Nezcizitelná práva: Navrhované řešení covidového převratu

Iain Davis

22.11.2021 Komentáře Témata: Demokracie, Lidská práva, Covid teror 5672 slov

Nezcizitelná práva, založená na principech přirozeného práva a přirozené spravedlnosti, nám nabízejí potenciální řešení státního covidového převratu, nebo jak já říkám, pseudopandemie.

Uplatňování našich nezcizitelných práv, dodržování přirozeného práva a společné mírové jednání, které podkopává cíle spiklenců, je nejlepší způsob, jak se jim postavit.

Cílem globálního veřejně-soukromého partnerství zainteresovaných kapitalistů a jejich vládních zástupců je zavést centralizovanou globální kontrolu. Pokud je naším záměrem vzepřít se nastolení tohoto nového světového řádu, řešení nenajdeme v žádné jiné formě centralizované kontroly. Musíme vybudovat společnost založenou na decentralizované svobodě.

Zpochybnil jsem oficiální pohádku COVID. Jak mě však mnozí upozorňovali, občas docela důrazně, je snadné kritizovat, ale je třeba přijít s řešením. Proto zde nabízím navrhovanou nápravu.

To je můj názor, jsem si jistý, že existuje mnoho alternativních způsobů mírového odporu a měli bychom využít všechny. Zatím jsem však neslyšel žádnou politickou teorii, která by mi dávala větší smysl než ta, kterou se chystám navrhnout. Netvrdím, že mám nějaký velký přehled nebo znalosti. Netvrdím nic jiného než své nezadatelné právo svobodně mluvit.

Svoboda je neomezená možnost uplatňovat svá nezadatelná práva. Je to svoboda dělat vše, co je správné, kdykoli a kdekoli se rozhodneme. Nikdo na této Zemi nemá právo nám upírat, odebírat nebo nově definovat jakákoli naše nezcizitelná práva. Jsou neměnná a náleží nám od narození.

Svoboda není svoboda způsobit škodu nebo ztrátu jiné lidské bytosti. Svoboda založená na nezcizitelných právech ukládá každému z nás povinnost jednat zodpovědně. Nezcizitelná práva vyžadují nejen to, abychom respektovali práva druhých, ale abychom je bez váhání bránili.

Přestaňte hlasovat pro naše zotročení

Chceme-li žít svobodně, bez technokratické a neofeudální diktatury, která se kolem nás vytváří, je bláhové apelovat na naše takzvané politické vůdce. Jsou to koupení a placení lokajové tyranů.

Nelze ani reálně očekávat systémovou reformu. Takzvané zastupitelské demokracie jsou tak zkorumpované a tak naprosto podřízené vůli zainteresovaných kapitalistů, že je nelze zachránit.

Potřebujeme skutečnou demokracii, a ta nastane teprve tehdy, až náhodně vybrané poroty budou mít nejvyšší pravomoc rušit veškeré zákony. Současný stranicko-politický podvod, který se vydává za vládu lidu, a přitom neslouží ničemu a nikomu jinému než zlovolné agendě svých korporátních plátců, je nenapravitelný.

Parlament složený z členů politických stran zajišťuje zákonodárný sbor loajální politickým stranám a zainteresovaným kapitalistům, kteří je financují, nikoli lidem, kteří "volí" své zástupce.

Lepším modelem by byl ústavní parlament složený z nezávislých, volených poslanců bez stranické příslušnosti. To by mohlo zvýšit pravděpodobnost, že budou zastupovat alespoň zájmy svých voličů.

To sice mírně ztěžuje politickou korupci, ale příliš ji nezastavuje. Stále budeme čelit vyhlídce, že si zvolíme vlastní zločineckou aristokracii. Naštěstí podle mého názoru existují lepší možnosti. Ty vyžadují radikální přehodnocení způsobu uspořádání naší společnosti a fungování demokracie.

Taková radikální transformace již probíhá. Není vedena lidmi a neslouží jim. Je to technokracie řízená a manipulovaná kapitalisty zainteresovaných stran, globalistickými think-tanky, nevhodně pojmenovanými nevládními organizacemi a filantropickými nadacemi.

Fasádu demokracie udržují "zvolené" vlády. Jejich hlavním úkolem je vytvářet iluzi demokratické odpovědnosti a zároveň nám vnucovat politiku zainteresovaných stran.

To je systém, pro který pravidelně hlasujeme. V této údajné demokracii jsou volby slavnostním pomazáním další várky korporátních poskoků. Pokaždé, když odevzdáme svůj hlas, legitimizujeme ho a nominálně zmocňujeme kapitalisty, kteří jsou zainteresovaní, aby prosazovali politiku, která je výhodná pro ně, nikoli pro nás.

Stejně tak je marné i petiční právo, které je v tomto systému povoleno. Soudnictví se stalo archaickou tradicí, která se již nepraktikuje. Nepochybně zůstaly některé ctihodné senáty, ale každé jejich spravedlivé rozhodnutí ve prospěch lidí bude zrušeno prodejnými vyššími soudy.

Řešení nevzejde ze současné zastupitelské demokratické struktury a ani v ní nikdy nezůstane. Veškerý čas a energie vynaložené na její záchranu jsou zbytečné.

Svými hlasy udržujeme vlastní podmanění. První věc, kterou bychom měli udělat, je přestat hlasovat pro naše zotročení. Může to být jen symbolické gesto, ale přinejmenším bychom měli dát kapitalistickým podílníkům najevo, že s jejich lživým systémem nesouhlasíme.

Nehrajte jejich hru

Nemůžeme se také oddávat revolučním fantaziím rádoby tvrdých šílenců a ideologicky motivovaných povstalců. Ti se pouze snaží vtisknout systému svou autoritu a dovést nás ke své polovičaté vizi nové reálpolitiky, poskládané ze všech předchozích neúspěšných a občas i smrtelných katastrof politických projektů minulosti.

Představa násilné revoluce je pošetilost toho nejabsurdnějšího druhu. Nejenže by vedla ke zcela zbytečné smrti tisíců, možná milionů lidí, ale systém, který v současnosti tolerujeme, je postaven na nárokovaném právu na použití síly. Zainteresovaní kapitalisté mají všechny vojenské a politické zbraně, které potřebují k tomu, aby na jakékoli násilí odpověděli zdrcující reakcí.

Pokud bychom někdy sami zahájili použití síly, vzdali bychom se morálního zázemí, které v současnosti máme. Poskytli bychom zainteresovaným kapitalistům jejich casus belli a ztratili bychom jakoukoli možnou taktickou nebo politickou výhodu. V historii používali útoky pod falešnou vlajkou, aby ospravedlnili své násilí. Musíme být velmi ostražití v případě dalšího.

Měli bychom poznamenat, že švýcarské zpravodajské služby již varují před útoky na infrastrukturu pro distribuci vakcín. Uvádějí, jak budou ničivé, přestože přiznávají, že nemají "žádné hmatatelné indicie o plánovaných útocích".

Jak neuvěřitelně výhodné pro autoritáře, kteří se snaží kriminalizovat každého, kdo zpochybňuje jejich program očkování COVID. Ke všem takovým "útokům" by se mělo přistupovat s nesmírnou skepsí a důkazy ukazující na údajné pachatele by měl každý svědomitě zkoumat.

Násilí je skutečně jazykem utlačovatele. Jsme napadeni a máme právo se bránit, ale to neospravedlňuje bezuzdnou hloupost. Iniciace násilného použití síly je morálně neospravedlnitelná a kontraproduktivní.

Nemůžeme vzhlížet k autoritě jakéhokoli vůdce a očekávat za to nic jiného než útlak. To je podstata neexistujícího, nárokovaného práva autority.

Jakékoli krátké odlehčení od despotismu bychom uvítali, ale nikde nejsou žádní političtí vůdci, kteří by mohli změnit směr, kterým se ubíráme. Zoufale doufat ve spasitele nebo věřit, že se z toho dostaneme hlasováním, je nesmírně naivní. Přijetí autority vůdců nás přivedlo až sem. Stejně jako opakovaně v celé historii lidstva.

Řešení, které nikdo nechce slyšet

Musíme vybudovat něco lepšího. To je jediné správné řešení. Jen to není řešení, které chce většina lidí slyšet.

Lidé očekávají, že jim autorita bude říkat, co mají dělat, co mají říkat, kam mají jít a co si mají myslet. Jsou zvyklí to přijímat a výsledkem je naučená bezmocnost.

Lidé žijí apatickým životem v iluzi, že nemohou "nic změnit". Ve skutečnosti se domnívají, že musí přenést svou individuální odpovědnost na důvěryhodné autority. Činí tak v beznadějné naději, že se o ně nějaký dobrotivý státní rodič postará, zatímco oni budou žít svůj normální každodenní život a představovat si, že jsou svobodní.

Za vše můžeme a musíme převzít odpovědnost sami. Pokud si někdo představuje, že může výměnou za svou volební oddanost odevzdat svou individuální autonomii a vlastní působení nějakému bezúhonnému opatrovníkovi, který je bude opečovávat, klame sám sebe.

Tyto iluze si již nemůžeme dovolit. Musíme se podívat pravdě do očí. Nejsme děti.

Stát (vlády ve spolupráci se zúčastněnými stranami) nás hodlá chovat jako dobytek. Požaduje, abychom mu dali svou autoritu, aby si jeho pohůnci mohli dělat, co se jim zlíbí. Stát nyní vytvořil několik systémů kontroly, které se spojují, aby nás zotročily. Ty jsou v provozu právě teď.

Nikdo nás nezachrání. Na hranicích se neshromažďují žádné spojenecké síly, které by byly připraveny nás osvobodit ze jha totality. Pokud chceme bránit sebe a své rodiny, musíme to udělat sami.

Musíme převzít plnou odpovědnost za sebe i za druhé. Musíme vybudovat nové decentralizované systémy komunikace, výměny a obchodu. Budeme potřebovat nový systém soudnictví, nový systém zdravotní péče, sociální péče a další.

Je to nepochybně skličující návrh, možná to zní jako nesplnitelné snění. Pokud existuje lepší řešení, bylo by to fantastické, ale jaké? Čas se krátí.

Stát ještě nevyhrál

Stát se svými novými mechanismy dohledu a kontroly bude tvrdě bránit jakémukoli pokusu vymanit se z jeho spárů. Pokud však zůstaneme zákonní a mírumilovní, pokud budeme budovat a nebudeme ničit, pokud budeme maximálně využívat i ty ubývající svobody a zdroje, které nám zbývají, pak jediným východiskem, které našim utlačovatelům ponecháme, bude holé, surové násilí. Neznamená to, že se k němu neuchýlí, ale "každý" to uvidí.

Ti z nás, kteří jsou proti státnímu COVID teroru, jsou v menšině. Stát investoval miliardy do propagandy. Veřejné mínění je pro ně stále důležité.

Ještě nejsou ve fázi, kdy by mohli prostě masově mlátit pokojné lidi dodržující zákony a očekávat, že jejich projekt bude úspěšný. Stejně tak se nemůžeme pustit do budování lepší společnosti, aniž bychom si uvědomili, že bude nutné přinést bolestivé oběti.

Máme další výhodu. Nástroje, které potřebujeme, abychom mohli začít budovat něco lepšího, již existují. Tady ve Spojeném království, ačkoli to většina lidí neví, máme kodifikovanou, psanou ústavu. Ta nám nabízí cestu k zákonné nápravě a měli bychom ji využít.

Máme také přirozené právo a naše nezcizitelná práva. Neměli bychom žádat o jejich dodržování, měli bychom je jednoznačně vyžadovat.

Nezadatelná práva, nikoliv lidská práva

Nezadatelná práva nejsou "lidská práva". Žijeme v globálním politickém systému, který se vytrvale snaží definovat naše práva v termínech těchto údajných lidských práv. Tento podvod musíme odmítnout.

Ty jsou deklarovány ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN (UNDHR), kde je uvedena řada úctyhodných humanitárních zásad, jako je článek 1: Vrozená svoboda a rovnost:

Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech.

Naši političtí představitelé nám neustále tvrdí, že jednají s ohledem na naše lidská práva a že je "chrání". To znamená, že si přisvojují pravomoc zcela ignorovat všechna naše takzvaná práva, kdykoli se jim zachce. Článek 29 UNHDR uvádí:

Při výkonu svých práv a svobod je každý omezen jen v mezích stanovených zákonem... a odpovídajících spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti....

Legislativa (forma práva) je stanovena státem. Může omezovat naše svobody a posuzovat to, co považuje za morální. Stát stanoví, co je "veřejný pořádek", a určí, která z našich lidských práv je třeba ignorovat pro "obecné blaho" společnosti: společnosti", kterou sám definuje.

UNDHR je pokusem Organizace spojených národů (OSN) formalizovat systém povolení k chování, ale vlády členských států by s nimi nikdy nesouhlasily, kdyby neměly možnost ignorovat lidská práva na individuálním, vnitrostátním základě. Proto článek 29.

V preambuli UNDHR však OSN stručně uznává zcela odlišný koncept nezadatelných práv:

Vzhledem k tomu, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezadatelných práv všech členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě..

Uznání, že nezadatelná práva jsou "základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě", je to, kam až OSN sahá. Toto uznání je také něco, co můžeme a měli bychom využít.

OSN pak vytvořila UNDHR, aby tento koncept zcela vyloučila z "práva" svých členských států. Nezadatelná práva nejsou zmíněna ani v samotné deklaraci, ale jsou uznávána, a to na globální politické úrovni.

Deklarace nezávislosti USA také uznává nezcizitelná (nebo nezcizitelná) práva:

Považujeme tyto pravdy za samozřejmé, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou svým Stvořitelem obdařeni určitými nezcizitelnými právy, že mezi ně patří život, svoboda a snaha o štěstí... Že k zajištění těchto práv jsou mezi lidmi zřízeny vlády, které odvozují svou spravedlivou moc ze souhlasu ovládaných. Kdykoli se jakákoli forma vlády stane pro tyto cíle škodlivou, je právem lidu ji změnit nebo zrušit.

Je zřejmé, že stát uznává, že nezadatelná práva jsou "samozřejmá". Přesto se zdá, že když státní orgány formulují své zákony a zásadní prohlášení, vynakládají velké úsilí na to, aby se jakémukoli dalšímu uznání nezcizitelných práv vyhnuly. Nahradily "základ svobody ve světě" nesmyslnými lidskými právy.

Stejně jako v UNHDR, ani v americké Listině práv (ústavních dodatcích) ani v psané ústavě není žádná zmínka o "nezcizitelných" právech. Například 4. dodatek uvádí:

Právo lidu na osobní bezpečnost, ochranu obydlí, listin a majetku před neoprávněnými prohlídkami a zabavením nesmí být porušeno a zatykač nesmí být vydán jinak než na základě oprávněného důvodu....

Jinými slovy, stát si nárokuje "právo" posuzovat, co považuje za "přiměřené". Na základě svého názoru může vniknout do našich domovů, zabavit nás a naše věci jen proto, že tvrdí, že má "pravděpodobný důvod". To je nevyhnutelný důsledek vládního systému, který se skrývá před nezcizitelnými právy a místo toho zakládá svá pravidla (legislativu - zákon) na své klamné konstrukci lidských práv.

Dodržování lidských práv zaručuje, že nás stát může nutit dělat, co se mu zlíbí. Dodržování zásady nezcizitelných práv tuto možnost vylučuje.

"Právní" definice nezadatelných práv zní:

Pojem pro základní práva přiznaná všem lidem.

Nezadatelná práva jsou z právního hlediska rovná práva VŠECH lidských bytostí. Neexistují žádné výjimky.

Nikdo nemá více nezadatelných práv než kdokoli jiný. Vysoký úřad nebo vládou vydaný odznak neposkytuje žádná další nezadatelná práva.

Nikdo z nás nemá nezadatelné právo nařizovat někomu jinému, aby dělal, co mu nařídíme. Stát tvrdí, že svou autoritu odvozuje od nás. Přesto jsme toto právo nikdy neměli. Jak bychom mohli přenést svou autoritu na stát, když nikdy neexistovala?

Stát tvrdí, že má toto další právo, že může povolit naše chování, a nazývá to svou pravomocí. Tím odmítá nezcizitelná práva a podle svého vlastního přiznání a "právního" systému i základy svobody, spravedlnosti a míru ve světě. Tohoto triku se sebedůvěrou může dosáhnout pouze pomocí podvodu a naší nevědomosti.

Stát je patologicky alergický na nezcizitelná práva právě proto, že jsou univerzální, neměnná a absolutní. Prodávají nám podvodná lidská práva, protože umožňují státu šířit mýtus o jeho autoritě. A co hůř, státní autorita funguje v praxi jen proto, že jsme byli přesvědčeni, abychom této fikci věřili.

Státní autorita není nic jiného než naše víra v lež. V okamžiku, kdy v ni přestaneme věřit, zmizí. Jediné, co pak státu zbývá, je hrubá síla. Ve skutečnosti je to vše, co kdy měl.

Neměli bychom věřit tvrzením o imaginárních právech. Měli bychom používat rozum a důrazně odmítnout absurdní tvrzení státu.

Stejně tak se musíme zbavit vlastních iluzí. Nemůžeme si udržovat přesvědčení, že volíme vlády, které nám slouží, a zároveň souhlasit s každým jejich požadavkem ze strachu z trestu, pokud tak neučiníme. To je nesmyslný postoj.

Proto je nezbytné, abychom plně pochopili, co jsou nezadatelná práva. Zvláště pokud jsou kopcem, na kterém máme zemřít.

Neexistuje žádný zákon nad přirozeným právem

[Lysander S...]
Lysander Spooner

V roce 1882 napsal Lysander Spooner knihu Přirozené právo aneb Věda o přirozené spravedlnosti. V ní vysvětlil, proč existuje pouze jeden univerzální zákon, který řídí naše vztahy. Přirozený zákon stojí nad všemi ostatními.

Přirozené právo nebylo vytvořeno muži a ženami a nemůže být změněno, popřeno nebo obejito žádnou lidskou bytostí, nárokovanou autoritou nebo státem. Určuje povahu našich vzájemných vztahů a dokonce i to, jak posuzujeme svůj vlastní charakter.

Protože přirozené právo je jev, který existuje v přírodě, lze ho studovat jako každý jiný. Pochopení přirozeného práva je, jak napsal Spooner, vědou o přirozené spravedlnosti.

Jak můžeme žít v míru? Jaká pravidla určují, jak mezi sebou udržujeme mír? Je "samozřejmé", že můžeme žít a žijeme v míru, ale děláme to jen proto, že nás nějaká vyšší "autorita" potrestá, když to neuděláme. Nebo všichni vnitřně chápeme nepsaný zákon, který nás v našem koutku společnosti svazuje?

Existuje společný soubor zásad, kterým všichni rozumíme, bez ohledu na jurisdikci, ve které žijeme? Existuje univerzální zákon, který určuje hranice našeho chování a umožňuje nám žít v míru a harmonii?

Samozřejmě, že je, kdyby nebylo, lidstvo by nepřežilo. To je přirozený zákon a Spooner ho popsal:

Každý člověk bude vůči druhému činit vše, co mu ukládá spravedlnost, jako například, že zaplatí své dluhy, že vrátí vypůjčený nebo ukradený majetek jeho majiteli a že nahradí škodu, kterou mohl způsobit osobě nebo majetku jiného člověka. Každý člověk se zdrží všeho, co mu zakazuje spravedlnost, jako například, že se zdrží krádeže, loupeže, žhářství, vraždy nebo jakéhokoli jiného zločinu proti osobě nebo majetku jiného člověka. Dokud jsou tyto podmínky plněny, jsou lidé mezi sebou v míru a měli by v něm zůstat. Pokud je však některá z těchto podmínek porušena, lidé jsou ve válce. A musí nutně zůstat ve válce, dokud nebude znovu nastolena spravedlnost.

Přirozený zákon je základem naší morálky a přirozená spravedlnost je etika, která z něj vyplývá. Je to v naší přirozenosti, protože to lze poznat prostřednictvím rozumu, který je určujícím znakem naší přirozenosti.

Existuje mnoho vlastností, které považujeme za "dobré" nebo "špatné". Nesobecké a soucitné vlastnosti považujeme za "dobré", sobecké a bezcitné za "špatné". Avšak bez ohledu na to, jaké hodnotové soudy vynášíme nad činy druhých, pokud jednají v souladu s přirozeným zákonem, můžeme vedle nich žít v míru.

Nejde o to být dobrý nebo špatný, jde o to dělat buď to, co je správné, nebo to, co je špatné, jak určuje přirozený zákon.

Pokud druhému ublížíme, způsobíme mu ztrátu nebo jednáme nečestně ve smlouvách, dopouštíme se špatného jednání. Ostatní v našem okolí poznají, že jsme na takový čin neměli "právo". Cokoli, co neuděláme špatně, je však právo. Nemusí se nám líbit, co někdo řekl nebo udělal, ale pokud nezpůsobil nikomu jinému škodu ani ztrátu, měl plné "právo" svobodně jednat nebo mluvit.

Tento smysl pro přirozenou spravedlnost, pro pochopení a rozlišování mezi tím, co je správné a co ne, funguje na každém hřišti. Děti musí přirozené právo rychle pochopit, jinak se jim nepodaří vybudovat vztahy, které potřebují k tomu, aby prospívaly. Děti tento Zákon pochopí ještě dříve, než se dokáží vyjádřit slovy.

Pokud mohou žít v míru děti, aniž by rozuměly zákonům a legislativě, kterou vytvořil člověk, pak to jistě dokáží i dospělí. Zdá se však, že jsme na to zapomněli.

Namísto toho si představujeme, že spravedlnost nám udělují vlády nebo soudní orgány. Mylně se domníváme, že bez jejich pravidel bychom neměli právo a nebyli bychom schopni mírového soužití.

[...]

Přirozený zákon řídí naše vztahy, je to zákon, který nám umožňuje soužití, spolupráci, dosažení společných cílů a vzájemné nalezení hodnoty. Existuje bez ohledu na nižší zákony předepsané muži a ženami.

Přirozené právo jsme nevytvořili a nemáme možnost ho měnit. V přírodě zůstává. Je to princip přírody, který nás jako druh definuje.

Všichni živí tvorové podléhají přirozenému zákonu. Je to univerzální systém založený na pravidlech. Určuje chování, které je nezbytné pro fungování společenské složitosti. Stejně jako termiti využívají Přírodní zákon ke spolupráci při budování svých pozoruhodných struktur, tak i my využíváme Přírodní zákon k mírumilovnému životu ve společenstvích.

Protože jsme přirozený zákon nevytvořili my, mnozí ho nazývají Božím zákonem. Odhlédneme-li od teologických argumentů, není důvod se domnívat, že procesy, které vytvořily Přírodní zákon, se liší od těch, které vytvořily například planety nebo gravitaci.

Někteří řeknou, že by nemohly existovat bez zásahu boha nebo jiného nadpřirozeného vedení. Právní definice přirozeného práva toto tvrzení uvádí. Jiní budou poukazovat na pravděpodobnost v nekonečném vesmíru vzájemně působících sil.

O tom by se dalo diskutovat, ale na podstatě věci to nic nemění. Planety a síla, které říkáme gravitace, existují ve skutečnosti, stejně jako přírodní zákony.

Spravedlnost je skutečná. Všichni víme, co to je, a dokonce jsme vymysleli slovo, které ji popisuje. Je to obnovení práva, když bylo spácháno bezpráví. Pojmy dobro a zlo existují i ve skutečnosti. Kdyby neexistovaly, pak by slova, která k jejich popisu používáme, neměla smysl.

Slova jako "můj" a "tvůj" nebo "spravedlivý" a "nespravedlivý" by neměla žádný kontext. Nemůžete něco vlastnit, pokud nemáte právo požadovat to za své, žádný čin nemůže být principiální, pokud neexistuje pojem spravedlnosti nebo nespravedlnosti, podle něhož by bylo možné jej posoudit. Ve skutečnosti by žádný ze zákonů vytvořených muži a ženami, ani pozitivní právo, nemohl nikdy vzniknout, pokud by mu nepředcházelo přirozené právo.

Jak by vůbec mohla být krádež považována za "přestupek", kdyby neexistovala přirozená spravedlnost? Kdyby přirozená spravedlnost neexistovala před zákony mužů a žen, pak by braní něčeho, co vám nepatří, nemohlo být nikdy nikým označeno za spravedlivé nebo nespravedlivé.

Bez vrozeného pochopení přirozené spravedlnosti bychom nebyli schopni vnímat čin, jako je krádež. Určitě bychom nepsali pozitivní zákony, abychom se domáhali regresu od zlodějů. Bez přirozeného práva by "krádež" byla pouhým pohybem něčeho v chaotickém prázdnu nehmotného chování.

Přirozený zákon je univerzální zákon všeho a stejně jako vše, co se vyskytuje v přírodě, jej můžeme studovat, pochopit a - protože jsme lidské bytosti se schopností uvažovat - formalizovat do sbírky určujících principů. Ti, kdo se proviní proti Přirozenému zákonu, mohou být podle něj souzeni, a jak poznamenal Spooner, máme povinnost tak učinit.

Společnost založená na přirozeném právu by se opírala o zásadu "žít čestně, nikomu neubližovat, každému dát, co mu patří". Aby mohl "žít poctivě", nemůže nikdo předstírat, že ho nezajímá nepoctivost, zejména pokud způsobuje škodu nebo ztrátu. Přehlížení nepoctivosti by bylo nedbalostí, která by fakticky schvalovala škodlivé chování.

Protože přirozené právo je univerzální, absolutní a neměnné a všichni mají podle něj stejná práva a povinnosti, bylo by nerespektování přirozeného práva nezákonným stíháním. Tato nedbalost je sama o sobě škodlivým činem. Povinnost, postavit pachatele protiprávního jednání před přirozenou spravedlnost, by měla být nejlépe splněna prostřednictvím soudních procesů vedených porotou.

Pravá demokracie (demos - kratos)

Nezadatelná práva vyplývají z přirozeného práva. Cokoli, co uděláme nebo řekneme a co není podle přirozeného práva špatné, je naším nezadatelným právem. Jediným omezením pro výkon našich nezcizitelných práv je, abychom žili čestně a nikomu jinému nezpůsobili škodu nebo ztrátu.

Nezcizitelná práva jsou odvozena z přirozeného práva, a proto také předcházejí zákonům vytvořeným člověkem a jsou univerzální, absolutní a neměnná.

Nikdo, žádná organizace, žádný úřad ani stát nás nemůže nutit, abychom dělali něco proti své vůli, pokud zůstaneme "čestní". Pokud nikomu jinému nezpůsobujeme žádnou škodu nebo ztrátu, pak na Zemi neexistuje jediný "orgán", který by mohl "zákonně" iniciovat použití síly nebo nás jinak k něčemu nutit.

Společnost založená na nezcizitelných právech musí být z definice dobrovolná.

Protože nikdo, ani žádný orgán, který si nárokuje neexistující autoritu, nás nemůže zákonně nutit, donutit, oklamat nebo jinak přinutit k souhlasu či jednání, můžeme všechny naše interakce uzavírat pouze svobodně a kdykoli se rozhodneme, můžeme svůj souhlas odvolat.

To je síla našich nezcizitelných práv. Není možné, aby nám vládl diktát, pokud budeme trvat na dodržování našich nezadatelných práv. Ti, kdo odmítají dodržovat naše nezcizitelná práva, musí přiznat, že odmítají základy svobody, spravedlnosti a míru ve světě.

Je třeba si uvědomit, co je to skutečný soudní proces vedený porotou, protože ty nejsou součástí současného soudního systému. Chceme-li vybudovat svět založený na našich nezadatelných právech, pak je přirozená spravedlnost, o níž rozhoduje a kterou vykonává výhradně porota složená z našich vrstevníků, nikoli soudci, nezbytná.

Po případu Král proti Pennovi a Meadovi z roku 1670 předseda poroty Edward Bushel po krátkém uvěznění za to, že odmítl uznat obžalované vinnými, následně odmítl zaplatit uloženou soudní pokutu a předložil odvolání k soudu Common Pleas. Ve svém konečném rozhodnutí, kterým bylo Bushelovu odvolání vyhověno, předseda soudu John Vaughan uvedl:

Porota musí být nezávislá a nesporně odpovědná za svůj verdikt bez jakýchkoli hrozeb ze strany soudu.

U soudu podle přirozeného práva je soudce pouze svolavatelem. Jeho jediným úkolem je vést porotu k technickým aspektům práva. Nebude porotu poučovat, nutit ani jinak ovlivňovat či zasahovat do jejího jednání nebo úsudku.

Porota bude zcela anonymní a musí se jednomyslně shodnout jak na rozsudku, tak na odpovídajícím trestu. Poté dají pokyn soudci (nebo přísedícímu), aby vynesl rozsudek, na kterém se dohodli.

Přirozené právo je snadno pochopitelné a jednoduše se uplatňuje. Jedinou otázkou, vlastně jediným trestným činem, je přímé způsobení skutečné škody nebo ztráty nebo nečestné jednání ve smlouvě (nepoctivost).

Pro nás jako bytosti obdařené rozumem je jednoduché rozhodnout, zda byla způsobena škoda nebo ztráta. V rámci systému soudních řízení vedených porotou si můžeme být jistější, nikoli méně jistí, že bude zajištěna přirozená spravedlnost.

Porota musí být přesvědčena, že skutečná škoda nebo újma vznikla přímo v důsledku jednání nebo projevu obviněné osoby. Samotné urážlivé chování ještě nezpůsobuje skutečnou škodu. Vyjádření nesouhlasných názorů nebo odmítnutí splnit nepřiměřený příkaz nezpůsobí skutečnou škodu nebo ztrátu.

Anglický filozof 19. století John Stuart Mill jasně rozlišoval mezi legitimní a nelegitimní újmou. Mill se zabýval zejména svobodou projevu a ve svém díle O svobodě ukázal, kde může "svoboda projevu" způsobit legitimní škodu:

Názory ztrácejí svou imunitu, jsou-li okolnosti, za nichž jsou vyjádřeny, takové, že představují pozitivní podnět k nějakému zlomyslnému činu. Názor, že obchodníci s kukuřicí dělají z chudých vyhladovělé nebo že soukromý majetek je loupež, by měl být bez újmy, když se jednoduše šíří tiskem, ale právem může být potrestán, když je ústně doručen rozvášněnému davu shromážděnému před domem obchodníka s kukuřicí nebo když je předán mezi stejný dav v podobě plakátu.

Dopad našich akcí v reálném světě by byl kontextem, v němž by se vynášela všechna rozhodnutí vedená porotou. To je v ostrém kontrastu se zhoubným, korporátním a zkorumpovaným soudním systémem, který jsme v současnosti nuceni snášet.

Případy lidí jako David Noakes a Lyn Thyer, Ross Ulbricht, Julian Assange a Craig Murray jsou jen některé z nesčetných tisíců případů po celém světě, kde soudní spravedlnost je pozoruhodná jen tím, že zcela chybí. To, co nepochopitelně nazýváme soudním systémem, příliš často funguje jako zbraň, kterou používají kapitalisté a vlády, které jim slouží, aby na nás prosadili svůj zlovolný a neoprávněný nárok na autoritu.

Během procesu s Davidem Noakesem ve Velké Británii soudce Nicholas Loraine Smith porotě oznámil, že soud není soudem morálky, ale soudem práva. Právo bez morálky není spravedlnost, ale útlak.

U přirozeného soudu vedeného porotou by jediným hlediskem byla způsobená škoda nebo ztráta, bez níž by nebylo možné spáchat trestný čin. Názor soudce (svolavatele) a technické požadavky právních předpisů by byly irelevantní.

Odmítnutím uznat obžalovaného vinným bez ohledu na legislativní nařízení by porota shledala pozitivní zákon za oslí. Tak jako je to evidentně v každé právní potupě, která nám byla způsobena.

V tomto lepším světě přirozeného práva a přirozené spravedlnosti by legislativa, která by způsobila škodu, byla zrušena lidovou porotou. Jakákoli legislativa, jako například zákon o rakovině z roku 1939, který ve skutečnosti existuje pouze proto, aby chránil monopol farmaceutických korporací na jejich trhu s rakovinou, by byla shledána škodlivou a porota by ji zrušila.

To je skutečný demos - kratos (lid - vláda), kde lid, náhodně vybraný (losem), tvoří nejvyšší právní stát. Stojí nade všemi jako poslední arbitři přirozené spravedlnosti.

V takovém systému by uplácení užitečných autoritářských idiotů bylo ztrátou času. Jakýkoli zákon, který by přijali na ochranu a prosazování zájmů svých zainteresovaných kapitalistických kontrolorů, nebo jakákoli zlovolná síla, která by se snažila prosadit svou vůli, by byl v rozporu s přirozenou spravedlností lidem zrušen, kdykoli by se usoudilo, že způsobuje škody nebo ztráty.

Vzpamatujme se

V roce 1982 vydal Murray Rothbard knihu The Ethics of Liberty. Vyvodil z ní, že pozitivní právo každé společnosti může vzniknout pouze ze tří zdrojů. Může být založeno na zvyku a tradici, státním diktátu nebo vycházet z rozumu a přirozeného práva.

Řítíme se ke státní diktatuře. Řešením je odmítnout cokoli menšího než absolutní dodržování našich nezadatelných práv.

Musíme trvat na tom, že přirozené právo je jediným základem svobody, spravedlnosti a míru na světě; musíme tvrdit, že přirozená spravedlnost je nezadatelným právem všech lidí stejně, bez výjimky; musíme požadovat, aby žádný pozitivní zákon nemohl zůstat, pokud nebude posouzen jako rozumný, a to nikoliv státem nebo jiným orgánem, který si nárokuje neexistující právo autority, ale lidem, a to buď prostřednictvím soudu před porotou, nebo, kde je zjevná škoda, prostřednictvím svolané velké poroty; nepřipustíme žádný výběr poroty, kromě výběru náhodným losem ze všech způsobilých lidí, a prohlašujeme, že porota lidu je nejvyšším soudem v zemi a nejvyšším arbitrem přirozeného práva, které je celým zákonem.

Za tímto cílem musíme neúnavně jít a nepřipustit nic menšího než naše nezadatelné právo žít v míru a svobodě. Svoboda bude definována jako svoboda uplatňovat naše nezadatelná práva a žádný pokus o popření naší svobody nebo práv nebude tolerován.

Každý, kdo použije sílu, nátlak, podvod, úplatek nebo jakýkoli jiný prostředek ve snaze falešně si přisvojit bájné právo autority, se bude zodpovídat za svou nepoctivost a všechny škody nebo ztráty, které způsobil, před svobodnou porotou složenou z jeho vrstevníků.

Tuto lepší společnost musíme vybudovat sami. Musíme žít v míru, jako bychom byli svobodní, v souladu s přirozeným právem, dodržovat přirozenou spravedlnost a uplatňovat svá nezcizitelná práva, dokud nebudeme skutečně svobodní. Jak poznamenal Rothbard:

Přirozený zákon je v podstatě hluboce "radikální" etika, protože staví stávající status quo, který může hrubě porušovat přirozený zákon, před neúprosné a neústupné světlo rozumu. Ve sféře politiky nebo státního působení předkládá přirozený zákon člověku soubor norem, které mohou být radikálně kritické vůči stávajícímu pozitivnímu právu zavedenému státem. Na tomto místě stačí zdůraznit, že samotná existence přirozeného práva objevitelného rozumem je potenciálně mocnou hrozbou pro status quo a stálou výtkou vládě slepě tradovaných zvyklostí nebo svévoli státního aparátu.

Stát investoval vše do technokracie, kterou razí. Nebude nečinně přihlížet tomu, jak se vydáváme na cestu, která představuje potenciálně silnou hrozbu pro status quo. Můžeme očekávat, že stát použije všechny prostředky, které má k dispozici, aby nám zabránil ve vytváření svobody, spravedlnosti a míru. Budování lepšího světa bude namáhavé a nebezpečné.

Alternativa "nedělat nic" odsoudí nás i budoucí generace k odporné totalitní tyranii globálního techno-státu. Ti, kdo se s novým světovým řádem smíří a budou doufat, že vše bude v pořádku, budou přesto trpět.

Na tomto projektu není nic humanitárního. Právě naopak. Ti z nás, kteří jsou proti, nemají v konečném důsledku co ztratit a mohou získat doslova vše.

Musíme usilovat o něco lepšího a musíme jednat hned, abychom toto úsilí zahájili. Musíme však jednat moudře a lstivě, abychom dosáhli svého cíle - míru a svobody. Nic není tak zbytečné a skličující jako symbolická oběť, na kterou se brzy zapomene.

Musíme být realističtí. Měli bychom se vyhnout pasti myšlení typu "všechno, nebo nic". Rozhodující vítězství v dohledné době nezískáme. Téměř jistě půjde o generační boj.

Naším cílem by nikdy nemělo být svržení státu, to je zcela nepraktické. Naším cílem by mělo být podporovat vývoj společnosti prostřednictvím příkladu, který dáváme. Je beznadějně nerealistické si myslet, že můžeme podniknout jediný politický útok, který překoná celý státní aparát a zároveň si získá srdce a mysl mas s vymytými mozky.

Vytvoření mírové a svobodné společnosti bude muset zpočátku probíhat okrajově. Musíme vytvořit paralelní společnost svobodných lidí a decentralizované systémy, které vybudujeme, budou muset reagovat a přizpůsobovat se, jakmile se stanou terčem útoku ze strany státu.

V první řadě musíme přežít. Nemáme absolutně žádnou šanci vybudovat něco lepšího, pokud tu nebudeme my. I když se navzájem podporujeme, abychom maximalizovali naše neplnění "nezákonných" požadavků státu, budou příležitosti, kdy se budeme muset podřídit.

Co budete dělat, když vaši staří rodiče žijí v zahraničí, vážně onemocní a budou vás potřebovat? Budete si stát za svými zásadami, odmítnete test a necháte je bojovat samotné? Lze si představit mnoho situací, kdy bude určitá míra vyhovění bohužel nevyhnutelná. Pokud však bude naším vědomým záměrem omezit ji na naprosté minimum, budeme na správné cestě.

Naším cílem by mělo být ukázat co největšímu počtu lidí, že společnost založená na nezcizitelných právech a přirozené spravedlnosti je lepší než ta, v níž jsou uvězněni. Centralizovaná státní moc najednou nezmizí. Pokud však bude náš počet narůstat, bude se pomalu vypařovat.

Měli bychom k tomu využít všechny možné mírové prostředky a povzbudit co nejvíce lidí, aby se k nám připojili. Všude tam, kde stát lidi trestá a vytlačuje na okraj společnosti, je budeme podporovat a přijímat. Pokud budou lidem upírat nezadatelná práva, budeme za ně bojovat. Když lidi opustí, nabídneme jim kamarádství.

Budeme se muset přizpůsobit tyranii státu, jak se bude vyvíjet. Například až stát Spojeného království přijme zákon o policii, kriminalitě, trestech a soudech (v současné době je ve fázi návrhu zákona) a zákonný protest bude fakticky postaven mimo zákon, budeme muset být kreativní a hledat nové způsoby protestu. Stejně tak až nasadí svůj chystaný zákon o bezpečnosti na internetu (rovněž ve fázi návrhu zákona) a pokusí se odstranit svobodu projevu na internetu, budeme je přechytračovat a vytvářet alternativní způsoby komunikace.

Ne vždy bude možné zůstat v "zákonných" mezích státní diktatury. O to důležitější je jednat "zákonně", v souladu s přirozeným právem a našimi nezcizitelnými právy, před nevyhnutelným zatčením a následným soudem.

Státní tyranie znamená, že jsme nuceni žít v nespravedlivém systému. Důsledným dodržováním etického závazku přirozené spravedlnosti lze odhalit nezákonnou povahu státu, zejména pokud využijeme všech dostupných právních prostředků, abychom se pokusili zajistit soudní proces před porotou.

Nevyhovění neznamená jen odmítnutí státního testu, očkování nebo jeho aplikací. Musíme přestat používat co nejvíce státního systému a začít používat svůj vlastní.

Stát se opírá o propagandu, tak mu to přestaňte baštit. Měli bychom odmítnout platit jeho televizní licenci nebo kupovat cokoli, co produkuje jeho propagandistická mašinérie mainstreamových médií. Místo toho podporujme nezávislá média a propagujme je všude, kde můžeme.

Globální partnerství veřejného a soukromého sektoru zainteresovaných kapitalistů je v podstatě korporátní a státní covidový převrat vytvořil technokracii vedenou korporacemi. Proto musíme pečlivě vybírat, jak utratíme své peníze. I když je prakticky nemožné se jim zcela vyhnout, měli bychom omezit naše transakce s globálními korporacemi na naprosté minimum.

Převrat zaútočil také na místní a malé a střední podniky. Proto bychom měli v co největší míře nakupovat to, co potřebujeme, u nich.

Musíme se vzdát posedlosti pohodlím. Místo nakupování v supermarketu bychom se měli snažit nakupovat potraviny na místních nezávislých farmářských trzích nebo v jiných malých podnicích. Oživme hlavní ulice.

Jedním z hlavních důvodů převratu bylo vytvoření nového mezinárodního měnového a finančního systému. Záměrem je donutit nás všechny používat digitální měnu centrální banky.

Tyto "programovatelné peníze" poskytnou centrálním bankám úplnou kontrolu nad každým aspektem našeho života. Algoritmy centrální banky, která bude schopna kontrolovat každou transakci CBDC, nám budou diktovat, co si můžeme nebo nemůžeme koupit.

Musíme komplexně odmítnout CBDC a začít používat vlastní, decentralizované formy měny a směny. To neznamená pouze kryptoměny, i když i ty by mohly být součástí decentralizovaného řešení. Musíme uvažovat mnohem šířeji. Musíme být jako komunita co nejvíce antonymní.

Měli bychom vytvořit místní buňky svobody zaměřené na maximalizaci naší nezávislosti na státním systému. Musíme pochopit a zapojit se do rozsáhlé protiekonomiky.

Musíme si pěstovat vlastní potraviny, kde je to jen možné, svobodně si mezi sebou vyměňovat zboží a služby a vyřadit korporace, kde to jen jde. Musíme se znovu naučit zapomenuté dovednosti a řemesla, budeme je potřebovat. Měli bychom nakupovat z druhé ruky, kde můžeme, a kde nemůžeme, používat hotovost.

Stručně řečeno, musíme změnit priority. Na věcech, které děláme každý den, skutečně záleží. Celá státní technokracie je založena na tom, že nás vykořisťuje ve prospěch zainteresovaných kapitalistů. Covidový státní převrat byl navržen tak, aby nás tomuto vykořisťovatelskému systému zotročil. Cílem propagandy, kterou jsme byli zaplaveni, je donutit nás žít ve strachu a přijmout státní technokracii jako jediné řešení.

Z jednání státu je zřejmé, že nás potřebuje mnohem více než my jeho. Globální společnost můžeme vybudovat i bez státu. Nemusíme s ním bojovat ani ho měnit. Musíme ho ignorovat a vybudovat něco lepšího. Musíme se zapojit do evoluce, nikoliv do revoluce.

Svět založený na přirozeném právu, přirozené spravedlnosti a svobodě uplatňovat svá nezcizitelná práva tento vývoj umožní. Musíme se odhodlat k úkolu vytvořit ve světě svobodu, spravedlnost a mír.

Inalienable Rights: A Suggested Solution To The Covid Coup vyšel 21.9.2021 na off-guardian.org. Překlad v ceně 2410 Kč Zvědavec.

Známka 1.5 (hodnotilo 77)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

5

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc prosinec přispělo 12 čtenářů částkou 1 726 korun, což je 5 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
12vZg7LszAecMsq3wRW4pNpoUAgGZB8aS5

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Aplikace e-Rouška uhnila a končí05.12.21 19:16 Česká republika 4

Pfizer “fair play”05.12.21 10:12 Neurčeno 7

Očkováním k rakovině? Nová zjištění jsou šokující04.12.21 23:56 Neurčeno 1

Chytrá karanténa se ukazuje jako krádež stovek milionů z majetku nás všech03.12.21 23:02 Česká republika 1

Vrak letounu F-35, který havaroval ve Středozemním moři, ukradla neznámá země.03.12.21 15:59 Neurčeno 5

Mutace Omicron – globalistická autoritářská příručka svlečená do naha02.12.21 20:21 Neurčeno 0

Turecko si uzurpuje enormní množství ruského plynu pro sebe02.12.21 18:35 Turecko 1

Vakcínu Valneva ČR neobjednala!02.12.21 17:46 Česká republika 8

Profesor Alexander Reďko o Covid-1930.11.21 17:25 Rusko 2

Dostálovi hrozí vyhazov z týmu Pirátů. Nelíbí se jim, jaká data šíří o covidu30.11.21 16:49 Česká republika 1

Deklarace lékařů k nátlaku na očkování30.11.21 15:25 Česká republika 1

Vláda chce zavést povinné píchání mRNA injekcí - přesto, že tvrdila, že to je lež30.11.21 10:54 Česká republika 4

Otevřeli nové očkovací centrum - už ne "udělejme tečku" ale "jedna tečka za druhou"30.11.21 10:34 Česká republika 2

Slovinsko: Řidiči musí při tankování předložit osvědčení COVID29.11.21 21:21 Slovinsko 3

Návštěva u MUDr. Kubka29.11.21 18:16 Česká republika 3

Legální eutanazie v Německu pro očkované - mají s tím historické zkušenosti29.11.21 11:39 Německo 1

Ředitel řecké JIP: Umírají vakcinovaní. Vláda musí přestat dělat rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými28.11.21 12:49 Řecko 2

Povinnou vakcinací namydlí Babiš starší generaci schody do hrobové jámy28.11.21 08:54 Česká republika 4

Lidé po napíchání mRNA utrejchem ztratili 40% imunity, dále ztrácejí 3,3% až až 6,4% týdně až k 0%28.11.21 08:32 Neurčeno 3

Ukrajinská armáda zaútočila vo viacerých regiónoch Donbasu. Objavili sa pripravení americkí vojnoví poradcovia28.11.21 07:28 Ukrajina 0

Měnové kurzy

USD
22,50 Kč
Euro
25,46 Kč
Libra
29,78 Kč
Kanadský dolar
17,51 Kč
Australský dolar
15,77 Kč
Švýcarský frank
24,52 Kč
100 japonských jenů
19,95 Kč
Čínský juan
3,53 Kč
Polský zloty
5,54 Kč
100 maď. forintů
6,98 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
30,42 Kč
1 unce (31,1g) zlata
40 130,28 Kč
1 unce stříbra
507,18 Kč
Bitcoin
1 098 547,41 Kč

Poslední aktualizace: 5.12.2021 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 6 718