Kterak JUDr. Petra Buzková k vile přišla

Článek na Zvědavci (http://zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://zvedavec.org/komentare/2006/04/1578-kterak-judr-petra-buzkova-k-vile-prisla.htm

Richard Král

Petra Buzková představuje prototyp sociálně demokratické političky. Za manžela má člověka obviněného z úvěrových podvodů, její dcera navštěvuje jednu z nejdražších soukromých škol v Čechách a bydlí v rozlehlé vile v Praze. A právě její nabytí představuje problém.

Stanislav Gross měl před rokem problém s bytem. Nedokázal transparentně doložit financování jeho nákupu, lhal, vykrucoval se a mlžil. Nakonec se chytil do vlastních neobratných lží, resp. lží doporučených mu jeho mediálním poradcem Andrejem Surňakem. Grossovo manko při vysvětlování původu peněz přitom činilo asi pouhý milion korun. V případě Petry Buzkové a její vily v Praze – Bráníku je vysvětlovací manko řádově vyšší – mnohamilionové.

[Petra Buzková]

Petra Buzková bydlí se svým manželem Josefem Kotrbou v rozlehlé vile v ulici Jasná na Praze 4, ze všech stran skryté zelení. K vile náleží velká zahrada o velkorysé rozloze necelých 2000 m². Na ní navazuje přírodní lesopark. Tržní hodnota vily i s pozemkem se pohybuje – podle střízlivých odhadů – min. okolo 20 milionů korun. Přesto Petra Buzková suverénně deklaruje ve svém majetkovém přiznání, které podala jako ministryně školství ve vládě ČSSD, pouze „vlastnictví nemovitosti v ceně 8 mil. korun“.

Jak vlastně Petra Buzková nabyla tak lukrativní nemovitost ve velmi atraktivní lokalitě? Vilu koupila spolu s manželem v roce 1996 od manželů Seidenglanzových za 5,5 milionu korun. Alespoň taková cena je uvedena ve smlouvě, avšak bez jakékoli reference na znalecký posudek. Znalec, který by v roce 1996 ohodnotil vilu v ulici Jasná 12 v Praze – Bráníku společně se zahradou na 5,5 milionu se asi nenašel. Skutečná, reálná hodnota byla již tehdy asi dvojnásobná a vyšší.

Po koupi vily zahájila Buzková i s manželem rozsáhlou rekonstrukci. Ze západní strany má vila tři patra (včetně přízemí), z východní svažité jen dvě. Podle jedné ze stavebních firem, které práce prováděly, byly nároky zákazníka vysoké, provedení vysoce nadstandardní a cena se mohla pohybovat okolo 10 milionů korun a výše.

V současné době má Buzková nemovitost alibisticky zastavenu u Českomoravské hypoteční banky, ovšem na úvěr jen ve výši 2,5 mil. korun splácený od roku 1996 a další úvěr ve výši 600 000,- z roku 1999 - „aby se neřeklo“.

Selským rozumem a jednoduchou matematikou je jednoznačné, že plat poslankyně, později místopředsedkyně sněmovny a konečně ministryně Buzkové na nákladnou akvizici luxusní nemovitosti zjevně nestačil. Dvacet či třicet milionů korun přece jen na ulici neleží.

Při hledání možných zdrojů náhlého zbohatnutí manželů Buzkové a Kotrby nelze nenarazit na dvouletou Kotrbovu anabázi v pozlaceném křesle člena představenstva a náměstka generálního ředitele České spořitelny v letech 1997 – 1998. Jako náměstek měl Kotrba na starosti investiční bankovnictví a velké úvěry, a za dva roky toho stihl hodně. Spořitelna se ponořila do vysoké ztráty, odkud jí miliardovými sanacemi vytahovala Zemanova sociálně demokratická vláda.

Na éru Kotrbova náměstkování ve spořitelně vzpomíná řada lidí s nostalgií. Škoda, že nemůže vzpomínat nedávno zastřelený podnikatel František Mrázek, do jehož firem Kotrba poslal miliardy korun, o kterých bylo jasné, že se nikdy nevrátí. Možná by mohl vyprávět snad jeho kolega Miroslav Provod, Miroslav Tikovský a celá řada dalších.

Princip byl jednoduchý a nebylo třeba vymýšlet komplikované scénáře. Koupě rozpadlé nemovitosti, zfalšování znaleckého posudku (skutečnými legendami byli mj. soudní znalci Josef Tvrdík nebo Jiří Bořkovec) a zdvacetinásobení její ceny, dodání „podnikatelského záměru“ a dodání podpisu pana Kotrby. A peníze z polostátní banky vesele tekly.

Poté, co Českou spořitelnu ovládla v roce 2000 rakouská Erste a banka začala alespoň trochu standardně fungovat, včetně vnitřního auditu, nastalo zděšení, kolik úvěrových podvodů a v jaké výši bylo zrealizováno. Jeden z největších podvodů a tunelů se odehrával mezi firmou IC a Českou spořitelnou, pro kterou IC vymáhala pohledávky. Příklad takového obchodu? Pohledávka za leasingovou společností Corfin ve výši 970 milionů korun dostala IC za 1 (jednu) korunu. Pohledávka za společností Alfa Invest ve výši 120 milionů korun za stejnou cenu.

Účet za problémové úvěry České spořitelny, „nepovedené“ investice v Rusku apod. činil asi 50 miliard korun. Před volbami v roce 2002 zasponzorovala Česká spořitelna miliony korun všechny hlavní politické strany ODS, ČSSD, KDU a US-DEU. Za odměnu převedla do Konsolidační agentury další nevymahatelné úvěry v hodnotě asi 15 miliard korun. Občan a daňový poplatník jen zíral. A platil.

Rozsah podvodů a miliardové škody přinutily policii, aby v roce 2002 Josefa Kotrbu obvinila, spolu s dalšími bývalými manažery České spořitelny (Rudolf Hanus, Karel Kotrba, Vladimír Kotlář, Kamil Ziegler, Jaroslav Svoboda, bývalý generální ředitel Jaroslav Klapal). Kotrba byl však příliš vysoko. A byl manželem úspěšné a oblíbené (podle průzkumů veřejného mínění) sociálně demokratické političky Petry Buzkové. Obvinění bylo pochopitelně staženo.

Nutno zmínit, že ještě před žněmi v České spořitelně se Kotrba pokoušel prorazit v politice, když poslancoval a kandidoval za stranu ODA, která se bohužel (pro něj) rozpadla. V politice uspěla alespoň jeho žena. Dnes pracuje Josef Kotrba jako partner mezinárodní auditorské firmy Deloitte and Touche.

Politická kariéra Petry Buzkové skončí happyendem. Již oznámila, že letošní rok v politice končí. Odejde do spokojeného politického důchodu. Poslední čtyři roky strávila v klidném křesle ministryně školství. Důvěru v jí řízené české školství doložila tím, že svou dceru Annu poslala do francouzského lycea se statisícovým školným. Naplnila tak volební heslo sociální demokracie o „bezplatném, sociálním a státním školství“. Smysl pro sociální demokracií prosazovanou sociální rovnost vyjádřila pro změnu zaměstnáním služky (moderně řečeno hospodyně).

Petra Buzková bude tak jen dalším mementem do mozaiky ČSSD.

Doplnění vydavatele: Petra Buzková ve svém životopise uvádí: „Je pravnučkou Františka Modráčka - politika a senátora za sociálně demokratickou stranu. Sama je členkou této strany od roku 1989, v roce 1990 se stala její místopředsedkyní.“ Měl bych na tuto veleúspěšnou političku drobný dotaz: Co musí člověk dělat, aby do roka po vstupu do politické strany se stal jejím místopředsedou?

Článek byl publikován 25.4.2006


© 2020-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.