Naši synové byli oloupeni o své orgány

Donald Boström

27.8.2009 Komentáře Témata: Izrael 1333 slov

„Můžete mne nazvat dohazovačem,“ pravil Levy Izhak Rosenbaum z amerického Brooklynu v tajném záznamu agentu FBI, kterého považoval za klienta. O deset dní později, koncem letošního července, byl Rosenbaum zatčen a rozsáhlý a nelegální obchod s lidskými orgány byl odhalen. Rosenbaumovo dohazovačství nemělo nic společného s romantikou. Jednalo se o nákup a prodej ledvin z Izraele na černém trhu. Rosenbaum tvrdí, že je kupoval od chudých lidí za 10 000 dolarů. Pak je prodával zoufalým pacientům v USA po 160 000 dolarech. Obvinění otřásla americkým transplantačním byznysem. Pokud jsou pravdivá, dokazují poprvé kšeftaření s lidskými orgány ve Spojených státech.

Na otázku, kolik orgánů prodal, Rosenbaum odpovídá: „Docela hodně. A nikdy jsem neutrpěl nezdar.“ Obchod po nějakou dobu běžel. Francis Delmonici, profesor transplantační chirurgie na Harvardu a člen ředitelské rady Národní nadace ledvin, řekl, že kšeftování s orgány podobné tomuto se děje i na jiných místech světa. Podle něho ročně asi 5 - 6 tisíc transplantací ledvin na světě, tj. cca 10 procent, probíhá nelegálně.

Mezi země podezřelé z těchto aktivit patří Pákistán, Filipíny a Čína, kde jsou orgány údajně odebírány popraveným vězňům. Ale také Palestinci mají silná podezření vůči Izraeli, že zatýká mladé muže a dělá si z nich zásobárnu orgánů – to je dost vážné obvinění, aby přimělo Mezinárodní soud k zahájení vyšetřování možného válečného zločinu.

Izrael byl opakovaně kritizován za neetické způsoby nakládání s orgány a transplantáty. Mezi země, které kvůli tomu v 90. letech přerušily spolupráci s Izraelem, patřila Francie. Jerusalem Post napsal, že „zbytek evropských zemí bude zřejmě francouzský příklad brzo následovat.“

Polovina ledvin transplantovaných Izraelcům od roku 2000 byla nelegálně získána z Turecka, východní Evropy či Latinské Ameriky. Představitelé izraelského zdravotnictví byli o tomto obchodu plně informováni, ale neudělali nic, aby ho zastavili. Na konferenci v roce 2003 se ukázalo, že Izrael je jedinou západní zemí, která neodsoudila nelegální obchod s orgány. Nepřijal žádná právní opatření proti podílu lékařů na tomto obchodu – naopak, vedoucí činitelé velkých izraelských nemocnic jsou podle Dagens Nyheter (5.12.2003) do většiny nelegálních transplantací zapojeni.

V létě 1992 se Ehud Olmert, tehdy ministr zdravotnictví, pokusil vyřešit problém nedostatku orgánů zahájením rozsáhlé kampaně na pomoc izraelskému veřejnému registru posmrtných dárců orgánů. Olmert se přihlásil jako první. O pár týdnů později Jerusalem Post oznámil, že kampaň měla úspěch. Přihlásilo se celých 35 000 lidí, zatímco před ní to bylo měsíčně asi 500. Ve stejném článku však jeho autorka Judy Spiegelová uvedla, že stále zůstává velký schodek mezi zásobou a požadavkem. Na transplantaci ledvin čekalo 500 lidí, k dispozici jich však bylo jen 124. Ze 45 lidí potřebujících nová játra mohli být v Izraeli operováni jen 3.

Jak kampaň pokračovala, začali mladí Palestinci mizet z vesnic na Západním břehu. Po pěti dnech přinášeli izraelští vojáci zpět jejich rozpáraná těla. Zprávy o tom děsily obyvatele okupovaných území. Objevily se pověsti o dramatickém nárůstu počtu zmizelých mužů a následných nočních pohřbech jejich pitvaných těl.

Byl jsem v té době v oblasti, pracoval jsem na knize. Při několika příležitostech jsem se setkal s pracovníky OSN znepokojenými těmito věcmi. Osoby, které mne kontaktovaly, mi řekly, že ke krádežím orgánů dochází, ale že jim bylo znemožněno něco proti tomu dělat. Při přípravě rozhlasového pořadu jsem cestoval po okolí a rozprávěl s velkým počtem palestinských rodin na Západním břehu i v Gaze – setkání rodičů, kteří mluvili o tom, jak byli jejich synové před smrtí připraveni o orgány. Jeden příklad, s kterým jsem se na této přízračné cestě setkal, byl mladý vrhač kamenů Bilál Ahmed Ghanán.

Byla téměř půlnoc, když se z okraje Imátínu, malé vesnice na severu Západního břehu, ozval řev motorů izraelské vojenské kolony. Dva tisíce obyvatel procitlo. Byli tiší, čekali jako mlčenlivé stíny v temnotě, někteří leželi na střechách, jiní se skrývali za záclonami, zdmi či stromy, které jim v době zákazu vycházení poskytovaly ochranu, ale přitom nabízely pohled na to, co se mělo stát hrobem prvního mučedníka vesnice. Armáda přerušila přívod elektřiny a oblast teď byla uzavřenou vojenskou zónou – ani myš se nemohla venku pohybovat, aniž by riskovala život. Noční ticho k zalknutí přerušilo tiché vzlykání. Nepamatuji se, jestli jsme se chvěli chladem nebo napětím.

Pět dní předtím, 13. května 1992, si izraelské zvláštní síly vybraly pro útok obchod vesnického tesaře. Tím, kdo byl určen stát se terčem akce, byl Bilál Ahmed Ghanán, jeden z palestinských chlapců, vrhačů kamenů, kteří ztrpčovali život izraelským vojákům. Jako jednoho z hlavních vrhačů ho armáda hledala několik let. Spolu s dalšími chlapci-vrhači se ukrýval v horách Nábulusu, bez střechy nad hlavou. Být chycen znamenalo pro tyto chlapce mučení a smrt – museli zůstat v horách za všech okolností. Toho 13. května udělal Bilál výjimku, když z nějakého důvodu kráčel bez ochrany kolem tesařské dílny. Ani jeho starší Talál neví, proč tak riskoval. Možná neměli chlapci jídlo a potřebovali doplnit zásoby.

Vše probíhalo podle plánu izraelských zvláštních sil. Vojáci zamáčkli cigarety, odložili láhve s Coca-colou a chladně zamířili rozbitým oknem. Když se Bilál dostatečně přiblížil, stačilo jim zmáčknout spoušť. První výstřel ho zasáhl do hrudi. Podle vesničanů, kteří byli svědky události, ho pak střelili do obou nohou. Nato dva vojáci vyběhli z dílny a střelili ho ještě do břicha. Nakonec ho popadli za nohy a vytáhli ho po 20 kamenných schůdcích do dílny. Vesničané tvrdí, že pracovníci OSN i Červeného půlměsíce byli blízko, slyšeli střelbu a přišli se zeptat, kdo potřebuje pomoc. Debata skončila tím, že izraelští vojáci naložili těžce zraněného Bilála do džípu a odjeli s ním za vesnici, kde čekal vojenský vrtulník. Kam ten chlapce odvezl, rodina neví.

Nyní, o pět dní později se vrátil zpět, mrtvý a rozřezaný v zeleném nemocničním prostěradle. Jeden z vesničanů poznal kapitána Jahju, velitele vojenské kolony, která Bilála převezla z pitevny Abú Kabír na okraji Tel Avivu na místo jeho posledního odpočinku. „Kapitán Jahja je nejhorší ze všech,“ šeptal mi do ucha. Kapitán se pak zbavil těla a vyměnil zelené prostěradlo za bílou bavlněnou látku; některé mužské příbuzné oběti vojáci vybrali, aby vykopali jámu a míchali cement.

Mezi ostrými zvuky lopat jsme slyšeli smích vojáků, kteří si čekání na chvíli, kdy budou moci jít domů, krátili nějakými vtipy. Když byl Bilál uložen do hrobu, jeho hruď se odhalila. V té chvíli bylo všem přítomným jasné, jakému zneužití byl vystaven. Bilál nebyl zdaleka prvním Palestincem, který byl pohřben rozříznutý od břicha po bradu.

Rodiny na Západním břehu a v Gaze si byly jisty, že přesně vědí, co se stalo: „Naši synové byli zneužiti jako nedobrovolní dárci orgánů,“ potvrdili mi příbuzný Chálida z Nábulusu stejně jako matka Raída z Džánínu či strýcové Mahmúda a Náfese z Gazy, kteří vesměs na několik dní zmizeli, aby se pak v noci mrtví a rozpitvaní vrátili.

„Proč zadržují těla po pět dní, než nám dovolí je pohřbít? Co se s mrtvými po ten čas děje? Proč je pitvají, proti naší vůli, když je příčina smrti zřejmá? Proč nám těla vracejí v noci? Proč se to děje s vojenskou eskortou? Proč je oblast během pohřbívání uzavřená? Proč je vypnutá elektřina?“ Náfesův strýc byl znepokojený a měl spoustu otázek.

Příbuzní mrtvých Palestinců už neměli žádné pochybnosti o důvodech jejich zabíjení, ale mluvčí izraelské armády prohlásil obvinění z krádeže orgánů za lži. Pitva všech palestinských obětí byla podle něho rutinní záležitostí. Bilál Ahmed Ghanán patřil mezi 133 Palestinců zabitých během toho roku různými způsoby. Podle palestinských statistik byly příčinami smrti: střelba na ulicích, exploze, slzný plyn, oběšení ve věznici, střelba ve škole, usmrcení doma atd. Jen polovina z nich – 69 – prošla lékařskou prohlídkou. Těm 133 zabitým bylo od čtyř měsíců do 88 let. Rutinní pitva zabitých Palestinců, o níž hovořil armádní mluvčí, nemá žádnou souvislost se skutečností na okupovaných územích. Otázky zůstávají.

Víme, že Izrael má velkou spotřebu orgánů, že tam je rozsáhlý a nelegální obchod s orgány, který probíhá už řadu let, že úřady si toho jsou vědomy a že lékaři na vedoucích postech velkých nemocnic se na něm podílejí stejně jako civilní úředníci na různých úrovních. Víme rovněž, že mladí Palestinci zmizeli a že po pěti dnech byli dopraveni zpět, v noci, za velkého utajení, zašití poté, co byli rozřezáni od břicha až po bradu.

Je čas vnést jasno do tohoto hrůzného obchodu, objasnit, o co jde a co se dělo na územích okupovaných Izraelem od zahájení intifády.

Donald Boström je švédský novinář a fotograf, grafik a spisovatel. Je spolupracovníkem sociálnědemokratického večerníku Aftonbladet. Uvedený článek publikoval švédsky 17. srpna 2009 v listu Alfonbladet.

Článek Our Sons Plundered for Their Organs vyšel 25. srpna na serveru thecornerreport.com. Překlad Eva Cironisová.

Známka 1.0 (hodnotilo 90)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

57

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 121 čtenářů částkou 20 084 korun, což je 57 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Vážení čtenáři,

stalo se už smutným pravidlem, že na konci měsíce musím uvřejňovat tenhle křiklavý rámeček s prosbou o pomoc. Do konce měsíce zbývají tři dny a my máme vybráno jen něco přes polovinu. Prosím uvažte, zda byste mohli přispět na provoz tohoto serveru. Děkuji.

Ve zkratce

Přidusit, povolit. Přidusit, povolit. Prymula si to užívá28.09.20 19:12 Česká republika 0

Cross Club bude mít otevřeno i po 22. hodině25.09.20 14:25 Česká republika 8

Prymula: Chci méně prostoru v médiích pro kritiky svých opatření25.09.20 11:09 Česká republika 3

Média stupňují hysterii strachu, opět šíří poplašné zprávy24.09.20 22:34 Česká republika 2

Dezorientováni Němci chtějí více afrických kobylek. Demonstrují s nápisy "My máme místo"22.09.20 18:59 Německo 9

Obchodní centrum Mercury, České Budějovice: Rouškové gestapo v akci21.09.20 16:29 Česká republika 3

Janek Ledecký: Zůstaňte negativní a buďte pozitivní!21.09.20 00:15 Česká republika 0

Rasistická černoška v letadle: Jsem královna Kalifornie20.09.20 23:33 Neurčeno 3

Arabská strana Švédska vyzývá k vysídlení těch obyvatel skandinávské země, kteří odmítají multi-kulti hodnoty a etnickou diverzitu18.09.20 19:00 Švédsko 6

Někdo zmlátil cyklisty v Rumburku. Byli to cikáni?17.09.20 17:26 Česká republika 2

Proč hynou statisíce ptáků? A proč se před smrtí chovají divně?17.09.20 11:21 USA 15

Až 90% testů v USA je chybně vyhodnoceno a přiznává to NewYork Times16.09.20 23:02 USA 3

Svědci Covidovi? Je jich 50 a mlátí lidi, kteří nemají náhubek16.09.20 22:14 Česká republika 8

Český COVID teror v metru15.09.20 21:31 Česká republika 9

Vládní pomoc firmám se ukazuje jako velká past15.09.20 09:55 Česká republika 1

Vládní semafor ukazuje nulové riziko - vláda nařídila plošně nosit náhubky12.09.20 12:45 Česká republika 4

Další důkaz funkčnosti švédského modelu při zvládání Covid12.09.20 12:22 Švédsko 7

Likvidace dopravy autem po Praze11.09.20 09:12 Česká republika 6

Nemáte homosexuály, ženy či menšiny? Zapomeňte na Oscara09.09.20 12:14 USA 4

Vakcína proti Covid-19 firmy Astrazeneca se ukazuje jako riziková09.09.20 11:11 Rusko 3

Měnové kurzy

USD
23,32 Kč
Euro
27,19 Kč
Libra
30,00 Kč
Kanadský dolar
17,43 Kč
Australský dolar
16,48 Kč
Švýcarský frank
25,21 Kč
100 japonských jenů
22,10 Kč
Čínský juan
3,42 Kč
Polský zloty
5,93 Kč
100 maď. forintů
7,43 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
29,50 Kč
1 unce (31,1g) zlata
43 673,97 Kč
1 unce stříbra
544,27 Kč
Bitcoin
254 224,12 Kč

Poslední aktualizace: 28.9.2020 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 20 632