Diskuze k článku
Adventní věnec
Příspěvků 17
Otazka je, jestli by mohli mit tu telku zapnutou. Prej v Ostrave sestra servala devadesatiletyho pacienta za to, ze mel pusteny radio. Prej plejtval elektrikou. Jinak clanek barvite popsanej. Jako namalovanej vsema odstinama vsech barev.
Měl jsem prababičku, ať je jí země lehká, a ta si v 80 letech zlomila na náledí krček stehení kosti. Litoměřičtí doktoři absolutně operaci zvorali a babičce odebrali kus té kosti, asi 20 čísel... Ale kupodivu nikomu nic neřekli a dokonce babičku nechali absolvovat rehabilitace, jako by se operace podařila a ta kost tam byla... Dokonce jí nechali, aby se učila chodit na chodítku. Jak zcela jistě uznáte, když vám bude chybět kus stehení kosti, tak se na těch nohách nemáte šanci udržet... Později, na nátlak rodiny, přiznali barvu. Převezli ji do LDN Milešov, kde strávila dalších 10 let, než ji smrt vysvobodila.
Mohu tedy potvrdit smrad, neestetické prostředí a hlavně psychické trauma babičky z toho jak kolem ní lidé umírají. Bylo tam asi 10 babiček (většinou opravdu již mimo tento svět), které umíraly jak na běžícím pásu. Na druhou stranu musím říci, že presonál byl fantasický. Možná to bylo tím, že babička tam byla tak dlouho, možná to bylo naším přístupem, ale byli fantastičtí. žádné problémy s televizí, žádné problémy s návštěvami mimo návštěvní hodiny, žádné problémy s obstaráváním babičky...
Tím bych chtěl asi bývalému personálu LDN Milešov poděkovat.
Později byla babička přesunuta to nemocnice v Litoměřicíc, kde se však ukázaly všchny ty nešvary a i mnohem horší, než jsou v článku popsány... Takže je to vždy o lidech...
nejen na lidech, vetsinou na systemu , ten dela lidi , vice nez lidi system
Změna se děje od lidí (každý sám od sebe), systémem nelze lidi změnit. Váš názor je zcela chybný!
zbytečný článek... přesně takovým se vyhýbám
sice umění, ale depresivní ... mají takové věci jiny učel než kazit ostatním náladu?
je soucit užitek?
>zbytečný článek... přesně takovým se vyhýbám
>sice umění, ale depresivní ... mají takové věci jiny učel
>než kazit ostatním náladu?
>je soucit užitek?
Zbytecny? Jak to, zbytecny?
Vy se tvarite, jakoby stari byla choroba, ktere se lze vhodnou prevenci vyhnout.
Vam to kazi naladu? Nee ee, vy to chcete nevidet.
Soucit a uzitek?
Zase neee, neda se financne vyjadrit, takze je vlastne veeelmi neuzitecny.
>zbytečný článek... přesně takovým se vyhýbám
>sice umění, ale depresivní ... mají takové věci jiny učel
>než kazit ostatním náladu?
>
je soucit užitek?
je soucit užitek?
jste ubozak vincente
11.12.2008 4:49
myslim,ze chce jet rejpat
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 64.?.?.?
Reakce na 177943
mozna nemel ten clovek s nulovou hodnotou zrovna dobry den,mozna mu ujela tramvaj a on chudak promrzl nekde na smichovske zacouzene zastavce a nebo mozna nechal doma svacinu,co mu pripravila manzelka a on pracant byl cely den o hladu,no a s prazdnym zaloudkem to clovek potom vidi tech nulovych hodnot celou radu
Lidské pocity jsou znakem člověka. Člověk bez cítění není člověkem...
Informační užitek? Ten mají taky. Věřte nebo ne, moje babička v Opavě byla už asi rok ležák, mnohdy nepoznávala ani své nejbližší, ale jindy měla jasnou hlavu. Ráno 11.9. než spadlo WTC řekla tetě, která ji ošetřovala: "Tam bude mrtvých." Nemusí to být "jasnovidnost", ale může. Člověk když se pohybuje na okraji smrti, tak už může vidět jiné světy. Odpoutává se od materiálního světa a vrací se do nerozlišeného světa, kde každá informace je jakoby všude ihned. Od té doby vím, že i takový dlouhodobý ležák má "užitek" pro okolí. Po útoku následovala americká invaze do Afganistánu a tu se mi vybavilo jak mi mama vždycky říkala, že dědu srazilo auto přesně v den kdy Rusové zaútočili na Afganistán. Za několik měsíců jsem měl sen, kdy do mne vrazilo auto, byl to velmi živý sen, měl jsem i obavu jestli mne ten sen nějak nevaruje, protože byl tak neuvěřitelně živý. A najednou se mi vybavil z hlubokého zapomnění zase ten děda, že mama říkala, že děda několik dní před smrtí pořád chtěl s mamou mluvit, přišel za ní do práce na soud, a zničehonic vedl pořád řeči o smrti, že si našel hrob atd. Mama na něj neměla tehdy před vánoci čas. A pár dní nato jej srazilo auto, když šel ráno do práce hlídat.
2002 se mi zdál ten sen, a z jakéhosi hlubokého zapomnění se mi vybavil ten děda. Shodou okolností byl jsem pozván do Opavy k tetě a věřte nebo ne, přijel jsem a na druhý den mi teta řekla, že půjdeme na hřbitov, že děda by měl narozeniny...A když jsme vystoupili z auta u hřbitova, tak kolem jel nějaký blázen tak stovkou, museli jsme rychle pryč ze silnice. Když babička umřela 2003, tak jsme šli zkontrolovat jak kopou hrob. Kopáč nám ukazoval, že rakev (dědova) je zcela neporušená, stál na ni. (Byla tam od 1980.) Tedy i to tělo bylo zřejmě neporušeno...Možná to bylo jako u svatých, jejichž těla se nerozkládají, že jakoby tím více vysílají jakousi energii i v tomto fyzickém světě, proč jinak by to "příroda" dělala? Možná právě proto jsem měl ten sen...informaci o skutečném fungování vesmíru?
Soucit, ucta ke stari je soucasti moralky a humanity. Jednotlivec se mozna obejde, ale pokud by se to stalo spolecensky popularni, tak takova spolecnost brzo padne. Spatne priklady pro mladez jsou videt nejlepe, a jak se jednou clovek vyda cestou dobytcat, pred cim durazne varoval Seneca, tak je velmi tezke byt zase zpatky clovekem. Takovy clanek ma pripomenout, ze nikdo nebude vecne mlady. Navic stari lide maji zkusenosti, a zkusenosti jsou nabite ve skole zivota. Velmi draha tahle skola zivota, plati se v ni velmi vysoke skolne.
11.12.2008 4:43
tak otocte jen stranku
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 64.?.?.?
Reakce na 177937
nikdo vas nenuti to cist,nulovou hodnotu muze mit pro vas,ale jini si radi tento pribeh vyslechnou,tak je to preci spravedlive a nebo spravedlonost ma taky pro vas nulovou hodnotu?
velmi dobre, tak vas pane lischka neznam.
smekam jm -vite kdo
Děkuji, za pochopení. Vím, že je to obtížné...
Roztáčí se inflační spirála, tak i doktoři chtějí více těch peněz, také mají strach jak bude, o kolik se zase zvýší ceny a nepřijdu o práci. Práci provádí rutinně. Dělají chyby jako každý, ty však nezveřejnují a doktor doktora nepodrazí. V nemocnicích chybí úsměv a vztah k pacientovi. Ten tam je trochu při navstevach, po odchodu je to trochu jinak.
Léky proti rakovině jsou už nalezeny, ale asi jsou moc drahé nebo co...
Ale zase jsou lidé, kteří chtějí svou práci dělat dobře a poctivě jim bych chtěl poděkovat.
A zkuste těm ženám najít léčitele, chce to čas najít toho, který i toto umí léčit...
Jako jeden z mnoha "zbabělců" jsem v 91 zdrhnul z vojny na civilní službu. V životě jsem nikde nebyl tak zbytečný, jako v armádě. Civilka mi strašně moc dala i vzala. Dala mi pocit, že nejsem tak úplně zbytečný, vzala mi iluze o důstojných koncích lidského bytí. "Vyfasoval" jsem službu na operačních sálech, kde jsem denně viděl spoustu velmi drsných příběhů. Nadějí, beznadějí i konců. Byl jsem přímo při zákrocích a viděl jsem asi i to, co by člověk vidět neměl. Myslím ale, že jsem to potřeboval a má mladická nevycválaná arogance s cynikou dostala konečně zaslouženě na prdel. Plně chápu autora, také mívám občas neodolatelnou chuť někam si zalézt a pěkně se vybulet jak malej kluk. Nadávejte na politiku, poměry, prachy, sebe sama. Jen nikdy nenadávejte na práci lékařů a personálu nemocnic. Neumíte si představit, co to množství utrpení dokáže. K tomu ti lidé musí táhnout stejné kříže jako ostatní. Musí nakrmit rodiny, donutit děti učit se a naučit se netahat práci domů. A to všechno za takovou almužnu, za kterou by většina z nás ani nevstávala. Myslím si, že rolí pečovatelek se můžou bez zatížení ujmout snad jen řádové sestry. Vím, že můj příspěvek přímo nesouvisí z článkem, ale asi jsem to chtěl říci těm, co zde níže kritizují zpackanou práci doktorů.