Afghánské „Guantánamo“ bude pro Obamu dalším problémem

B. Farmer, P. Sherwell, D. Nelson

26.3.2009 Komentáře Témata: Afghánistán 1184 slov

Každé pondělí se v táboře Červeného kříže v Kábulu shromažďují paštunské rodiny v naději, že na videozáběrech vězňů z Bagramu při jídle zahlédnou své bratry, syny a manžely, kteří v tomto obávaném zajateckém středisku na hlavní americké základně v Afghánistánu zmizeli.

Když prezident Obama s fanfárami oznámil záměr uzavřít kontroverzní věznici na Guantánamu, ani slovem se nezmínil o jiné velké Američany spravované věznici – s více než dvojnásobným počtem zajatců a pochybným právním statutem.

V americkém internačním táboře na základně Bagram – známém mezi vojáky jako „druhé Guantánamo“ – je zadržováno více než 600 zajatců. Nejen že neexistuje žádný plán na jeho uzavření, ale počítá se s jeho rozšířením, aby tu mohlo být drženo 1 100 ilegálních nepřátelských bojovníků; vězňů, kteří nemají právo sejít se s právníkem, nemají právo na soud a nikdy neuvidí žádný důkaz proti sobě.

Jako na Guantánamu i tady jsou drženi lidé, o nichž americká armáda prohlašuje, že je nutno držet je stranou; údajní teroristé z al-Qá‘idy a bojovníci Tálibánu. Někteří, jak potvrdili američtí činitelé, byli před dopravením do Bagramu zajati za hranicemi země.

Podle právníků organizací lidských práv jsou ve věznici zadržovány rovněž desítky nevinných lidí, z nichž mnozí byli chyceni na základě udání rivalských kmenů. Údajné delikty nikdy žádný soud nezkoumal.

Věznice byla obviněna z mučení zajatců a dva muži tu byli v roce 2002 ubiti k smrti. Americká armáda nedovoluje nikomu, aby shlédl podmínky uvnitř zařízení.

Zatímco se Obama snaží vyřešit otázku, co s 245 vezni, kteří zůstali na Guantánamu, kritici tvrdí, že Bagram a další zajatecké tábory po celém Afghánistánu stále zůstávají černou dírou.

„Pokud uzavřou Guantánamo a rozšíří Bagram, je to totéž – nebude v tom žádný rozdíl,“ prohlásil Lál Gul, předseda Afghánské organizace lidských práv. „Pokud chce Barack Obama zavřít Guantánamo, měl by zavřít také nejen Bagram, ale další zajatecké tábory v Chóstu, Kandaháru a Džalálábádu.“

Americká armáda přiznává, že v Bagramu zadržuje „malý počet osob“ chycených mimo Afghánistán. Ale o tom, kdo jsou a proč jsou tu drženi, se ví ještě méně, než o zde držených tálibech.

Každý měsíc je několik vězňů propuštěno nebo předáno do afghánských věznic. Mnoho dalších tu je už celá léta.

Mezinárodní právní síť (International Justice Network), zastupující rodiny čtyř vězňů, tvrdí, že by měli mít stejné právo vznést námitky proti svému uvěznění, jaké bylo nakonec přiznáno zajatcům na Guantánamu. „Není to používáno jako dočasné nápravné zařízení, ale jako legální černá díra, kam můžete dostat lidi a vyhnout se veřejné a politické kontrole,“ prohlásila výkonná ředitelka IJN Tina Monshipour Foster.

„Myslím, že Obama zdědil větší problém, než jakým je Guantánamo. Bagram je výsměchem spravedlnosti. Lidé jsou tu drženi roky bez jakéhokoli opodstatnění a pak jsou propuštěni bez nejmenšího vysvětlení.“

Jedním z nejpádnějších argumentů proti stínové síti vojenských věznic je, že pobuřují Afghánce a podněcují povstání.

Dr. Ghajrat Bahir byl vůdcem mudžáhidů, který byl v roce 2002 zatčen pro své vztahy ke Gulb ud-Dínu Hekmatjárovi, známému vojenskému veliteli, jehož muži zabili desítky amerických vojáků. Byl odpůrcem Tálibánu, odsoudil však americký vpád do své vlasti a byl zatčen agenty CIA a dopraven do Afghánistánu. Tam byl v proslulé „Temné věznici“ držen v cele o rozměrech dva krát dva a půl metru bez jakéhokoli světla.

Řekl: „Byly tam ampliony, které po 24 hodin denně vysílaly děsivou hudbu a lidské výkřiky. Byl jsem připoután ke zdi, měl jsem pouta na nohou a byl jsem nahý. Byl jsem tam šest měsíců. Ale nevím, kde to bylo.“

Martyrium dr. Bahira trvalo léta, během nichž byl posílán z jedné afghánské věznice do druhé. Občas byl bez jídla; v některých zařízeních byl držen v celách s příslušníky al-Qá‘idy. O jedné věznici prohlásil: „Byla to továrna na nepřátele, dělala z vězňů a jejich velkých rodin budoucí povstalce.“

Západní diplomat v Kábulu s tím souhlasí: „Zacházení s ním je příkladem toho, jak napomáháme vzniku povstání. Vůbec neměl být vězněn. Oni (Američané) si mysleli, že jeho zatčením se mohou dostat k Hekmatjárovi.“

V loňském roce dostali příbuzní vězňů povolení natočit video hovorů do Bagramu, které zorganizoval Mezinárodní výbor Červeného kříže. Byl povolen omezený počet návštěv. Při čekání na 20 minut svého rozhovoru každá rodina ujišťovala, že jejich příbuzný je nevinný a byl zatčen pouze na základě udání soupeřícího kmene či rodiny.

Sajed Mohammad, paštunský rolník z okresu Tarín Kót v Uruzgánu, cestoval dva dny a dvě noci, aby uviděl svého bratra Šáha Mahmúda, který byl vězněn devět měsíců. „Několik vesničanů ho udalo a Američani vpadli do jeho domu,“ řekl. „Nevíme, co měl údajně spáchat.“

Americká armáda trvala na tom, že je třeba držet ve vězení lidi, kteří chtěli zabíjet americké vojáky. „Jsou zadržováni proto, že pro nás v tomto konfliktu představují nebezpečí. Nebezpečné elementy je třeba ze scény odstranit,“ prohlásil podplukovník Rumi Nielson-Green.

Jestliže má Obama v úmyslu uzavřít věznici na Guantánamu, bude tlačit na americké spojence, aby propuštěným vězňům poskytli domov. Předpokládá se, že Británie bude mezi zeměmi, které budou - byť neochotně - souhlasit, protože se obává, že záporná odpověď by ochladila vřelé vztahy s Washingtonem.

Několik dalších evropských zemí už také souhlasilo s přijetím osob, které už nejsou Spojenými státy považovány za hrozbu, ale z obav o jejich bezpečnost nemohou být poslány zpět do svých zemí.

Británie dříve úspěšně usilovala o návrat devíti britských občanů a čtyř bývalých britských obyvatel na Guantánamu zadržovaných. Ze zbývajících 245 vězňů byla dosud dotázána na ochotu přijmout dva další své bývalé legální obyvatele.

Činitelé nyní připouštějí, že Obamovo vítězství může mít za následek „nový kontext“, v němž musí Británie ukázat ochotu ke spolupráci stejně jako jiní evropští spojenci. Jakákoli žádost by měla být zvažována podle toho, jaké klady přinese a zda je přijatý zajatec hrozbou pro Spojené království.

Obama pokračuje navzdory potížím, kterým čelí, ve svém plánu zavřít během roku Guantánamo, zakázat používání mučení a revize vyšetřování lidí, jako je organizátor 11. září Chálid Šajch Muhammad. Zastavil na dobu revize také rozporuplnou činnost vojenského tribunálu.

Minulý týden bylo odhaleno, že propuštěný zajatec z Guantánama je nyní vůdcem al-Qá‘idy v Jemenu, a Pentagon tvrdí, že 61 bývalých zajatců se „vrátilo k boji“ – i když má pro to málo důkazů.

Clive Stafford Smith, hlava firmy, která zastupuje desítky zajatců, prohlásil, že uzavření věznice je v zájmu americké bezpečnosti. „Guantánamo bohužel působilo jako náborový nástroj extrémistů a inspirovalo k nenávisti vůči Americe víc lidí, než kolik jich sedělo v jeho zdech,“ řekl pro The Sunday Telegraph.

Táborem prošlo asi 780 vězňů a asi 530 bylo dosud propuštěno. Z těch, kteří tam zůstávají, je více než 90 Jemenců, ale Spojeným státům a vlasti předků Usámy bin Ládina se nepodařilo dosáhnout dohody, jak by se s nimi mělo po návratu jednat.

Obama zorganizoval obranný, diplomatický a právní tým na vysoké úrovni, aby prozkoumal, jak vést vyšetřování a kde držet vězně po zavření Guantánama. Republikánští zákonodárci odsoudili výzvy, aby byli přemístěni do střežených pevninských amerických věznic a vojenských základen, a požadovali regulérní soudy.

Ale v Afghánistánu série skandálů, při nichž tálibánští bojovníci utekli z afghánských věznic nebo podplatili stráže a prostě ze zajetí odešli, přiměla americkou armádu k obezřetnosti při předávání nebezpečných teroristů spojencům.

Revize jednotlivých případů 245 vězňů dosud držených na Guantánamu nebude rozšířena na 600 vězňů zadržovaných na neurčito Američany v Afghánistánu ani na tisíce dalších v Iráku.

Tým Baracka Obamy vytrvale mlčí o tom, jaké má plány s Bagramem a zdá se, že je malá pravděpodobnost na změnu zdejší věznice. Právnička a odbornice na terorismus organizace Human Rights Watch Joanne Mariner řekla: „Zrovna teď ji rozšiřují, budují nové zařízení. Brzké uzavření není v plánu.“

Článek Afghanistan's 'Guantanamo' poses new prison problem for Barack Obama vyšel na serveru telegraph.co.uk 25. ledna. Překlad Eva Cironisová.

Známka 1.0 (hodnotilo 47)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

40

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc květen přispělo 94 čtenářů částkou 14 088 korun, což je 40 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Roman Prymula je ve střetu zájmu - šéfuje např. vakcinologické společnosti24.05.20 23:45 Česká republika 0

Už to začíná pronikat do mainstreamu: V Česku epidemie nebyla a není22.05.20 14:30 Česká republika 4

Po znepřátelení Ruska pracují čeští politikové na urážce a provokaci Číny19.05.20 22:49 Česká republika 9

Musk a jeho vesmírné smetí: svět mlčí19.05.20 17:40 Neurčeno 1

Na Ukrajině už pronajímají i dělohy žen. Hnus19.05.20 17:29 Ukrajina 2

Rok vězení za vyznačení hranice mezi Čechy a Moravou19.05.20 17:19 Česká republika 3

Další kulturní obohacení: U Ahmeda se našla hlava sedmnáctileté Švédky19.05.20 14:41 Švédsko 2

Dodržujete odstup?18.05.20 15:04 Česká republika 4

Covid-1984, tajemný Hamáčkův agent16.05.20 00:08 Česká republika 16

Plynovod Nord Stream 2 v Německu narazil. Nedostal výjimku z pravidel EU15.05.20 15:54 Evropská unie 3

Všichni majitelé mobilů budou/jsou centrálně sledováni15.05.20 10:15 Evropská unie 8

Další rána feminacistek: chtějí mít příjmení jako chlapi, nepřechýlená14.05.20 15:00 Česká republika 12

Tvrdá cenzura dokumentu PLANDEMIC!14.05.20 12:50 USA 7

Slovenský velvyslanec se v Minsku zúčastnil vojenské přehlídky a skončil14.05.20 11:07 Slovensko 1

Sankce a vězení za zpochybňování karantény13.05.20 17:32 Bolivie 6

Opojení mocí, které bude neustále sílit a bude stále rafinovanější, aneb 5G pod dohledem Spasitelů13.05.20 00:12 Česká republika 0

Musk vyhrožuje, že Tesla může opustit Kalifornii kvůli koronaviru11.05.20 19:57 USA 6

Objevují se další statistiky, že kuřáci jsou odolní vůči koronaviru11.05.20 14:07 Británie 7

V Německu protestují proti šíření paniky10.05.20 22:09 Německo 7

Apel čtyř kardinálů a sedmi biskupů na celou Církev a svět k nejtěžší krizi, která hrozí zničením křesťanské civilizace09.05.20 23:16 Neurčeno 9

Měnové kurzy

USD
25,09 Kč
Euro
27,32 Kč
Libra
30,55 Kč
Kanadský dolar
17,93 Kč
Australský dolar
16,39 Kč
Švýcarský frank
25,80 Kč
100 japonských jenů
23,29 Kč
Čínský juan
3,51 Kč
Polský zloty
6,05 Kč
100 maď. forintů
7,79 Kč
Ukrajinská hřivna
0,94 Kč
100 rublů
35,12 Kč
1 unce (31,1g) zlata
43 359,32 Kč
1 unce stříbra
429,23 Kč
Bitcoin
220 437,10 Kč

Poslední aktualizace: 25.5.2020 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 16 587