Diskuze k článku
Zpochybnění genové teorie
Příspěvků 45
No to jsem zvědav, co na to náš milý vlada.
Pánové vědci, podle podmínek Vlastníka práv k Životu je vrtání se v Jeho díle nepřípustné, a nepovoluje se prodej sublicencí
cituji:
Jak teorie, tak praxe potvrzují mimořádnou bezpečnost a předpověditelnost technologie rozdělování genů a jejích produktů,“ řekl dr. Henry I. Miller z Hooverova institutu, zastupující stranu pro-biotechnologickou. Dr. Miller byl zakládajícím členem oddělení biotechnologie na FDA (Food and Drug Administration) a předsedal při schvalování prvních GM potravin v roce 1992.
...ten pán vědomě či nevědomě pokračuje v tom, co kdysi dělala s novými a nehodícími se poznatky církev (o povaze prostoru a úlohy člověka v něm).To, že si vědci nevšimli, jak bylo celé toto odvětví poznání manipulováno a rozděleno na "duchovní" a materialistickou, to se dnes ukazuje v plné nahotě.
Je dobré si uvědomit, že naše poznatky o pohybu informací v prostoru vždy předkládáme pomocí slov, navázaných na nějaké děje. A to od doby, kdy byl prostor a živá příroda popsán latinsky. A byl tímto jazykem kontrolován v počátcích vědy.
Transformace jazyků funguje podobně jako geny, v sítích našeho i globálního podvědomí, chcete-li - prány, Univerza....
Podstatu informace tvoří vykonaný pohyb. A hýbe se vše se vším. To lidé tzv."duchovní" vědí dávno, ale také i přesto setrvávají na učeních, která už neplatí, protože se propojují s poznatky vědy. Jen tak, v prostoru, kam mnozí ani svým vědomím a fantazií nedosáhnou/nedosáhneme.
Prostor obsahuje tytéž struktury, které vytváříme zde, v hmotném okolí. Jen nejsou viditelné a pozorovatelné, anžto jsou součástí stejného zdroje, kterým i my skutečnost posouváme. Naše vnímání a myšlení je extrakcí vlastností prostoru minimálně v rozměru Mléčné dráhy, této galaxie.
Názvy a obrázky genové struktury jsou dobovou pomůckou pro vstup do období, kdy se samořiditelné (protože založené na principu akce a reakce) systémy v galaxii sestaví do spravedlivější struktury pro předávání schopností člověka jednotlivým lidem.
Smát se můžete, až když budete znát obě na sebe kolmé složky gravitace, známé jako žehnání oněch "znajících". Podobně jako nehmotné, informační struktury vytvořily průsečík vědomostí do programu nového zrozence (vlohy, defekty...), podobně i my v nižší hladině vytváříme jazyky k popisu hmotného světa.
A je na stole jejich propojování. To se děje nejen zde na internetu, v médiích a jednotlivých oborech činnosti, ale také v informačnéích vrstvách okolo planety, okolo sluneční soustavy a "černé díry". Jen je málo bláznů, kteří toto umí sledovat a vysvětlovat. Věda má jiný jazyk, duchaři také. A "lidština", která je druhou polovinou tabulky prvků, ta je v plenkách. Latina byla první umělou konstrukcí společného jazyka prostoru, čeština je jejím zrcadlem.
Ale to ví jen ti, kdo sem cpou ten "zradar".
Howgh.
Absolutne s tebou Janko souhlasim,co vic k tomu mam rict
S pozdravem Rainbowdemon
Pane janko, Vy to cítíte, že ?
Mnou to uvědomění si dosahu takové informace otřáslo, ačkoliv to přitom intuitívně dobře vím. Ani mě nebaví vzpomínat si tady na některé "vědecké diskutery" evolucionisty racionalisty, co tady nablábolili o bezpečnosti těch mutovaných potravin třeba. Lidstvo vypustilo "džina z láhve" a zpátky jej již nenastrká.
Já na nastávající časy raději moc už ani nemyslím, nechce se mi o tom již ani diskutovat. Jen to vnímám. a přiznám - jsem lehce zmatený ...
26.7.2007 22:07
RE: FDA a pan Miller
janko janko (zavináč) karao (tečka) cz 85.?.?.?
Reakce na 140548
Petře, nevěšte hlavu, podobým džinem z lahve byl kdysi oheň, pak parní stroj, automobil, ...a dnes genetika.
Zkuste uvěřit, že vše, co se děje, je nutné. Mnozí, kteří přečerpali svůj potenciál (kradou a lžou), ti si jen déle odpočinou od své hmotné podoby. Jiní se naučí žít v prostoru, kde se lži budou zkracovat nožičky. A je možné, že takovou dobu i zažijeme. Ale jisté to rozhodně není.
8.12.2007 13:28
RE: FDA a pan Miller
Amiourka kamio (zavináč) centrum (tečka) cz 85.?.?.?
Reakce na 140524
BRAVO.
Doplňuji o řádění nevalné teorie při vývoji vakcíny Gardasil/Silgard na níž u nás kampaň -branže natolik potlačily i normální základní výzkum a jeho argumenty, že přesvědčili nás, autority i sebe, že je vše bezpečné. A ono není. Díky páci Stefana Pravata, Judicial Watch a dalším, které uvedu ve zdröjích u verze 2 v Britských listech.
Žije-li někdo v iluzi, že současná věda zná skoro vše, mýlí se. Úroveň lidských znalostí je bídná. Ze 30000 popsaných lidských nemocí dokáže stávající medicína kauzálně léčit asi 3000, u dalších 8000 umí za cenu více či méně škodlivých vedlejších účinků potlačit symptomy onemocnění. U ostatních nemocí jsou lékaři bezradní.
Kolik hypertoniků, léčených beta-blokátory ví, že tento typ léčiva může svému pacientovi posloužit krom snížení tlaku též roztomilou demencí? A přesto se na světě denně užijí miliony dávek těchto léků. A nikdo ani muk.
Zcela oficiální a všestranně schválené spalovny odpadů vypouštějí do ovzduší této planety denně značné dávky dioxinů. Všichni odpovědní vědí, že jde o látky, které se v zemském ovzduší kumulují a budou ve vzduchu cirkulovat celá staletí. Rovněž by měli znát strašlivé účinky dioxinů na teplokrevné tvory (tedy i člověka). A nikdo ani muk.
Všichni lidé z masívní reklamy vědí, že kouření škodí zdraví. Která maminka ví, že podá-li svému děťátku deset deka lahůdkové šunčičky, dostala do něj tolik karcinogenů typu 3-4 benzpyrenu, jako by jej donutila vykouřit krabičku cigaret? A nikdo ani muk.
Dalších podobných skutečných problémů by bylo možno uvést desítky. A soudím, že všechny mají na nás, jako lidstvo těžší dopady, než autorem kritizovaná neznalost současných genetiků.
Není většího hříchu nad hybris. To teprve uvidíte, ty dopady na lidstvo...
(Řekové nazývali hybris disproporcí, hřích těch lidí, kteří překročili své hranice a zkusili se poměřovat s bohy)
Takový příspěvek už jsem se chystal napsat dávno, ale bohužel neznám ta vyše čísílka ani konkrétní příklady , takže díky. Je opravdu hodně málo lidí, kteří si tyhle věci uvědomují. Vědci zkrátka milosrdně lžou lidem, ale často také sami sobě aby nějak zdůvodnili to svoje pachtění.
Žije-li někdo v iluzi, že současná věda zná skoro vše, mýlí se. Úroveň lidských znalostí je bídná.
Vse je relativni. Co se mediciny tyce, ani za dobu pred pouhymi 100 lety bych nemenil.
Ze 30000 popsaných lidských nemocí dokáže stávající medicína kauzálně léčit asi 3000,
10% neni zrovna malo.
u dalších 8000 umí za cenu více či méně škodlivých vedlejších účinků potlačit symptomy onemocnění. U ostatních nemocí jsou lékaři bezradní.
Kolik z tech nemoci je pozorovano diky tomu, ze se diky leceni ci potlacovani tech co se lecit/potlacit umi dozivame dostatecne dlouheho veku na to aby se dokazaly projevit? Kolik je povazovano za nemoce jen proto ze je dokazeme rozeznat od toho, co by se kdysi nazyvalo "prirozena smrt"? Neni to, ze dnes trpime v 70 letech artritidou mimo jine dusledkem toho, ze neumirame ve 30 letech na dnes-jiz-banalni infekce?
Mnoho chorob zpusobeno jest nakopnutymi regulacnimi mechanismy; presne temi o kterych hovori tento clanek. Na jejich vyzkumu se jiz dlouhodobe pracuje, a to s postupnymi uspechy. Paralelne probiha vyvoj stale rychlejsich pocitacu, schopnych simulovat biochemicke deje; casem bude mozne simulovat bunky na molekularni urovni, a eventuelne i cele organismy; vyvoj leciv a procedur se tim mnohonasobne urychli, nebot rozsahle casti vyzkumu spojene s vyhledavanim nadejnych molekul jsou takto automatizovatelne. (Toto se do jiste miry jiz po nekolik let deje, viz [[in silico]] medicina, konkretni priklad zde.) Treti linii je vyzkum genoveho inzernyrstvi; zde bych jako jeden z prikladu doporucil RNAi, umoznujici mimo jine cilene "vypnuti" funkci spojenych s reprodukci RNA/DNA, tedy napr. zablokovani replikace viru vcetne viru chripkoveho, a inhibice rustu nekterych nadoru. Dobre zvladnuti tehle technologie pak odsune pandemie do historie; budto bude infekcni agens natolik rychly, ze rychlosti zabiti hostitele omezi sve vlastni sireni, nebo bude pomalejsi nez jeho sekvenace, priprava prislusne iRNA, a jeji doprava do zdravotnich stredisek napr. e-mailem (za predpokladu ze budou vybaveny zarizenim na automatizovanou pripravu RNA; je to potencialne levnejsi nez soucasne pouzivana masova priprava vakcin ktere trvaji dlouho, jsou drahe, a mezitim protivnik zmutuje). To, kdy a pro koho tato technologie bude, uz zavisi na politice financovani vyzkumu zakladniho a aplikovaneho, a strukture zdravotni pece (zda bude vic penez v potlacovani symptomu nebo v kauzalni lecbe).
Samozrejme ze tohle je jenom jedna polovina; dusledkem tohoto pristupu bude propagace defektnich genu, ktere by jinak byly prirozenym vyberem eliminovany, do dalsich generaci. Druha polovina je logicky prima editace vlastniho genomu pro proaktivni reseni problemu nasledujicich generaci. Coz se setka s hlasitymi, lokalizovanymi, prevazne nabozensky motivovanymi protesty. Ktere nebudou mit nejaky extra globalni efekt.
>
>Vse je relativni. Co se mediciny tyce, ani za dobu pred pouhymi
>100 lety bych nemenil.
Já kdybych se narodil před 100 lety, pravděpodobně si dnes čtu ve Zvědavci
Například s obrnou je to tak, že jí člověk dostal nebo ne. Buď a nebo. S dnešní metlou - civilizačními chorobami se to má tak, že je chytnete zcela určitě.
Kolik hypertoniků, léčených beta-blokátory ví, že tento typ léčiva může svému pacientovi posloužit krom snížení tlaku též roztomilou demencí?
Zblbnout po mrtvicce (eventuelne ji neprezit vubec), nebo pomalu zblbnout po pilulkach? Vyberte si.
Zcela oficiální a všestranně schválené spalovny odpadů vypouštějí do ovzduší této planety denně značné dávky dioxinů. Všichni odpovědní vědí, že jde o látky, které se v zemském ovzduší kumulují a budou ve vzduchu cirkulovat celá staletí.
Polocas odbouravani TCDD v atmosfere je mezi 42 hodinami a 32 dny, v pude 2 az 9 let. [zdroj] "Cela staleti" je tedy cislo ponekud nadnesene.
Která maminka ví, že podá-li svému děťátku deset deka lahůdkové šunčičky, dostala do něj tolik karcinogenů typu 3-4 benzpyrenu, jako by jej donutila vykouřit krabičku cigaret?
Dovolil bych si upozornit, ze historie konzervace potravin uzenim je delsi, nez historie koureni cigaret. Presto jako druh stale prezivame. Asi to tedy s tou sunkou nebude zase az tak vazne.
27.7.2007 18:39
RE: Mnoho povyku pro nic
šona zusrom (zavináč) ok (tečka) cz 217.?.?.?
Reakce na 140569
"Dovolil bych si upozornit, ze historie konzervace potravin uzenim je delsi, nez historie koureni cigaret. Presto jako druh stale prezivame. Asi to tedy s tou sunkou nebude zase az tak vazne."
Jenže ono u dnešní šunky o žádné uzení nejde, jak víme. To už hygienici zatrhli. Dneska se to dělá převážně chemicky a generace lidí, která se tím živí od dětství ještě nedorostla do důchodového věku, takže se neví, co to s nima udělá. Jediný důvod, proč lidi dneska takové potraviny baští je chuť, konzervace takovým způsobem už není nutná, navíc to ani nevydrží tak dlouho, jako uzenina, vlastně to vůbec nejsou trvanlivé výrobky. Matky to učí jíst svoje děti, které už ani chuť masa uzeného kouřem neznají. Stejně jako nevědí, jak má chutnat mrkev nebo rajče, aby obsahovalo výživné látky, které tělo potřebuje. Takoví lidé proti GMO potravinám protestovat nebudou, protože jim přijdou normální. A nakonec stejně si každé jídlo utopí v kečupu nebo v sojovce, takže můžou jíst i molitan, nebo papundekl, je to jedno.
Dneska si můj bratr koupil jakýsi masný výrobek. Hrouda čehosi, zvenku nabarvená na cihlově oranžovo, zevnitř na růžovo, dokonce to na řezu vypadalo, jako by v tom byly kousky masa ohraničené bílým tukem. Ovšem po celém řezu byly bublinky, takže v tom nebyl ani kousek svaloviny. Zato hodně pšeničného a sojového škrobu a celá plejáda všelijakých éček. Brácha je vyučený řezník uzenář, takže ví, jak se tohle vyrábí, no ale pravá uzená kýta je drahá a chuťové buňky si žádají svoje.
Je to jako s Coldrexem. Když si ho člověk vezme, je sice pořád nemocný, ale neví o tom. U těhdle potravin je zas člověk pořád hladový, ale neví o tom. Lidi nám tu neumírají stářím nebo na nemoci, ale hlady. GMO potraviny budou asi tak výživné, jako sláma, ale nikdo si toho nevšimne.
Zato hodně pšeničného a sojového škrobu a celá plejáda všelijakých éček.
Laciny salamoid. A co teprve jak se ta hmota chova pri opekani na prutu nad ohnem.
Je pritomnost takoveho produktu na soucasnem trhu chybou vyrobcu, nebo chybou spotrebitelu? Prece i dnes jeste porad existuji kvalitni produkty, ne?
Pridavani ciziho materialu do potravin opet neni nic noveho pod sluncem. Proti tomu co se delo pred 100-200 lety je to jeste pohodicka. Ovsem lidu o tom nikdo nerekl, nebo rekl ale zapadlo to mezi superdulezitymi zpravami o stavu pozadi Britney Spears, takze soucasna situace vypada jako Neco Noveho. Bohuzel, i informovanost obyvatelstva je katastrofalni zejmena diky obyvatelstvu samotnemu; staci porovnat naklady bulvarnich casopisu typu Aha s casopisy typu Scientific American.
GMO potraviny budou asi tak výživné, jako sláma, ale nikdo si toho nevšimne.
Budou postradat vyzivnost proto, ze jsou GMO, nebo spise proto, ze jsou po svem sklizeni prumyslove zpracovavane?
Prikladem zde budiz zlata ryze, ryze s tremi pridanymi geny pro syntezu provitaminu A. Je to i dobry priklad technologie, nebot byla prenesena cela biosynteticka cesta s nekolika kroky a prislusnymi geny aktivovanymi pouze v endospermu. Zde mluvime o primem zvyseni vyzivne hodnoty produktu, nikoliv o modifikaci za ucelem zvyseni zisku jako napr. prodlouzeni trvanlivosti rajcat nebo odolnost proti jedum na plevely.
Nikdo, nebo málokdo vidí do toho, jak se při genové úpravě rostlin s nimi nakládá a nikdo neodhadne, co to s nimi dělá. Už to, že rostliny rostou v monokulturách jim snižuje výživnou hodnotu. Je to jako očekávat, že člověk, čtoucí výhradně Aha! a potkávající se pouze se čtenáři Aha! bude mít kvalitní vzdělání a dobrý všeobecný rozhled. Celé to přírodní mixování, zažívání nejrůznějších klimatických podmínek, potkávání se s různými živočišnými druhy to vše udělalo z každé jednotlivé rostliny to, čím je a proč ji rádi konzumujeme. Rostlina, která vyrostla sama a vedle nás, reagovala na stejné životní podmínky, na které musíme reagovat my abychom přežili a protože ona přežila a dokázala se rozmnožit je součástí jejího těla vše, co k tomu potřebovala. Naproti tomu rostlina, která přežila díky genetické manipulaci nemůže poskytnout vše potřebné člověku, který nechce být závislý na objevech moderní medicíny. Zlatá rýže bude základem pro generaci "zlatých" lidí, zcela závislých na systému. A hlavně pro ty, kteří patent na zlatou rýži vlastní, je to skutečně zlaté tele.
Nikdo, nebo málokdo vidí do toho, jak se při genové úpravě rostlin s nimi nakládá a nikdo neodhadne, co to s nimi dělá. Už to, že rostliny rostou v monokulturách jim snižuje výživnou hodnotu.
Genove upravy se provadi jiz od doby co se ze sberacu a lovcu stali zemedelci. Umyslne krizeni, vyber, sazeni "monokultur" na polickach (ted nemluvim o zpotvorene superintenzifikovane agrikulture), konverze celych rozsahlych oblasti (viz napr. velka terasova ryzova pole)... Porovnejte treba ruzne druhy obilovin s travinami, jez byly jejich predchudci. Nebo ochutnejte jablko ze slechteneho stromu a porovnejte s nakyslym planetem.
No tak se to ted vzalo o krok dal a molekuly se edituji primo. Zadny extra principielni rozdil nevidim.
Rostlina, která vyrostla sama a vedle nás, reagovala na stejné životní podmínky, na které musíme reagovat my abychom přežili a protože ona přežila a dokázala se rozmnožit je součástí jejího těla vše, co k tomu potřebovala.
Proto je v obili takovy nedostatek lysinu? Ne teda ze by tam technicky nesel dodat...
Naproti tomu rostlina, která přežila díky genetické manipulaci nemůže poskytnout vše potřebné člověku, který nechce být závislý na objevech moderní medicíny.
Zduvodnete prosim.
Zlatá rýže bude základem pro generaci "zlatých" lidí, zcela závislých na systému. A hlavně pro ty, kteří patent na zlatou rýži vlastní, je to skutečně zlaté tele.
Zlata ryze byla vytvorena za ucelem pomoci malym farmarum. Pestujete-li pro vlastni potrebu, a mate z toho zisky mensi nez $10,000/rok (coz je v podminkach cilove oblasti pro maleho farmare suma docela astronomicka), neplatite nic. Zrni neobsahuje terminatorovy gen, neexistuje technicky ani pravni problem se zasetim casti urody pristi rok. Takze - kde je ten problem?
Samozřejmě, že lidi rostliny vždy ovlivňovali (a mnohé civilizace už tu také nejsou) a před nimi zvířata (taky nepřežila všechna) a nakonec i rostliny samy (mnohé jsou tu stále od prvopočátku), když produkují plody, které přilákají toho nejlepšího roznašeče semen či jedy odhánějící přílišné žrouty. Vývoj není v této chvíli ukončen, stále pokračuje přizpůsobování se všeho života aktuálním podmínkám na Zemi a možná se vědci původně nemýlili, jak naznačuje článek, ale situace se opět trochu změnila. Je to jako kaleidoskop. Jakmile si člověk zapamatuje pozici jednotlivých segmentů a je schopen ji napodobit, někdo s tím zaštěrchá a všechno je zas jinak Rostliny mají své vlastní zájmy a myslím, že není moudré s nimi soupeřit, či snažit se je bezezbytku ovládnout. Úspěšní můžeme být pouze tam, kde se zájmy rostlin potkávají s našimi. Zhodnoďte sám, zda genetické manipulace jsou ten případ. Nezapomínejte, že my jsme závislí na nich, ne ony na nás. Pokud ve svých úvahách budete postupovat v duchu spolupráce, možná najdete způsob jak geneticky manipulovat a přitom si neřezat pod sebou větev. To je vše, co k tomu mohu v této chvíli říct. Zabývat se jednotlivostmi zatím nemá význam.
29.7.2007 0:27
RE: Mnoho povyku pro nic
Vladimír Stwora editor (zavináč) zvedavec (tečka) org 206.?.?.?
Reakce na 140667
>Genove upravy se provadi jiz od doby co se ze sberacu a lovcu
>stali zemedelci. Umyslne krizeni, vyber, sazeni "monokultur" na
>polickach (ted nemluvim o zpotvorene superintenzifikovane
>agrikulture), konverze celych rozsahlych oblasti (viz napr. velka terasova ryzova pole)...
Ano, ten "argument" jsem slyšel mnohokrát a ukazuje buď na úmyslné mlžení nebo neznalost, popřípadě naivitu. Úmyslné křížení a tyhle všechny metody (kromě monokultur, které se objevily nedávno) se dají, myslím, shrnout pod společný pojem šlechtění. Což je pro přírodu šetrný způsob, kdy se nechají spojit jedinci s určitými vlastnostmi a z jejich potomků se úmyslně vybírají jen ty, kteří ty vlastnosti přirozeně zdědí.
Naproti tomu přímá genová manipulace umožňuje požadované vlastnosti "naočkovat" uměle. Umožňuje nejen mezidruhové křížení, ale i spojování genů z říše rostlin a z říše živočišné. Něco, co by nikdy metodou pouhého šlechtění nebylo možné. Vznikají pravá frankensteinova monstra a je to časovaná bomba, protože žádný vědec netuší, jak a kam se ty sekvence genů vlastně do DNA uložily a jaký to bude mít následek později.
s posledným odstavcom súhlasím bez výhrad.
Obilniny a ryža sú dosť typický príklad toho, že ľuďmi pestované rastliny sú súčasne na ľudí priamo odkázané.
Prečo? Medzi trávami sú výnimočné tým, že majú niekoľko sád génov, nie iba jednu, ako "normálne" trávy. Výsledkom tejto genetickej poruchy je, že majú podstatne väčšie semená ako "normálne" trávy a preto sa ľuďom oplatí ich zbierať a pestovať ako potravinu. V normálnom prírodnom prostredí sú však nadmerne veľké semená jasnou nevýhodou - takmer vôbec sa nešíria vetrom. Bez rozsievačov by zanikli.
Pšeniče špalda je údajně jediná původní a nešlechtěná, i když nevím od kdy. Semena trav mohou být i větší, roznáší se prostřednictvím zažívacích traktů zvířat, ve kterých mohou zrovna i naklíčit.
Jenomze pokud pripustim, ze lidskym zasahem modifikovany genetecky material funguje jako koplexni system. Jinak receno krome cileneho efektu pri geneticke manipaluce dojde k k dopadum, o kterych stezi neco tusime, a pak tento upraveny material komercne pustime do prirody, kde se geneticka modifikace siri a znovu koplexne meni organismy, na ktere pusobi a to v ramci slozitych ekosystemu. Tak nic moc.
A pokud vezmu v uvahu, ze pusobenim i takovych dlouhodobe pusobicich svinstev jako treba Pu po nuklearnich testech jemne rozptylene v atmosfere, tak krome toxicity je ve srovnani s genetickymi manipulacemi stale dobra zprava, ze dochazi pouze k "prirozenym" genteickym mutacim.
Teorie 1 gen = 1 protein nemá nic společného s s vlastnostmi. Např. barva vlasů je ovlivněna aktivitou většího počtu enzymů na metabolické cestě od fenylalaninu k melaninu a ještě dalšími proteiny, které ovlivní to, jak mnoho nasyntetizovaného melaninu pronikne do samotného vlasu (ponechávám raději stranou další přírodní vlasové pigmenty).
Výsledkem je proto prakticky plynulá škála od černých vlasů až po bílé (jaké mají albíni).
O tom, že řada vlastností je ovlivněna souhrou více genů, a že dokonce některé vlastnosti jsou ovlivňovány tzv. sekundárními metabolity (tam patří i ten výše zmíněný melanin), se píše ve vysokoškolských učebnicích biologie už desítky let.
Takže nic nového pod sluncem a mnoho povyku pro to nic.
26.7.2007 23:43
RE: Nechci zklamat nadšené:
trodas trodas (zavináč) seznam (tečka) cz 82.?.?.?
Reakce na 140558
Ano, ale pro genopatenty je toto zasadni challenge a je ocividne, ze jsou vsechny neplatne To je dobra zprava.
Co ale me zaujalo vice je toto:
> genetickou strukturu jedné z nejvirulentnější formy malárie, a že to zahrnuje interakce mezi pěti sty geny
Ani slovo o nejakem "viru" malarie To by podporovalo informace uvedene v dost silene vyznivajicim clanku zde:
http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=1799
...a to je skutecne alarmujici.
Opravdu. Dahle zprava obsahuje dve bum. Jedno bum posle ke vsem certum patenty genoveho inzenyrstvi, coz me osobne je sumak. Avsak druhe bum je casovana bomba ohledne nasich masove uplatnenych geneticky upravenych produktu, ktere se vesele siri prostredim. Nejenomze prostredi je komplexni system, co jsem vedel i z biologie pro zakladni skoly. A jenom panbuh vi, co se z nasimi GMO produkty v prirode stane a jaky to bude mit vliv.
Ted se dozvidam novinku, ze neexistuje gen odpovedny za cukrovku, za alkoholismus, jak jsem sem tam cetl v mediich, ale ze se jedna o komlikovany projev az stovek genu. Jakym zpusobem tedy ovlivni nase geneticka zmena tento mechanismus stovek genu nevi mozna ani samotny panbuh. Ja to jako laik mam pravo nevedet, ale pokud to je informace na vysokoskolske urovni stara desitky let, pak ti co otevreli genove vyzkumy komerci, jsou banda nezodpovednych bezohlednych darebaku.
27.7.2007 15:07
RE: Nechci zklamat nadšené:
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 89.?.?.?
Reakce na 140573
Jojo, quo usque tandem, jak dlouho ještě nám bude trvat,než konečně pochopíme, že odpovědnost za naše vlastní chyby nenesou žádné geny, žádné viry, žádné bakterie, dokonce ani žádné globální oteplování. To vše jsou jen prostředky našeho "zaslouženého" trestu, ne jeho skutečné příčiny. Když dostaneme od tatínka facku za to, že jsme lhali kradli zlobili, tak ta facka taky není příčinou našeho trestu, ale je pouze způsobem, kterým tatínek ten trest uplatní.
K překvapení všech vědci objevili, že lidský genofond zdaleka není čistě uspořádaná sekvence nezávislých genů, kde by každá sekvence DNA byla spojená s určitou funkcí nebo s vlastností, např. s predispozicí k cukrovce nebo k nemocem srdce.= to bolo prekvapujuce v 1980, nie teraz. Good morning. (a podobnych perliciek je tam hodne, uvadzam len prvu).
Jste z oboru. Skvele. Perlicky ponecham stranou. Chtel bych pouze odpoved na otazku. Pusobi geny jako komplexni system pro tvorbu vlastnosti nebo jako jednotlive komponenty? Pokud funguje oboji, tak jaka je cetnost, ci co se uplatnuje vice koplexni charakter nebo "jeden gen jedna dispozice"?
vidim, ze to bolo odpovedane inymi hore (niektori maju toho casu privela). Mna zaujala forma otazky - pytat sa komplikovane, to z vas inteligenta neurobi - prave naopak
Nevím co vás tak vzrušuje. To že geny nepůsobí samostatně ale ve skupinách, že se vzájemně zapínají a vypínají atd je přece známo už hodně hodně dlouho. Stejně tak je už hodně dlouho známo že v DNA jsou úseky které zdánlivě nekódují nic, o kterých moc nevíme...
Co dělají biotechnologické firmy je ověem věc jiná ....
Rekl bych, ze jak kde jsou nektere informace rozsirene. To. co rikate urcite neni bezne rozsirena verejna informace. A dusledky takove informace?...
Dalsi ponekud mene znama informace: mezidruhovy prenos genu je prirodni zalezitost. Zejmena mezi bakteriemi, ale i mezi bakteriemi a houbami a mozna i u vyssich druhu. Trochu to narusuje predstavu klasickeho fylogenetickeho stromu.
Re useky co nic nekoduji, zvane tez junk DNA - i ty budou mit nejakou funkci, treba i jenom rezidualni. Mohou kodovat rozlicne pomocne typy RNA, nebo mohou mit strukturni funkci pro samotnou molekulu DNA a ovlivnit jak se bude svinovat za jakych podminek (a napr. stericky branit nebo naopak exponovat jeji jinou cast) nebo vytvaret misto pro transkripcni enzymy v okoli jine casti, nebo byt treba jenom zbytky po chybe kopie jine casti genu (a pak se nahodou stat funkcnim genem pro neco, nebo zachytnym mistem pro vlozeni kusu DNA prenaseneho virem, nebo sam byt pozustatkem takoveho setkani), vychytavat skodlive mutace zpusobene ionizujicim zarenim nebo chemikaliemi tim, ze se snizi pravdepodobnost toho, ze tyto zasahnou dulezitou cast DNA, casti muzou fungovat jako regulacni sekvence... nebo vsechno najednou, od vseho kousek.
Re plutonium v atmosfere - rozlicne tezke kovy, od rtuti pres olovo az po uran a jeho rozpadove produkty, se obcas dostavaji do atmosfery prirozenou cestou, napr. pri explozich sopek. Rozlicne polycyklicke aromaticke fujtajbly jsou beznymi produkty prirodnich lesnich pozaru. Plutonia samotneho je asi tuna a pul v prirodnich reaktorech v Oklu. Clovek zdaleka nema monopol na kontaminaci, i kdyz podil ma vyznamny.
Re vkladani genu do rostlin/zvirat - bud je ten gen pro danou zouzel prinosem, a pak modifikovana potvora bude ve vyhode, a hrozi riziko v principu stejneho charakteru jako pri zavleceni "prirozeneho" ciziho invazivniho druhu, coz se delo i kdyz se o DNA jeste ani netusilo, nebo je nevyhodny a pak se behem par generaci jeho nositele odstrani prirozenym vyberem. To, ze mezitim muze v oblasti narusit ekosystem (ktery se pak zase usadi v rovnovaze - bud v te puvodni nebo v nejake jine), je jina vec, ale zde opet viz precedenty s cizimi druhy; staci blbej kapr. Takze taky nic noveho. A nemusi za to ani moct clovek; kdyz muze boure donest pisek az ze Sahary, proc ne treba nejaka seminka? Stavaji se divnejsi veci.
...A nemusi za to ani moct clovek; kdyz muze boure donest pisek az ze Sahary, proc ne treba nejaka seminka? Stavaji se divnejsi veci...
Ano, hlavním cílem vědy je nade vší pochybnost prokázat, že člověk nemůže naprosto za nic, ani za své okolí, ani za své zdraví, ani za to že jsou války - to vše má totiž naprosto přesně vědecky zjistitelné, měřitelné a vážitelné "objektivní" důvody. V tom je ten hlavní přínos a pokrok vědy oproti náboženství, které kladlo vinu a tím pádem i zodpovědnost ne někam do prostoru okolo člověka, ale přímo a adresně na něj. Věda ale jaxi nepostřehla, že tím, že z člověka sňala vinu a zodpovědnost, zároveň mu tím vzala i možnost tu vinu "odčinit", a aktivním uplatňováním své zodpovědnosti dospět. Nejsme tudíž nadále věčnými dětmi a obětmi Boha, ale jsme infantilní hříčkou "objektivních" podmínek, na které nemáme vliv. A užitek z toho mají stále jedni a titíž ....
Ano, hlavním cílem vědy je nade vší pochybnost prokázat, že člověk nemůže naprosto za nic, ani za své okolí, ani za své zdraví, ani za to že jsou války - to vše má totiž naprosto přesně vědecky zjistitelné, měřitelné a vážitelné "objektivní" důvody.
Ale houbeles. Clovek za neco muze a za neco nemuze a za neco muze neprimo. Poznani mechanismu jeho okoli pak pomaha mezi temito skupinami rozlisovat. Prikladem popirajicim vase tvrzeni je debata o zmenach klimatu, jez klade alespon cast viny na antropogenni CO2.
V tom je ten hlavní přínos a pokrok vědy oproti náboženství, které kladlo vinu a tím pádem i zodpovědnost ne někam do prostoru okolo člověka, ale přímo a adresně na něj.
Takze mu vyhorela stodola nikoliv kvuli tomu, ze nechal slamu vlhkou a tato se meritelnym a vazitelnym a vysvetlitelnym mechanismem zahrala a samovznitila, ale proto, ze "rozzlobil" bozstvo ktere v te oblasti a dobe bylo zrovna popularni a to ho za to potrestalo.
Mozna bude lepsim prikladem blesk. Drive nevypocitatelny "bozi posel", dnes mame docela rozvinutou technologii bleskosvodu a prepetovych ochran, a zasazena stodola vyhori nikoliv kvuli nakrknutemu neviditelnemu kamaradovi, ale kvuli zfusovanemu uzemneni bleskosvodu.
Nejsme tudíž nadále věčnými dětmi a obětmi Boha,...
Jakeho boha? Toho zidokrestanskeho? Allaha? Staroreckeho Dia? Shivy ci Ganeshy? Nebo jednoho ci vice z nektereho z mnoha polyteistickych systemu? Zduvodnete odpoved.
...ale jsme infantilní hříčkou "objektivních" podmínek, na které nemáme vliv.
"Nemame vliv"? Neni jednim z hlavnich vysledku vedy postupne ziskavani vlivu nad temito podminkami, at uz primeho (ovladnuti jevu) nebo neprimeho (zjisteni kdy a kde jev nastane aby se z dane oblasti dalo vypadnout do jine oblasti ktera je bezpecnejsi)? Co zajisti vetsi objektivni sanci na preziti - modlit se k bohu sopky aby nevybuchla, nebo ji oblozit seismografy? Modlit se aby neprisel hurikan, nebo sledovat satelitni snimek a vedet plusminus kdy a kam dorazi s dostatkem casu na evakuaci? Modlit se za to aby mi neuhodilo do baraku, nebo instalace svodicu? Modlit se za uzdraveni, nebo trojity bypass?
Vždy mě znovu překvapuje, s jakou sebevědomou jistotou mluví přírodní vědci o otázkách týkajících se filosofie a teologie, a s jakou naprostou slepotou ignorují psychologii. Věda umí podrobně rozebírat jednotlivé aspekty "reality", ale stále jí uniká, že neví, co to vlastně ta realita je. Alespoň jsem si nevšiml, že by došel vědecký svět k nějakému definitivnímu konsesu a definici.
...Co zajisti vetsi objektivni sanci na preziti - modlit se k bohu sopky aby nevybuchla, nebo ji oblozit seismografy? ..
To jste mi nahrál na smeč - minulý týden dávali v TV velmi zajímavý dokument o výbuchu filipínské sopky Pinatubo v r. 91. Sopka byla vědci považována za vyhaslou, a první přišli s výstrahou domorodci žijící na jejím úpatí modící se k bohu, který v ní přebývá. Dalo jim dost práce, aby přemluvili jednoho osvíceného vědce, jehož jméno jsem zapomněl, a tomu dalo zase spoustu práce přemluvit vědeckou veřejnost k dodání těch seismografů. Ukázalo se, že domorodci měli pravdu, a to zachránilo statisíce lidí, kteří byli včas evakuováni. Takže facit - největší objektivní šanci na přežití má taková společnost, která využívá vědecké poznatky, ale neohrnuje frňák nad vírou. Mimochodem, než se budete o víře a náboženství vyjadřovat zlehčujícím způsobem, měl byste si o tomto fenomenu zjistit alespoň tolik informací, kolik jich máte z jiných oborů, o nichž zasvěceně diskutujete. Amatérismus v tomto směru u Vás vyniká v o to větším kontrastu k Vašim nepochybně rozsáhlým přírodovědeckým znalostem.
Jen abych upřesnil, o co mi jde - jistě sám znáte mnoho světově významných přírodních vědců, kteří jsou zároveň věřícími (jedno, v jakého Boha - nakonec je jen Jeden Bůh). Skutečně si myslíte, že třeba astronom Grygar věří takovým způsobem, jaký popisujete ve svém příspěvku (téměř jako byste jej opsal z komunistických učebnic pro základní školy?) Ještě jste se nikdy nezamyslel nad tím, jak by mohli geniální fyzikové, biologové, matematikové atd. věřit v takové pohádky ??
nakonec je jen Jeden Bůh
Kde se ve vas bere ta jistota? Proc jeden, proc ne nula nebo dva? Proc ten Buh a ne ta Bohyne, nebo neco mezi? Nebo treba buddhismus, smer viry ktery se bez vsemocnych bozstev docela v pohode obesel uz par tisic let, aniz by to na stovky milionu jeho priznivcu melo nejaky negativni vliv?
Ještě jste se nikdy nezamyslel nad tím, jak by mohli geniální fyzikové, biologové, matematikové atd. věřit v takové pohádky ??
Vliv kultury. Nekteri veri v jine verze viry nez Jeden Buh. Nekteri jsou ateisti, jini agnostici. Vsimnete si ale, ze prakticky nikdo z nich netaha viru v nedokazatelno do sveho oboru.
Vždy mě znovu překvapuje, s jakou sebevědomou jistotou mluví přírodní vědci o otázkách týkajících se filosofie a teologie, a s jakou naprostou slepotou ignorují psychologii.
Filosofie a teologie notoricky postradaji framework umoznujici falzifikovat spatne hypotezy. Neni divu, ze se stavaji utocistem spousty blekotajicich individui. Nasledkem cehoz jsou doslova zamorene blaboly, ktere se nedaji poprit, ani prokazat.
Psychologie ma sve misto, ale take je dulezite necpat ji tam, kam nepatri. Kvalita vyzkumu psychologie nastesti v posledni dobe roste, mimo jine diky technologiim na zobrazovani mozkove aktivity.
Věda umí podrobně rozebírat jednotlivé aspekty "reality", ale stále jí uniká, že neví, co to vlastně ta realita je.
V kontextu reality objektivni, nebo "reality" subjektivne vnimane?
Nejkrasnejsi definice kterou jsem videl: "Realita je to, co nezmizi, kdyz v to prestaneme verit".
To jste mi nahrál na smeč...
S tim jsem pocital.
Sopka byla vědci považována za vyhaslou, a první přišli s výstrahou domorodci žijící na jejím úpatí modící se k bohu, který v ní přebývá.
A bylo to proto, ze verili v bozstvo, nebo proto, ze byli v dane oblasti, vsimali si sveho okoli, a videli zmeny, ktere se jim nezdaly? Vsimnout si vytrysku horke pary tam, kde predtim nebyl, snad dokaze i zavily ateista.
Takže facit - největší objektivní šanci na přežití má taková společnost, která využívá vědecké poznatky, ale neohrnuje frňák nad vírou.
V tom dokumentu je popsana take skupina domorodcu, jez odmitli odejit a schovali se v jeskyni. Cely kmen. Krome tri z nich neprezil nikdo. Vira je zabila.
>Vždy mě znovu překvapuje, s jakou sebevědomou jistotou mluví
>přírodní vědci o otázkách týkajících se filosofie a
>teologie, a s jakou naprostou slepotou ignorují psychologii.
Takáto téza sa dá použiť aj v presne opačnom garde - s akou bohorovnou sebaistotou hovoria filozofovia a teológovia o svete okolo nás a ako ignorujú prírodné zákony a zákonitosti.
Arogancia a bohorovnosť je najlepším spôsobom, ako vyrobiť poriadny malér. Ignorancia, prehliadanie, či dokonca popieranie hlbších spojitostí a zákonitostí je typická pre málo talentovaných duchov, a je jedno, v akej oblasti. Vyskytuje sa to ako v prírodných vedách tak i v spoločenských vedách. Vždy sa pritom vytiahne nejaká autorita, ktorou sa mláti okolo seba ako kyjakom. A je celkom jedno, či to je Freud alebo Lenin, Platón alebo Lysenko .
Sopka bola vedcami považovaná za vyhasnutú. Fajn... A čo na to legendy miestnych domorodcov?
Na boha hory neverím, omnoho skôr sa zrejme z jej okolia odsťahovala väčšina zvere a pre domorodcov vznikol problém: čo do hrnca. U primitívnych národov (tento výraz nemám rád, ale lepší ma nenapadá) spojených s prírodou a prírodnými náboženstvami je logické hľadanie odpovede v múdrosti predkov. Väčšina udalostí sa nestáva "prvý krát".
Můžete uvést příklad filozofa nebo teologa, který se chová Vámi popsaným způsobem - spolu s citacemi? Ptám se vážně, já žádného takového neznám, na rozdíl od vědců zlehčujících z neznalosti problému víru. Pravda je, že znám mnoho vědců špičkové úrovně, kterým nedělá problém spojit víru s vědou, a tím pádem se o obou vyjadřovat s přiměřeným respektem. Znovu bych se rád zeptal, jak si toto vy a další vírou pohrající předřečníci vysvětlujete?
Vzrušuje nás to, že na tyto "staré známé" informace biotechnologické firmy kálí, a že dělají vše proto (zřejmě ve zločinném spiknutí s médii a politiky), aby tyto informace nepronikly na veřejnost. Proč nepozvednou proti jejich manipulacím hlas ani tak osvícení lidé a vědci, jako jste Vy, je ovšem věc jiná....
Nepronikly na verejnost? Vzdyt na verejnosti jsou! Jiz dlouho predlouho stacilo zajit do knihovny, nebo treba se jenom podivat na Internet. To, ze z toho nejsou palcove titulky v novinach, neni umysl udrzet informaci pod poklickou, ale dusledek toho, ze novinari o problematice vedi prd. Pak se najednou nejaka takovahle uplne znama a trivialni vec objevi, vypada jako horka novinka, a je z toho kraval. A dusledek toho, ze se nezajimaji novinari, je, ze se nezajima jejich cilova skupina, a tudiz takovy clanek je malokdy prislibem zvysene sledovanosti. Proto take genetika dostava v masovych mediich mene casu a prostoru nez fotbalisti.
Proti lidskemu nezajmu se bojuje blbe. Ne kazdy na to ma chut.
Právě jsem odkliknul reakci na Váš předchozí příspěvek. Dodávám jen to, že ten "lidský nezájem", respektive zájem lidu pouze o chléb a hry, je sofistikovanou taktikou, která se vůči plebsu s úspěchem praktikuje odevždy. Média ji ovšem pozvedla na dříve nevídanou úroveň. No kampa bychom to v té demokracii přišli, kdyby nám všichni do všeho kecali, a třeba i do toho, co se jich bezprostředně a životně týká - dnes to lidu z Brd zase více než názorně předvedl pan vládní zmocněnec Klvaňa
Dodávám jen to, že ten "lidský nezájem", respektive zájem lidu pouze o chléb a hry, je sofistikovanou taktikou, která se vůči plebsu s úspěchem praktikuje odevždy.
Je to umyslne pouzivana taktika, nebo jen dusledek toho, ze je jednodussi dat lidem levnou zabavu a mit je z krku, nez je obtizne a casto proti jejich vuli vzdelavat?
Média ji ovšem pozvedla na dříve nevídanou úroveň.
Jedna se o umysl, nebo jen o dusledek existujiciho stavu spotrebitelu? Porovnejte sledovanost napr. japonskeho dokumentu o genetice s utkanim Sparta-Slavie nebo se stopadesatym dilem Ulice. Ve svete dominovanem komerci a zavislosti na sledovanosti, co asi dostane vetsi prostor?
...Je to umyslne pouzivana taktika, nebo jen dusledek toho, ze je jednodussi dat lidem levnou zabavu a mit je z krku, nez je obtizne a casto proti jejich vuli vzdelavat?..
Postulujete touto otázkou, že snad ti, co lidem pod tlakem cpou levnou zábavu, aby měli od nich pokoj a klid na svou poctivou práci, spočívající v dělení si světových zdrojů mezi pár vyvolenými, tedy že snad tito by je radši vzdělávali??
...Jedna se o umysl, nebo jen o dusledek existujiciho stavu spotrebitelu...
Naopak, existující stav spotřebitelů je důsledek úmyslu. Otrokářství jen dostalo poněkud jiný nátěr, ale princip je stejný, a stejný je i smysl takovéhoto uspořádání světa - vítěz prostě bere vše.