Chávez ohlásil rusko-venezuelské námořní manévry v Karibiku

Příští kubánská krize?

Nikolas Kozloff

7.10.2008 Komentáře Témata: Jižní Amerika 1330 slov

Krokem, který nepochybně spustil alarm ve Washingtonu, venezuelský prezident Hugo Chávez ohlásil, že venezuelské a ruské lodě by mohly brzy provést námořní vojenské cvičení v Karibiku. „Ruská válečná flotila je zde vítána“, prohlásil Chávez ve svém týdenním zpravodajském vystoupení. „Pokud to bude možné, uspořádáme cvičení v našich karibských vodách“. Ruské vojenské námořnictvo, včetně jaderného křižníku, je očekáváno ve venezuelských přístavech na konci listopadu nebo v prosinci, řekl Chávez.

Venezuelský lídr je znám pro svá rétorická vystoupení a znovu nezklamal. „Jen kňučte, Yankeeové,“ řekl posměšně na adresu Bushova Bílého domu.

Vztahy mezi jihoamerickými národy a USA byly napjaté už i předtím, než se v roce 2002 pokoušely převratem svrhnout Cháveze. Chávez např. kritizoval americký styl volného obchodu v regionu a prosazoval spíše národní ropnou politiku. A když se navíc ukázalo, že USA podporovaly opozici zapletenou do pokusu o puč, vztahy klesly hluboko pod bod mrazu a již nikdy se nezlepšily.

Bushův režim bohužel udělal vše pro to, aby Cháveze ještě více provokoval. V dubnu ohlásil Pentagon, že obnoví svou čtvrtou flotilu v Karibiku. Flotila má základnu v Mayportu v Jacknsonvillu na Floridě a spadá pod americké Jižní velitelství (Southcom) v Miami. Southcom má v současnosti pod svým velením asi 11 plavidel, toto číslo by se mohlo v budoucnu zvyšovat.

24. dubna oznámila zpravodajská agentura Bloomberg, že flotila bude vedena jadernou letadlovou lodí George Washington. Ale následující zpráva publikovaná ve venezuelských novinách El Unviversal citovala amerického admirála Jamese Stavridise, že tyto síly nebudou mít ofenzivní schopnosti. „Nemáme vůbec v úmyslu mít jako součást čtvrté flotily letadlovou loď,“ řekl Stavridis.

Námořnictvo tvrdí, že resuscitovalo čtvrtou flotilu k boji proti terorismu, k zachování mořských tras volných a otevřených, k zabránění nelegálnímu pašeráctví a k zajištění humanitární pomoci v případě pohrom.

Navzdory těmto tvrzením není žádným tajemstvím, že USA by rády předešly levicovému spojenectví mezi Venezuelou, Kubou a Bolívií. A Chávez má asi pravdu, když vnímá čtvrtou flotilu v Karibiku jako „varovný výstřel před příď“.

V interview pro kubánskou televizi poznamenal bolivijský prezident Evo Morales, že americké síly jsou „čtvrtou intervenční flotilou“. Bývalý kubánský lídr Fidel Castro vyslovil otázku, proč usiluje Pentagon o obnovení čtvrté flotily v tento čas. Castro v článku pro kubánský deník Granma předpokládá, že krok zakládá návrat americké silové demokracie. Castro, jehož ostrovní národ byl konfrontován s americkou námořní blokádou v průběhu kubánské krize v roce 1962, prohlásil: „Letadlové lodi a jaderné bomby hrozící našim zemím jsou používány k šíření teroru a strachu, nikoli k boji proti terorismu nebo nelegálním aktivitám.“

Připomínka studené války

Stejně jako Castro, který usiloval o diplomatické spojenectví s Ruskem k ochraně Kuby před USA, Chávez usiluje o podobně důvěrný vztah k Moskvě dnes. Na ropu bohatá Venezuela nakupovala po celé roky ruské zbraně včetně útočných samopalů Kalašnikov a stíhaček Suchoj. Chavez obhajoval nákupy zbraní jako nezbytné opatření k odrazení severoamerické „říše“ od invaze do jeho země.

Před dvěma měsíci vyzval Chávez ke strategickému spojenectví s Ruskem k ochraně Venezuely před USA. Caracas i Moskva se dohodly na rozšíření bilaterální spolupráce v energetice, v rámci čehož bude ve Venezuele dovoleno podnikat třem ruským energetickým firmám.

Ruská námořní flotila s letouny dlouhého doletu by měla do Karibiku na cvičení dorazit koncem letošního roku. Její nasazení je vnímáno jako největší ruské námořní manévry v Karibiku a pravděpodobně i na západní hemisféře od dob studené války.

Neklid budí skutečnost, že se karibských manévrů zúčastní jaderný křižník Petr Veliký vybavený jadernými střelami, loď s mohutnou palebnou silou, která může nést jaderné nebo konvenční hlavice. Loď je vyzbrojena systémem střel dlouhého doletu Granit, které jsou ve vojenských kruzích známy jako střely Shipwreck. Disponuje taky sofistikovaným protileteckým systémem řízených střel schopných zasáhnout cíle na zemi i ve vzduchu.

Jon Rosamund, redaktor vojenského časopisu Jane's Navy International a specialista na námořní publicistiku říká, že Petr Veliký je široce a mohutně vyzbrojen střelami země-země a asi 500 střelami země-vzduch. „Na papíře je to masivně vyzbrojená loď“, řekl, „nejsme si jisti, zda to není jen demonstrace síly nebo zda skutečně disponuje takovými operačními kapacitami“.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Andrej Nesterenko řekl, že Admirál Chabanenko, nejmodernější ruský protiponorkový torpédoborec, se cvičení rovněž zúčastní spolu s blíže nespecifikovaným počtem protiponorkových letadel. Šéf venezuelské námořní rozvědky admiral Salbatore Cammarata Bastidas řekl, že cvičení v polovině listopadu se zúčastní 1000 příslušníků ruské armády spolu s venezuelskými fregatami, hlídkovými čluny, ponorkami a letadly.

Nejhorší scénář: McCain

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Andrej Nesterenko trval na tom, že ruské rozhodnutí vyslat námořní flotilu a letectvo do Venezuely padlo před ruskou válkou s Gruzií a nemá s konfliktem žádnou spojitost. Minulý měsíc vybojovaly ruské síly krátkou válku s americkým spojencem Gruzií o odtrženeckou provincii Jižní Osetii. V průběhu krátké války a patového stavu podporoval Chávez ruské výzvy k abcházské a jihoosetské nezávislosti, v protikladu Saakašviliho vládě v Tbilisi, hlavním městě Gruzie.

Americko-ruské vztahy dosáhly nejnižšího bodu za mnoho posledních let a následkem krize v Gruzii způsobují obavy z nové studené války. V průběhu konfliktu používal Pentagon americké válečné lodě k dodávkám humanitární pomoci do Gruzie. Nepříliš potěšený premiér Vladimír Putin varoval, že Rusko zahájí nespecifikované kroky jako odpověď na tyto dodávky. Když byl tázán ohledně americké námořní vojenské přítomnosti blízko ruské černomořské flotily, řekl Putin, že Moskva určitě odpoví „rozvážně“.

Když byl na možnost ruského vojenského námořního cvičení v Karibiku tázán mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack, posměšně odpověděl: „Pokud je toto, opravdu fakt, potom se jim podařilo najít ještě pár lodí, které doplují tak daleko.“

Taková impertinentní prohlášení neposlouží zklidnění a jen přispějí k dalšímu dráždění Ruska, které je již rozzlobené expanzí NATO na svých hranicích, nepočítaje instalaci americké raketové základny v Polsku. Se vzestupem napětí na Kavkaze a ve Východní Evropě je námořní konfrontace v Karibiku poslední věcí, jakou svět potřebuje.

Soudě podle nedávných prohlášení učiněných v rámci volební kampaně by McCainova administrativa učinila jen málo k uklidnění hladiny. Během války na Kavkaze poznamenal arizonský senátor: „Rusko by mělo ihned a bezpodmínečně ukončit své vojenské operace a stáhnout své síly ze suverénního gruzínského území.“

Nesmlouvavý kritik Putinovy vlády, McCain, řekl, že „následky pro euro-atlantickou stabilitu a bezpečnost jsou vážné.“ McCain také požadoval „skutečně nezávislé“ mezinárodní mírové sily pro Jižní Osetii a dodal, že USA by měly společně s EU vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo své vojenské aktivity.

McCain je těžko nezávislý arbitr pokud jde o konflikt na Kavkaze. Jeho klíčový poradce pro zahraniční politiku Randy Scheunemann pracuje pro lobbistickou firmu Orion Strategies. Podle listu Washington Post poskytovala společnost „strategické poradenství“ gruzínské vládě. Právě Scheunemann pomáhal McCainovi formulovat silná prohlášení na podporu Saakašviliho během války v Jižní Osetii.

Pokud by se geopolitické napětí rozšířilo na Karibik, McCain je určitě ten poslední politik, kterého bychom chtěli mít v Bílém domě. V Little Havana v americkém Miami McCain prohlásil, že „každý by měl rozumět spojení“ mezi Evo Moralesem, Castrem a Chávezem. „Vzájemně se inspirují. Podporují se. Vyměňují si ideje. Je to velmi znepokojivé.“ McCain řekl, že Chávez vdechl „nový kyslík“ kubánské vládě a Washington by podle něj měl dělat více k potlačení diktatur napříč Latinskou Amerikou.

Čas pro Obamu

Barack Obama byl moudře poněkud méně bojovný. Na vrcholu války v Jižní Osetii vyzval illioniský senátor k ukončení násilí, ale vyvaroval se obviňování nebo činění zásadních požadavků vůči Moskvě. „Silně odsuzuji výbuch násilí v Gruzii a vyzývám k okamžitému ukončení ozbrojeného konfliktu“, řekl.

Ohledně Venezuely byl poněkud nejasný. Když hovořil ke svým příznivcům, Obama řekl, že Chávez má „despotické tendence“ a používal peníze z ropy na podporu protiamerických nálad. Senátor z Illinois dokázal zčeřit vodu, když na Youtube CNN debatě prohlásil, že by otevřel diplomatické kanály k „darebáckým národům“ jako je Venezuela. Ačkoli byla jeho poznámka jen mírná, rychle vyvolala politickou bouři s jeho hlavní rivalkou Hillary Clintonovou, která ho označila za „naivního“.

Obama se, co se zahraniční politiky týče, zatím příliš jasně nevyjádřil, ale přinejmenším se nevyznačuje jestřábími postoji jako John McCain, politik, který by určitě pokračoval v Bushově dědictví antagonismu, šikany a sekýrování malých, chudých zemí jakou je Venezuela. Pokud by McCain uplatňoval v Latinské Americe diplomacii velkého klacku, mohl by Chávez reagovat prohloubením svých vztahů s Ruskem, čímž by se napětí dále zvyšovalo.

Obama by rád dokázal, že bere národní bezpečnost vážně. A tohle by mohla být jeho šance. Než se snažit být víc mccainovský, než sám McCain posunováním se ještě více doprava, by Obama udělal lépe, kdyby využil eskalaci s Ruskem jako svou příležitost. Mohl by např. prohlásit, že McCain se choval lehkomyslně v rámci konfliktu na Kavkazu. Obama by mohl argumentovat, že američtí voliči netouží po tom vrátit se k paranoidní studené válce nebo znovuprožití kubánské krize, ze které vstávaly vlasy na hlavě.

Článek The Next Cuban Missile Crisis? vyšel 12. září na zerveru counterpunch.org. Překlad Samantha.

Známka 1.1 (hodnotilo 66)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 0

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 2

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 0

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 6

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 7

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
26,06 Kč
Libra
29,43 Kč
Kanadský dolar
17,68 Kč
Australský dolar
17,38 Kč
Švýcarský frank
22,50 Kč
100 japonských jenů
19,48 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,41 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,91 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 293,35 Kč
1 unce stříbra
370,70 Kč
Bitcoin
81 571,35 Kč

Poslední aktualizace: 23.9.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 688