Vzpomínáte si na Dynamit? - jo, ten od Petra Jandy

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/kultura/2001/04/73-vzpominate-si-na-dynamit-jo-ten-od-petra-jandy.htm

Věra Kohoutová

Tak se už těšte, Petr Janda cestuje právě za vámi. Toronto bylo v na jeho zájezdové šňůře první. "Byli jste skvělí," burácel do mikrofonu pokoncertu pan Janda, ale hned velice vtipně opáčil: "My jsme také byli skvělí..." Taky že jo.

Legenda rock'n'rollu to táhne již téměř čtyři desítky let. Je to pochodující legenda. Je to živoucí legenda a legenda probouzející v lidech život. Sál torontského kostela sv. Václava v sobotu 21. dubna doslova burácel. Obecenstvo vydrželo sedět na místech prvních dvacet minut. Někteří nemohli odolat již při prvních tónech písničky a začali v opojení hudby trsat rock'n'roll jen tak pro sebe na tom kousíčku prostoru, co dovolily židle zaplňující téměř celý sál. Bylo beznadějně vyprodáno. Dychtivci sháněli lístky po známých i po telefonu.

[Olympic]Olympic a jeho hudba. Janda a jeho Olympic. Nerozdělitelné pojmy. "Olympic nejprve začal s rock'n'rollem, pak přešel na kasický mersey beat, potom až na psychedelický rock, pak přišlo období popíku s Kornem, dále art-rockové období a nakonec se tam mihnula doba metalového rocku - ale pořád to zůstal Olympic," tvrdil Peter Pišťánek ve svém rozhovoru s Petrem Jandou na svém inZine. Rocková hvězda má na svém kontě přes čtyři stovky písniček a na třicet z nich se stalo hity. Určitě si vzpomenete třeba na dynamický Dynamit, se kterým sál v sobotu přímo rozhoupal. A stejně tak, jak dokázali muzikanti lidi ze židlí pozvednout, dokázali je i na těch židlích podržet - třeba svou orchestrálkou z novější doby a nebo rozkošnou písní Aj aj, Přemýšlím, proč sem tak línej, anebo až dojemná o Paříži aj. Všechny se setkaly se stejně spontánním ohlasem posluchačů, přesněji by se mělo říct fandů všech věkových skupin. Bylo velice zajímavé sledovat reakce lidí, jejich duch byl mimo běžné světské starosti a všechny ty individuální pocity se slily v jedno jediné cítění. Příjemné vědomí pro kapelu, mnohem příjemnější pro kapelníka. Neumím si představit lepší odměny pro hudebníky než soustředěná pozornost a vstřícný ohlas divákův.

Mj. byla to druhá zastávka (první byl 20. dubna London) na zájezdovém turné Olympicu po Kanadě a USA. A už ta ukázala, na co se mají Milan Broum, který je v Olympiku na třicet let - basová kytara a zpěv, Milan Peroutka, jenž působí v Olympicu přes dvacet let - bicí, a Jiří Valenta - klávesy, připravit. Obecenstvo je hned tak z pódia nepustí. Na sobotním koncertu také přidávali. Ač byli unaveni, vrátili se, aby tak poděkovali, jak řekl pan Janda, za senzační večer. Naopak, poděkovat musíme my, nebyli jste skvělí, byli jste perfektní. Věřím, že se stejným, ne-li větším ohlasem se setkáte všude, kam jen zavítáte. Olympic pro mnohé z emigrantů totiž symbolizuje jejich mládí a jejich bouřlivé touhy žít po svém. A Olympic si cestu vyšlapal svou perfektní neotřelou hudbou a lidi na to nezapomněli...

A pro ty, kterým unikla informace, kam že Olympic na svém turné ještě zavítá: 22. dubna Kitchener, 23. dubna Ottawa, následují Boston, New York - dva koncerty, Chicago- dva koncerty, Detroit, a konečná je opět v Torontě, v kostele sv. Václava, ve středu 9. května. Skupina opustila Prahu 19. dubna a z Toronta odlétá 10. května.

Článek byl publikován 24.4.2001


© 2017-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.