Příběh o občanské neposlušnosti ve městě Ni’lin, který média ignorovala

Neve Gordon

21.7.2008 Komentáře Témata: Izrael 805 slov

„Teroristé zabili v Jeruzalémě tři lidi buldozerem“, hlásal titulek článku na CNN. Uvnitř si čtenáři přečetli o nedávném útoku palestinského dělníka, jehož obětí byli tři Izraelci a přes deset dalších bylo zraněno. Zadáním do Google News se ukázalo, že zprávu uveřejnili v 3 525 článcích. USA Today, New York Times, Los Angeles Times, BBC, Fox News, Al Jazeera a další hlavní noviny mediálně pokryly tento incident. I méně známá média, jako Khaleej Times ve Spojených Arabských Emirátech, Edmonton Sun v Kanadě a B92 v Srbsku, o něm přinesly zprávu. Lze říci, že téměř všechna média na světě informovala o tomto útoku.

Ale zadejme do Google News jméno Ni’lin a ukáže se pouze 75 výsledků. Několik hlavních médií přineslo zprávu o hrdinném odporu palestinského města v okupovaném West Bank proti izraelskému zabírání půdy, ale ani CNN, ani LA Times, ani USA Today se o něm nezmínily. Wall Street Journal a New York Times se sice zmínily, ale jen krátce. Vzhledem k tomu, že obyvatelé města Ni’lin se v uplynulých dvou měsících svým protestem zapsali do dějin lidového odporu, nelze omezené pokrytí této události vysvětlit pouhým přehlédnutím.

Ni’linský příběh je příběhem o postupném zbavování vlastnictví. V roce 1948 ztratili obyvatelé tohoto zemědělského městečka velkou část svých pozemků. Po válce v roce 1967 využil Izrael polohy městečka blízko mezinárodně uznávané Zelené hranice a začal zabírat další půdu pro židovské osadníky. Poprvé byly zabrány 74 dunamy (1 dunam = 1012 m²) pro osadu Šilat. Následně bylo zabráno dalších 661 dunamů, aby mohla vyrůst osada Mattityahu. V roce 1985 přišli obyvatelé Ni’linu o 934 dunamů určených pro osadu Hashmonaim a o šest let později bylo ukousnuto dalších 274 dunamů pro Mod'in Illit. A konečně v roce 1998 bylo zabráno dalších 20 dunamů pro osadu Menora. Dohromady přišli obyvatelé městečka o 13 procent svých původních pozemků.

V roce 2002 začal Izrael budovat svou oddělující zeď, která byla Mezinárodním soudem označena za ilegální. Stavba bariéry se nyní přiblížila k městečku Ni’lin. Bude-li zeď dokončena, přijdou jeho obyvatelé o dalších 2 500 dunamů. Celkem tak přijdou obyvatelé Ni’linu o 20 % pozemků, na která mají vlastnická práva.

Tentokrát toho ale měli obyvatelé městečka dost. Počátkem května rozjeli lidovou kampaň proti zabírání svého majetku. Navzdory krutým a brutálním pokusům (včetně stanného práva a střelby do lidí, po které zůstalo 200 raněných) potlačit toto povstání, obyvatelé městečka se nesklonili. Tohle není drobná historka, neboť v historických análech je zaznamenáno jen málo případů, kdy se celé město postavilo na odpor jako jeden muž a vzdoruje formou občanské neposlušnosti, zvláště pokud bylo vystaveno tak krutým odvetám.

Historie odporu městečka Ni’lin obsahuje všechny perfektní ingredience pro dobrý příběh. V průběhu prvých tří dnů stanného práva byl do městečka zakázán přístup zdravotním ambulancím. Jeden zemřelý byl ponechán čtyři hodiny na vstupu do Ni’linu, než izraelská armáda dovolila příbuzným převzít tělo pro pohřbení. Rodička byla přinucena rodit doma, neboť jí bylo zakázáno odjet do nemocnice za hranici města. Dvanáctiletého chlapce odvedli vojáci z jeho domova, drželi ho dva dny, aniž by ho z něčeho obvinili. Vojáci zbili stařenku a tři další občané byli zraněni při střelbách ostrou municí.

Je-li to dobrý příběh, proč většina médií ignoruje tento pokračující odpor? Důvod je jednoduchý: Tato občanská neposlušnost nezapadá do obvyklého stereotypu izraelsko-palestinského konfliktu, jak jej média předkládají. Případ s buldozerem je plně v souladu s vše prostupující propagandou. Naproti tomu události v Ni’linu odhalují mnohem komplexnější realitu. V Ni’linském příběhu nefigurují obvyklí palestinští teroristé útočící proti civilnímu obyvatelstvu, ale lidové hnutí občanské neposlušnosti, které vytrvalo a dva měsíce vzdoruje navzdory surovým represím okupačních sil.

Dalším aspektem, který jde proti zaběhnutému stereotypu, je skutečnost, že Židé a Palestinci v tomto případě nebojují na odvrácených stranách barikády. Skupina Židů a mezinárodních aktivistů stojí na straně palestinských obyvatel městečka a snaží se zastavit buldozery ničící půdu Ni’linských občanů. A skutečně – mezi zraněnými na straně Palestinců jsou také mnozí Židé.

Příběh o Ni’linu je jinými slovy příběh o kolonizovaných vzdorujících kolonizaci. Tohle nezapadá do způsobu, jakým mainstreamová média podávají izraelsko-palestinský konflikt. A soudě podle výsledků Google, většina novinářů není dosud ochotna změnit svůj zaběhnutý styl. Historická vzpoura v Ni’linu, podobně jako mnoho dalších, nenásilných masových protestů a civilní neposlušností proti okupantům, například v Bi'lin a v A'ram, je stále nevhodná k publikování.

Po uzávěrce

Když si armáda uvědomila, že násilí nezlomí odpor občanů, začala protestující z řad Palestinců i Židů zavírat. Izrael doufá, že vysoké soudní poplatky udělají to, co armáda nedokázala. Chcete-li finančně pomoci obyvatelům v Ni’linu, klikněte zde http://www.awalls.org/donations (Pozn. editora: žijete-li kdekoliv tzv. západním světě, najma v USA, pozor, aby vás neobvinili z podpory terorismu. Sionistům se podařilo vytvořit dojem, že každá podpora Palestincům nebo komukoliv, kdo je proti židovským okupantům, je podpora terorismu. Jaký to nádherný newspeak. )

Neve Gordon učí politiku na univerzitě v Ben-Gurion. Je mimo jiné autorem knihy Izraelská okupace a dalších.

Článek The Untold Story of Ni'lin vyšel 19. července na serveru counterpunch.org. Překlad editor.

Známka 1.4 (hodnotilo 84)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

46

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc duben přispělo 106 čtenářů částkou 13 831 korun, což je 46 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Evropský parlament: Očkovat se budete všichni furt a celoživotně - a basta!23.04.18 20:47 Evropská unie 5

Turecko: Řecké ostrovy jsou naše - NATO: Rozbroje Turecka a Řecka se nás netýkají22.04.18 23:00 Evropská unie 0

Stovky migrantů vcházejí z Turecka do Řecka - za co vlastně cpeme Turecku ty miliardy?22.04.18 22:37 Řecko 0

Vanessa Beeley ze Sýrie: Centrum Bílých přileb stálo hned vedle továrny na bomby, které vraždily civilisty v Damašku22.04.18 22:26 Sýrie 0

Německá federální policie varuje: Mezi migranty vzrůstá obchod s originálními německými doklady22.04.18 21:51 Německo 2

Mezinárodní akce Generace identity: Ochrana hranice v Col de l’Échelle22.04.18 21:26 Evropská unie 0

Martin Sellner z cely předběžného zadržení: "Britové, řekněte NE islamizaci!"22.04.18 21:16 Británie 0

Maďaři opět vyšli do ulic, Soros ukazuje svaly21.04.18 23:54 Maďarsko 7

16.000 afrických migrantů z Izraele převede OSN do EU21.04.18 04:01 Evropská unie 1

USA ovládly čtvrtinu území Sýrie včetně strategických zdrojů ropy a zemního plynu21.04.18 02:53 Sýrie 0

Migranti šíří v EU tuberkulózu rezistentní na antibiotika21.04.18 02:33 Evropská unie 3

Africká unie přijala protokol o přeshraničním volném pohybu Afričanů21.04.18 01:27 Evropská unie 0

Vidím řeku krve, varoval před 50 lety Powell před imigrací21.04.18 00:58 Británie 1

Přesídlovací program: 50.000 Afričanů bude přímo přesídleno do Evropy do podzimu 201921.04.18 00:43 Evropská unie 0

Neschopní, bezohlední politici sají z naší země život20.04.18 20:49 Česká republika 4

Turecko stáhlo své zlaté rezervy z USA20.04.18 15:31 Turecko 4

Skvělá analýza Martina Kollera20.04.18 00:31 Česká republika 0

Sorosova nadace odchází z Maďarska, Orbán vyhrál19.04.18 22:04 Maďarsko 6

Severní a Jižní Korea vedou rozhovory o oficiálním ukončení války19.04.18 02:21 Severní Korea 2

Americká banda banka Goldman Sachs zvýšila zisk o 27 procent18.04.18 03:00 USA 1

Měnové kurzy

USD
20,82 Kč
Euro
25,43 Kč
Libra
29,04 Kč
Kanadský dolar
16,22 Kč
Australský dolar
15,84 Kč
Švýcarský frank
21,29 Kč
100 japonských jenů
19,14 Kč
Čínský juan
3,30 Kč
Polský zloty
6,05 Kč
100 maď. forintů
8,15 Kč
Ukrajinská hřivna
0,80 Kč
100 rublů
33,67 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 627,97 Kč
1 unce stříbra
347,44 Kč
Bitcoin
191 432,07 Kč

Poslední aktualizace: 24.4.2018 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 861