Američané nabídli Britům agresivní vojenské řešení

8.4.2007 Komentáře Témata: Írán 1430 slov

Podle deníku Guardin nabídli Američané Britům, že podniknou vojenskou akci k záchraně 15 britských námořníků zajatých Íránem, včetně provokačních letů nad pozicemi íránských revolučních gard.

V prvých dnech krize, kdy britští diplomaté nevěděli nic o tom, kde se nacházejí zajati britští vojáci a z Teheránu nepřicházely žádné zprávy, přišel z Pentagonu dotaz, co chcete, abychom udělali? Nabídli několik možností řešení, přesný obsah nabídky zůstává vzhledem k vzrůstajícímu napětí mezi USA a Íránem přísně střeženým tajemstvím. Ale jednou z nabízených možností bylo, že americká bojová letadla vystupňují agresivní lety nad základnami íránských revolučních gard, aby podtrhly vážnost situace.

Britové americkou nabídku odmítli a řekli Američanům, že nejlépe jim prospějí, když se do toho nebudou vměšovat. Londýn rovněž požádal Ameriku, aby zmírnila vojenské cvičení probíhající právě v Zálivu. Tři dny před zajetím britských námořníků dorazila do zálivu druhá letadlová loď spolu se skupinou lodí vyslaná Bushem v lednu. Měla za úkol zvýšit tlak na Írán za jeho jaderný program a za údajné operace prováděné v Iráku proti koaličním jednotkám.

Na britský požadavek obě letadlové lodi a jejich flotila čítající celkem 40 plavidel modifikovala své cvičení tak, aby bylo méně konfrontační.

Britská vláda rovněž žádala Bushovu administrativu počínaje Bushem samotným, aby byla opatrnější ve své rétorice, Američané nakonec vyhověli.

Tento incident byl připomínkou toho, jak výbušná je situace v Perském zálivu. Podle některých amerických a britských důstojníků už probíhá proxy válka mezi jejich silami a elementy íránských revolučních gard.

Íránci jsou přesvědčeni, že za útoky partyzánských separatistů v provinciích Khuzestán a v Baluchistán stojí britské a popřípadě americké výzvědné služby. Na počátku tohoto týdne hlásila televizní stanice ABC, že skupina Jundullah z Baluchi v Pákistánu, která provedla sérií útoků v Íránu, dostávala rady a podporu od Američanů od roku 2005.

Vysoký íránský zdroj s těsnými vazbami na revoluční gardy sdělil Guardiánu: „Stát se tohle mezi Íránci a americkými vojáky, mohla by to být roznětka k začátku války.“

Teď, po ukončení krize, vychází z britských, íránských a iráckých zdrojů pozoruhodně shodné informace o tom, co se vlastně v těch 13 nervózních dnech událo. Především – rozhodnutí zajat Brity bylo lokální. Nešlo o žádný „vyšší“ plán připraveny v Teheránu.

„Domnívám se, že šlo o lokální incident, který přerostl do mezinárodního,“ řekl jeden britský zdroj hluboce zainteresovaný v krizi.

Obě strany už řadu let těsně sledují jedna druhou napříč nejasné hraniční linii oddělující Írán od Iráku. Britové říkají, že íránské čluny pravidelně porušují hraniční čáru.

Naproti tomu íránské zdroje uvádějí, že v posledních třech měsících Britové třikrát vpluli do íránských vod, což nakonec vedlo 23. března k rozhodnutí zajmout britskou posádku. Rozhodnutí učinil oblastní velitel revolučních gard odpovědný za vodní plochu.

Poté, co 15 zajatců bylo dopraveno do Íránu, místo jejich pobytu bylo tajné, aby to bylo (pro britskou vládu) více znervozňující. Pasdaran (pod tím jménem jsou revoluční gardy obecně známy v jazyku farsi) mají vlastní zákony a Íránci se jich bojí pro jejich nevybíravé metody.

Obě zúčastněné strany, Londýn i Teherán, se shodují v tom, že jakmile se krize rozjela, trvalo skoro dva týdny to rozmotat, neboť na propuštění museli souhlasit všichni klíčoví hráči nekonečné pokerové hry plynoucí z vlády v Teheránu. Jenže bylo obtížné tyto hráče kontaktovat vzhledem k tomu, že byli roztroušeni po celé zemi v důsledku svátku No Rouz (Nového roku).

„Nikdo, kdo měl nějaké slovo, nezvedal telefony,“ řekl jeden z britských diplomatů. „Když konečně v úterý byli tito lidé zpátky ve svých kancelářích, nestačili zvedat sluchátka. Volali i lidé, od kterých se to vůbec nečekalo, a žádali, aby zajatci byli propuštěni.“

Mezi těmi neočekávanými volajícími byli jejich nejtěsnější spojenci, Syřané, stejně jako vůdci vzdálených zemí bez přímé vazby na Perský záliv. Protest vyjádřila dokonce vláda Kolumbie.

Další překvapení přišlo z Vatikánu. Jen několik hodin před středečním propuštěním zajatců doručili nejvyššímu íránskému představiteli, Ajatoláhu Ali Chomejnímu dopis papeže Benedikta. V dopise se uvádělo, že papež věří, že lidé dobré vůle dokážou najít řešení. Apelovalo se na nejvyššího vůdce, aby udělal vše, co je v jeho moci, aby britští námořníci mohli být na Velikonoce se svými rodinami. Bylo by to, pravilo se v dopise, od íránského národa důležité náboženské gesto dobré vůle.

Není možné říct, zda papežův dopis nějak chod věcí ovlivnil. Ale některé výrazy z dopisu se objevily na tiskové konferenci konané u příležitosti propuštění patnáctí britských námořníků. President Ahmadínedžád řekl, že padlo rozhodnutí „odpustit“ námořníkům „u příležitosti narozenin velkého proroka (Mohameda) … a u příležitosti Kristova znovuvzkříšení“.

Rovněž irácká vláda sehrála kritickou roli tím, že požadovala pro pět Íránců zajatých Američany v Irbilu přístup k jejich konzulovi; jsou ve vězení od ledna t.r. Také se přičinila o propuštění tajemného íránského diplomata zadržovaného od února.

V prvých dnech krize pomohli rovněž Iráčané Britům v přesném určení hranic kolem iráckých vod, což se projevilo tím, že si Britové nebyli tak jistí svým případem, jak veřejně prohlašovali.

Ale nejvíce podpořilo spekulace, že za scénou se vyjednává, neočekávané propuštění druhého tajemníka íránského velvyslanectví Jalal Sharifa. Tento diplomat byl unesen 4. února z ulice v Bagdádu. Írán obviňoval z únosu americké síly, ale Američané popírali, že by s tím měli něco společného. Ministr zahraničí Hošyar Zebari nicméně trval na tom, že jednání o jeho propuštění probíhalo dlouho před 23. březnem.

Určitou zásluhu na neočekávaném propuštění britských námořníků nutno připsat také siru Nigel Sheinwaldovi, který pracuje jako vysoký politický poradce v Blairově kabinetu. Tento diplomat poprvé kontaktoval svého íránského protějška Ari Larijaniho noc před překvapivým oznámením prezidenta Ahmadínedžáda. Otevření komunikačního kanálu Sheinwald – Larijani je považováno za jedno z mála pozitiv přinesených touto krizí.

Kritické rozhodnutí padlo v úterý na poradě nejvyššího národního bezpečnostního výboru. Je tvořen zástupci prezidenta, ozbrojených sil a revolučních gard. Úterý bylo také prvním dnem, kdy se všichni odpovědní činitelé setkali po svátcích No Rouz.

„Myslím, že si velmi rychle uvědomili, že tato hra nestojí za to,“ řekl diplomat blízký vysokým britským vládním zdrojům.

Článek Americans offered 'aggressive patrols' in Iranian airspace vyšel v Guardian 7. dubna.

Známka 1.0 (hodnotilo 2)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 1

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 2

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 5

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Na Floridě po hurikánu Irma rabují - hádejte kdo11.09.17 16:32 USA 3

Poslanecká sněmovna PČR je zachvácena psychózou nenávisti09.09.17 12:01 Česká republika 2

Šéf HateFree se zastal „teplé pohádky“ a útočí na jiná díla09.09.17 10:13 Česká republika 4

Šílené rozhodnutí italského soudu: vloupat se někam není zločin, když nemám kde bydlet08.09.17 16:29 Itálie 5

Roste nám tady český Soros08.09.17 10:53 Česká republika 11

Měnové kurzy

USD
21,76 Kč
Euro
26,10 Kč
Libra
29,51 Kč
Kanadský dolar
17,73 Kč
Australský dolar
17,56 Kč
Švýcarský frank
22,62 Kč
100 japonských jenů
19,51 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,11 Kč
100 maď. forintů
8,46 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,66 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 540,67 Kč
1 unce stříbra
376,27 Kč
Bitcoin
86 682,63 Kč

Poslední aktualizace: 20.9.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 21 832