...a ta kráva mléko dává...a dává...a dává...

Romana Šonková

17.5.2012 Zvířata / příroda Témata: Příroda 2150 slov

Skot je jedním z pilířů zemědělství v rozsáhlých oblastech celého světa. Poskytuje mléko, maso, kůži a v některých zemích také tažnou sílu a palivo, a tím podstatně přispívá k lidskému blahobytu.

[ilustrační foto]

Trávicí soustava skotu jako přežvýkavce rozšířila potravní základnu člověka svou schopností přeměnit nestravitelnou vláknitou potravu na bílkoviny určené k lidské spotřebě.

Kravské mléko je stále všeobecně považováno za velmi kvalitní potravinu především díky svému obsahu bílkovin a vápníku, i když i u nás sílí hlasy odpůrců jeho konzumace. Na celém světě se chová 240 milionů dojnic, z tohoto počtu se více než 24 milionů chová v EU a 9 milionů v USA. V ČR se v loňském roce chovalo asi 404 tisíc dojnic. Komerční produkce mléka rapidně roste v jižní Asii a to i v těch zemích, jako je Čína, kde se tradičně mléko nekonzumovalo. V rozvinutých zemích se obvykle chovají krávy speciálních mléčných plemen. Holštýnský skot je převládající plemeno v USA i ve většině evropských zemí. U nás tvoří téměř 50% z celkového počtu dojnic.

Telata jako vedlejší produkt mléčného průmyslu

Aby dojnice produkovala mléko, musí každý rok porodit tele. Obvykle se kráva dojí po porodu deset měsíců, ale již po třech měsících by měla opět zabřeznout, aby se zkrátilo období, kdy se kráva před narozením dalšího telete nedojí, na pouhé dva měsíce v roce. Některá telata jsou kříženci mléčného a masného plemene. Ta se vykrmují na maso, zatímco čistokrevné jalovičky mléčných plemen se odchovávají a nahrazují ve stádě dojnice vyřazené z chovu. Čistokrevní býčci mléčných plemen jsou často podle chovatelů nevhodní pro další výkrm a v některých zemích se usmrcují krátce po narození nebo se exportují do zemí, kde je větší poptávka po telecím mase. Přeprava znamená pro telata velkou zátěž a může způsobovat značné utrpení či dokonce úhyn. V EU se v současné době telata smí chovat do osmi týdnů věku v individuálních kotcích, kde by měla mít možnost se alespoň otočit a být v kontaktu s dalšími telaty. Poté se přemístí do skupinových kotců často s roštovou podlahou. V jedné skupině může být až 80 telat. V zemích mimo EU se telata na tzv. bílé telecí stále ještě mohou chovat v úzkých individuálních kotcích, kde se tele nemůže ani otočit, pečovat o povrch svého těla, ani pohodlně ulehnout. Telata jsou zde krmena tekutou mléčnou výživou s nízkým obsahem železa, což může způsobovat těžkou anémii. Nedostatečné množství vlákniny brání normálnímu vývoji trávicí soustavy. Není snad třeba ani dodávat, že tento způsob chovu telat je oprávněně považován za jeden z nejkrutějších a po dlouhodobé kampani ochránců zvířat je v EU od ledna 2007 zakázán. Nicméně exportovat telata z EU zakázáno není.

Přeprava telat v EU

Počet živých telat vážících méně než 80 kg vyvážených a dovážených v rámci EU. Zdroj: Eurostats

Hlavní trasy přepravy telat v roce 2008:

Vývoz:

  • Z Německa do Nizozemí: 301 124 tela
  • Z Polska do Itálie: 149 178 telat
  • Z Litvy do Nizozemí: 50 912 telat

Dovoz:

  • Do Nizozemí z Německa: 276 423 telat
  • Do Itálie z Polska: 74 082 telat
  • Do Španělska z Itálie: 51 805 telat
  • Do Francie ze Španělska: 28 759 telat

Co se skrývá ve sklenici mléka?

[Ilustrační foto]

Obrázek mírumilovně se pasoucí krávy v malebné krajině zakrývá skutečnost, že právě dojnice musí mezi hospodářskými zvířaty pracovat snad nejtvrdším způsobem. Dojnice musí unést dvojí zátěž: produkci velkého množství mléka a zároveň růst dalšího telete ve svém těle. Aby normálně uživila sající tele, stačilo by jí vyprodukovat tři litry mléka denně, ale dojnice špičkových plemen dnes vytvářejí mléka desetkrát více. Za posledních 40 let se mléčná užitkovost zdvojnásobila. Tvorba mléka je energeticky vysoce náročná a moderní dojnice vydává každý den tolik energie jako maratónský běžec. Nepříznivé důsledky příliš vysoké mléčné užitkovosti se odrážejí ve zvyšujícím se výskytu chorob souvisejících s metabolismem, jako jsou kulhání a mastitidy, tj. bolestivé záněty vemene. Jiným dokladem nepříznivých důsledků vysoké mléčné produkce je skutečnost, že mnoho dojnic je vyřazeno ze stáda v poměrně mladém věku. Normálně by se dojnice mohly dožívat až dvaceti let, ale dnes jsou posílány na jatka průměrně po čtyřech laktacích, někdy i dříve. Důvodem je buď nízká užitkovost nebo plodnost, anebo chronické zdravotní problémy. Mnozí veterináři a vědci uznávají, že užitkovost dojnic byla vyhnána nad přijatelnou hranici, a jejich životní pohoda je tím vážně narušena. K tomuto nepříznivému stavu přispívají navíc změny, kterých doznal původně pastevní způsob chovu skotu vlivem intenzifikace živočišné výroby. Tradičně krávy přijímaly většinu potravy v letním období na pastvě a ve stájích se chovaly jen přes zimu. Ve většině chovů v ČR však dojnice žijí celoročně ve stájích a tento trend je patrný zejména u vysokoprodukčních velkochovů v celé Evropě a USA. Krávy, které nemají možnost pohybu venku, nemohou plně projevovat přirozené chování a jsou náchylnější k různým onemocněním. Zdravotní problémy může také působit špatná ventilace ve stáji vedoucí ke zvýšené vlhkosti a následnému riziku infekčních nemocí. Tvrdá betonová podlaha poškozuje paznehty víc než měkký povrch pastviny a pro krávu je bolestivé chodit či stát. Dlouhodobé vnitřní ustájení dojnic také zvyšuje riziko vzniku mastitid.

Životní pohoda vysokoprodukční dojnice

Dobrá životní pohoda znamená udržení dobré kondice a spokojenost. Zajištění dobré životní pohody vyžaduje věnovat pozornost Pěti svobodám (Five Freedoms), definovaným již v 80. letech minulého století Britskou Radou pro ochranu hospodářských zvířat (Farm Animal Welfare Council).

Pět svobod:

  • Svoboda od hladu a žízně nerušeným přístupem k čerstvé vodě a krmivu zaručujícímu plné zdraví a tělesnou zdatnost
  • Svoboda od nepohodlí poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku
  • Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením
  • Svoboda od strachu a stresu zajištěním takového prostředí a zacházení, při kterém bude vyloučeno psychické strádání
  • Svoboda projevit přirozené chování poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu

(Pozn. Jsme si vědomi, že výraz „svoboda od..." není jazykově ko­rektní, ale je v této souvislosti zažitý a zatím se nepodařilo nalézt lepší český ekvivalent k anglickému výrazu „freedom from...")

Prof. Webster z Bristolské univerzity, přední odborník na životní pohodu zvířat, ve své knize Animal Welfare: Limping Towards Eden (2005) uvádí, že uplatníme-li tato pravidla u dojnice, pak:

  • Může trpět a být trvale ve špatné kondici z důvodu hladovění, podvýživy nebo metabolických poruch, pokud není schopna přijmout či strávit dostatek živin na udržení genetické a fyziologické kapacity pro tvorbu mléka.
  • Může trpět trvalým nepohodlím, jestliže ustájení, především prostor pro ležení, neodpovídá její velikosti a proporcím. Problémy způsobené špatnou konstrukcí lehacích boxů s nedostatečnou podestýlkou se mohou zhoršit, když se jí zhorší kondice kvůli podvýživě.
  • Může trpět bolestí vyvolanou mastitidou nebo kulháním.
  • Může být náchylnější k infekčním chorobám následkem metabolického stresu.
  • Mohou ji obtěžovat a vyrušovat při odpočinku ostatní krávy.
  • Může pociťovat metabolické či fyzické vyčerpání způsobené stresem z dlouhodobé vysoké produkce mléka.

Tyto potenciální zdroje špatného zdravotního stavu a špatné životní pohody mohou záviset jeden na druhém a mohou se sčítat.

EU: Krávy se dojí víc, než dokážou zvládnout

Uvedené skutečnosti potvrzují i nedávno vydané zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), z nichž vyplývá, že dojnice v EU se chovají s cílem získat nepřiměřeně vysoké množství mléka, a dojnice proto trpí metabolickým hladem, kulhavostí a neplodností. Ve zprávách se dále uvádí, že je nutné zlepšit životní pohodu dojnic tím, že se změní kritéria genetické selekce při šlechtění mléčného skotu. Mělo by se tak dosáhnout toho, že dojnice budou odolnější, nebudou tolik trpět kulhavostí, mastitidami a poruchami reprodukce a metabolismu. Větší důraz by se měl klást na zdatnost a životní pohodu tam, kde tyto znaky mohou být v rozporu se šlechtěním na vysokou mléčnou užitkovost. Genetická selekce na zlepšení plodnosti, zdraví a dlouhověkosti pravděpodobně zlepšuje životní pohodu a znamená větší zisk pro chovatele. Při srovnání různých systému chovu EFSA dochází k závěru, že chovatelský systém má významný vliv na poruchy končetin a lokomoční problémy. Systémy s boxovým a vazným ustájením jsou mnohem méně příznivé než volné ustájení se slamnatou podestýlkou a pastevní chovy. Většina kulhavých krav trpí bolestí a hůře se vyrovnává se svým životním prostředím než krávy nekulhavé. Kulhavé krávy mají také častěji ve stádě podřízené postavení, mají častěji sníženou plodnost a jsou více náchylné k mastitidám a poruchám metabolismu, uzavírá zpráva.

Zprávy EFSA jsou k dispozici na www.efsa.europa.eu.

Existují přijatelné alternativy?

Ochránci hospodářských zvířat dobře znají výše popsané problémy v chovech dojnic a vyzývají spotřebitele, aby nakupovali mléko a mléčné výrobky pocházející z chovů s vyšší úrovní životní pohody dojnic, což v důsledku znamená i humánnější chov telat na maso. Takový chov by měl splňovat alespoň požadavky, které stručně naformulovala přední mezinárodní organizace pro ochranu hospodářských zvířat Compassion in World Farming:

  • Dojnice by měly být chovány a šlechtěny tak, aby se prodloužil jejich produkční život a zlepšila se jejich životní pohoda.
  • Měly by být chovány na dobře spravovaných, méně intenzivních farmách s možností pastvy, kdykoli to počasí dovolí, a s možností ustájení v dobře větrané, slámou nastlané stáji, kdykoli to je zapotřebí.
  • Měly by se chovat dojnice s nižší dojivostí, které jsou přirozeně zdravější a jejichž telata jsou vhodnější pro výkrm na maso.

Freedom Food ve Velké Británii

Ve Velké Británii byl v roce 1994 zaveden unikátní systém certifikovaných potravin Freedom Food. Tento systém vytvořila a monitoruje nejstarší britská organizace pro ochranu zvířat RSPCA (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals) s cílem odlišit na trhu potraviny živočišného původu vyrobené humánním způsobem a umožnit tak spotřebitelům nakupovat etičtěji. RSPCA vytvořila standardy pro nosnice, kuřata, krůty, husy, lososy, prasata, ovce, masný a mléčný skot. Tyto standardy jsou závazné, ale mohou je splňovat malá i velká hospodářství, venkovní i vnitřní chovy, přepravci zvířat i jatka. Do systému se mohou zapojit i zpracovatelé potravin. Více informací včetně údajů o ekonomických výhodách tohoto systému naleznete na www.freedomfood.co.uk.

Situace v České republice

V ČR mají zákazníci zatím možnost nakupovat buď potraviny tzv. konvenční, které pocházejí v naprosté většině z intenzivních chovů zvířat a nejsou nijak na trhu důvěryhodně rozlišeny podle způsobu chovu (výjimku tvoří pouze vejce, která musí producenti označovat podle způsobu chovu), nebo biopotraviny, které splňují přísné standardy ekologického zemědělsví, jak vyplývá z obecných zásad ekologických chovů hospodářských zvířat, kterými jsou:

  • výběr vhodného plemene
  • umožnění zvířatům chovat se přirozeně převážně v podmínkách volných chovů s venkovními výběhy
  • udržování dobrých hygienických podmínek
  • poskytování vhodného ustájení a zdravého, výživného krmiva.

Ekologičtí farmáři by měli vybírat plemena, která jsou přizpůsobena místním podmínkám a jsou odolná proti chorobám. Neměli by nakupovat plemena a linie vyšlechtěné k vysoké užitkovosti, které jsou náchylné ke specifickým zdravotním problémům. Chovatelé skotu a ovcí v horských oblastech by měli využívat tradiční plemena zvyklá na dlouhé zimy a chladné počasí. Přednost by měli dávat místním plemenům a liniím, i když musí samozřejmě brát také v úvahu požadavky trhu.

Hospodářská zvířata musí mít přístup do výběhů, kdykoli to okolnosti dovolují. Volný pohyb zvířat venku má naprosto zásadní důležitost jak pro životní pohodu, tak pro zdraví zvířete. Venkovní prostor dovoluje zvířeti chovat se přirozeně a poskytuje mu mentální stimulaci. Ekofarmáři také tvrdí, že zvířata jsou venku vystavena patogenům, ale i užitečným mikroorganizmům a to jim pomáhá vybudovat si přirozenou imunitu k chorobám.

Kolik času přesně zvířata stráví venku, samozřejmě závisí na řadě faktorů. Např. v místech, kde se půda špatně odvodňuje, musejí nejspíš zvířata zůstat přes zimu ve stájích. Obecně platí, že zvířata v ekologických chovech by měla mít možnost projevovat stejné vzorce chování jako jejich volně žijící předkové.

Ustajovací prostory musí splňovat biologické a etologické potřeby zvířat. Musí být dostatečně prostorné, aby se zvířata mohla volně pohybovat a měla dobrý přístup ke krmivu a čisté vodě. Budovy musí být dobře větrané a prašnost, teplota a vlhkost se musí udržovat v rozmezí hodnot neškodných pro zvířata. Hustota zvířat je v ekochovech vždy nižší než v intenzivních chovech a zvířata musí navíc v místech, kde odpočívají, dostávat podestýlku - přednostně ekologickou slámu - a tyto plochy mají pevnou podlahu nikoli roštovou, která často způsobuje problémy s končetinami.

Zdraví a vitalita zvířat v ekochovech je založena na správné výživě. Výživa je určena k zajištění spíše kvalitní produkce než k maximalizaci užitkovosti s tím, že se dodržují potřeby správné výživy zvířat v různých stádiích jejich vývoje.

Mají české dojnice šanci na lepší život?

Je však bohužel smutnou skutečností, že ekologických chovů dojnic v ČR ubývá a produkce biomléka zdaleka nestačí uspokojit poptávku. Hlavní zpracovatelé biomléka (OLMA a.s., Polabské mlékárny Poděbrady a.s., Valašské mlékárny, a.s.) se trvale potýkají s nedostatkem suroviny a musí krátit dodávky výrobků svým odběratelům. Za hlavní příčinu je považována zejména roztříštěnost produkce, tj. ekofarmy jsou příliš vzdálené od svozových tras biomlékáren. Je škoda, že se čeští konvenční chovatelé dojnic nedokážou chopit šance, přejít na ekologický způsob hospodaření a využít možnosti realizovat svou produkci v biokvalitě za prémiové ceny. Místo toho se mléčné bioprodukty dovážejí ve velkém z okolních zemí, zatímco výkupní ceny mléka z konvenčních chovů jsou nižší než výrobní náklady. Jak dlouho ještě tento neutěšený stav potrvá? Vždyť lidem čím dál víc záleží na tom, co jedí a odkud jejich potrava pochází. A to je jasný signál pro budoucnost zemědělského podnikání.

Článek vyšel v říjnu 2009 na serveru Bio Info.
Známka 1.4 (hodnotilo 56)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

47

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 107 čtenářů částkou 14 198 korun, což je 47 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Rada Evropy rozhodla, že se nebude ověřovat věk u ilegálních migrantů mladších 18 let - bylo by to pro ně traumatizující24.09.17 00:50 Evropská unie 0

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 2

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 4

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 2

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 7

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Řím: Migrant nezaplatil lístek16.09.17 01:19 Itálie 1

Berlín: Migrantský mob napadl dva Němce16.09.17 01:17 Německo 0

Itálie: tropická infekce chikungunya, malárie a západonilská horečka15.09.17 23:33 Itálie 1

Muž za pokřiku Allah akbar! zaútočil na dvě ženy kladivem - mají vážná zranění15.09.17 23:30 Francie 0

Zoufalost francouzské policie15.09.17 16:31 Francie 1

Multikulti víkend v západní Evropě15.09.17 16:27 Evropská unie 7

Po Mnichovu 1938 v Československu - fotografie14.09.17 21:45 Česká republika 0

Zločinci a kriminálníci mají stále více práv13.09.17 21:07 Česká republika 6

Uprchlíci jezdí z Německa na dovolenou do zemí, z nichž utekli13.09.17 17:07 Německo 2

Přešli jsme na nový server12.09.17 18:05 Neurčeno 8

Zatýkat černochy za rabování je rasismus! padlo v USA po hurikánu12.09.17 15:55 USA 4

Měnové kurzy

USD
21,80 Kč
Euro
26,06 Kč
Libra
29,44 Kč
Kanadský dolar
17,68 Kč
Australský dolar
17,36 Kč
Švýcarský frank
22,49 Kč
100 japonských jenů
19,47 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,41 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
37,93 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 285,27 Kč
1 unce stříbra
370,58 Kč
Bitcoin
80 761,94 Kč

Poslední aktualizace: 24.9.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 9 187