Pomáhají šmírovací kamery v ulicích?

Co kriminologové a další odborníci zjistili studiem bezpečnostních kamer

23.2.2012 Komentáře Témata: Lidská práva 3178 slov

Shrnutí

Počet amerických měst a obcí, které v současné době investují miliony dolarů daňových poplatníků do sledovacích kamerových systémů roste. Ale jen málo z nich podrobně zkoumá náklady a přínosy těchto investic ani nevytváří mechanismy pro porovnání těchto nákladů a přínosů v průběhu času. Rozsáhlá odborná literatura o studiu tohoto tématu v průběhu mnoha let však existuje a tento výzkum silně naznačuje, že sledování pomocí videa nemá žádný statisticky významný vliv na míru kriminality.

Zásadní studie kamerového sledování byly prováděny ve Velké Británii, kde jsou bezpečnostní kamery všudypřítomné. Studie, které byly zadány britským ministerstvem vnitra, zjistily různé výsledky, pokud se porovnají jednotlivé kamery izolovaně. Ovšem nejlepší studie kombinují výsledky z více míst sledovaných kamerami v meta-analýze, která eliminuje anomálie. Dvě hlavní meta-analýzy provedené pro britské ministerstvo vnitra ukazují, že kamerový systém nemá žádný vliv na páchání jakékoli trestné činnosti.

Ve Spojených státech jsou kamerové monitorovací systémy různorodější a na různých úrovních funkčnosti. S ohledem na to existuje méně nezávislých studií. Ale předběžné studie sledovacích kamer v Kalifornii ukazují podobné výsledky, jako studie ve Velké Británii. Kamery mají malý až žádný vliv na snížení kriminality.

Tato oficiální vládní zpráva je založena na vyhodnocení výsledků hlavních studií monitorovacích obrazových záznamů prováděných v období od roku 2000 do roku 2008. Zkoumá klíčové meta-analýzy z Velké Británie, probírá hlavní problémy při určování dopadu videosledování na zločinnost a popisuje předběžné studie provedené v USA. Hlavní závěry těchto studií by měly být minimálně součástí debaty o monitorovacích kamerách.

Úvod

– Meta-analýzy (studie, které zprůměrují výsledky několika studií) ve Velké Británii ukazují, že kamerové sledování nemá žádný statisticky výrazný vliv na kriminalitu

– Předběžné studie kamerových sledovacích systémů v USA vykazují malý až záporný vliv na kriminalitu. Tato oficiální vládní zpráva je založena na shrnutí dokumentů nezávislých studií o vlivu kamerového sledování na výskyt trestné činnosti od roku 2000 do roku 2008, zejména meta-analýz, které shromažďují data z několika studií. Zkoumá, co tyto meta-analýzy zjistily, metodologické obtíže izolovaných studií kamerových sledovacích systémů a předběžných výsledků ze studií v USA. Základní zjištění z těchto studií by mělo být minimálně součástí diskusí o sledovacích kamerách.

Obtíže při studiu sledovacích systémů

Měření úspěšnosti veřejného kamerového sledování je složité, protože je zde vždy nespočet faktorů, které mohou vysvětlit nárůst nebo pokles kriminality. Jednoduše poukázat na nárůst nebo pokles hlášení kriminality v kamerou sledované oblasti nebere v úvahu obecné trendy v trestné činnosti a hlášení trestných činností, posílení policejních hlídek v oblasti pod dohledem, lepší osvětlení a možná to nejdůležitější, posunutí trestné činnosti do jiných oblastí, které pod dohledem nejsou.

Jmenovitě několik faktorů, které vytvářejí komplikace v posouzení účinnosti bezpečnostních kamer:

  • Odsunutí – odsunutí komplikuje pokusy o měření vlivu sledování kamerou na míru kriminality, protože to znamená, že kontrolní oblast nesmí být příliš blízko v blízkosti kamery. Například při pohledu na centrální čtvrť a porovnání počtu přepadení jednotlivých bloků, by mohl někdo důvodně předpokládat, že pokud počet přepadení v blízkosti sledované oblasti vzroste a v oblasti, která je přímo pod kontrolou poklesne, byly kamery účinné a snížily počet přepadení. Avšak může se také logicky předpokládat, že umístění kamer na určité budovy ve skutečnosti odsunulo přepadení do okolních oblastí a celkově kriminalitu nesnížilo. Záleží skutečně na úhlu pohledu, nikoliv na údajích a v konečném výsledku může být mimořádně obtížné, odsunutí prokázat.
  • Zkreslující proměnlivosti – Může být nepřesné porovnávat úspěch z konkrétních míst všeobecně. Například uzavřené prostory, jako jsou parkoviště, mají tendenci přinášet lepší výsledky než venkovní prostory. Kromě toho další faktory, jako je zvýšená policejní přítomnost a lepší osvětlení ve sledovaných prostorech, ztěžují odhad, které z těchto opatření je účinnější. V mnoha studiích, které vypadají, že ukazují na úspěch sledovacích kamer, není jasné, zda měly pozitivní vliv kamery současně s lepším osvětlením, nebo zda lepší osvětlení mohlo dosáhnout zlepšení samo o sobě. Studie se liší do té míry, nakolik berou v úvahu zkreslující prvky.

S ohledem na tyto problémy nemohou být jednotlivé studie spolehlivé. V hodnocení předností sledování kamerami je důležité se podívat na celkový trend několika studií a klást zvláštní důležitost na studie vytvořené důslednými metodiky. Z toho důvodu přijalo ministerstvo vnitra meta-analýzu za nejlepší nástroj pro zkoumání účinnosti bezpečnostních kamer.

Meta-analýzy sledovacích systémů ve velké británii

Účinnost veřejného kamerového sledování jako nástroje proti kriminalitě byla v posledním desetiletí analyzována v široké škále studií. Většina výzkumů byla prováděna ve Velké Británii, která více než kterákoli jiná země přijala za své rozšířené používání kamer. Veřejná síť sledovacích kamer je největší na světě (i když Čína ji rychle překonává). Počet sledovacích kamer v Anglii a Walesu se zvýšil ze 100 ks v roce 1990 na 40 000 v roce 2002. Nyní převyšuje 4,2 miliónů kusů, to je 1 kamera na 14 osob. Centrum Londýna je obklopeno „ocelovým kruhem“ síťového kamerového monitorovacího systému, který má umožnit dodržování zákonů sledováním osob, pohybujících se po městě, pozorovat vzorce chování a okamžitě reagovat na hrozby.

Britské ministerstvo vnitra utratilo v roce 1990 78% rozpočtu na trestní soudnictví na sledovací kamery a odhaduje se, že utratilo přes 500 miliónů liber (přibližně 15 bilionů Kč) v letech 1995 až 2005.

Ministerstvo vnitra zadalo několik klíčových studií o účinnosti těchto systémů v celé Velké Británii pomocí meta-analýzy. Meta-analýza kombinuje výsledky několika studií, které mají podobné hypotézy a metodická kritéria. Je to důležité, protože tím se odstraní anomálie. Například jeden instalovaný monitorovací systém se může shodnout s prudkým poklesem kriminality, ale nemůžeme vědět, zda byl příčinou poklesu bez srovnání s jinými scénáři (další vysvětlení obtížnosti měření úspěchu z jednotlivých studií je níže). Meta-analýza může poskytnout jasnější smysl vlivu kamer zahrnutím různých studií a zprůměrováním jejich výsledků.

Jednotlivé studie ukazují mírné úspěchy v některých místech, většinou na parkovištích a pro některé typy trestných činů, obvykle kriminalita v oblasti motorových vozidel. Nicméně většina studií neukazuje žádný vliv na celkovou trestnou činnost a když se propojí v meta-analýze, tak se ukazuje, že kamerový systém nemá vůbec žádný statisticky významný vliv na kriminalitu.

Následuje shrnutí studie ministerstva vnitra

Studie ministerstva vnitra z roku 2002

V první studii ministerstva vnitra ze srpna 2002 Brandon C. Welsh a David P. Farrington prozkoumali 22 studií bezpečnostních kamerových systémů (jak ve Velké Británii, tak i v USA) pro meta-analýzu a zjistili, že souhrnně vzato neměly kamery žádný významný dopad na kriminalitu.

Welsh a Farrington začali s 46 studiemi, které se na základě kritérií pro zařazení do meta-analýzy ztenčily na 18. Téměř polovina z 18 studií ukazovala na snížení kriminality v oblasti se sledováním, asi čtvrtina ukázala nárůst kriminality a ostatní studie nevykazovaly žádný výsledek. Welsh a Farrington pak vytvořili meta-analýzu zahrnutých studií stanovením koeficientů pro každou studii a pak kombinováním těchto koeficientů. Koeficient je číselné vyjádření čistého efektu na zákrok, vypočtené na základě porovnání výsledků v experimentální oblasti s kontrolovanou. Koeficient 1 ukazuje, že neexistuje žádný rozdíl v míře kriminality mezi experimentální (sledovanou) oblastí a kontrolovanou. Koeficient větší než 1 ukazuje, že v oblastech s kamerami dochází k menší zločinnosti, než v kontrolovaných oblastech. A koeficient menší než 1 ukazuje, že v oblasti s kamerami se vyskytuje více kriminality než v kontrolovaných.

Když Welsh a Farrington zkombinovali koeficienty všech 18 studií zahrnutých do meta-analýzy, zjistili, že průměr byl jen něco málo přes 1, což ukazuje na velmi malý dopad na trestnou činnost a když se poměří z běžnou odchylkou, ukazuje se tento vliv jako statisticky nevýznamný. Oblasti s kamerami nefungují lépe, než oblasti bez nich.

Za zmínku stojí, že ve dvou zahrnutých oblastech, kde kamery byly tím jediným použitým opatřením, bez zvýšení přítomnosti policie, zlepšení osvětlení apod., kamery neprokázaly žádný účinek na kriminalitu v jednom případě a v druhém došlo ke zvýšení. Pět z jedenácti studií , které vykázaly snížení kriminality, bylo zaměřeno na kamerové systémy umístěné na uzavřených parkovištích. Tyto studie vykazují celkový koeficient 1,7, ovšem součástí byla i jiná opatření, jako např. lepší osvětlení, oplocení, oznámení o umístění kamerového systému a navýšení bezpečnostního personálu. To naznačuje, že kamery mohou být efektivní při použití ve specifických prostředích a v kombinaci s dalšími preventivními opatřeními.

Studie ministerstva vnitra z roku 2005

Kriminalisté Martin Gill a Angela Spriggs zveřejnili komplexní analýzu čtrnácti jednotlivých míst ve Velké Británii pro ministerstvo vnitra v roce 2005, která zjistila, opět pomocí meta-analýzy, že kamery neměly „žádný celkový vliv“ na míru kriminality.

Gill a Spriggsová dospěli k závěru, že jen jedna z třinácti lokalit vykázala statisticky významné snížení kriminality. Jedna lokalita byla vyloučena za nesplnění kritérií statistického záznamu. Tato lokalita vykázala snížení mnohem větší, než ostatní s koeficientem 1,38, což je snížení o něco méně než 40% a byla to také lokalita s nejdražším kamerovým systémem za více než 3 milióny liber (kolem 90 mil. Kč). Tato oblast je také ovlivněná dalšími vedlejšími opatřeními, včetně zlepšení oplocení a zlepšení bezpečnosti, ačkoliv tyto byly realizovány v době, kdy byl kamerový systém již plně instalován a proto nesmí mít zkreslující vliv na výsledek.

I když analýza Gilla a Spriggsové zjistila, že „kamerové systémy nevyvolaly vůbec žádný celkově podstatný vliv na kriminalitu,“ studie vykazuje celkově lepší výsledky pro kriminalitu v oblasti motorových vozidel v sedmi lokalitách. Násilné trestné činy se různí. Ve čtyřech městských centrech zahrnutých do studie vzrostlo násilí na osobách na třech místech. Gill a Spriggsová předpokládají, že tyto zločiny mohou být impulsivní a často pod vlivem alkoholu. Přiznávají rovněž, že minimálně v jednom případě mohlo dojít k redukci kriminality u motorových vozidel jednoduše proto, že se snížil počet automobilů na ulici. Navíc vloupání a majetková trestná činnost, které v jednom případě vykázaly snížení, vykázaly zvýšení posunem do oblastí přilehlých ke sledované oblasti.

Gill a Sporinggová navíc zjistili, že strach z toho, stát se obětí trestného činu se před instalací a po instalaci kamer významně nezměnil, ačkoliv 69 – 96 % dotázaných osob ve 14 oblastech příznivě reagovalo na plány na instalaci kamerových systémů.

Předběžné studie usa ukázaly malý pozitivní dopad

Ve Spojených státech bylo provedeno méně studií kamerového sledování, protože kamery jsou osazeny nesystematicky a a neprovádí se rozsáhlé zasíťování i když Chicago a New York tento proces začínají. Studie nejsou v tomto případě dostatečné pro provedení meta-analýz založených výhradně na studiích v USA. Nicméně meta-analýzy Welshe a Farringtona z roku 2002 porovnávaly lokality Velké Británie a USA a opět přehodnotily srovnání v roce 2004 v následujícím.

Americké studie, které splňují kritéria pro meta-analýzu, ukázaly obecně horší výsledky než ty z Velké Británie, vykazovaly nežádoucí nebo nulové účinky na trestnou činnost. Welsh a Farington poukázali na několik klíčových rozdílů mezi systémy Velké Británie a USA, které by to mohly vysvětlit. Jednou z možností je rozdíl v době hlášení, která ve studiích Velké Británie trvá obecně delší dobu. Nicméně podle Welshovy a Farringtonovy zprávy je pravděpodobně důležitějším faktorem to, že u kontrolních míst v USA chybí na rozdíl od Velké Británie další vlivy. Zatímco devět ze čtrnácti míst ve Velké Británii používá několik různých opatření současně, např. lepší osvětlení a zvýšený počet pěších hlídek, žádné z míst v USA nepoužilo jiné opatření, než kameru. Proto tyto studie poskytují méně zkreslený pohled na vliv kamer na míru kriminality než jejich protějšky ve Velké Británii a ukazují, že kamery samy o sobě nemají prakticky žádný vliv na kriminalitu.

Následují dvě předběžné nezávislé studie systémů malého rozsahu, obě z Kalifornie, které nabízejí předběžné posouzení vlivu kamerového sledování na trestnou činnost v amerických městech.

Předběžná studie Kalifornské university v Berkeley

Zdá se, že 68 kamer San Franciska mělo malý vliv na majetkovou trestnou činnost, ale žádný dopad na násilné trestné činy.

Jenifer Kingová a její kolegové v Centru pro výzkum informačních technologií v zájmu společnosti (CITRIS) a Samuelsova universitní klinika v Berkeley v Kalifornii provádějí v současné době studium vlivu malého systému kamerového sledování v San Francisku. V březnu 2008 publikovali předběžná zjištění. Pohledem na souhrnné statistiky o závažné násilné trestné činnosti a závažných majetkových zločinech před a po instalaci kamer ve čtvrtích s vysokou kriminalitou skupina Kingové zjistila 22% pokles majetkové trestné činnosti v dosahu 30 m od kamer, ale žádné statisticky významné změny ve vzdálenosti 30 až 150 m. Mohlo by se zdát, že kamery skutečně snižují majetkovou trestnou činnost. Jenže bez přínosu několika souhrnných studií v meta-analýze, nemůžeme vědět, zda je toto snížení náhoda, nebo ne.

Pokud jde o násilné trestné činnosti, zdálo se, že nebyly žádné statisticky významné změny v úrovni kriminality nikde v oblasti kolem 150 m od kamer. Když byly násilné trestné činy rozčleněny, ukázalo se snížení počtu zabití v dosahu 75 m od kamer, ale toto snížení bylo kompenzováno zcela shodným nárůstem zabití v oblasti 75 až 150 m od kamery, což naznačuje přemístění.

Studie také provedla předběžnou analýzu statistiky trestné činnosti 150 až 300 m od kamery,tedy, na základě dostupných informací od policejního oddělení San Franciska, mimo dosah sledování a zjistila nárůst majetkové trestné činnosti mezi 150 až 220 m od kamer.

Toto by mohlo naznačovat přesun z oblastí přímo sledovaných kamerami, ačkoliv na zahrnutí poklesu majetkové trestné činnosti v oblasti 220 až 300 m od kamery dělá tento přesun neprůkazný.

Stojí za pozornost,že když byly předběžné výsledky studie Kalifornské university v Berkeley uveřejněny v Kronice San Franciska, vedoucí Ross Mikarimi, který stojí v čele představenstva Výboru veřejné bezpečnosti, reagoval na zřejmý nulový vliv na násilné trestné činnosti tím, že kamery vytvářejí „psychologickou úlevu“ občanům a byly tak ospravedlněny. Město zatím utratilo 900 000 dolarů za 68 kamer do současné doby a má v rozpočtu dalších 200 000 dolarů pro dalších 25 kamer, které se mají zaměřit na násilné aktivity gangů.

Studie University Jižní Karolíny

Předběžné studie kamerových systémů v Los Angeles neukazují žádný vliv na kriminalitu.

Studenti oborů politiky, územního plánování a rozvoje na Universitě Jižní Kalifornie předali Úřadu kalifornských výzkumů v květnu 2008 zprávu o účincích sledování trestné činnosti kamerami ve dvou oblastech Los Angeles. Skupina sledovala pět ze čtrnácti kamer podél bulváru Hollywood s hustým provozem a šest kamer v obytné čtvrti Jordan Downs v městské čtvrti Watts. Studie konstatuje, že na rozdíl od kamerového systému San Franciska, nebyly kamery v Los Angeles městem ani jiným úředním orgánem analyzovány na stanovení jejich účinnosti. Může to být proto, že zatímco San Francisku vznikly značné náklady na instalaci a údržbu kamer, Los Angeleské kamery, včetně těch, které universitní skupina sledovala, byly instalovány díky soukromým darům (například na bulváru Hollywood daroval kamery městu filmový průmysl), nebo federálních dotací z programu amerického ministerstva vnitra. Další důležitý rozdíl mezi kamerovými systémy v Los Angeles a San Francisku je aktivní sledování Los Angelských kamer v reálném čase oproti pasivnímu monitorování kamer San Franciska na základě rozhodnutí městské rady za účelem ochrany soukromí občanů.

Při pohledu na čísla v obou lokalitách pro zjištění počtu trestné činnosti před a po instalaci, stejně jako záznamů o zadržení, studie nezjistila žádný významný dopad na kriminalitu v žádné oblasti. Násilné trestné činnosti se v obou oblastech snížily, ale snížení bylo kompenzováno celkovým zvýšením kriminality v okolí kontrolovaných oblastí. (Ačkoliv v obytné čtvrti Jordan Downs skupina odhadovala, že kamery mohou hrát roli v prevenci významného vzrůstu trestné činnosti v poměru k okolním oblastem, jelikož tato obytná čtvrť byla v době studia místem války gangů). Skupina nebyla schopna najít statisticky významný důkaz přemístění kriminality v žádné oblasti.

Závěr

Meta-analýzy z Velké Británie, spolu s předběžnými zjištěními z USA, významně ukazují na to, že kamerové sledování má malý nebo žádný pozitivní dopad na trestnou činnost

Poznámky a odkazy (bez překladu)

  1. See Privacy International, “Leading Surveillance Societies in the EU and the World, 2007” at http://www.privacyinternational.org/article.shtml?cmd[347]=x-347-559597. See also Klein, Naomi, “China’s All-Seeing Eye,” Rolling Stone, May 29, 2008.
  2. Welsh, Brandon C. and Farrington, David P., “Evidence-based Crime Prevention: the Effectiveness of CCTV.” Crime Prevention and Community Safety: An International Journal 2004, 6(2) 21-33.
  3. A Report on the Surveillance Society for the Information Commissioner, September 2006. Available at www.ico.gov.uk.
  4. Norris, C and Armstrong, G. (1999), The Maximum Surveillance Society: The Rise of Closed Circuit Television, Oxford: Berg, at 54.
  5. Norris, C. (2006) Closed Circuit Television: a review of its development and its implications for privacy, paper prepared for the Department of Home Land Security Data Privacy and Integrity Advisory Committee quarterly meeting on June 7th, in San Francisco, CA.
  6. Welsh, B. and Farrington, D., Crime Prevention Effects of Closed Circuit Television: A Systematic Review (2002), Home Office Research, Development and Statistics Directorate.
  7. The UK Home Office studies have set several criteria for inclusion in their meta-analyses:
    • They include studies in which CCTV is the main crime intervention, rather than one among many interventions.
    • They also select studies that delineate between different types of crimes, since the impact of CCTV tends to differ when measuring property crimes vs. violent crimes.
    • Finally, for a study to meet the criteria for inclusion, it must look at the area under CCTV surveillance as well as a control area. The control area must be comparable—a residential suburb would likely provide an inadequate control area for a downtown commercial area, for example.
  8. Musheno, M.C. (1978) “Television surveillance and crime prevention: Evaluating an attempt to create defensible space in public housing.” Social Science Quarterly, 58, 647-56.
  9. Williamson, D. and McLafferty, F., (2000). “The effects of CCTV on crime in public housing: An application of GIS and spatial statistics.” Paper presented at the American Society of Criminology meeting, November 15-19, 2000, San Francisco, California.
  10. Gill and Spriggs, “Assessing the Impact of CCTV.” (2005) Home Office Study. I relied primarily on Chapter 3: “Does CCTV Work: Its Impact on Crime and the Fear of Crime” for this section.
  11. Ibid, p. 33.
  12. Ibid. p. 35.
  13. Ibid. p. 37.
  14. Ibid, p. 42.
  15. Kinzer, Stephen, “Chicago Moving to ‘Smart’ Surveillance Cameras,” New York Times, September 21, 2004.
  16. Buckley, Cara, “New York Plans Surveillance Veil for Downtown,” New York Times, July 9, 2007.
  17. Welsh B. and Farrington D., “Evidence-based Crime Prevention: the Effectiveness of CCTV.” Crime Prevention and Community Safety: An International Journal (2004) 6 (2), 21-33.
  18. Unfortunately, very few independent studies of US camera systems exist to include in a meta-analysis that would back up or refute this initial finding. Some Police Departments have conducted studies of their own, though these do not qualify as independent and in some cases have yielded results strikingly different from academic reviews. For example, in its 2007 annual report on CCTV, the District of Columbia Metropolitan Police Department found that its 48 cameras were responsible for a 19% reduction in violent crime within 250 feet of the cameras, compared with a 1% reduction in “comparable areas.” The report did not offer non-aggregated crime statistics, so it is impossible to dispute these numbers without more information. However, it is worth noting that 250 feet is a substantially wider range used in, say, the San Francisco study. Further, the Department found a smaller desirable effect on property crime, though this number was compared to citywide statistics (which would include areas with much lower property crime rates by definition, such as parks, wooded areas and hiking trails). The contrast between these results and those of meta-analyses from the UK that look at the impact of cameras on different classes of crimes raises questions about the MPD’s methodology.
  19. For a full survey of video surveillance systems in California, see Scholsberg M. and Ozer, N, “Under the Watchful Eye: The Proliferation of Video Surveillance Systems in California,” American Civil Liberties Union (2007).
  20. King, et al. “Preliminary Findings of the Statistical Evaluation of the Crime-Deterrent Effects of the San Francisco Crime Camera Program.” March 17, 2008.
  21. Heather Knight, “Crime Cameras Not Capturing Many Crimes,” San Francisco Chronicle, March 21, 2008.
  22. Ibid.
  23. Cameron, et al., Measuring the Effects of Video Surveillance on Crime in Los Angeles,” May 5, 2008.
What Criminologists and Others Studying Cameras Have Found je zpráva ACLU. Překlad Dagmar Vainová.
Známka 1.5 (hodnotilo 24)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

84

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc květen přispělo 158 čtenářů částkou 29 366 korun, což je 84 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Twitter schoval?29.05.20 20:08 USA 1

Občané města Jeseníku proti 5G sítím28.05.20 17:13 Česká republika 7

Lidé (ovčané), co si vzali modrou pilulku27.05.20 18:00 Neurčeno 7

Veselý a Lipovská se stávají členy Rady ČT; kavárna plive krev27.05.20 17:04 Česká republika 2

Bill Gatesův plán, jak proočkovat svět27.05.20 16:05 Neurčeno 0

"Demonstrace" proti 5G sítím na Malostránském náměstí. Chjo27.05.20 11:39 Česká republika 11

Roman Prymula je ve střetu zájmu - šéfuje např. vakcinologické společnosti24.05.20 23:45 Česká republika 4

Už to začíná pronikat do mainstreamu: V Česku epidemie nebyla a není22.05.20 14:30 Česká republika 7

Po znepřátelení Ruska pracují čeští politikové na urážce a provokaci Číny19.05.20 22:49 Česká republika 9

Musk a jeho vesmírné smetí: svět mlčí19.05.20 17:40 Neurčeno 1

Na Ukrajině už pronajímají i dělohy žen. Hnus19.05.20 17:29 Ukrajina 2

Rok vězení za vyznačení hranice mezi Čechy a Moravou19.05.20 17:19 Česká republika 3

Další kulturní obohacení: U Ahmeda se našla hlava sedmnáctileté Švédky19.05.20 14:41 Švédsko 2

Dodržujete odstup?18.05.20 15:04 Česká republika 4

Covid-1984, tajemný Hamáčkův agent16.05.20 00:08 Česká republika 16

Plynovod Nord Stream 2 v Německu narazil. Nedostal výjimku z pravidel EU15.05.20 15:54 Evropská unie 3

Všichni majitelé mobilů budou/jsou centrálně sledováni15.05.20 10:15 Evropská unie 8

Další rána feminacistek: chtějí mít příjmení jako chlapi, nepřechýlená14.05.20 15:00 Česká republika 12

Tvrdá cenzura dokumentu PLANDEMIC!14.05.20 12:50 USA 7

Slovenský velvyslanec se v Minsku zúčastnil vojenské přehlídky a skončil14.05.20 11:07 Slovensko 1

Měnové kurzy

USD
24,23 Kč
Euro
26,91 Kč
Libra
29,84 Kč
Kanadský dolar
17,54 Kč
Australský dolar
16,09 Kč
Švýcarský frank
25,19 Kč
100 japonských jenů
22,48 Kč
Čínský juan
3,39 Kč
Polský zloty
6,05 Kč
100 maď. forintů
7,75 Kč
Ukrajinská hřivna
0,90 Kč
100 rublů
34,32 Kč
1 unce (31,1g) zlata
42 037,48 Kč
1 unce stříbra
432,01 Kč
Bitcoin
227 664,02 Kč

Poslední aktualizace: 29.5.2020 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 13 386