Převrat v Kyrgyzstánu, drogy z Afghánistánu a USA

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/komentare/2010/04/3668-prevrat-v-kyrgyzstanu-drogy-z-afghanistanu-a-usa.htm

Anatolij Aliferov

Zatímco dočasná vláda v Kyrgyzstánu hledala bankovní účty svrženého prezidenta Bakijeva a běloruský prezident Lukašenko nabídl Bakijevovi bydlení v Bělorusku, objevilo se na blogu blogera z Moskvy senzační odhalení: Dosud nepředložené důkazy, že v pádu kyrgyzské vlády mají možná prsty Spojené státy, a že se všechno točí kolem drog z Afghánistánu.

Na anglicky orientovaném blogu v Rusku Oriental Review se 18. dubna objevil text s titulkem „Je údělem Kyrgyzstánu stát se dalším drogovým státem?“. Text upozorňuje na to, že od doby, kdy byly do Afghánistánu umístěny americké jednotky a NATO, produkce drog prudce stoupla, a že sousedící Kyrgyzstán se stal tranzitní zemi pro vývoz drog přezdívaný Velkou heroinovou stezkou do Evropy a Asie.

Autor textu napsal: „Je vysoce pravděpodobné, že ilegální zisky z transportu drog byly hlavním zdrojem obrovského obohacení Bakijevova klanu v létech 2005-2010. Existuje několik důkazů, že příchod Kurmanbeka Bakijeva k moci v březnu 2005 za tzv. tulipánové revoluce byl financován a podporován prosperujícími mezinárodními drogovými mafiemi.“ Bloger upozorňuje, že v roce 2010 stejně jako v roce 2005 byly geostrategické zájmy USA a mezinárodní drogové mafie v malebném souladu. Pro USA bylo tedy jen logické využít služeb drogové mafie ke svržení Bakijeva, který po Americe požadoval stále více peněz za svou loajalitu. Podobný názor vyjádřil Alexandr Profanov v rozhlasovém vysílání Echo Moskvy 16. dubna: „Revoluce v Kyrgyzstánu byla … revoluce organizována obchodníky s drogami. Nahradili Akajevův režim Bakijevovým režimem a teď Bakijevův režim režimem Rozy. Kyrgyzstán zůstává klíčovou trasou pro drogy směřující do Ruska.

Drogové baroni mají v Kyrgyzstánu ohromný vliv. Existují odhady, že oblasti používané pro růst máku a dalších drogových plodin v Kyrgyzstánu jsou co do velikosti porovnatelné s plochami v Afghánistánu. To je jedno ze zajímavých hledisek. Dalším je, že na území Kyrgyzstánu je americká letecká základna Gansi Air, na které operují americké jednotky na letišti Manas v Bišeku. Tato základna je důležitým tranzitním uzlem pro zásobování amerických jednotek v Afghánistánu. A dalším, že řada kyrgyzských organizací sledujících lidská práva opakovaně upozornila, že tato základna rovněž slouží jako překladiště a tranzitní uzel pro globální drogovou síť. Když se jedno takové prohlášení objevilo v září 2009, čínské noviny People's Daily opatrně vyjádřily souhlas s tímto názorem – citovaly odborníka, podle kterého by základna Manas v Kyrgyzstánu mohla být použitá zahraniční armádou k transportu drog z Afghánistánu.

Blogger na Oriental Review podložil svá tvrzení o společných zájmech Washingtonu a mezinárodních drogových dealerů v případě politického převratu v Kyrgyzstánu upozorněním na důkaz, ktery byl dosud přehlížen, nicméně při bližším zkoumání by mohl posloužit jako argumenty. 7. dubna publikovaly britské Daily Telegraph řadu fotografií z krvavých nepokojů v Bišeku. Na jedné z nich je vidět bojovníka s kalašnikovem v ruce blízko vládní budovy. Při důkladné prohlídce zbraně vám neujde mimořádně zvláštní detail (pokud jste odborník, pozn. editora :-)). Zbraň je vybavena zaměřovačem HWS (holographic weapon sight). Jde o americký výrobek L-3 firmy Communications EOTech Corporation, série 500, s cenou 600 dolarů za kus (čtyřměsíční průměrný plat v Kyrgyzstánu).

EOTech je dodavatelem holografických zbraňových zaměřovačů od roku 1996. Podle ITAR (US International Traffic in Arms Regulations) export tohoto přístroje vyžaduje povolení amerického ministerstva zahraničí a ministerstva obchodu. Poté, co armáda zaměřovač vyzkoušela, byl neurčený počet těchto zaměřovačů odeslán americkým jednotkám v Afghánistánu a do několika dalších míst. Zaměřovače nebyly nikdy oficiálně exportovány do Kyrgyzstánu nebo do Ruska. Z toho důvodu kalašnikov s namontovaným americkým zaměřovačem nemohl být ani ukořistěn v průběhu bojůvek se státními vojáky. Fotografie z Daily Telegraph tedy poskytuje důkaz, že převrat byl podporován z amerických základen buď v Afghánistánu nebo v Kyrgyzstánu. Přirozeně, že by to mělo být posuzováno jako porušení mezinárodní dohody o vývozu zbraní a vlastních amerických předpisů týkajících se téhož. Ale zřejmě se to vyplatilo. Produkce opia v Afghánistánu vzrostla za šest let americké okupace 40krát! Ze 185 tun na 8200 tun za rok. Lze očekávat, že hra o Afghánistán a Kyrgyzstán zdaleka nekončí.

Článek Coup in Kyrgyzstan, Drugs from Afghanistan, and the US vyšel 19. dubna na serveru Strategic Culture Foundation. Překlad editor.

Článek byl publikován 21.4.2010


© 2019-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.