Elie Wiesel má problém

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/komentare/2009/03/3061-elie-wiesel-ma-problem.htm

Richard Král

Nositel Nobelovy ceny a celosvětově známý hrdina holocaustu Elie Wiesel čelí nepříjemnému nařčení. Jeho židovský spoluvězeň z Buchenwaldu Gruner tvrdí v maďarském tisku, že ho na jejich prvním setkání po válce v roce 1986 vůbec nepoznal a když na to upozornil, čelil anonymním výhrůžkám smrtí. Po více než 20 letech se jeho svědectví dostalo díky internetu na veřejnost.

Asi všichni známe jednu z nejslavnějších fotek zobrazujících židovské utrpení holocaustu, pořízenou v táboře Buchenwald těsně před koncem války 16.dubna 1945:

osvobozeni Buchenwaldu

K vidění je také v americkém United States Holocaust Memorial Museum.

Elie Wiesel je na fotce sedmý zleva v druhé řadě pryčen, vedle vertikálně umístěného dřevěného nosníku. Michael Nikolas (Mikloš) Gruner je k vidění v levém dolním rohu. Wieselovi bylo v té době 17 let (narozen 1928), Mikloši Grunerovi o rok méně. Ačkoli jsou teenageři stejně staří, Wiesel vypadá starší.

Během věznění v koncentračním táboře se stali oba přáteli. Gruner říká, že Lazaru Wieselovi (později začal používat jméno Elie) bylo v té době (rok 1944) 31 let. Mikloš Gruner si během měsíců strávených spolu zapamatoval číslo svého blízkého přítele, které měl vytetované na předloktí – A-7713. Po osvobození koncentračního tábora Buchenwald Američany odjel Mikloš Gruner na švýcarskou kliniku, kde si léčil tuberkulózu. Po vyléčení emigroval do Austrálie. Starší bratr Grunera také přežil a usadil se pro změnu ve Švédsku.

Po válce se z Lazara (Elieho) Wiesela stala mediální hvězda. Publikoval desítky knih a vyvrcholením jeho kariéry byla pak Nobelova cena v roce 1986. Novináři se tehdy snažili osobu Wiesela co nejvíce popularizovat a švédskému novináři se podařilo v Austrálii najít také Mikloše Grunera a přesvědčit ho, aby 14.prosince 1986 odletěl do Švédska k dojemnému setkání s Wieselem.

K setkání s Wieselem Mikloš Gruner řekl: „Byl jsem nadšen nápadem sejít se s Lazarem, ale šokovalo mne, když jsem uviděl muže, kterého jsem vůbec nepoznal, který nehovořil maďarsky, ale anglicky se silným francouzským akcentem... takže naše setkání trvalo asi deset minut. Jako dárek na rozloučenou mi ten muž dal knihu jménem „Noc“, které měl být autorem. Přijal jsem knihu, ale každému jsem řekl, že tento muž není osobou, za kterou se vydává!“

Gruner si pamatuje, že během krátkého setkání mu Wiesel odmítl ukázat své tetování s číslem A-7713, protože nebude vystavovat své tělo. Své číslo ukázal Wiesel poté izraelskému žurnalistovi, který Miklošovi řekl, že neměl čas číslo přesně identifikovat, ale určitě nebylo vytetované.

Po setkání s Wieselem strávil Mikloš Gruner dvacet let hledáním důkazů a souvislostí k Eliemu Wieselovi. Tvrdí, že knihu, kterou mu dal Wiesel v roce 1986 jako dárek, napsal ve skutečnosti starý Miklošův přítel Lazar Wiesel v roce 1955 a byla vydána v Paříži pod maďarským titulem „Világ Hallgat“, což znamená „Ticho světa“. Kniha byla poté zkrácena a upravena, aby ji v roce 1958 vydal autor Elie Wiesel pod názvem „La nuit“ neboli „Noc“.

První setkání Mikloše Grunera a Elieho Wiesela bylo také poslední. Gruner říká, že se s ním Wiesel už nikdy nechtěl setkat. Gruner oficiálně informoval o svém podezření z podvodu americkou FBI a Královskou švédskou akademii věd. Mlčely i americká a švédská média, která kontaktoval se svými poznatky. Jedinou odpovědí mu byly anonymní výhružné telefonáty hrozící mu zastřelením. Nyní říká, že se při svém věku smrti nebojí a všechny důkazy uložil do čtyř různých zemí, pokud by náhle zemřel, budou zveřejněny. Gruner zatím získal jen pozornost nezávislých internetových médií. Chystá vydání knihy s názvem Stolen Identity A-7713 (Ukradená identita A-7713).

Odkaz na článek v maďarských novinách: Még mindig kísérti a haláltábor

Doplnění editora

Doporučuji rovněž článek Elie Wiesel Stole Book & Identity Says Survivor Henryho Makowa na podobné téma. Henry Makow píše:

Jednaosmdesátiletý Mikloš Gruner říká, že kniha Noc Elie Wiesela je z 87 % slovo od slova plagiát knihy v jidiš jeho přítele Lazara Wiesela publikované v Paříži v roce 1956 pod titulkem "... Un di velt hot geshvign" – "Mlčení světa".

...

Když Elie Wiesel získal v roce 1986 Nobelovu cenu, kontaktovaly švédské noviny Syd-Svenska Grunera a přesvědčily ho, aby se s Wieselem setkal, neboť oba byli na té slavné fotopgrafii. "Když jsem ho uviděl, poznal jsem, že je to podvodník. Tvrdil, že je Lazar, ale nebyl to Lazar. Nechtěl mi ukázat své tetování. Narodil se v jiném roce. Hovořil anglicky s francouzským přízvukem. A neuměl maďarsky.

Říci pravdu, ten muž identifikován jako Elie Wiesel na známé fotografii není ani Wiesel, ani Lazar. Podle Grunera Lazar na fotografii vůbec není. Když si švédské noviny uvědomily, že Elie Wiesel je podvodník, pustily ten příběh jako horkou bramboru, říká Gruner.

Článek byl publikován 20.3.2009


© 2018-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.