Příběh o občanské neposlušnosti ve městě Ni’lin, který média ignorovala

Neve Gordon

21.7.2008 Komentáře Témata: Izrael 805 slov

„Teroristé zabili v Jeruzalémě tři lidi buldozerem“, hlásal titulek článku na CNN. Uvnitř si čtenáři přečetli o nedávném útoku palestinského dělníka, jehož obětí byli tři Izraelci a přes deset dalších bylo zraněno. Zadáním do Google News se ukázalo, že zprávu uveřejnili v 3 525 článcích. USA Today, New York Times, Los Angeles Times, BBC, Fox News, Al Jazeera a další hlavní noviny mediálně pokryly tento incident. I méně známá média, jako Khaleej Times ve Spojených Arabských Emirátech, Edmonton Sun v Kanadě a B92 v Srbsku, o něm přinesly zprávu. Lze říci, že téměř všechna média na světě informovala o tomto útoku.

Ale zadejme do Google News jméno Ni’lin a ukáže se pouze 75 výsledků. Několik hlavních médií přineslo zprávu o hrdinném odporu palestinského města v okupovaném West Bank proti izraelskému zabírání půdy, ale ani CNN, ani LA Times, ani USA Today se o něm nezmínily. Wall Street Journal a New York Times se sice zmínily, ale jen krátce. Vzhledem k tomu, že obyvatelé města Ni’lin se v uplynulých dvou měsících svým protestem zapsali do dějin lidového odporu, nelze omezené pokrytí této události vysvětlit pouhým přehlédnutím.

Ni’linský příběh je příběhem o postupném zbavování vlastnictví. V roce 1948 ztratili obyvatelé tohoto zemědělského městečka velkou část svých pozemků. Po válce v roce 1967 využil Izrael polohy městečka blízko mezinárodně uznávané Zelené hranice a začal zabírat další půdu pro židovské osadníky. Poprvé byly zabrány 74 dunamy (1 dunam = 1012 m²) pro osadu Šilat. Následně bylo zabráno dalších 661 dunamů, aby mohla vyrůst osada Mattityahu. V roce 1985 přišli obyvatelé Ni’linu o 934 dunamů určených pro osadu Hashmonaim a o šest let později bylo ukousnuto dalších 274 dunamů pro Mod'in Illit. A konečně v roce 1998 bylo zabráno dalších 20 dunamů pro osadu Menora. Dohromady přišli obyvatelé městečka o 13 procent svých původních pozemků.

V roce 2002 začal Izrael budovat svou oddělující zeď, která byla Mezinárodním soudem označena za ilegální. Stavba bariéry se nyní přiblížila k městečku Ni’lin. Bude-li zeď dokončena, přijdou jeho obyvatelé o dalších 2 500 dunamů. Celkem tak přijdou obyvatelé Ni’linu o 20 % pozemků, na která mají vlastnická práva.

Tentokrát toho ale měli obyvatelé městečka dost. Počátkem května rozjeli lidovou kampaň proti zabírání svého majetku. Navzdory krutým a brutálním pokusům (včetně stanného práva a střelby do lidí, po které zůstalo 200 raněných) potlačit toto povstání, obyvatelé městečka se nesklonili. Tohle není drobná historka, neboť v historických análech je zaznamenáno jen málo případů, kdy se celé město postavilo na odpor jako jeden muž a vzdoruje formou občanské neposlušnosti, zvláště pokud bylo vystaveno tak krutým odvetám.

Historie odporu městečka Ni’lin obsahuje všechny perfektní ingredience pro dobrý příběh. V průběhu prvých tří dnů stanného práva byl do městečka zakázán přístup zdravotním ambulancím. Jeden zemřelý byl ponechán čtyři hodiny na vstupu do Ni’linu, než izraelská armáda dovolila příbuzným převzít tělo pro pohřbení. Rodička byla přinucena rodit doma, neboť jí bylo zakázáno odjet do nemocnice za hranici města. Dvanáctiletého chlapce odvedli vojáci z jeho domova, drželi ho dva dny, aniž by ho z něčeho obvinili. Vojáci zbili stařenku a tři další občané byli zraněni při střelbách ostrou municí.

Je-li to dobrý příběh, proč většina médií ignoruje tento pokračující odpor? Důvod je jednoduchý: Tato občanská neposlušnost nezapadá do obvyklého stereotypu izraelsko-palestinského konfliktu, jak jej média předkládají. Případ s buldozerem je plně v souladu s vše prostupující propagandou. Naproti tomu události v Ni’linu odhalují mnohem komplexnější realitu. V Ni’linském příběhu nefigurují obvyklí palestinští teroristé útočící proti civilnímu obyvatelstvu, ale lidové hnutí občanské neposlušnosti, které vytrvalo a dva měsíce vzdoruje navzdory surovým represím okupačních sil.

Dalším aspektem, který jde proti zaběhnutému stereotypu, je skutečnost, že Židé a Palestinci v tomto případě nebojují na odvrácených stranách barikády. Skupina Židů a mezinárodních aktivistů stojí na straně palestinských obyvatel městečka a snaží se zastavit buldozery ničící půdu Ni’linských občanů. A skutečně – mezi zraněnými na straně Palestinců jsou také mnozí Židé.

Příběh o Ni’linu je jinými slovy příběh o kolonizovaných vzdorujících kolonizaci. Tohle nezapadá do způsobu, jakým mainstreamová média podávají izraelsko-palestinský konflikt. A soudě podle výsledků Google, většina novinářů není dosud ochotna změnit svůj zaběhnutý styl. Historická vzpoura v Ni’linu, podobně jako mnoho dalších, nenásilných masových protestů a civilní neposlušností proti okupantům, například v Bi'lin a v A'ram, je stále nevhodná k publikování.

Po uzávěrce

Když si armáda uvědomila, že násilí nezlomí odpor občanů, začala protestující z řad Palestinců i Židů zavírat. Izrael doufá, že vysoké soudní poplatky udělají to, co armáda nedokázala. Chcete-li finančně pomoci obyvatelům v Ni’linu, klikněte zde http://www.awalls.org/donations (Pozn. editora: žijete-li kdekoliv tzv. západním světě, najma v USA, pozor, aby vás neobvinili z podpory terorismu. Sionistům se podařilo vytvořit dojem, že každá podpora Palestincům nebo komukoliv, kdo je proti židovským okupantům, je podpora terorismu. Jaký to nádherný newspeak. )

Neve Gordon učí politiku na univerzitě v Ben-Gurion. Je mimo jiné autorem knihy Izraelská okupace a dalších.

Článek The Untold Story of Ni'lin vyšel 19. července na serveru counterpunch.org. Překlad editor.

Známka 1.4 (hodnotilo 84)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

66

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc květen přispělo 136 čtenářů částkou 19 772 korun, což je 66 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Ruffin: Černoch vystřílel bílou rodinu21.05.17 19:39 USA 2

Alžírský milionář: Na mé akci v Cannes musí mít všechny ženy burkini21.05.17 19:03 Francie 2

V noci z pátku na sobotu bylo do Itálie navezeno 5.000 ilegálních migrantů21.05.17 18:53 Itálie 1

Wismar: Turci znásilnili 13 letou dívku21.05.17 18:40 Německo 0

Video útoku na Times Square21.05.17 18:17 USA 0

Švédská prokuratura zastavila Assangeovo vyšetřování kvůli znásilnění, zatčení mu hrozí stejně19.05.17 11:40 Švédsko 1

Propagandistická videa placená Sorosem už i v ČR17.05.17 22:16 Česká republika 7

Je země znovu placatá? Tuniská studentka narovnává vědu, aby byla v souladu s koránem17.05.17 21:58 Tunisko 1

Propagandistické video EU zobrazuje východoevropany jako nenávistné rasisty17.05.17 21:15 Evropská unie 5

Město Flensburg nechalo nainstalovat homosexuální semafory17.05.17 14:16 Německo 1

Ještě jednou o ransomware Wcry: kvalitní článek na Lupa.cz přiznává autorství NSA17.05.17 12:00 Česká republika 1

Za posledním útokem ransomwaru stojí ... tradadadááá ... Severní Korea. Tvrdí novinky.cz16.05.17 11:28 Česká republika 3

Venezuela opouští Organizaci amerických států15.05.17 20:16 Venezuela 0

Buržoazní teror v současné Venezuele15.05.17 20:09 Venezuela 0

Za posledním útokem ransomwaru na počítačové sítě stojí NSA, média mlčí15.05.17 09:25 USA 7

Macron navštíví Merkelovou první den v úřadu, ještě si ani nepověsí kabát v kanceláři14.05.17 18:30 Francie 0

Nedělní chvilka poezie od písničkáře Pepy Nose14.05.17 10:03 Německo 0

Kde se zastaví kurz bitcoinů?12.05.17 00:05 Neurčeno 10

EU schválila bezvízový styk s Ukrajinou11.05.17 13:36 Evropská unie 3

Evropská unie financuje projekt otevřených hranic a volného pohybu migrantů v Africe - těšme se na nové vlny migrantů10.05.17 00:59 Evropská unie 2

Měnové kurzy

USD
23,64 Kč
Euro
26,48 Kč
Libra
30,72 Kč
Kanadský dolar
17,49 Kč
Australský dolar
17,62 Kč
Švýcarský frank
24,30 Kč
100 japonských jenů
21,22 Kč
Čínský juan
3,43 Kč
Polský zloty
6,31 Kč
100 maď. forintů
8,58 Kč
Ukrajinská hřivna
0,90 Kč
100 rublů
41,77 Kč
1 unce (31,1g) zlata
29 697,30 Kč
1 unce stříbra
401,20 Kč
Bitcoin
50 280,39 Kč

Poslední aktualizace: 22.5.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 270