Porazí kultura informačních technologií kapitalismus?

Richard Gilík

5.5.2019 Přišlo emailem Témata: Společnost, Současné události 1028 slov

Zdá se, že klasickému kapitalismu dochází dech. Co ale přijde místo něj? Paul Mason, novinář z The Guardianu, ve své knize Postcapitalism vyjadřuje přesvědčení, že po poslední ekonomické krizi již není přechod od kapitalismu k sociálně spravedlivější a udržitelnější globální ekonomice utopickým snem. Poprvé v historii máme šanci předvídat a utvářet nastávající převratnou změnu. Má pravdu?

V uplynulých přibližně 200 letech kapitalismus prodělával nepřetržité změny. Tyto ekonomické cykly přecházejí od prudkého růstu až ke krachu – a systém z nich vždy vychází jako transformovaný a posílený. Když Mason zmapoval tuto bouřlivou historii, dospívá k názoru, že se nacházíme na počátku změny tak hluboké, že celý nesmírně komplexní socioekonomický systém, na kterém fungují celé společnosti, dospěl ke svým hranicím a přetváří se v něco zcela nového.

Skutečnost, že kapitalistické hospodářství prochází cykly, pochopil již ruský ekonom Nikolaj Kondratěv (1892 – 1938). Tyto cykly, zvané Kondratěvovy vlny, trvají 50 – 60 let a obsahují fázi růstu, stagnace a recese (dnes se přidává ještě deprese). Za jejich primární příčinu považoval Kondratěv samotnou dynamiku kapitálového investování. Padesátileté cykly pravděpodobně způsobuje "opotřebení a rozervání, náhrada a rozšíření základního kapitálového zboží, které vyžadují dlouhé časové období a ohromné investice pro svou produkci", čímž mínil například prudký rozvoj železnic ve 40. letech 19. století. Dlouhá vlna se rozjíždí proto, že velké množství levného kapitálu se nahromadilo, centralizovalo a uvedlo do finančního systému, což je obvykle doprovázeno vzestupem objemu peněz, kterých je potřeba k financování investičního boomu. Vzestup způsobuje kapitál, který se akumuluje rychleji, než je investován během předchozí fáze deprese. Jedním z následných efektů je pak hledání rozšířeného přísunu peněz, jiným je zvýšená dosupnost nových, levnějších technologií. Jakmile vytryskne vlna nového růstu, vede to k záplavě válek a revolucí. Kondratěv se v tomto ohledu s ostatními ekonomy různil v názoru, co je příčina a co následek.

Kondratěv předpokládal, že nový cyklus se rozjel v r. 1896. Z toho vyplývá i správné načasování dalšího cyklu (40. léta 20. st. - 2008) a brilantní popis toho, co se událo v ekonomice od r. 1945. Podle této teorie nastal pátý cyklus v pozdních 90. letech a poháněly jej hlavně nové informační technologie. Tento vývoj se sice zastavil, ale informační technologie nám nabízejí víc než jen další dočasnou kapitalistickou konjunkturu. Mason je přesvědčen, že by nás měly dovést k postkapitalistické ekonomice.

Podobný vývoj již předpověděl guru managementu Peter Drucker, který r. 1993 napsal: ´To, že se vědomosti stávají Zdrojem, a ne nějakým zdrojem, je tím, co činí naši společnost "postkapitalistickou". Toto mění, a to zásadním způsobem, strukturu společnosti. Toto vytváři novou sociální dynamiku. Toto vytváří novou ekonomickou dynamiku. To vytváří novou politiku.´ Ostatní tradiční faktory výroby - půda, práce a kapitál – se vůči informacím stávají sekundární. Zatímco jiní viděli "info-tech plus neoliberalismus" jako zdokonalený kapitalismus, Drucker si je představoval jako přechod k něčemu odlišnému. Ztělesňovat to měl nový typ osoby, která by představovala směs intelektuální a manažérské třídy: spojovala by v sobě manažérskou dovednost aplikovat vědomosti s intelektuální schopností manipulovat s čistými koncepty. Takový člověk by byl schopen zaregistrovat úzce specializované výsledky odborných bádání a použít je všeobecně - například aplikovat teorii chaosu do ekonomiky nebo genetiku na archeologii.

Takto univerzálně vzdělaných osob, jak píše Mason, by muselo být velké množství a zároveň by jejich zájmy měly být v protikladu k velkým, hiearchicky postaveným firmám, které dominovaly 20. století. Měly by bojovat za nový ekonomický model a ztělesňovat jeho hodnoty svým chováním, stát se nositeli nových sociálních vztahů uvnitř těch starých. Podíváte-li se kolem sebe například v londýnském metru, uvidíte, že prakticky všichni lidé pod třicet let mají v uších sluchátka a poslouchají něco, co si stáhli ze sítě. Tito "networked individuals", jak je nazývají sociologové, se záměrně oblékají i jednají neformálně, chovají se, jako by stále byli připojeni na síti, věří ve volné sdílení informací a taky vyžadují, aby informace opravdu byly svobodné. A na síti je dnes skoro každý, podle jedné studie i většina čínských továrních dělníků ve svém volnu náruživě využívá sociální sítě.

Příklad nového hodnotového modelu, který využívá potenciál informačních technologií, v mnoha směrech představují hipsteři. Tato subkultura zahrnuje především mladé bělošské obyvatele městských oblastí, které charakterizuje neotřelé odívání a alternativní životní styl, zastávají pacifistické a zelené názory a zpravidla bývají vegani. Ekonom Douglas McWilliams ve své knize The Flat White Economy vyjadřuje přesvědčení, že hipsteři a ekosystém, jenž je obklopuje, představují budoucnost britské prosperity. Nejen že jsou zelenější a etičtější než většina z nás, ale odvětví, v nichž pracují, jako je elektronický obchod a marketing, začínají pohánět britskou ekonomiku. V místech, kde se tito k internetu připojení, kreativní podnikatelé shromažďují, vyrůstají i nové obchůdky, restaurace, a především kavárny. Tato forma symbiotického vztahu, kde vzkvétají a vzájemně soupeří nezávislé podniky, podporuje místní ekonomiku. Svou roli hraje i způsob utrácení mladých mileniálů, kteří kvůli vysokým nákladům na život nedokáží ušetřit peníze, a proto je raději vydávají v kavárně. Termín flat white označuje hipstery oblíbený druh kávy. Podle sčítání pracuje jenom v Londýně ve "flat white economy" na 150 000 lidí.

Mason je přesvědčen, že informační technologie mají potenciál zničit ekonomiku založenou na trhu a soukromém vlastnictví, a tento proces již probíhá, aniž by si jej veřejnost všímala. Objevují se zboží a služby, které již nepodléhají diktátu neoliberalismu: od paralelních měn a časových měn až po družstva a sebeřízené online prostory.

V závěru své knihy Mason předkládá pro svůj postkapitalistický projekt čtyři vrcholné cíle:

  1. Rapidně snížit uhlíkové emise tak, aby se svět do roku 2050 oteplil jen o dva stupně Celsia, zabránit energetické krizi a zmírnit chaos vyvolaný klimatickými jevy.
  2. Stabilizovat finanční systém do r. 2050 tím, že se socializuje, aby stárnoucí populace, klimatické změny a přerostlý dluh společně nerozbily cyklus konjunktury a úpadku a nezničily světovou ekonomiku.
  3. Nasměrovat materiální prosperitu a blahobyt k většině lidí, a to v prvé řadě tím, že technologie bohaté na informace se přednostně využijí k tomu, aby vyřešily hlavní sociální problémy.
  4. Přizpůsobit technologie k tomu, aby snížila množství nezbytné práce a umožnila rychlý přechod k automatizované ekonomice. V konečném důsledku se práce stane dobrovolnou, základní komodity a veřejné služby budou bezplatné a ekonomické řízení se stane primárně záležitostí energie a zdrojů, nikoliv kapitálu a práce.

Možná tyto vize vyznívají utopicky, nabízejí však alespoň nějakou naději pro naši budoucnost, která nevypadá optimisticky ani v nejmenším.

Známka 2.8 (hodnotilo 38)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

50

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc říjen přispělo 111 čtenářů částkou 17 636 korun, což je 50 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

"Pane vrchní, jedno kafe!"

Tak tuhle větu teď stejně nemáte kde vyslovit. Podpořte raději tento web, který se vás snaží informovat otevřeně a bez politické korektnosti a je nezávislý od tlaků různých zájmových skupin. A dejte si rovnou symbolicky kávy dvě.
Děkujeme za pomoc.

Ve zkratce

Hrdinství na Nově27.10.20 12:44 Česká republika 1

Poučme se, co způsobil totální lockdown v Izraeli26.10.20 00:42 Izrael 3

Jak u Prymulových hrabou a hrabou (pod sebe)24.10.20 18:21 Česká republika 5

Poskytovatelé hudby prý řeší nadřazenost bělochů. Písně čeká přísná kontrola24.10.20 10:04 Neurčeno 6

Soud dnes rozdal podmíněné tresty oběma autorům nápisu v Letech23.10.20 21:43 Česká republika 0

Vipná analýza Prymulova kiksu23.10.20 18:35 Česká republika 7

Prymulův konec? Neradujme se předčasně23.10.20 13:06 Česká republika 2

Sám Prymula náhubek neměl a chodí do restaurace i přes to, že je zavřel23.10.20 08:35 Česká republika 11

Na Slovensku testují "když budeš hodný, můžeš ven" - hlavní cíl hysterie kolem koronaviru22.10.20 21:22 Slovensko 2

Udavač volal linku 158 na chlapa bez náhubku22.10.20 21:14 Česká republika 4

AGENDA 2030 – TVŮRCI NYNÍ ZHODNOTILI SVÉ ZRŮDNÉ PLÁNY22.10.20 13:37 Neurčeno 0

Plánovaná demonstrace 28. října v Praze22.10.20 08:53 Česká republika 0

Bělorusko versus Česko21.10.20 20:43 Neurčeno 13

Česko žádá o pomoc21.10.20 13:25 Česká republika 9

Za polibek bez náhubků 400 euro20.10.20 17:33 Itálie 5

Soud v Německu rozhodl, že omezit zavírací dobu restaurací není opodstatněné19.10.20 21:32 Německo 4

Co je s panem prezidentem?17.10.20 09:47 Česká republika 7

Je třeba říci dost, burcuje Klaus. Nejsme ve válce, nestrašte mrazáky s mrtvolami14.10.20 11:11 Česká republika 3

Erouška je pochybná aplikace s placebo negativním efektem14.10.20 10:15 Česká republika 5

Ve stavu nebezpečí si schválí cokoli bez demokratické kontroly13.10.20 19:31 Česká republika 0

Měnové kurzy

USD
23,07 Kč
Euro
27,27 Kč
Libra
30,06 Kč
Kanadský dolar
17,50 Kč
Australský dolar
16,45 Kč
Švýcarský frank
25,44 Kč
100 japonských jenů
22,02 Kč
Čínský juan
3,44 Kč
Polský zloty
5,95 Kč
100 maď. forintů
7,49 Kč
Ukrajinská hřivna
0,81 Kč
100 rublů
30,19 Kč
1 unce (31,1g) zlata
44 010,61 Kč
1 unce stříbra
564,86 Kč
Bitcoin
303 003,88 Kč

Poslední aktualizace: 27.10.2020 07:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 4 616