Problematika protiraketové základny v nadsázce

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/prispevky/2007/01/1903-problematika-protiraketove-zakladny-v-nadsazce.htm

Petr Rudzan

Chci stát rovně a nechci se ohýba. Nevím však co je to dobře, kde je nahoře a kde dole.

Nesouhlasím s instalací protiraketové základny v ČR. Nesouhlasím dokonce s instalací nejen v ČR ale kdekoliv v Evropě. Nejsem hlavně přesvědčen o nutnosti, nezbytnosti, užitečnosti, účinnosti, efektivitě jakékoliv takové základny vůbec. Pokud přes všechno co je mi známo taková základna musí být, (připouštím, že jako občan nemám přístup ke všem informacím a nemusím rozeznat nezbytnost takové základny) doufám, že není nikdo jiný nežli odpovědní reprezentanti našeho demokratického státu kteří o takové základně rozhodnou. Nechť však činí rozhodnutí důsledně!

(1) Obrana našeho státu vlastními silami. Tato jednoduchá patrioticky orientovaná strategie je jistě v dnešní době dostačující a všem občanům našeho suverénního státu srozumitelná. Sekundární výhodou je že žádný státní, náboženský či jinak zájmový geopolitický útvar touto naší soběstačnou strategií neohrozíme, nestaneme se strategickým terčem a dvojnásobně dobře tak jistíme svoji bezpečnost.

(2) Obrana našeho regionu společnými silami s našimi sousedy. Nejrozumnější varianta dle mého osobního úsudku pro jakoukoliv historickou dobu a situaci. Aliance postavená na společném obranném bloku sousedů, kteří sdílí stejné hodnoty a tradice. Vhodná aliance zvláště při exklusivitě společného bloku s Německem a Polskem. Ať chceme či ne jsou Němci i Poláci naši velcí historičtí souputníci a mnoha generacemi asimilovaní bratři. (2.1) Možnou podvariantou zde je společný obranný blok EU. Umím si jej představit jako sekundární zajišťující variantu k předchozí variantě jednotného bloku sousedů. (2.2) Méně výhodnou ale přesto ještě přijatelnou variantu připouštím společný obranný blok NATO.

(3) Obrana našeho státu jiným státem např. USA. Tuto skandální variantu připouštím s výhradami k její polovičatosti respektive úplnosti. Pokud se odpovědní reprezentanti našeho demokratického státu rozhodnou pro outsourcing naší obrany nemusí to být až tak nesmyslná možnost jak by se na první pohled zdálo. Nutné však postupovat do důsledku. Uzavřeme tedy bilaterální dohodu např. s USA o naši exkluzivní obraně. USA dodají technologii, my dodáme území, USA dodají vojáky a my dodáme sekundární služby (jak správně poukazují někteří odpovědní reprezentanti našeho demokratického státu „i ti američtí vojáci mají rodiny a dohromady taky něco sní” tedy ubytujme je, nakrmme je a to vše zdarma. Ano zdarma vždyť musíme být vděčni, že zde jsou, že se také starají o naši bezpečnost.

Jenže ono zdarma pozemky, ubytování a stravování nemusí stačit. Američtí vojáci spotřebují určitou elektrickou energii, budou mít logistické náklady, děti budou chtít do školy, budou chtít navštívit lékaře atp. No ano je toho hodně. Takže aby mohl být tento business oboustranně výhodný (bavíme se přeci o komerční službě, outsourcingu) bude nutné za ni platit.

Služeb zadarmo existuje velmi málo a je ověřené že co je zadarmo je podezřelé a možná taková věc co je zdarma není ani funkční tak jak bylo očekáváno. Budeme tedy platit, ne proto, že bychom museli, ale proto, že budeme chtít, aby ta obrana opravdu za něco stála. Když už ji tady máme. Rozpočet našeho ministerstva obrany je cca 60 miliard Kč. Nemyslím si, že by to bylo málo, ale pokud budeme outsourcovat obranu pak to nebude rozhodně stačit a budeme stát před logickou otázkou proč mít kočkopsa. Výdaje na vlastní obrannou armádu a výdaje na outsourcing obrany. Takové plýtvání bude trnem v oku daňových poplatníků. V následujících volbách slíbí politici úspory. Zřejmě nebudou na úkor dlouhodobého vztahu k obrannému spojenci zajišťujícím naši bezpečnost v bouřlivém světě antiamerikanismu, ale budou se hledat v uvnitř, na ministerstvu.

Američané přirozeně chtějí ovládat své zbraně a řídit svoji armádu sami, je v takovém případě naše ministerstvo obrany vůbec potřeba? Proč ne říkám si, proč by se nemohl jiný stát starat za úplatu také o naši bezpečnost. Vůbec jsem ještě nezmínil výhody, které s sebou přináší takový velký partner, jako jsou USA. Jejich armáda je největší, nejsilnější, používá nejnovější technologie atd.. A pak ta prestiž. Ano, proč ne. Zní to docela rozumně. Prestižní obrana od samotných Spojených států bez žádných těžkopádných prostředníků jako EU nebo NATO. Myslím že by nám USA nabídli i slevu z objemu pokud si necháme bránit celé území. Ono takové území uprostřed Evropy vůbec není zanedbatelný strategický potenciál. Ano, slevu bychom určitě dostali. Pokud ne v penězích pak určitě v naturáliích. Typické americké exportní výrobky od (McDonald, Boeing, Microsoft, Ford pokud nezbankrotuje, atp..) by mohly v ceně klesnout poté, co kongres USA schválí program národní propagace) nebo jako vstřícný ústupek snad víza pro občany našeho státu by mohly být poskytovány za nižší správní poplatek, aby nemohl nikdo spekulovat, že exklusivní outsourcing obrany byl vykšeftován za bezvízový styk.

Dost sarkasmu. Myšlenka je to určitě zajímavá. Outsourcing obrany nemohu jako princip odsoudit. Odsuzuji polovičatost řešení. Seriozně může kterákoliv politická strana přijít s takovým programem postupné integrace obraných mechanismů na úkor ztráty státní suverenity, ono mezi námi, stejně to dříve či později přijde na pořad dne. Proč zůstat uprostřed a nejít dál. Proč prohlásit jen nějaký náš kopeček za výsostné území USA a ne celé geografické území Česka, proč nezavést angličtinu jako národní jazyk, proč nezavést dolar jako národní měnu? Nevidíte ty výhody? Zajímavé a čisté by bylo si to vzít jako cíl a jít do toho ať to stojí, co to stojí.

Takže jak vážení. Máme odvahu jít otevřeně rovně za svým cílem nebo budeme kličkovat?

Článek byl publikován 27.1.2007


© 2020-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.