Příběh o občanské neposlušnosti ve městě Ni’lin, který média ignorovala

Neve Gordon

21.7.2008 Komentáře Témata: Izrael 805 slov

„Teroristé zabili v Jeruzalémě tři lidi buldozerem“, hlásal titulek článku na CNN. Uvnitř si čtenáři přečetli o nedávném útoku palestinského dělníka, jehož obětí byli tři Izraelci a přes deset dalších bylo zraněno. Zadáním do Google News se ukázalo, že zprávu uveřejnili v 3 525 článcích. USA Today, New York Times, Los Angeles Times, BBC, Fox News, Al Jazeera a další hlavní noviny mediálně pokryly tento incident. I méně známá média, jako Khaleej Times ve Spojených Arabských Emirátech, Edmonton Sun v Kanadě a B92 v Srbsku, o něm přinesly zprávu. Lze říci, že téměř všechna média na světě informovala o tomto útoku.

Ale zadejme do Google News jméno Ni’lin a ukáže se pouze 75 výsledků. Několik hlavních médií přineslo zprávu o hrdinném odporu palestinského města v okupovaném West Bank proti izraelskému zabírání půdy, ale ani CNN, ani LA Times, ani USA Today se o něm nezmínily. Wall Street Journal a New York Times se sice zmínily, ale jen krátce. Vzhledem k tomu, že obyvatelé města Ni’lin se v uplynulých dvou měsících svým protestem zapsali do dějin lidového odporu, nelze omezené pokrytí této události vysvětlit pouhým přehlédnutím.

Ni’linský příběh je příběhem o postupném zbavování vlastnictví. V roce 1948 ztratili obyvatelé tohoto zemědělského městečka velkou část svých pozemků. Po válce v roce 1967 využil Izrael polohy městečka blízko mezinárodně uznávané Zelené hranice a začal zabírat další půdu pro židovské osadníky. Poprvé byly zabrány 74 dunamy (1 dunam = 1012 m²) pro osadu Šilat. Následně bylo zabráno dalších 661 dunamů, aby mohla vyrůst osada Mattityahu. V roce 1985 přišli obyvatelé Ni’linu o 934 dunamů určených pro osadu Hashmonaim a o šest let později bylo ukousnuto dalších 274 dunamů pro Mod'in Illit. A konečně v roce 1998 bylo zabráno dalších 20 dunamů pro osadu Menora. Dohromady přišli obyvatelé městečka o 13 procent svých původních pozemků.

V roce 2002 začal Izrael budovat svou oddělující zeď, která byla Mezinárodním soudem označena za ilegální. Stavba bariéry se nyní přiblížila k městečku Ni’lin. Bude-li zeď dokončena, přijdou jeho obyvatelé o dalších 2 500 dunamů. Celkem tak přijdou obyvatelé Ni’linu o 20 % pozemků, na která mají vlastnická práva.

Tentokrát toho ale měli obyvatelé městečka dost. Počátkem května rozjeli lidovou kampaň proti zabírání svého majetku. Navzdory krutým a brutálním pokusům (včetně stanného práva a střelby do lidí, po které zůstalo 200 raněných) potlačit toto povstání, obyvatelé městečka se nesklonili. Tohle není drobná historka, neboť v historických análech je zaznamenáno jen málo případů, kdy se celé město postavilo na odpor jako jeden muž a vzdoruje formou občanské neposlušnosti, zvláště pokud bylo vystaveno tak krutým odvetám.

Historie odporu městečka Ni’lin obsahuje všechny perfektní ingredience pro dobrý příběh. V průběhu prvých tří dnů stanného práva byl do městečka zakázán přístup zdravotním ambulancím. Jeden zemřelý byl ponechán čtyři hodiny na vstupu do Ni’linu, než izraelská armáda dovolila příbuzným převzít tělo pro pohřbení. Rodička byla přinucena rodit doma, neboť jí bylo zakázáno odjet do nemocnice za hranici města. Dvanáctiletého chlapce odvedli vojáci z jeho domova, drželi ho dva dny, aniž by ho z něčeho obvinili. Vojáci zbili stařenku a tři další občané byli zraněni při střelbách ostrou municí.

Je-li to dobrý příběh, proč většina médií ignoruje tento pokračující odpor? Důvod je jednoduchý: Tato občanská neposlušnost nezapadá do obvyklého stereotypu izraelsko-palestinského konfliktu, jak jej média předkládají. Případ s buldozerem je plně v souladu s vše prostupující propagandou. Naproti tomu události v Ni’linu odhalují mnohem komplexnější realitu. V Ni’linském příběhu nefigurují obvyklí palestinští teroristé útočící proti civilnímu obyvatelstvu, ale lidové hnutí občanské neposlušnosti, které vytrvalo a dva měsíce vzdoruje navzdory surovým represím okupačních sil.

Dalším aspektem, který jde proti zaběhnutému stereotypu, je skutečnost, že Židé a Palestinci v tomto případě nebojují na odvrácených stranách barikády. Skupina Židů a mezinárodních aktivistů stojí na straně palestinských obyvatel městečka a snaží se zastavit buldozery ničící půdu Ni’linských občanů. A skutečně – mezi zraněnými na straně Palestinců jsou také mnozí Židé.

Příběh o Ni’linu je jinými slovy příběh o kolonizovaných vzdorujících kolonizaci. Tohle nezapadá do způsobu, jakým mainstreamová média podávají izraelsko-palestinský konflikt. A soudě podle výsledků Google, většina novinářů není dosud ochotna změnit svůj zaběhnutý styl. Historická vzpoura v Ni’linu, podobně jako mnoho dalších, nenásilných masových protestů a civilní neposlušností proti okupantům, například v Bi'lin a v A'ram, je stále nevhodná k publikování.

Po uzávěrce

Když si armáda uvědomila, že násilí nezlomí odpor občanů, začala protestující z řad Palestinců i Židů zavírat. Izrael doufá, že vysoké soudní poplatky udělají to, co armáda nedokázala. Chcete-li finančně pomoci obyvatelům v Ni’linu, klikněte zde http://www.awalls.org/donations (Pozn. editora: žijete-li kdekoliv tzv. západním světě, najma v USA, pozor, aby vás neobvinili z podpory terorismu. Sionistům se podařilo vytvořit dojem, že každá podpora Palestincům nebo komukoliv, kdo je proti židovským okupantům, je podpora terorismu. Jaký to nádherný newspeak. )

Neve Gordon učí politiku na univerzitě v Ben-Gurion. Je mimo jiné autorem knihy Izraelská okupace a dalších.

Článek The Untold Story of Ni'lin vyšel 19. července na serveru counterpunch.org. Překlad editor.

Známka 1.4 (hodnotilo 85)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

57

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc říjen přispělo 129 čtenářů částkou 19 970 korun, což je 57 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Vážení čtenáři,
děkuji všem, kteří přispěli. Máme poslední pracovní den před koncem měsíce a my máme vybráno jen něco přes polovinu. Prosím, zvažte případný příspěvek na tento web. Děkuji.

Ve zkratce

Ve francouzském Nice útočil muslim ve jménu víry29.10.20 21:39 Francie 0

Hrdinství na Nově27.10.20 12:44 Česká republika 6

Poučme se, co způsobil totální lockdown v Izraeli26.10.20 00:42 Izrael 4

Jak u Prymulových hrabou a hrabou (pod sebe)24.10.20 18:21 Česká republika 5

Poskytovatelé hudby prý řeší nadřazenost bělochů. Písně čeká přísná kontrola24.10.20 10:04 Neurčeno 6

Soud dnes rozdal podmíněné tresty oběma autorům nápisu v Letech23.10.20 21:43 Česká republika 0

Vipná analýza Prymulova kiksu23.10.20 18:35 Česká republika 7

Prymulův konec? Neradujme se předčasně23.10.20 13:06 Česká republika 2

Sám Prymula náhubek neměl a chodí do restaurace i přes to, že je zavřel23.10.20 08:35 Česká republika 11

Na Slovensku testují "když budeš hodný, můžeš ven" - hlavní cíl hysterie kolem koronaviru22.10.20 21:22 Slovensko 2

Udavač volal linku 158 na chlapa bez náhubku22.10.20 21:14 Česká republika 4

AGENDA 2030 – TVŮRCI NYNÍ ZHODNOTILI SVÉ ZRŮDNÉ PLÁNY22.10.20 13:37 Neurčeno 0

Plánovaná demonstrace 28. října v Praze22.10.20 08:53 Česká republika 0

Bělorusko versus Česko21.10.20 20:43 Neurčeno 13

Česko žádá o pomoc21.10.20 13:25 Česká republika 9

Za polibek bez náhubků 400 euro20.10.20 17:33 Itálie 5

Soud v Německu rozhodl, že omezit zavírací dobu restaurací není opodstatněné19.10.20 21:32 Německo 4

Co je s panem prezidentem?17.10.20 09:47 Česká republika 7

Je třeba říci dost, burcuje Klaus. Nejsme ve válce, nestrašte mrazáky s mrtvolami14.10.20 11:11 Česká republika 3

Erouška je pochybná aplikace s placebo negativním efektem14.10.20 10:15 Česká republika 5

Měnové kurzy

USD
23,45 Kč
Euro
27,34 Kč
Libra
30,28 Kč
Kanadský dolar
17,56 Kč
Australský dolar
16,44 Kč
Švýcarský frank
25,58 Kč
100 japonských jenů
22,40 Kč
Čínský juan
3,49 Kč
Polský zloty
5,92 Kč
100 maď. forintů
7,43 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
29,67 Kč
1 unce (31,1g) zlata
43 807,43 Kč
1 unce stříbra
546,39 Kč
Bitcoin
318 090,95 Kč

Poslední aktualizace: 29.10.2020 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 17 041