Tibeťané – zdá se, že něco na tom je

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/naokraj/2006/12/1858-tibetane-zda-se-ze-neco-na-tom-je.htm

Vladimír Stwora

Přibližně před rokem přinesl slovenský kolega do fitnes klubu knížku Pět Tibeťanů. Prý je to zázračné cvičení. On sám to dělá už půl roku a nemůže si to vynachválit. Nebývám příliš nadšen zázračnými dietami a orientálním cvičením, zvlášť když někdo oběma přikládá jakýsi mimořádný, zázračný význam. Nicméně knížku jsem si od něj půjčil. Spíše ze slušnosti, abych jako projevil zájem.

Doma se jí zmocnila manželka, hned jí celou přečetla a začala podle ní cvičit. V klubu pak oba rozebírali správné provádění cviků a navzájem si notovali, jak je to dobré. Já sám jsem zůstával jaksi mimo. Uplynul asi měsíc, než jsem knížku poprvé otevřel a zběžně prolistoval.

Psali tam o jakémsi starém muži, snad plukovníkovi v penzi nebo něco takového, který se vydal hledat elixír mládí kdesi do Tibetu, protože mu někdo řekl, že tamní mniši znají recept na dlouhověkost a spokojený život. Když se za nějaký rok z Tibetu vrátil a zazvonil u dveří autora knihy, nebyl k poznání. Dříve vetchý penzista s prošedivělými, řídkými vlasy, nyní muž v plné síle s bujnou kšticí hustých černých vlasů. Prý ten plukovník v tom Tibetu našel ten klášter a vynutil – ať už po dobrém nebo po zlém, na detaily si nevzpomínám, z těch mnichů recept na dlouhověkost. Jediné, co prý člověk musí dělat, je pět jednoduchých cviků. Nebo tak nějak to tam bylo. Ha ha ha. Tak to definitivně stačilo. Knížku jsem znovu znechuceně odložil.

Opět uplynulo několik měsíců. Bylo jaro v plném rozpuku, jak by řekl klasik, a na blogu Zvědavce se objevil článeček Povídání o zdraví. Samé základní, elementární věci, o kterých většina lidí ví, jen je líná zavést je do života. Nicméně článeček mě něčím zaujal. Začal jsem prvním bodem doporučených zásad – studenou sprchou každé ráno. A chtělo to ještě nějaké cvičení navíc. Namísto doporučených protahování jsem se rozhodl zkusit těch základních pět tibetských cviků.

Okopíroval jsem si obrázky s příslušnými texty úzkostlivě se při tom snaže vyhnout se každé zmínce o tajemných Tibeťanech. A začal podle nich cvičit.

Začínáte pěti opakováními každého cviku. Po týdnu zvýšíte na šest opakování, další týden na sedm, atd., až dojdete k 21 opakováním. Výše už nejdete. Skutečně to nezabere víc jak 20 minut. Cviky to jsou jednoduché, některé až dětsky směšné. Například první z nich je pouhé točení se na místě s roztaženými pažemi ve směru hodinových ručiček.

Uběhl týden, pak druhý a třetí. Nic se nedělo. Vlasy mi pořad řídly, mladším jsem se necítil. Ale snad to bylo hezkým počasím (měli jsme tento rok úžasné krásné léto, nebylo horko ani vlhko, bylo tak akorát), nebo radostí z ptáčků, kteří se zabydleli v budkách, co jsem je rozvěsil po garáži, a úspěšně vyvedli potomstvo, nebo to bylo krásnými dopisy, které jsem dostával od jedné blízké osoby, zkrátka začal jsem lépe spát, více mi chutnalo, měl jsem trvale dobrou náladu.

V průběhu celého roku se stalo ještě několik pozitivních věcí, které přispěly k mému zdravotnímu stavu. Je těžko říct, co mi skutečně pomohlo, zda ty ranní sprchy ve studené vodě (nevynechal jsem ani jediný den od prvního dne, kdy jsem začal) nebo to tibetské cvičení nebo všechno dohromady, ale faktem je, že se tento rok cítím mladší a silnější než kdykoliv předtím. A to zřetelně.

Ten článek není PR, nemám žádnou vazbu na autory či nakladatelství, ani zájem šířit tu knihu. Jen jsem si myslel, že by třeba to cvičení mohlo pomoci i jiným. Beru to takhle: Pokud to nepomůže, tak to určitě neuškodí. A ještě doporučení. Sáhnete-li po té knize, doporučuji ji nečíst! Pouze tu pasáž popisující samotné cvičení. Zvlášť pokud jste stejně skeptičtí k alternativním medicínám, homeopatii, lidovým léčitelům, šamanům, chiropraktikům a vykládačům z karet, jako já. Osobně nevěřím v nic z výše uvedeného.

Pokud chcete hned začít, tady je odkaz: Cvičení 5 Tibeťanů.

Článek byl publikován 20.12.2006


© 2018-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.