„Horký“ podzim v Evropě, čili vzpoura zoufalců

Jelena Pustovojtova

13.9.2010 Komentáře Témata: Evropa 1015 slov

Evropa hledá nové způsoby zachránění míry zisku, kterou bankovní sféra potřebuje. Aby neobrala bankéře, je připravena obrat lid. Čerstvé oznámení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uvedlo, že ozdravný proces světové ekonomiky a rychlost jejího výstupu z krize se zpomalily.

Vlády řady západních zemí oklešťují sociální programy, aby snížily deficit státního rozpočtu. V praxi to znamená, že státní pokladna bude vypleněna a aktiva budou převedena do stejných bank, které vytvořily podmínky pro finanční krizi. Jestliže vloni, kdy na účty soukromých bank putovaly miliardy euro ze státních prostředků Německa, Francie, Itálie a Řecka, kterým chyběla likvidita, útok na sociální sféru teprve začal, tak dnes jsou jeho důsledky vidět v ulicích a na náměstích evropských hlavních měst.

Dnes se například Francouzi bojí. „Je to strach z budoucnosti, píše francouzský Le Monde. Strach vždy vychází z klidného přístavu, který se stal základem stoupenců státu od dob Národní fronty. Strach z poznání bídy, prolití krve, náhlého propadu na sociálním žebříčku…“

Bojí se pádu do chudoby. V pokřicích a heslech protestů minimálně milionu a půl Francouzů, kteří vyšli do ulic v neděli 5. září, převažoval především strach z jejich budoucnosti.

Nové zprávy o tom, že proces uzdravování ekonomiky se zpomalil a je potřeba nových sáhnutí do veřejného měšce, optimismu demonstrujícím v Paříži nepřidaly. Francouzi si dobře pamatují, s čím šel do voleb současný francouzský prezident: jeho heslo „více pracovat, více vydělávat“ poskytlo, jak se ukázalo, naději na spravedlivější výkon státní moci. Le Monde píše, že „dnes se navrhuje pracovat déle, ale jen proto, abychom měli naději dostat stejně, ne-li méně, ale v žádném případě již více. Ve Francii, stejně jako v dalších evropských zemích, a rovněž v Americe, rodiče již nevěří, že jejich děti budou žít lépe, než oni. Blahobyt se již z generace na generaci nepředává“.

Zároveň jsou v této pařížské vzpouře patrné známky beznaděje. Ve Francii se člověk na trh práce, kdy najde prvního zaměstnavatele, dostává stále později. A u firem roste pokušení zbavovat se starších spolupracovníků dříve, bez ohledu na vloni přijatý zákon o zaměstnávání starších lidí. Jak lze v takových podmínkách zvyšovat věk odchodu do důchodu z 62 na 67 let, když se riziko dlouhodobé nezaměstnanosti zvyšuje už po padesátce? To bere Francouzům i jistotu zítřejšího dne. Přičemž naprosto všichni chápou, že zvyšování věku odchodu do důchodu je nezbytnost.

A co?

Francouzská vláda má dva způsoby získávání prostředků pro pokrytí sociálního dluhu vůči „nájemné pracovní síle“. Prvním, a především tento používá, je minimalizace sociálních výdajů a tím zároveň snížení jejich zátěže pro státní kasu. Je třeba vysvětlovat, že to znamená seškrtání všech programů podpory populace, a ne pouze zmrazení platů, snížení všech možných podpor, likvidaci všech sociálních výhod, které dnes činí z Francouzů Francouze, kteří se pyšní svými sociálními výdobytky Páté republiky?

Pohlédneme-li pravdě do očí, tak „báječných třicet let“, éra ekonomického růstu a plné zaměstnanosti, je minulostí. Krize a neustálé rozpočtové schodky, v kombinaci se stárnutím populace, vedly k vytvoření pro systém nebezpečně výbušné situace. Co budeme dělat, až v r. 2020 bude poměr aktivní populace k penzistům 1:1? – ptají se noviny.

Když Národní shromáždění Francie začalo posuzovat návrh Sarkozyho, který se snažil prodloužit věk odchodu do důchodu ze 60 na 62 do roku 2018, a také o prodloužení pracovní doby, potřebné pro získání důchodu v plné výši, v příštích třech letech o devět měsíců, do ulic vyšly 2 miliony Francouzů, aby k tomu řekli své. Ministr práce Erik Vert řekl: „Dnes stoupl věk dožití. Proto je normální, a přirozeně i logické prodloužit dobu pracovní aktivity… Současná úroveň odvodů do penzijního fondu nemůže vyřešit problém, se kterým se budeme potýkat v příštím desetiletí. Z tohoto důvodu zvýšíme minimální věk odchodu do důchodu, stejně jak to učinily všechny vlády, včetně německé, britské, italské, španělské, dánské, norské, holandské, švédské atd.“

Francouzská vláda hodlá zalátat zvětšující se díru v rozpočtu na úkor daňových poplatníků, přičemž z 85% na úkor pracujících, a pouze z 15% na úkor zaměstnavatelů. A chce, aby s tím Francouzi souhlasili. Nicméně podle sociálního průzkumu protestní akce konající se 7. září v Paříži, Marseille, Lionu a dalších velkých městech podporovalo až 70% Francouzů.

Francouzi požadují jiné rozdělování národního bohatství a základní břemeno důsledků krize uvalit na ty, kteří ji „organizovali“. Opoziční poslanci požadují financování penzí daněmi z finančních operací a zvýšením daňového zatížení nejbohatších vrstev společnosti. A to je onen druhý způsob, který by mohl smířit protestující a vládu země. Nicméně Sarkozy oponuje: zvýšení daňové zátěže nejbohatších „se může stát brzdou ekonomického růstu“. Takže kapitál z Francie zkrátka uteče. Vždyť se přeci považují za národovce… Při zasedání vlády Sarkozy prohlásil, že vláda je připravena učinit opozici pouze mírné ústupky a odmítá měnit návrh zákona jako celek. Po tomto prohlášení Francie doslova vybuchla a došlo k protestním akcím, nevídaným již několik let.

Ve stejný den paralyzovala dopravní stávka i Atény, kde žije více než třetina obyvatel Řecka. Na pět hodin se zastavila železnice v celém Řecku a celá městská doprava v hlavním městě. Hlavním požadavkem stávkujících bylo, aby se vláda Georgie Papandrea zřekla plánů na privatizaci dopravy. Osobní doprava v zemi je dotována. Celkový dluh železniční společnosti činí 10 miliard euro, kdy jen za loňský rok činila ztráta téměř miliardu. Co navrhuje vláda? Snížit počet zaměstnanců v dopravě ze 7,5 na 3,5 tisíc a soukromým investorům prodat 49% akcií dceřiných společností, které se zabývají nákladní dopravou. Přičemž pohledávky vůči „soukromým osobám“ budou odepsány a závazky vezme vláda na sebe.

Převod do soukromého vlastnictví se navrhuje i u nejziskovější části železniční dopravy – nákladní dopravy. Přičemž budou odepsány i všechny finanční „zátěže“. „Tento návrh zákona vytvořili lidé se zvrácenou psychikou,“ uvedli oprávněně řecké odbory železničářů, „a jeho jediným cílem je rozprodat lukrativní kousky a vrátit se k pracovněprávním vztahům středověku. Návrh zákona ruší pracovní práva a pojištění, ničí pracovníky a jejich rodiny.“

Privatizace jako jedna z podmínek získání aktuální tranše od EU představuje Damoklův meč na krku řecké vlády. Ta proto nedělala „cavyky“, poté, když nedávno úřady EU schválily přidělení druhé úvěrové tranše Řecku ve výši 9 miliard euro. První tranše ve výši 20 miliard dostalo Řecko v květnu. A podmínkou poskytnutí „pomoci“ se stal závazek vlády realizovat velmi přísný program rozpočtových úspor a uzdravení státních financí.

Což také Georgios Papandreu dělá.

Bez obav lze předpovědět, že i v Řecku bude mít reakce pracující části obyvatel na léčbu ekonomiky podle receptů EU a MMF stejné dozvuky, jako ve Francii.

Teprve uvidíme, nakolik „horkým“ letošní podzim v Evropě bude.

Článek «Горячая» осень в Европе, или Бунт безнадежных vyšel 11. září na serveru fondsk.ru. Překlad L. Janda.
Známka 1.0 (hodnotilo 27)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

 

Káva pro Zvědavce

35

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc leden přispělo 86 čtenářů částkou 12 124 korun, což je 35 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Politruk Kartous bude kádrovat ředitele škol22.01.20 22:58 Česká republika 0

Glyfosat v medu22.01.20 20:27 Německo 1

Raketový úder Íránu přerušil ovládání amerických dronů v Iráku21.01.20 21:50 Írán 4

Co nabízí Tesco v Británii21.01.20 21:15 Británie 7

Po brexitu je třeba mít větší obavy o osud EU než Velké Británie 21.01.20 14:56 Evropská unie 1

Vladimír Putin odtajnil archivy SSSR o Mnichovské zradě21.01.20 09:52 Rusko 9

Večer rebelů v Řeporyjích20.01.20 21:58 Česká republika 1

Zemřel Jaroslav Kubera, politik, který nikomu nevadil20.01.20 16:36 Česká republika 2

Události v Říši18.01.20 23:17 Evropská unie 3

Praha 3 má nové logo. "Umělec" se chechtá a poplatníci pláčou18.01.20 11:13 Česká republika 13

Jakl dostal pokutu 1000 Kč za to, že byl napaden, znát trest druhého útočníka nesmí18.01.20 10:59 Česká republika 3

Cena dobíjení elektromobilů letí závratně vzhůru17.01.20 22:54 Evropská unie 3

Brexit prý bude Brity stát tolik, co jejich členství za 47 let, tvrdí eurohujeři v iDěs16.01.20 21:50 Británie 5

Neuvěřitelné: Čtyři soutěže královny krásy -- všechny vítězky barevné16.01.20 18:07 USA 5

Další krok k likvidaci národních států: žádné vlaječky poslanců16.01.20 16:28 Evropská unie 2

Vyvadil podal trestní oznámení na Novotného14.01.20 22:31 Česká republika 2

Perfektně organizovaná štvanice na Válkovou. I Soukup si přihřál polívčičku14.01.20 15:20 Česká republika 2

Britský Independent označil Kotlebovce za neo-nacisty14.01.20 15:16 Slovensko 6

A nedá pokoj a nedá. Téma "sirotků" opět na stole. Zrůda Šojdrová je neúnavná14.01.20 14:52 Česká republika 2

Vztahy Ruska a Německa se mění (i otevřeně)13.01.20 17:02 Rusko 10

Měnové kurzy

USD
22,68 Kč
Euro
25,14 Kč
Libra
29,79 Kč
Kanadský dolar
17,27 Kč
Australský dolar
15,50 Kč
Švýcarský frank
23,39 Kč
100 japonských jenů
20,63 Kč
Čínský juan
3,28 Kč
Polský zloty
5,93 Kč
100 maď. forintů
7,47 Kč
Ukrajinská hřivna
0,93 Kč
100 rublů
36,58 Kč
1 unce (31,1g) zlata
35 290,12 Kč
1 unce stříbra
403,95 Kč
Bitcoin
196 502,72 Kč

Poslední aktualizace: 22.1.2020 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 20 589