USA a Izrael zintenzivňují hybridní válku v Sýrii

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/komentare/2018/01/7477-usa-a-izrael-zintenzivnuji-hybridni-valku-v-syrii.htm

Melkulangara K. Bhadrakumar

Ruská letecká základna Hmeimim a námořní základna Tartús na území Sýrie byly v sobotu současně napadeny bezpilotními letadly. K útoku bylo použito 13 dronů. Moderní ruský systém protivzdušné obrany útok odrazil, a je zajímavé, že tři drony byly sundány v neporušeném stavu.

Po čtyřiceti osmi hodinách pečlivé analýzy incidentu vydalo v pondělí ruské Ministerstvo obrany v Moskvě prohlášení:

[Zachycený ...]
Zachycený bezpilotní leoun. Vypadá hodně amatérsky, že?

Země s tak „špičkovým technologickým potenciálem“, schopné „satelitní navigace a dálkového řízení“, jenž se podílejí na proxy válce v Sýrii, jsou jen dvě - Spojené státy a Izrael. Vyberte si. Podle mého názoru je nepravděpodobné, že by se Izrael, navzdory svému suverénnímu vystupování, odvážil zaútočit na Rusko.

Stručně řečeno, během ruských pravoslavných Vánoc USA provedly nenávistný útok na ruský „majetek“. Moskva vydala prohlášení až po prohlídce a vyhodnocení tří dronů, které byly zajištěny intaktní. Explicitní tón prohlášení je určen pro lidi v Pentagonu. Samozřejmě Pentagon vydal z vlastního podnětu předběžné prohlášení, v němž z útoku viní syrské rebely. Toto tvrzení lze však přesvědčivě popřít, neboť povstalecké skupiny působí v severní Sýrii. Ale jsou přičleněny k al-Kajdě, která zastupuje USA a Izrael. RT zveřejnila, pokud jde o odmítnutí odpovědnosti Pentagonu, ironickou dpověď - zde.

* * *

Proč USA napadají ruské základny v Sýrii? Jde o to, že tyto ruské základny se nacházejí v provincii Latákia, podél pobřeží Středozemního moře. A vojenským cílem Spojených států je získat přístup ke středomořskému pobřeží kvůli kurdistánské enklávě, kterou vytvářejí v Sýrii. Bez tohoto přístupu bude enkláva pouze obklopená pevninou a bude závislá na zásobovacích cestách přes Turecko nebo Irák, kromě toho, že bude ekonomicky nerealizovatelná (i když je tato syrská oblast bohatá na ropu).

Saúdský vládní deník Asharq Al-Awsat v pondělí oznámil, že Trumpova administrativa plánuje poskytnout diplomatické uznání kurdské enklávy v severní Sýrii (o velikosti Libanonu). Cílem je vytvořit trvalou základnu pro USA a Izrael ve strategickém, ekonomicky soběstačném a nezávislém Kurdistánu, kde by se střetly hranice Turecka, Iráku a Sýrie, a který by se nakonec mohl rozšířit až k západní hranici Íránu se severním Irákem.

Avšak tato americko-izraelská strategie zůstane nesplněným snem, pokud bude Kurdistán jen vnitrozemským územím, a bude nadále konfrontován ze strany Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. Z toho důvodu je rozhodující vytvořit přístupové cesty ke Středozemnímu moři přes provincii Latákia.

Rusko a Turecko velmi dobře chápou tyto záměry USA. To vysvětluje jejich nejnovější tah - zbavit se přidružených skupin al-Kajdy, které jsou usazeny v provincii Idlib, sousedící s Latákií. Syrské vládní jednotky a spojenecká milice - společně s ruskou vzdušnou podporou - postupují směrem k provincii Idlib v rámci operace, která začala minulý týden. Idlib je poměrně velká provincie, takže bojování s těmito skupinami al-Kajdy bude spíše rozvleklé a zdlouhavé. Syrským vládním jednotkám se v neděli podařilo dobýt strategické město Sinjar, které leží ve vzdálenosti 20 kilometrů od letecké základny Abu Zuhour v provincii Idlib. Mimochodem hlavní silnice, spojující Damašek a Aleppo, také prochází východní provincií Idlib.

Turecko spolupracuje s Ruskem na vyčištění provincie Idlib od teroristické organizace al-Kajda. (Provincie Idlib sousedí s Tureckem.) V každém případě Turecko je úporně proti úsilí USA vytvořit Kurdistán v severní Sýrii. Prezident Recep Erdogan minulý víkend otevřeně pohrozil, že Washingtonu se „nikdy nepodaří přeměnit severní Sýrii na teroristický koridor,“ a slíbil, že „udeří velmi tvrdě [proti USA]. Měli by vědět, že jsme k tomu pevně rozhodnuti. Oblasti, o nichž uvažují jako o součásti teroristického koridoru, by se mohly stát jejich hroby“.

* * *

Je myslitelné, že nedávné pokusy USA a Izraele o vyvolání chaosu v Íránu jsou s tím vším spojeny. Americko-izraelská herní strategie spočívá v tom, aby Írán zabředl do vnitřních problémů. Pokud jde o vyčištění území od skupin al-Kajdy a ISIS, které jsou podporovány Spojenými státy, jsou vlády v Sýrii a Iráku závislé na Íránu a hnutí Hizballáh.

Teherán velmi dobře ví o této americko-izraelské strategii. Íránský režim má bohaté zkušenosti s tajnými operacemi USA a Izraele. Nejvyšší vůdce Alí Chameneí chápe, že syrský konflikt je také existenční bitvou o Írán. Velitelé Islámských revolučních gard poznamenali, že volba spočívá v boji proti americko-izraelským zástupcům v Sýrii a Iráku nebo v boji proti nim na íránské půdě.

Jak bude Moskva reagovat na dronový útok na ruské základny, který byl podporován ze strany USA? Trvalým řešením by bylo provést odvetný úder proti americkým jednotkám a způsobit jim těžké ztráty - jako v Bejrútu v roce 1983. Pokud do Washingtonu dorazí ze Sýrie pár desítek Američanů ve vacích na mrtvoly, prezident Trump určitě řekne: „Už toho bylo dost, chlapci, pojďte domů.“

Problém však spočívá v tom, že Američané vedou „hybridní válku“ - jsou začleněni do kurdské milice, a proto nejsou tak snadným terčem. Pentagon také využívá „kontraktory“ (americké žoldáky), takže politické riziko je minimalizováno.

Proto volba Ruska bude spočívat v tom, že zintenzívní operace k vyčištění provincie Idlib od skupin al-Kajdy, podporovaných USA a Izraelem, jednou provždy. Nikki Haleyová jistě začne skučet na půdě OSN podle instrukcí Izraele, a začne tvrdit, že jde o „válečné zločiny“.

Ovšem v lásce a válce je vše dovoleno, jak říká přísloví, takže Rusové nebo Íránci mají otevřenou i další možnost - vybavit afghánský Talibán drony. Ale je velmi nepravděpodobné, že zajdou tak daleko - přinejmenším pro nynějšek.

US, Israel step up hybrid war in Syria vyšel 11. ledna 2017 na Oriental Review. Překlad v ceně 374 Kč Zvědavec.

Článek byl publikován 13.1.2018


© 2018-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.