být kontrolováni elitou, jinak by se svět ocitl v chaosu. To je základem myšlenky „stability“ a „řádu“. Stát byl používán pro boj s každou progresivní formou změn, kterou kdy lidská společnost vymyslela pro své zlepšení: práva žen, rasová práva, občanská práva, protiválečné hnutí, práva teplých atd. Počátečním impulsem – okamžitou reakcí státu – je sociální hnutí a lidské svobody potlačit. Tento přístup často vede k situaci, ve které jsou sociální hnutí akceptována státem jen tehdy, když jsou státem nebo mocnými ekonomickými silami kooptována, a ty pak uplatňují svůj vliv na stát, aby došlo ke změně politiky.

Pokud dosáhneme stability a řádu na úkor samotné naší lidskosti, stojí za to? Opravdu potřebujeme toto věčné vedení, které přetrvávalo téměř po celou lidskou historii, kdy se s lidským druhem zacházelo tak, jako by byl trvale nedospělý, nikdy připravený činit svá vlastní rozhodnutí nebo se pohybovat ve svém vlastním světě? No, je čas, aby lidstvo dospělo a opustilo podivné pohodlí duševního autoritářství. Boj za lidskou autonomii právě začal; teprve nyní je celé lidstvo politicky probuzené; teprve nyní – a nikdy dříve – má celé známé lidstvo tak velkou a dokonalou příležitost přeměnit svět, převzít ho zpět, předefinovat individualitu a revitalizovat svobodu.

Náš svět je ovládán nikoliv konspirací, ale myšlenkami: myšlenkou moci, peněz, státu, armády, říše, rasy, náboženství, sexu, pohlaví, politiky a lidí. Jedinou výzvou těmto myšlenkám jsou nové myšlenky. Členů „globální elity“ je asi 6,000(94), na světě je asi 3,8 miliard lidí. Zní to jako velký potenciál pro nové myšlenky. Největším zdrojem pro budoucnost lidstva není „kontrola“ lidstva, která je odsouzena ke konečnému selhání, ale uvolnění a povzbuzení lidské mysli a ducha.

Lidé mohou pochopit vědu a mechaniku fungování mozku, funkce psychologie, moc lidské síly; ale přesto dnes nevíme, jak celá tato biologie může vytvořit Beethovenovu 9. Symfonii. Lidstvo je pro lidi stále velkou záhadou, a zdálo by se pravděpodobným, že nejlepší odpovědi na otázky „jak bychom měli žít“ a „jak by měla naše společnost fungovat“ lze nejlépe nalézt pomocí větší otázky – „proč jsme tady“.

Pokud je účelem lidí a lidstva spotřebovávat a ovládat, pak se naše současná situace zdá být zcela přirozenou. Pokud máme dělat něco víc, pak se musíme stát něčím víc. Pokud máme být svobodní, musíme se stát svobodnými. Myšlenky jsou mocné věci: mohou vytvářet a likvidovat impéria stejně snadno.

V r. 1967 dr. Martin Luther King přednesl jeden ze svých nejdojemnějších a nejdůležitějších projevů, „Mimo Vietnam (Beyond Vietnam)“, ve kterém mluvil proti válce a říši. Zanechal lidstvu rozvážná slova:

Jsem přesvědčen, že pokud se máme dostat na správnou stranu světové revoluce, musíme jako země projít radikální revolucí u hodnot. Musíme rychle začít s přechodem od „na věci orientované“ společnosti k „na lidi orientované“ společnosti. Když jsou stroje a počítače, zisková motivace a vlastnická práva považována za důležitější, než lidé, obrovská trojčata rasismu, materialismu a militarismu nelze porazit.(95)

Poznámky

Článek New Eugenics and the Rise of the Global Scientific Dictatorship vyšel na serveru globalresearch.ca 5. července. Překlad L. Janda.

Známka 1.0 (hodnotilo 38)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 1

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 2

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 0

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 6

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 7

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
26,06 Kč
Libra
29,43 Kč
Kanadský dolar
17,68 Kč
Australský dolar
17,38 Kč
Švýcarský frank
22,50 Kč
100 japonských jenů
19,48 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,41 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,91 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 293,35 Kč
1 unce stříbra
370,70 Kč
Bitcoin
82 390,77 Kč

Poslední aktualizace: 24.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 12 675