Obamovu éru nahradí globální dominance amerického excepcionalismu

Dmitrij Nersesov

12.10.2016 Komentáře Témata: Právo, TAFTA, TTIP, TTP, NAFTA 965 slov

Obě komory amerického Kongresu nedávno přehlasovaly prezidentovo veto návrhu zákona o trestním stíhání sponzorů terorismu (JASTA = Justice Against Sponsors of Terrorism Act, zákon o uplatnění spravedlnosti vůči sponzorům terorismu). To je symbolické rozhodnutí, které si zaslouží zvláštní pozornost. První, co vzbuzuje pozornost, jsou okolnosti, z nichž rozhodnutí amerických zákonodárců vychází.

Obama zakrátko odstoupí z prezidentské funkce. Je veřejným tajemstvím, že si lidé člověka nejvíce pamatují podle poslední věci, kterou udělá. Z této perspektivy se Obamovo působení ve funkci prezidenta USA zapíše do dějin jako doba ostré konfrontace mezi Bílým domem (výkonnou mocí) a Kongresem (zákonodárným sborem).

Kongres zasadil Obamovi ránu

Obamova administrativa byla s Kongresem ve sporu ohledně všech strategických otázek po celou dobu, kterou Barack Obama strávil v prezidentském úřadu. Stačí si vzpomenout na reformy zdravotního pojištění a imigrační politiky. Pak na reformy na poli energetiky, zákonů na ochranu životního prostředí a mocenských struktur. Také tu byla „jaderná dohoda“ s Íránem. Kongres se vůči všem těmto inovacím stavěl se zatvrzelým odporem. Obamova Demokratická strana nakonec přišla o většinu v obou komorách a jeho iniciativy odmítlo podporovat i mnoho jeho spolustraníků

Obama nicméně nikdy nerezignoval na snahu učinit své reformy skutečností. Vytrvale prosazoval své postoje a nacházel příležitosti ke zlomení odporu Kongresu. Nakonec však inkasoval knokaut, když obě komory jednomyslně přehlasovaly jeho veto zákona JASTA. Bez ohledu na smysl tohoto kontroverzního zákona je tato demarše amerických zákonodárců jasný signál toho, že Obamova éra skončila.

Hlavním rysem éry prezidenta Baracka Obamy byl rozkol uvnitř americké elity, který odstartoval konfrontaci Bílého domu a Kongresu. Tento rozpor rovněž umožnil Obamovo zvolení do funkce hlavy státu a poskytl mu možnost vyvíjet na politické dění vliv založený na kombinaci přímého nátlaku a šikovného manévrování. Jednotu Sněmovny reprezentantů a Senátu ve věci JASTA lze brát jako signál, že elity překonaly neshody a jsou připraveny k novému konsenzu.

Dalším důležitým principem je smysl zákona JASTA, jenž takto posloužil k demonstrování jednoty amerických politických elit. Smyslem tohoto zákona není „potrestat“ Saúdskou Arábii, jejíž vláda je údajně zodpovědná za útoky, k nimž došlo 11. září 2001. Není třeba dodávat, že neexistují žádné právní podklady, na jejichž základě by bylo možno vinu za útoky oficiálně přičítat Rijádu.

Zákon JASTA byl schválen se záměrem rozšiřovat ve světě americkou jurisdikci. Tento proces už začal ve sféře finančnictví a ochrany životního prostředí, jakož i v oblasti „boje proti korupci“ (jak ho chápe americká justice). Během několika posledních let byl svět svědkem toho, jak byly zejména francouzské a německé banky nuceny zaplatit mnohamiliardové pokuty za skutky spáchané mimo území Spojených států (pokuty se samozřejmě hradily v americké měně). Mimoto nelze zapomenout na „diesel gate“, spor Spojených států s koncernem Volkswagen.

JASTA zpochybňuje celý systém mezinárodního práva

Teď tedy USA řeší terorismus. JASTA vlastně Spojeným státům umožňuje obvinit kohokoli na světě včetně svrchovaných států z podpory terorismu, obviněného soudit podle amerických zákonů, vynést rozsudek a uplatnit odpovídající sankce. Nezáleží na tom, zda se to bude týkat Saúdské Arábie a útoků z 11. září, nebo jiné země, která se bude podle názoru amerických prokurátorů, výzvědných služeb zajišťujících monitoring médií a jiných agentur či rozvědek podílet na činech, jež budou poškozovat USA, jejich občany a korporace.

Kongres pro tento zákon hlasoval téměř jednohlasně. JASTA funguje jako nástroj excepcionalismu USA v rámci celého světa. Lze říci, že Amerika našla platformu, na níž dosahuje vnitřní jednoty – ideologii a praxi nejen globálního vůdcovství a dokonce nadvlády, ale i excepcionalismu (pocit výjimečnosti, nadřazenosti). V této nové pozici by Spojené státy velmi rády hrály roli globálního zákonodárce.

Proč vlastně Obama vetoval zákon JASTA, který vypadá jako dokonalé praktické vyjádření jeho vlastních přesvědčení a pocitů?

Když se pokoušel přesvědčit kongresmany a senátory, aby zákon neschválili, poukázal Obama na možnost, že standardy JASTA by mohli proti Spojeným státům použít občané jiných zemí, kterým vznikla škoda jednáním americké armády, bezpečnostních služeb a tak dále.

Afghánci, Syřané, Jemenci, Libyjci, Iráčané a občané mnoha jiných zemí po celém světě mají bezpochyby oprávněné důvody zažalovat Ameriku a Američané to vědí. Ti však už zároveň mají k dispozici určité ochranné mechanismy.

USA tudíž neuznávají jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC), jelikož se důvodně domnívají, že by tento orgán mohl stíhat americké vojáky, kteří byli obviněni ze spáchání trestných činů v jiných zemích. Nadto existuje zákon, jenž Spojeným státům umožňuje silovými prostředky zajistit své občany zadržené na základě ustanovení ICC. Nařízení tohoto zákona lze rozšířit tak, aby podobnou ochranu zajišťovala i Američanům souzeným v jiných zemích.

Proto se Obamovy obavy zdají poněkud přehnané. Amerika nikdy nepřizná byť i teoretickou možnost, že by mohli američtí občané být za své činy odpovědní cizím státům a jejich soudům. 

Po prezidentském vetu byl text JASTA doplněn tak, aby poskytoval Nejvyššímu soudu USA právo dát vládě 180 dnů na řešení výše zmíněných problémů. Jinými slovy, příležitosti k mimosoudním a politickým rozhodnutím tu stále jsou. V důsledku toho se JASTA stal dalším nástrojem, jehož pomocí bude Washington ovládat své spojence. Buď se budou chovat jako jeho hodní hoši, nebo se budou za své jednání zodpovídat v soudní síni.

Nakonec bychom měli věnovat velkou pozornost dalším důležitým implikacím zákona JASTA. Jestliže mají američtí občané právo obrátit se na americké soudy a podat žalobu na cizí vlády a občané jiných zemí mohou v takovém případě hledat ochranu u svých vlastních soudů, znamená to, že takové právní kroky může podnikat každý proti každému. Tento aspekt zpochybňuje celý systém mezinárodního práva. JASTA přímo vytváří podmínky k tomu, aby v globálním měřítku mohla začít právní válka všech proti všem. USA dávají vzniknout chaosu v naději, že jej budou později moci využít ke svému prospěchu.

JASTA: Obama era to be replaced with global domination of US exceptionalism vyšel 3. října 2016 na pravdareport.com. P5eklad v ceně 401 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 92)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

39

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 97 čtenářů částkou 11 568 korun, což je 39 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Učitel suspendován poté, co oslovil transgendera jako dívku20.11.17 11:33 Británie 6

Šéf Pirátů: Chceme jenom změnit poměry, aby odpovídaly západní Evropě19.11.17 11:21 Česká republika 0

17. listopad - panoptikum na Václaváku financoval Soros, oligarchové Tomáš a Karel Janečkovi a jejich kámoš Winkler18.11.17 12:00 Česká republika 1

17. litopad - varování před "diktaturou referend" 18.11.17 11:33 Česká republika 2

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 4

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 7

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 4

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 3

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

BBC zfalšovala další historickou postavu. Anglickou královnu Margaret z Anjou09.11.17 16:01 Británie 3

Měnové kurzy

USD
21,73 Kč
Euro
25,51 Kč
Libra
28,75 Kč
Kanadský dolar
17,02 Kč
Australský dolar
16,47 Kč
Švýcarský frank
21,91 Kč
100 japonských jenů
19,32 Kč
Čínský juan
3,28 Kč
Polský zloty
6,05 Kč
100 maď. forintů
8,14 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,74 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 871,79 Kč
1 unce stříbra
369,74 Kč
Bitcoin
179 805,27 Kč

Poslední aktualizace: 21.11.2017 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 6 595