Česká cesta k demokracii a svobodě ...

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/komentare/2004/01/791-ceska-cesta-k-demokracii-a-svobode-.htm

Daniel Rovný

Před lety říkali, vítejte demokratické Evropě. Říkáme, tato Evropa není demokratická a svobodná pro každého. Jiná Evropa je možná!

Autoři tohoto článku nejsou členy KSČM ani ex KSČ a vzhledem ke svému věku 30 let ani nemohli pracovat pro tehdejší Státní bezpečnost, neobhajují tedy tehdejší socialistický režim. Pouze se ptají bylo skutečně vše to co se stalo nutné? Proč je dnes Česká republika spálenou zemí? Je současný totální rozpad společnosti jak majetkový tak duševní ona slibovaná demokracie? Nebyla jen hesla o demokracii a svobodě maskováním skutečného zájmu o nové trhy a nové kolonie? Budeme jedině rádi pokud v komentářích pod článkem napíšete co si o našich otázkách a faktech myslíte.

Na konci památného roku 1989 se Česká republika z ekonomického hlediska vyznačovala

Na druhou stranu je třeba říci že existovala technologická zaostalost, ovšem v žádném případě se nejednalo o žití na dluh. Vzhledem k uzavřenému koloběhu zboží a peněz nemohlo tehdejší Československo žít na dluh. Technologická zaostalost v tehdejších cenách je byla vyčíslena ekonomy na cca 80 miliard Kčs. Vzhledem k celkovým ztrátám po revoluci i kdyby tato částka byla 5x vyšší, je zanedbatelná.

Po převratu došlo k likvidaci všech forem soběstačnosti a nezávislosti v několika etapách.

I. etapa byla etapou přerozdělování majetku

Přes restituce, rehabilitace a jiné přímé odškodnění, malá privatizace, velká privatizace, přímá privatizaci a přímý prodej bylo přerozděleno více než 50 mld euro.

Pro druhou etapu máme speciální český výraz - tunelování.

V této periodě stát použil 25 mld euro na asanaci bank, další úvěry v bankách na krytí rezerv, na záporné saldo obch. bilance. Přitom bylo z privatizace vytunelováno z investičních fondů, privátních podniků a z restit. majetku více než 15 mld euro, což celkem dává celkový tunel o poloviční hodnotě majetku ČR.

Celkově tento proces zároveň znamenal

Vše bylo uskutečněno pro tyto cíle

Likvidace všech podob alternativ a konkurence, levná pracovní síla, nové trhy, nový prostor. Přerozdělením majetku ve prospěch zahraničních korporací a úzké elity, přes maximální se ekonomické podřízení EU, zejména Německu byly státy střední a východní Evropy zataženy do seznamu nových rozvojových zemí, nových kolonií

Sociální a politické důsledky:

3. etapa je etapa dalšího přerozdělování, tentokrát pomocí v kapitalismu legálních prostředků. Využívá se i v zemích západní Evropy, u nás má však spolu s předcházejícími nástroji větší ostří. Při analýze je třeba vyjít z toho, zhruba 75% domácností v ČR nemůže šetřit, spotřebují své příjmy. Následujícími nástroji se přesouvají další peníze od chudých k bohatým:

1. Udržování inflace

Při vysoké úrokové míře, která je větší než inflace, se bohatým ve fondech, stavebních spořeních, v dluhopisech peníze zhodnocují, ale chudým inflace znehodnocuje i to málo, co jim zůstává.

2. Deregulace

Deregulace se týká základních životních potřeb, které mají všechny domácnosti. Jenomže u těch 75% domácností roste podíl zatížení rychleji než u těch bohatých. Čímž opět tečou peníze uvedeným směrem.

3. Likvidace sociální sítě

Likvidací sociální sítě dochází k tomu, že pouze občan, který si na důchod vydělá, tedy bude si na důchod různou formou spořit, bude mít zajištěné odpovídající důstojné stáří. Ale co těch 75 % , které na to spoření nemají? Opět dochází k uvedenému přelivu.

4. Snižování daní přímých a zvyšování daní nepřímých

Nepřímé daně, jako např. spotřební, platí převážně ti, jichž je nejvyšší počet. Tedy těch 75 % domácností. Ty se ale zvyšují. Přímé daně, které se týkají převážně bohatých, např. daň z příjmů, se snižují. Tím pádem opět dochází k přelivu peněz k bohatým. kteří tak opět vydělávají více, na úkor většiny.

Před lety říkali, vítejte demokratické Evropě. Říkáme, tato Evropa není demokratická a svobodná pro každého. Jiná Evropa je možná. Potřebujeme ekonomickou a politickou alternativu založenou na jiné perspektivě.

Článek vyšel 21.ledna na informačním portálu IDT.

Článek byl publikován 31.1.2004


© 2020-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.