Únor v českých dějinách

Croix

2.2.2018 Komentáře Témata: Česká republika, Historie 1152 slov

1933 – Nezaměstnanost v tehdejším Československu za světové hospodářské krize dosáhla oficiálního maxima 920.000 lidí evidovaných zprostředkovatelnami práce, další statisíce lidí však byly bez práce, aniž by byli oficiálně evidováni. Během hospodářské krize v letech 1930-33 docházelo v republice k řadě stávek a protiexekučním bojům, při kterých policie a četnictvo zastřelily 29 osob, dalších 101 bylo při zákrocích zraněno.

1. 2.

1933 – Předseda DNSAP působící především v tzv. Sudetech Rudolf Jung v československém parlamentu veřejně odmítl loajalitu k ČSR a uvítal nástup nacistů k moci v Německu.

4. 2.

1920 – Na základě mírové versailleské smlouvy připadlo Hlučínsko k Československu.

5. 2.

1942 – Vyhlášení náboru do československé vojenské jednotky vytvářené v Buzuluku v tehdejším Sovětském svazu.

8. 2.

1348 – Karel IV. založil Nové Město pražské

1993 – Měnová odluka v rámci procesu rozdělení Československa – vznik měny Koruna česká.

11. 2.

1929 – V Litvínovscích u Českých Budějovic byla naměřena nejnižší vůbec zaznamenaná teplota na našem území – 42,2 ° Celsia. Tehdejší zima byla nejchladnější zimou v českých zemích od počátku pravidelného měření venkovních teplot.

12. 2.

1784 – Do té doby samostatné pražské obce (Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany) byly spojeny do jednoho správního celku řízeného společným magistrátem.

13. 2.

921 – Zemřel kníže Vratislav II., podle legend silný panovník, který ochránil české země před maďarskými nájezdy pokračujícími po rozvrácení Velkomoravské říše. Otec svatého Václava, který se narodil ze svazku Vratislava II. s Drahomírou z kmene Stodoranů, polabských Slovanů.

1992 – Den oficiálního připojení Československa k internetu (na ČVUT v Praze)

14. 2.

1945 – První bombardování Prahy spojeneckými americkými bombardéry za 2. světové války

15. 2.

1763 – Mírem v Hubertsburgu u Lipska se Marie Terezie definitivně vzdala Slezska a Kladska, které tak navždy opustily svazek zemí Koruny České.

16. 2.

1861 – Založení tělovýchovné organizace Sokol, která postupně získala v českém prostředí celospolečenský význam, přesahující značně původní určení organizace. Významný byl zejména důraz na vlastenecký akcent v rámci působení této organizace.

18. 2.

1126 – Kníže Soběslav I. porazil v bitvě u Chlumce u Ústí nad Labem vojska německého krále Lothara, který se snažil využít vnitřních sporů mezi Soběslavem a údělným knížetem Otou Olomouckým k zasahování do vnitřních českých politických poměrů politickou i vojenskou podporou Oty. Vojsko německého krále bylo vlákáno do léčky a v těžkém terénu za pochodu poraženo.

20. 2.

1790 – Zemřel císař Josef II. Skončilo tak období progresivních, zároveň ale často i kontroverzních josefínských reforem.

21. 2.

1946 – Zákonem č. 35/1946 Sb. byla obnovena olomoucká univerzita, dnešní Univerzita Palackého v Olomouci. Je to naše druhá nejstarší vysoká škola a univerzita, vznikla jako jezuitské vysoké učení již v roce 1573.

22.-23. 2.

1949 – Národní shromáždění přijalo zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD). Nehledě na mnohé nežádoucí excesy při vytváření JZD zejména v 50. letech, většinové združstevnění československého zemědělství (i nadále zůstalo malé množství soukromých zemědělců a na hospodaření v zemědělství měly svůj významný podíl také státní statky) v konečném důsledku na několik desetiletí změnilo zásadně charakter československého zemědělství a způsob hospodaření v krajině. Zavedení JZD napomohlo k odstranění venkovské chudoby a umožnilo dosáhnout potravinové samostatnosti Československa, která byla po roce 1990 s rozpadem tohoto systému opětovně ztracena.

25. 2.

1919 – Zmocňovací zákon Národního shromáždění a nařízení Ministerstva financí o okolkování rakousko-uherských bankovek bylo počátkem vytvoření československé měny Koruny československé, jejíž nástupkyní platíme dodnes.

1948 – Vyvrcholení československé vládní krize bylo završeno jmenováním nové vlády prezidentem Benešem podle návrhu Klementa Gottwalda. Předtím dne 20. 2. 1948 podali nekomunističtí ministři ve vládě demisi, když od 17. 2. již blokovali činnost vlády neúčastí na jednáních. Předpokládali, že Beneš po podání demise jmenuje tzv. úřednickou vládu bez komunistů, která zemi povede do vyhlášení předčasných voleb, ten však vyšel vstříc Gottwaldovi. Vládní krize souvisela bezprostředně zejména s bojem o ovládnutí velení Sboru národní bezpečnosti (bezpečnostního sboru vytvořeného sloučením policie, četnictva a obecní policie v roce 1948) mezi komunisty a nekomunistickými stranami za lavírujího postoje sociální demokracie a byla součástí celkového boje o charakter poválečné republiky.

Po zkušenostech s prvorepublikovou realitou, zradou západních spojenců v Mnichově, s nacistickou okupací a s rolí Sovětského svazu za 2. světové války umožnili českoslovenští občané drtivě zvítězit KSČ v prvních poválečných parlamentních volbách. V následném soupeření o moc ve státě zvítězili komunisté. Poprvé v dějinách naší země byla vytvořena možnost pro vytvoření socialistické společnosti, která měla naplnit ideály rovnosti a sociální spravedlnosti, řečeno tehdejší politickou terminologií.

V mnoha důležitých oblastech bylo budování socialismu úspěšné. Uvedu zejména poválečné vybudování průmyslu a energetické soustavy (systém tepelných a později atomových elektráren především), stavba všech hlavních vodních přehrad, které jsou dodnes základem naší vodohospodářské soustavy, vytvoření systému bezplatné všeobecně dostupné lékařské péče, odstranění nezaměstnanosti, sociální chudoby (včetně žebroty a bezdomovectví) a nejtvrdších sociálních rozdílů ve společnosti, bezplatná a dostupná školní výuka, dosažení potravinové soběstačnosti státu, rozsáhlá družstevní a státní bytová výstavba, a pokračovat v příkladech bych ještě mohl dál, ale ať si každý pravdy znalý sám doplní podle svého uvážení.

Problémy socialismu byly dány zdaleka ne vždy „gramotně“ prováděnou realizací projektu socialismu u nás i v celém „východním bloku.“. Mnoho občanů nezapomnělo na zbytečné excesy a tvrdosti 50. let, stejně jako se stalo negativním mementem a možná i zlomem pro vnímání socialistického režimu u nás násilné ukončení tzv. pražského jara v roce 1968, kdy československá strana nedokázala tehdejší společensko-politické procesy přesvědčivě uřídit, což vedlo zase naopak k násilnému zásahu do domácích událostí ze strany ostatních států varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem.

Lidé byli postupně otráveni všudypřítomnou ideologií, resp. propagandou, kterou by bylo lépe používat jako když se solí, než tak celoplošně a masivně, jak tomu bylo v praxi, a dále snahou o příliš důslednou kontrolu společenského života a „zdravého“ ideového vývoje (či výchovy) každého jednotlivce (třebaže dnes, zvláště po roce 2000, začaly v tzv. demokratické společnosti ideologické a kontrolní procesy, které v tomto směru např. situaci socialismu 80. let již i předčí, pouze barva (prosazované hodnoty a ideje) „rudá“ byla nahrazena „modrou“).

Jakešovské období pak v závěru socialistické epochy nijak nepřesvědčilo většinu občanů o tom, že nastoupí stále více očekávané změny. Proto bylo možné umně předpřipravit podmínky pro návrat kapitalismu (včetně nálad ve společnosti). Lidé s vidinou „dohánění“ životní úrovně Západu a získání více osobních a politických svobod následně na tyto změny, jejichž konečné cíle jim ovšem vysvětleny nebyly, většinově kývli, čímž v listopadu 1989 otevřeně zahájený proces získal společenské „posvěcení“ a tím zdání „revoluce.“ A to byl konec socialismu jako státního systému v Československu..

1954 – Československá televize zahájila pravidelné vysílání

1991 – Politický poradní výbor Varšavské smlouvy rozhodl v Budapešti o rozpuštění vojenských struktur paktu. Následně 1. 7. 1991 pak členské státy Varšavské smlouvy podepsaly v Praze protokol o úplném ukončení platnosti smlouvy.

28. 2.

2003 – Českým prezidentem zvolen Václav Klaus.

Známka 1.5 (hodnotilo 51)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

39

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červenec přispělo 92 čtenářů částkou 11 830 korun, což je 39 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
1CuErU28m5a2tod9eZjnkY4sdidBVMpX6K
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Německo chce zavést povinné očkování proti spalničkám. Pro děti i některé dospělé19.07.19 11:20 Německo 2

Politikové v Německu si opevňují Reichstag, občané nesmějí mít ani pepřový sprej19.07.19 09:24 Německo 1

Mainstream opatrně připouští, že západní vlády dělají vůči vlastním lidem sviňárny17.07.19 18:02 Neurčeno 4

Proč hynou čmeláci a včely v Ústí?15.07.19 20:36 Česká republika 8

Běsnění politické korektnosti: Agenda 007 bude hrát černoška15.07.19 20:28 Británie 8

Twitter zablokoval všechny účty vedoucí k pomoci Juliu Assange13.07.19 13:00 USA 2

Chcete si půjčit a v okolí volí lidi SPD a KSČM? Banka vás vyhodnotí jako problém13.07.19 11:08 Česká republika 8

Obohacení polenem11.07.19 19:48 Německo 2

Aktvistka Čaputová plní zadání: Nejprve školila Čínu, teď buzeruje Orbana11.07.19 17:23 Slovensko 11

Neberte nám našeho okupanta, skandoval "dav" 30 podivných existencí10.07.19 10:25 Německo 2

Evropské hodnoty objevily Ameriku10.07.19 08:37 Česká republika 2

Jste bílí? Zaplaťte dvojnásobek09.07.19 20:07 USA 2

#MeToo naberá nový rozmer? Známa herečka prichádza s obvinením: “Znásilnil ma pohľadom”09.07.19 17:40 Indie 3

Reportáž ruské TV ze švédského města Malmö07.07.19 11:33 Švédsko 8

Lodě s migranty u Lampedusy jsou již dvě. Na vylodění čeká sto afrických okupantů06.07.19 21:47 Itálie 1

Talianska slniečkarka zaperlila: Potrebujeme migrantov, aby nás naučili vychovávať deti a pestovať pšenicu06.07.19 12:06 Itálie 3

Oprsklá pašeračka černochů žaluje Salviniho06.07.19 10:20 Itálie 5

Výzkum CVVM04.07.19 12:55 Česká republika 0

Německo hrobařem Evropy01.07.19 23:35 Německo 3

Moderátoři vyhlásili sbírku na kapitánku ze Sea Watch, vybrali už miliony01.07.19 18:27 Německo 2

Měnové kurzy

USD
22,68 Kč
Euro
25,54 Kč
Libra
28,45 Kč
Kanadský dolar
17,40 Kč
Australský dolar
16,03 Kč
Švýcarský frank
23,07 Kč
100 japonských jenů
21,09 Kč
Čínský juan
3,30 Kč
Polský zloty
6,00 Kč
100 maď. forintů
7,84 Kč
Ukrajinská hřivna
0,87 Kč
100 rublů
36,08 Kč
1 unce (31,1g) zlata
32 728,01 Kč
1 unce stříbra
372,48 Kč
Bitcoin
241 657,45 Kč

Poslední aktualizace: 19.7.2019 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 6 043