Pro všechny, kterým není lhostejný osud dětí v ČR

18.4.2015 Přišlo emailem Témata: Juvenilní justice 4941 slov

Vážená paní ředitelko,

oslovují Vás jako otec dcery navštěvující Vaší základní školu. Dne 19.11.2014 nám doma oznámila, že by se školou mohla jet na celý den do Techmánie v Plzni. Řekla, že by se nic neplatilo. Žádné vstupné, žádná doprava a dokonce ani oběd, který je součástí „výletu“. Řekla, že je potřeba „POUZE“ vyplnit a podepsat listinu, kterou obdržela ve škole. 

[dotazník]

Nejsem už malé dítě a vím, že člověk nikde nic nedostane zadarmo, že vždy je za lákavou nabídkou nějaké ale. Životní zkušenosti a intuice mi velely zbystřit.. Mé tušení se mi na potvrdilo po přečtení výše uvedené listiny. Ihned jsem zpozornil, když jsem si přečetl, že vyplněním a podpisem tohoto formuláře by se dcera měla stát součástí projektu ODBOURÁVÁNÍ GENDEROVÉ SEGREGACE . Ještě více jsem se zarazil, když jsem se dočetl, že tento projekt je financován z NORSKÝCH FONDŮ. Tato informace je na jednom papíře zopakována 5 x !! Vím, že ne všichni jsou informováni o tom co to je GENDEROVÁ SEGREGACE, že ne každý se zajímá o to co všechno podporují Norské Fondy, ale myslím si že ředitelé škol a lidé kterým jsme svěřily na část dne své děti by toto měli vědět. a že by měli vždy informovat rodiče, když zjistí jakékoliv nebezpečí, které by mohlo hrozit dětem. Mrzí mě, že se tak nestalo, a že naopak se škola zapojí do takovéto akce a bez jakéhokoliv vysvětlení rozdá dětem formulář, jehož pouhým vyplněním je porušen zákon č. 101/2000 sb. o ochraně osobních údajů.  

Zákon č. 101/2000 sb., o ochraně osobních údajů

HLAVA I : ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 4 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu,

d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují,

e) zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji

§ 5 (1) Správce je povinen

a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů,

(2) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů.

 

Formulář jsme samozřejmě nevyplnili a nepodepsali z těchto důvodů:

1/ Nechceme napomáhat stále ještě v ČR částečně skrytě vytvářenému systému , kdy se podporují různé skupiny lidské populace. /GENDEROVÁ SEGREGACE/

2/ Nechceme, aby soukromá data jako jméno a datum narození dcery bylo bez našeho a jejího souhlasu jakkoliv využíváno a zneužíváno .

3/ Nechceme se podílet na projektech Norských fondů podporujících vznik JUVENILNÍ JUSTICE v ČR

Co to tedy vlastně GENDEROVÁ IDEOLOGIE a GENDEROVÁ SEGREGACE je a odkud k nám přichází ??

Norská vláda zavádí v mateřských školkách gay literaturu

Norská vláda realizuje celkovou reformu dětské literatury ve směru genderové ideologie. Gay pohádky pro děti v Norsku – to je státní projekt, který podporuje nová ministryně Norska pro záležitosti týkající se dětí, Solveig Horneová. V médiích prohlásila, že zavedení gay literatury ve školkách a školách odráží potřeby a strukturu sexuální různorodosti norské společnosti. V souvislosti se zavedením nové gay ideologie byly do všech mateřských škol Norska rozeslány brožury s instrukcemi pro zaměstnance MŠ s upozorněním „vyhýbat se zastaralým stereotypům a tradičním pohádkám“. „Homo je součástí norského světa. Stále více a více dětí dnes vyrůstá v gaye a lesby,“ říká Ole Bredsen, redaktor brožury. Státní úředníci se aktivně postavili proti tradiční dětské literatuře (kterou se snaží vymazat z vědomí dětí), a proto nařídili vychovatelům povinně používat obrázkové knihy s netradičními postavami, kde se princ zamiluje do krále, princezna do královny, a králové se místo toho, aby vládli ve svém království, zabývají sexuálními hrami s dětmi (pedofilie!). Homosexualita musí být vštípena do dětské mysli už v mateřské školce. V jeslích a mateřských školkách Norska se děti povinně dovídají, že gayové, lesby a jiné gendery jsou normální.  

Zavádí se vulgární pornografie do učebnic základních škol.

Rodiče jsou v šoku. Děti by se měly v 1. třídě seznámit i s přínosem homosexuality, pedofilie, BDSM a dalších sexuálních praktik … Rodiče v norském městě Trondheim jsou rozzuřeni učebnicí pro první ročník základní školy, kterou dostaly jejich děti. Učebnice obsahuje „omalovánky“ mužů, žen a dětí se zvýrazněnými pohlavními orgány. Z této „učebnice“ se mají norské děti učit abecedu a zároveň i projít sexuální výchovou, či spíše revolucí. Zde jsou některé z „omalovánek“ z dané učebnice: 


Rodiče rozzlobila nejen tato vulgarita, například močící muž do chobotu slona, ale i reakce ministra školství Torbjørna Røe Isaksena. Ten v rozhovoru pro média řekl, že „to jen my dospělí reagujeme negativně, protože myslíme jinak než děti“. Podle slovenského portálu pluska.sk se rodiče proti školnímu programu vzbouřili a odmítli nechat děti pracovat s takovouto „učebnicí“. Co je alarmující je fakt, že norský ministr Torbjørn Røe Isaksen není žádný levicový politik, ale ministr za konzervativní stranu. Po britských konzervativcích vedených Cameronem, kteří otevřeně horují pro šíření islámu v Anglii, se ukazuje, že i norští konzervativci se snaží být progresivnější a levicovější než neomarxistické feministky. Teď jen zbývá čekat, kdo první se v České republice bude inspirovat tímto norským příkladem a zavede ho do školních osnov. Možná by se podle těchto „modernistů“ měly děti v první třídě seznámit i s přínosem homosexuality, pedofilie, BDSM a dalších sexuálních praktik …

V Norsku zůstalo méně než 19 procent tradičních rodin

Norská ministryně pro záležitosti dětí, Solveig Horneová, prohlásila: „Vzhledem ke dramatickým změnám v typologii norských rodin vyžaduje zákon týkající se systému ochrany dětí v Norsku z roku 1992 revizi, protože musí být ve shodě se změnami v norské společnosti.“ Na webových stránkách norské vlády byla 16. září 2014 uveřejněna zpráva, v níž se uvádí, že tradičních rodin, kde má dítě matku (ženu) a otce (muže) zůstalo v Norsku méně než 19 %. To znamená, že na „demontáž“ tradiční rodiny v Norsku stačilo jen 22 let (19922014). Normální rodiny se dnes vyskytují zřídka a jejich práva se čím dál více porušují. Lze očekávat, že změna v zákonodárství, o které hovoří norská ministryně, povede k ještě k většímu privilegování tzv. netradičních rodin na úkor tradičních.

Ptáte se kdo na tom má zájem, kdo za tím stojí , kdo to financuje a kdo tuto ideologii šíří?

Přečtěte si pomalu a velice pozorně co je předmětem programu CZ04 – „Ohrožené děti a mládež, který je také financován z Norských fondů!

Otevřená výzva pro projekty zaměřené na ohrožené děti a mládež

Z Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlásilo dne 17. června 2014 otevřenou výzvu k předkládání žádostí o grant pro individální projekty v rámci programu CZ04 – „Ohrožené děti a mládež“ financovaného z EHP fondů. Výzva pro projekty v rámci tzv. Malého grantového schématu byla otevřena 11. července 2014. Program je zaměřen na zlepšení a de-institucionalizaci systému péče o ohrožené děti a mládež. Projekty podpoří transformaci stávajících pobytových zařízení; zpracování návrhu nového zákona o podpoře rodin, náhradní rodinné péči a péči o ohrožené děti; zvýšení zapojení dětí a mládeže do rozhodovacích procesů a zvýšení povědomí o právech dětí a mládeže.

Rozeberme si co se v tomto programu říká

V první větě se píše: Program je zaměřen na zlepšení a de-institucionalizaci systému péče o ohrožené děti a mládež. Jinými slovy to znamená, že náš současný systém péče o děti a mládež je špatný a proto je nutné jej změnit – de-institucionalizovat. V úvodní části druhé věty se píše: Projekty podpoří transformaci stávajících pobytových zařízení; Jinými slovy se nabízí peníze těm, kteří začnou vytvářet jiný způsob péče o děti. Ve druhé části druhé věty se píše: zpracování návrhu nového zákona o podpoře rodin, náhradní rodinné péči. Jinými slovy stát bude prostřednictvím Norských fondů podporovat nově vzniklé orgány a instituce zabývající- se umístováním dětí do náhradních rodin za nemalé peníze. / zatím trochu zastřeně se zde podporuje vznik juvenilní justice!!!/

Co je to Juvenilní justice

Novodobí obchodníci s dětmi ukrytí za neutrálním pojmem „juvenilní justice“, jsou jednou z největších hrozeb, kterým tradiční rodina v dnešní době čelí. Jak svědčí tisíce případů z celého světa, situace začíná být vskutku apokalyptická.

V síti bez odvolání

Juvenilní justice, je systém krutého bezpráví, který chytá do svých sítí bezbranné děti. Nezasvěcený by předpokládal, že juvenilní justice se zabývá ochranou dětí a mladistvých. Pravý opak je pravdou. Jde o „legální“ způsob, jak zoufalým rodičům a to často z umělých příčin a bez soudu doslova vyrvat děti z náručí. Rodiče jsou pak často zbavováni rodičovských práv – bez odvolání. Tento zločinný systém se potichu a bez „zájmu“ médií rozšířil do většiny zemí světa a dnes se rozrůstá do netušených rozměrů. Zvláště brutální podobu má v zemích EU. Přestože, jsou rodiče z roztržených rodin obvykle ochotni udělat cokoliv, aby unesené dítě dostali zpět, téměř nikdy se jim to nepodaří. Musejí se obrátit na tzv. Juvenilní soud, což se táhne roky a většinou bezvýsledně.

Poslední hráz ČR překonána

U nás se naplno rozjela mašinérie juvenilní justice prosazením novely zákona o sociálně právní ochraně dětí. V roce 2012 ji vytrvale vetoval prezident Václav Klaus, který na toto nebezpečí opakovaně upozorňoval a byl tzv. odborníky přesvědčován, že nový zákon prý zlepší situaci v této citlivé oblasti. Novela, která byla nakonec proti „vetu“ prezidenta Klause prosazena, otevřela dokořán dveře juvenilnímu mechanismu, který začíná vytvořením takzvaných náhradních rodin. Děti, ukradené rodinám z banálních důvodů a bez soudu jsou pak „probační službou“ přiděleny do těchto „náhradních rodin“, ztrácejí přirozené rodinné zázemí, stávají se kočovníky mezi těmito tzv. rodinami.

Juvenilní systém buduje armádu zločincú

Jak říká jeden z bojovníků proti tomuto zlu pravoslavný kněz Libor Halík: „Dítě je zbaveno rodičovské lásky, tepla domova, rodinného zázemí, bezpečí a blízkých vztahů a stává se prostředkem byznysu. Je hluboce psychicky traumatizováno, neboť nikomu nepatří a nikdo ho nemá rád. Navíc, je-li umístěno do náhradní rodiny homosexuálů, pedofilů, alkoholiků, narkomanů nebo byznysmenů s dětmi, jde o nekontrolovatelnou tyranii dětí s nenapravitelnými následky. Pokud mladá generace projde tímto juvenilním systémem, v dospělosti z ní bude armáda zločinců, kteří budou schopni největších brutalit.“ Situace se skutečnou ochranou dětí se stává den ode dne tragičtější skoro ve všech zemích Evropy. Medializace statistik sebevražd zoufalých matek, které se nikde nedovolaly pomoci, je pod přísnými tresty zakázána. Ve Francii bylo touto metodou jen za rok 2008 ukradeno 110 000 dětí. V Německu za rok následující přišli rodiče o 70 000 dětí. V Anglii za jediný rok 600 rodin emigrovalo před mechanismy juvenilní justice do zahraničí. Ve Finsku dochází průměrně každý týden k rodinné sebevraždě. Otcové z deprese a bezmocnosti, když "juvenálníci" a sociální služby vylamují dveře, střílejí své děti, ženu i sami sebe. V Holandsku mechanismus juvenilní justice střídá děti v náhradních rodinách tak rychle, až se ztrátí přehled, kde vlastně děti jsou.

Rusko vyhostilo UNICEF

V Rusku: K 31.12. 2012 musela UNICEF opustit zemi a vláda zakázala i tzv. mezinárodní adopci. Pod pláštíkem mezinárodní adopce totiž juvenilní justice kradla děti z rodin a prodávala je na Západ. Otřesným příkladem je 1260 dětí „vyvezených“ z Ruska do Itálie, z nichž bylo nalezeno pouze 5. Bývalý ministr vnitra Maroni přiznal, že tyto děti jsou zlatým dolem pro obchodníky s orgány. To byl také pravý důvod vyhostění UNICEFu. Lze konstatovat, že Rusko tím jako jediné učinilo radikální krok na skutečnou ochranu dětí před těmito mezinárodními piráty a zločinci.

„Odběr“ přímo z matčina lúna

V Anglii vypukl skandál, který může přerůst ve vážné vyšetřování na úrovni parlamentu. Událost se stala před rokem, ale na veřejnost se dostala až nyní, protože podle zákona, který nyní oficiálně platí v EU, rodinné soudy, sociální služby, policie, lékaři a všichni ostatní svědci nemají právo zveřejňovat okolnosti odebrání dítěte. Šlo o Italku, která byla ve Velké Británii na školení. Dostala záchvat paniky a zatelefonovala na policii. Ta těhotnou ženu odvezla na psychiatrickou kliniku, kde bez jejího souhlasu rozhodli o odebrání dítěte na základě zákona o duševním zdraví. Sociální služby hrabství Essex obdrželi od Nejvyššího soudu povolení, aby byl této ženě nuceně proveden císařský řez. Ji však o plánované operaci pochopitelně neinformovali. Matka prý kvůli svému duševnímu stavu nemůže vychovávat děti. Vrátit dítě občance Itálie se ještě nepodařilo. Podobným případům se chceme věnovat soustavně. Důvody pochopíte, pokud shlédnete otřesný dokument „Juvenilní justice – lov na děti“, který ukazuje toto novodobé otrokářství v plné nahotě.

Jde o nejkrutější tyranii a bezpráví v dějinách lidstva. Přestože jsou rodiče ochotni udělat cokoliv aby dítě dostali zpět, téměř nikdy se jím to nepodaří. Musí se obrátit na takzvaný juvenilní soud, což se táhne roky, a většinou zcela bezvýsledně. Celý systém juvenilní justice je podlým násilím na těch nejmenších bezbranných a do nebe volajících nespravedlnost. Jeho ovocem jsou zoufalé matky bez dětí, sebevraždy a umělí sirotci v novodobých lágrech. Většina dětí se stává živým tovarem výnosného zločinného obchodování. Juvenilní justice je abnormálně intenzivně propagována pod vzletnými podvodnými hesly “o boji proti násilí v rodině”. Způsob kterým se tento byznys s dětmi zavádí není pokoutný černý obchod, ale státní zákon. Rodinu pod vznešenými frázemi “o právech dětí” likviduje vlastní stát.

Jak funguje tato novodobá pirátská služba?

Jednou z pastí do jaké se chytají děti je takzvaná linka důvěry. Po takové reklamě malé, ještě nerozumné dítě rádo zatelefonuje. Ve své naivitě řekne do telefonu vše, a neutrální informace o rodině se stávají důvodem, aby přišel pracovník sociální služby, provedl takzvanou preventivní kontrolu, a odvezl nejen dítě které zatelefonovalo, ale všechny, které se v rodině nacházejí. Past linky důvěry je nejúčinnější v případě dospívajících, kteří často vzdorují rodičům. Prakticky v každé škole se setkáme s plakáty, které vybízejí děti, aby volaly na linku důvěry, když rodiče takzvaně porušují jejich práva. Například pokud vaše dcera myje nádobí – juvenilní justice vás za to může potrestat, protože využíváte její pracovní sílu. Jestliže nedáváte svým dětem nadměrné kapesné – dopouštíte se tzv.”ekonomického násilí”. Pokud nedovolujete vašemu synovi dívat se na pornografii na Internetu – omezujete prý jeho právo na informace. Totiž podle juvenilní justice si dítě může dělat co chce. Škodit sobě i druhým a vy jako rodiče ho nesmíte vychovávat, jinak za to budete potrestáni. Kromě toho ve školách probíhají kurzy o tzv. “právech dítěte”. Učí děti jak právnicky správně podávat žaloby na vlastní rodiče. Jen za rok 2011 asi dvacet nezletilých z Kyjeva podalo k soudu žalobu na své rodiče s požadavkem, aby byly zbaveni rodičovských práv. Jeden z případů: matka nepustila dceru na diskotéku, a ta na ni podala žalobu k soudu. Pracovníci juvenilní justice hledají cestu jak dostat pod kontrolu každou rodinu. Za tímto účelem jsou dětem ve školách rozdávány dotazníky. Informaci o dítěti a rodině se pak vykonstruují umělé důvody ke kontrolní návštěvě a odebrání dítěte. Takové dotazníkové akce proběhly i na Ukrajině v několika oblastech.

Jaké jsou dnes důvody k odebrání dítěte?

Například: byt tzv. “potřebuje opravu”. V místností je prach, na podlaze jsou rozházeny dětské hračky, dítě bylo s matkou v kuchyni v čase přípravy jídla, dítě často a hlasitě pláče. Jiným důvodem například je, že ve vaší ledničce není dostatečné množství pomerančů. Prostě když sociální pracovník nebude spokojen s obsahem vaší ledničky – vezme vám dítě. Všimněte si, že důvody k odebrání dětí jsou absurdní, založeny na relativních a subjektivních pohledech sociálních pracovníků, kteří pracují v přesném souladu s genocidní ideologií. Zaměřují se zejména na mnohodětné nebo málo zabezpečené rodiny a svobodné matky, kde se dá čekat, že se proti zločinné mašinérii nebudou umět bránit. Toto je však jen začátek, než se systém vkoření. V další etapě se nájezdy juvenilních pirátů soustřeďují na dobře zabezpečené rodiny.

Příkladem je rodina Boorových v Anglii

Když šla pani Ivana Boorová se starším synem na lékařskou prohlídku kvůli infekci, lživě obvinili jejího manžela ze sexuálního zneužívání chlapce. Vzápětí na to přijela sociální služba a odebrala nejen staršího, ale i mladšího syna. Manželé Boorovy se snažili získat své děti zpět, ale narazili na neproniknutelnou stěnu juvenilního systému. Sociální služby začali diktovat manželům nejrůznější podmínky. Řekli Ivaně Boorové, že když se ze svým manželem rozejde, že jí děti vrátí. Pan Vladimír Boor tomu nevěřil, jenže jeho manželka tomu věřila, a tak ji vyšel vstříc tím, že se od ní odstěhoval. Sociální služba Ivaně Boorové neustále slibovala, že děti vrátí, když řekne toto, když řekne toto atd. Toto jednání Sociální služby manžely Boorovy odcizilo, rozbilo jim to manželství. Nakonec rodiče zbavili rodičovských práv a chlapce daly do tzv. “náhradní rodiny”. Návštěvy probíhaly vždy za přítomnosti sociálních pracovníků. Ten den Ivana Boorová jako moc krát předtím dělá to co je pro jinou matku naprosto nepředstavitelné. Na cizí místo přináší hračky, povlečení do postele a v místnosti 5 x 4 metry čeká na to, až bude moci strávit hodinu a půl ze svými dětmi. Probíhá tzv. "kontakt s dětmi”, v rohu je pracovník sociálky David, maminka si hraje s dětmi. Pak přicházejí poslední společné vteřiny. Poslední objetí na parkovišti, připoutání v autosedačce – pracovník sociálky chladně přihlíží. Pak zavře dveře a odjíždí. Ivana Boorová je po celou dobu před dětmi silná, pak už ale emoce neudrží. Děti byli již v květnu 2012 přiděleny k adopci.

Rodiče se nedozví kde a s kým budou vyrůstat, jestli už jsou teď v jiné rodině anebo ne. A další setkání záleží už jen na nových rodičích. Když si to nebudou přát, Ivana Boorová a Vladimír Boor své děti neuvidí do jejich devatenácti let. Manželé Boorovy již dva roky bojují za navrácení svých dětí. Věc se dostala až ke královskému soudu. Ivana Boorová říká, že to se jednoduše vyhrát nedá, protože tento systém není nestaven na ukončení případů a vrácení dětí, ale na umělo vytváření soudních procesů. Je to politický podvod. Hnusné dohody o kontaktech dětí, ale Anglicko nechce pustit nejen své občany, ale ani cizince z této krajiny. Je to novodobé hnusné odporné otroctví. Jsem naštvaná, protože jednoducho tyto děti jsou ukradnuté, Anglicko je jednoducho nepustí. A ať konečně Slovenská republika a i všichni pochopí, že to je lov na lidi. Když se celý případ začal medializovat, a odkrylo se skryté zákulisí britských sociálních služeb – soud vydal přísný zákaz medializace. Všimněte si s jakou drzostí jednají juvenilní piráti. Očerní rodiče, ukradnou děti, zničí rodinu a když se rodiče hájí, zakrývají jím ústa a hrozí tresty.  

Bez detí neodídem

Šokujúci príbeh Ivany Boórovej

Toto jsou do nebe volající zločiny!!

Případ Boorových však není zdaleka ojedinělý. Dívat se do prázdné postýlky, bezmoc. Podobné případy slyšíme již řadu dní. Jsou jako přes kopírák. Česká rodina Davidových není výjimkou. Asi tři sociálky, jako ty pracovnice k nim vtrhli a asi tak šest policajtů vrhli se na manžela, povalili jej, dali mu pouta, a jejich tři děti: Štefana, Báru, Erika sebrali před očima táty a mámy. Tomu nejmladšímu bylo šest týdnů. Marně přemýšlí kde mohli udělat chybu. O tom, že by se měli špatně nemůže být ani řeči. Důvod se snažili zjistit na soudě při líčení o odebrání dětí do pěstounské péče. Nikdo nechtěl nic říci. Děti jsou násilím vytrženy z milujícího rodinného prostředí a umístěny do cizího prostředí novodobých lágrů. Přitom prožívají hluboká psychická traumata. Pláč, neutišitelný stesk po rodičích, strach z neznámého prostředí a lidí, kruté zacházení. To vše poznamená dítě na celý život. Sběrný lágr se stává pro dítě vězením. Podle oficiálních statistik je na Ukrajině 90 % dětí v dětských domovech znásilněno, 70 % chlapců pak končí ve věznici a 20% páchá sebevraždu. Většina děvčat se stává prostitutkami. Tzv. “dětský domov” se však stává pouze přestupní stanicí. Děti dále putují do tzv. “náhradních rodin”, které si je objednaly, protože dítě je pro ně výhodným finančním zdrojem. Jde o šokující tragedie. Za všechny případ z Německa. Narkoman si vzal do náhradní péče malého chlapečka, aby na něj dostával peníze. Za ně si však kupoval drogy, chlapci nedával jíst a týral ho. Po nějakém čase našli mrtvolku chlapečka v lednici. Je známo, že na západě v orgánech juvenilní justice pracuje velmi mnoho zvrácených lidí. Mezi nimi je množství narkomanů, lidí, kteří už byli několikrát ve vazbě a také homosexuálové a pedofilové. Ti lobují juvenilní justici s cílem, aby děti, které byli násilně odebrány rodičům byli dány k dispozici homosexuálům. Podle statistik dostaly tzv. “homosexuální páry” v USA už k dispozici 300 000 dětí. Toto číslo by mělo podle odhadu zanedlouho vyrůst na jeden milion. Většina homosexuálů je však také pedofily. A tak jsou adoptované děti sexuálně zneužívány, stávají se z nich psychičtí a fyzičtí mrzáci, a často umírají na AIDS.

Jak získávají homosexuálové děti?

Podle oficiálních statistik jen za rok 2011 bylo do USA prodáno 100 000 ruských dětí. Mluvím pouze o oficiálních údajích. Ne o faktických případech, jejichž počet může být mnohem vyšší. Totiž struktury, které se zabývají obchodem s dětmi mají dvě úrovně. První působí legálně, druhá nelegálně. První jsou zastřešeny tzv. “dobročinnými fondy a organizacemi”. Jedná se o tzv. “zahraniční adopce”. V roce 2011 vyšel najevo případ adopční agentury Wide horizont for children, který je pro současnou mašinérii byznysu s dětmi už typický. Tříletého ruského chlapečka Denise si adoptovala čtyřicetiletá manažerka z Massachusetts. Zanedlouho ji ale dítě - podle jejích vlastních slov – omrzelo, a tak je darovala svým známým. Nicméně americká agentura nadále informovala, že s chlapečkem je vše v pořádku. Mezitím však předaly chlapce do jiné náhradní rodiny. Tento případ není zdaleka ojedinělý. Často se stává, že děti kočují z jedné náhradní rodiny do druhé, takže se nakonec neví, kde dítě skončilo. V Americe bylo dokonce zřízen speciální ranč kde nenajdete dobytek, ale desítky ruských dětí, umělých sirotků, které tam odhodili jejich náhradní rodiče. Současné americké průzkumy potvrzují, že děti se v tzv. “náhradní rodinné péči” opakovaně stávají obětmi násilí. Prakticky neexistují chlapci ani děvčata, kteří by v náhradní rodině netrpěly jakoukoliv z forem sexuálního násilí.

Přímo otřesné jsou zprávy o fungování juvenilní justice v Norsku

Norsko má pouze jeden milion dětí. Z nich už bylo 200 000 ukradeno, tj. každé páté dítě. V Norsku se juvenilní policie Barnevern pyšní tím, že denně krade 33 dětí. Ročně páchá sebevraždu průměrně 59 dětí vyrvaných s rodin. Světlaně Taranikové pracovníci Barnevernu sedmého dne po porodu nařídili vstát a vydat se na pěší túru do hor, aby jim dokázala, že může o dítě pečovat. Pracovníci juvenilní služby Norska tvrdí, že pravá norská matka okamžitě po porodu vezme lyže a jde do hor, jinak dokazuje, že není schopna vychovávat dítě. Kvůli svým dětem Světlana prošla všemi těmito neuvěřitelnými prověrkami, ale stejně jí děti odebrali a dali lesbám. Protest matky proti umístění dětí do tzv. “lesbické rodiny” vyvolal hněv. Děti jí odebrali natrvalo a dovolily jí setkávat se s nimi pouze čtyřikrát ročně. V roce 2006 Barnevern odebral ruské rodině čtyři děti a umístil je v náhradní rodině, která začala okamžitě dostávat astronomické příjmy od norského státu. Tato norská náhradní rodina jen za rok 2010 obdržela ze státního rozpočtu v přepočtu na české koruny sedm milionů korun a v roce 2011 osm milionů korun.

Lidé v Norsku když chtějí peníze nechodí do banky, ale stojí ve frontě na děti do náhradní péče. Mohou si vybrat jakékoliv dítě. Například do země přišla nějaká nová rodina a jejich dítě se někomu zalíbilo. Donáší tedy na tuto rodinu sociálním orgánům a tvrdí, že toto dítě chce. V následku toho dítě z vlastní rodiny vyrvou a přivedou je zájemci v plném souladu se zákonem o sociálním patronátu. Například jeden ruský otec jménem Morozov přišel do Norska se svým synem. Šestiletý chlapec se ve škole zalíbil učitelce, protože byl inteligentní a vychovaný. Usmyslela si, že si ho vezme. Jednoduše zavolala na sociální orgány, očernila otce dítěte – sociální pracovníci přišli a vzali mu syna. Co z toho měla učitelka? Dostala dítě a jeden milion norských korun ročně na jeho zabezpečení. Rodiče v Norsku mají oprávněný strach, že ztratí své děti. Bojí se všeho. Bojí se jít spát, bojí se jít do práce. Kdykoli během dne nebo noci může do jejich bytu vtrhnout dětská policie Barnevern, odebrat děti a navždy zničit rodinné štěstí. Když dítě vyrvou z rodiny, nastává velké přerozdělování financí. V každé vesnici se řeší deset soudních případů denně. Jsou tedy zaměstnáni právníci, sociální pracovníci, náhradní rodiny a tak dále. Stát pak nabídne vlastním rodičům dvakrát ročně dvouhodinovou návštěvu v přítomnosti státních dozorců. Stačí jedna slza a návštěvy jsou nemilosrdně zakázány. Nedávno vyšla v Norsku kniha pod názvem Mamasvik – zrada matky, která líčí skutečný příběh dívky, která byla sexuálně zneužívána od svých čtyř až do devatenácti let. Svědčí o sexuálním násilí, kterého se na ní dopouštěli její pěstouni, a o výměně dětí mezi náhradními rodinami za účelem sexuálních orgií. Kolování dětí mezi zvrhlíky zajišťovala juvenilní organizace Barnevern. Ve Finsku bylo v roce 2011 oficiálně ukradeno jen z úplných rodin 16 500 dětí. Děti vyrvané milujícím rodičům jsou sexuálně zneužívány, sociální služby s nimi obchodují a dostávají velké sumy peněz od státu na každé uloupené dítě. Každý týden jedna rodina jen v pětimilionovém Finsku páchá rodinnou sebevraždu v následku psychického stresu způsobeného zločinci juvenilní justice.

Ve Finsku jsou tyto rodinné sebevraždy už masovým jevem. Desítky otců zabili své děti, jejich matky i sami sebe v děsivé panice z juvenilníků, kteří se jako teroristé prolamovali do jejich bytů a domů. Tyto statistiky jsou přísně utajovány. Za medializaci jsou rodiče krutě trestáni. Přesto se některé případy nepodařilo utajit a byly zveřejněny. V prosinci 2011 ve městě Vantaa muž zabil dvě malé dcery, když se sociální pracovníci blížili k jejich domu, aby děti násilně odvlekli a izolovali je od rodičů. V prosinci 2011 ve městě Kouvola matka zabila své dvě dcerušky pětiměsíční a tříletou ze strachu před juvenilními piráty. Ze stejné příčiny v listopadu 2011 otec zabil své dvě děti v obci Tyrnovo. V říjnu 2011 ve městě Varkaus otec rodiny zabil svou ženu a syna nožem, když státní patronát zazvonil u dveří. V dubnu 2011 ve městě Ikalinen otec zastřelil svou ženu, syna a pak sám sebe.

Proč rodiče v strašném zoufalství zabíjejí sebe i své děti?

V případě odebrání dětí se totiž finští rodiče nemají právo odvolat nebo situaci jakkoliv ovlivnit. Sociální pracovníci oficiálně ukradené děti prodávají soukromým firmám, které se zabývají přerozdělováním dětí. Systém juvenilní justice vytváří ve Finsku skutečně síť koncentračních táborů. Pokud se sem dítě dostane, nikdy nebude propuštěno zpět. Děti jsou pro vlastníky tohoto byznysu zdrojem obrovských dotací od státu. Anastazii Zadgorodné ve městě Vantaa orgány státního patronátu 7.9.2012 násilně ukradly čtyři děti. Šestiletou dceru, dvouletá dvojčata a dokonce i novorozeně. Nejprve šestiletou dceru sociální pracovníci odvezli do Helsinek, kam za ni rodiče přijeli. Pak sociální pracovníci zavolali policii a ta vyrvala dítě z matčiných rukou. Jejího manžela povalili na podlahu, ruce mu dali za záda a nasadili želízka. Rodiče odvezli na policejní stanici a vyžadovali po nich aby zaplatili pokutu za to, že bránili své děti. Tím prý odporovali policii, která se ale na nich dopouštěla zločinu. Bylo jim oznámeno, že za dvouletými dvojčaty nemusí spěchat, protože sociální služba je už odebrala.

Týden po narození sociální služba ukradla i novorozeně. Když se známý finský bojovník za lidská práva Johan Backman zastal Anastazie Zadgorodné a kritizoval systém sociálních služeb, byla proti němu rozpoutána očerňující kampaň. Byl zbaven všech titulů a vyhozen z Univerzity kde učil. Následně jej obvinili ze špionáže a vyhrožovali mu zabitím. Johan Backman je nucen se se svou rodinou skrývat. Dokonce tzv. “finští nacionalisté” drze zveřejnili, že bude do konkrétního data zabit rituální vraždou. Je až nepochopitelné, jak nemilosrdně likviduje mašinérie juvenilního systému toho, kdo vystoupí na ochranu dětí. V Norsku šli juvenilní technologové ještě dále. Přijetím jednoho zákona proběhlo znárodnění všech dětí. Tedy děti už nepatří rodičům, ale státu. Prakticky to znamená, že hlavní slovo, při tzv. “výchově dětí” má stát a ne rodiče. A děti mohou být kdykoliv bez udání důvodů rodičům vzaty, protože jim už nepatří. To se má stát precedentem i pro ostatní evropské státy! V Izraeli bylo již ukradeno 75 000 dětí. Sociální pracovníci napadají zejména svobodné matky. O odebrání dětí se podle izraelských zákonů nemůže mluvit veřejně. Za to, že matka řekne v televizním záběru jméno vlastního syna, kterého jí nemilosrdně vyrvali, jí hrozí tři roky vězení.

Rodiče, kterým odebrali děti manifestují se slogany: “Vraťte nám naše děti!”

Většina zločinů spáchaných juvenilní justicí jsou drženy v přísné tajnosti. Strašné jsou případy, kdy se děti dostanou do rukou černým transplantátorům obchodujícím s lidskými orgány. V USA je oficiálně registrováno více než 200 000 pacientů, kteří čekají na orgány dětí, a jsou ochotni zaplatit dvěstětisíc dolarů i více, za každé “rozebrané” dítě. Ministr vnitra Itálie Roberto Maroni v roce 2011 oficiálně oznámil, že zmizelo 1260 ruských adoptovaných dětí. Ministr otevřeně řekl, že tyto děti jsou zlatým dolem pro obchodníky s orgány. Mnoho mladých lidí nechce mít děti. Bojí se, že kdyby je měli – vezmou jim je. Evropské státy vymírají. Je jasné, že národ, který nemá děti – nemá budoucnost. Juvenilní justice je jako trojský kůň ve státě. Stát, který přijme systém juvenilní justice si sám nad sebou podepíše rozsudek smrti a je odsouzen k autogenocidě.

Lhostejnost národa dovoluje pirátům juvenilní justice, aby roztáhli své sítě na jejich děti. Proto musíme zaujmout aktivní pozici dříve než bude pozdě. Co můžete dělat Vy jako rodiče?

Zakládejte občanská sdružení na ochranu dětí a rodičovské výbory. Je to efektivní způsob jak ochránit sebe a své děti. Pište dopisy a petice prezidentovi a poslancům parlamentu s požadavkem, aby nebyla zavedena juvenilní justice a všechny její mechanismy skryté za sociálními službami, aby byly zakázány. Požadujte radikální změnu politiky. Zločinné mezinárodní standardy musí být nazvány pravým jménem a odsouzeny. Národ se musí vrátit k morálním a rodinným hodnotám. Organizujte proti juvenilní justici manifestace a mítingy před okresními a krajskými úřady. Informujte své známé, učitele a rodiče o nebezpečí juvenilní justice. Požadujte aby ve školách byla zakázána propagace linek důvěry a programů o tzv. “právech dítěte”. Podporujte ředitele i učitele, kteří chrání zdravé morální principy: Děti mají právo na své vlastní rodiče, a rodiče na své děti! Zastavme tento lov na děti! Nedovolme aby se naše děti staly úlovkem juvenilních pirátů. Stop juvenilní justici!

Článek obíhá po internetu a je šířen emailem, je také ve formátu pdf na ulozto.cz. Zde uveřejněnou verzi jsem přebral ze serveru http://www.pansu.sk.

Známka 1.2 (hodnotilo 344)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

59

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 129 čtenářů částkou 17 611 korun, což je 59 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Nezletilý migrant zapálil vlasy rakouské důchodkyni - neměla hidžáb26.09.17 13:40 Rakousko 0

"Demokrati" po volbách jsou připraveni26.09.17 12:45 Česká republika 0

Maďarsko v pohotovosti: Maďarsko chystá národní konzultaci o nátlaku EU na přijímání kvót Afričanů 25.09.17 18:47 Maďarsko 3

Juncker: Otevřeme legální cesty pro migranty z Afriky - pro začátek jich přijmete 40.00025.09.17 18:18 Evropská unie 1

Rodina politika AfD byla napadena protestujícím davem25.09.17 17:19 Německo 1

Evropské hodnoty: Muslimský prodavač sexuálně obtěžuje cca 13 letou dívku25.09.17 17:06 Evropská unie 0

Centrální islámská rada Švýcarska: Propagandistické video na islám v Evropě25.09.17 16:49 Švýcarsko 0

Petry nebude členkou nové skupiny AfD v Bundestagu25.09.17 12:50 Německo 0

Černoch údajně znásilnil mladou Slovenku25.09.17 11:30 Slovensko 2

První úkol AfD v Bundestagu: Výbor na vyšetřování úlohy Angely Merkelové v přijetí cca miliónu migrantů v roce 201524.09.17 22:19 Německo 0

21:13:Při mezisoučtu v Sasku získala AfD 30 % a umístila se tak na prvním místě24.09.17 21:14 Německo 0

Výsledky německých voleb v 19:41: CDU/CSU: 33 SPD: 20,8 AfD: 13,3 FDP: 10,5 Linke: 8,7 Grüne: 9,124.09.17 20:25 Německo 0

Ruští agenti se pokoušeli ovlivnit německé voliče z volebního okrsku 10924.09.17 18:36 Německo 0

Rada Evropy rozhodla, že se nebude ověřovat věk u ilegálních migrantů mladších 18 let - bylo by to pro ně traumatizující24.09.17 00:50 Evropská unie 3

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 2

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 5

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 2

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 8

Měnové kurzy

USD
21,96 Kč
Euro
26,04 Kč
Libra
29,60 Kč
Kanadský dolar
17,76 Kč
Australský dolar
17,45 Kč
Švýcarský frank
22,73 Kč
100 japonských jenů
19,69 Kč
Čínský juan
3,32 Kč
Polský zloty
6,09 Kč
100 maď. forintů
8,39 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
38,19 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 831,44 Kč
1 unce stříbra
378,57 Kč
Bitcoin
85 951,92 Kč

Poslední aktualizace: 26.9.2017 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 51 738