Jihočínské moře a geopolitika ostrovů

Leonid Savin

4.8.2015 Komentáře Témata: Asie, Analýza 1174 slov

22. července čínský tisk oznámil, že Čínská lidově-osvobozenecká armáda provádí desetidenní cvičení ve vodách východně od ostrova Hainan v Jihočínském moři. Čínská Správa námořní bezpečnosti uvedla, že během cvičení „nebylo žádné lodi dovoleno vplout do určených námořních oblastí“.

V komentáři této události Xu Liping, expert na záležitosti jihovýchodní Asie Čínské akademie sociálních věd, poznamenal, že Čína provádí cvičení legitimně v rámci svého území a že nemají „nic společného s napětím v Jihočínském moři. Jde o normální výkon suverenity. Čína chce modernizovat své námořnictvo, aby zajistila, že bude schopné bránit její ostrovy a vodní cesty“.

Krátce před cvičením vykonal nový velitel americké Tichomořské flotily, admirál Scott Swift, sedmihodinový průzkumný let nad Jihočínským mořem. V pondělí 20. července čínské ministerstvo obrany vyjádřilo své námitky vůči častým americkým průzkumným misím, o kterých věří, že jsou prováděny příliš blízko hranic Číny a že závažně podkopávají čínsko-americkou důvěru. Stará debata o tom, komu patří ostrovy v regionu, se opět stala žhavým tématem v mnoha politických publikacích, obzvláště v USA.

Proč je problematika, která je tak velmi citlivá pro mnoho zemí jihovýchodní Asie, opět rozviřována a situace rozdmýchávána, primárně prostřednictvím vojenské přítomnosti země vzdálené tisíce kilometrů? USA provedly v r. 2015 v regionu řadu námořních cvičení a mají v úmyslu provést brzy několik dalších, Obamova „tichomořská osa“, která vedla k opětovnému nasazení významné části amerického námořnictva v regionu, jakož i sil námořní pěchoty a letectva rozmístěných na základnách v zemích, které jsou spojenci Washingtonu, rovněž přímo souvisí s čínskou námořní strategií a vytvořením logistických bodů na dříve pustých útesech a skalistých ostrůvcích.

V podstatě v dubnu 2015 Peking úspěšně dokončil výstavbu infrastruktury na umělém ostrovu na Spratlyho ostrovech, čímž prakticky přičlenil tuto dříve neobývanou oblast ke své suverénní zóně. Čína proklamovala své právo na tyto ostrovy v oficiálním přípisu generálnímu tajemníkovi OSN již v květnu 2009, a záměry jsou zjevné. S rostoucí ekonomikou a zvyšující se energií a za situace, kdy je Malackou úžinou přepravováno a dováženo stále více surovin, potřebuje Peking vytvořit bašty v moři, aby se zajistil proti možným rizikům. Strategie „Pás perel“, označovaná též za vodní alternativu velké Hedvábné stezky, má vyřešit problém tím, že se zopakují historické zkušenosti mnoha dalších zemí, včetně Velké Británie a Spojených států.

Ohledně vlastnictví ostrovů Peking, spolu s dalšími regionálními hráči, využil při asimilaci těchto území starodávného zákona Terra Incognita.

Například na útesu Gaven vyrostl, doslova, z vody za poslední zhruba rok a půl ostrov.

I na dalších útesech se objevila moderní technologická infrastruktura odpovídající potřebám tak velké země, jako Čína.

Nicméně je zjevné, že USA nemají v úmyslu umožnit Číně posílit své bašty a připravují se postavit se tomu vojenskou silou. Její součástí nemá být podle očekávání pouze americké námořnictvo a letectvo (v souladu se schválenou strategií pro možnou válku s Čínou s názvem „Bitva moře-vzduch“), ale také americká armáda. V direktivách pro strategii americké armády v Asii na roky 2030-2040, uveřejněných v r. 2014 RAND Corporation, se uvádí, že vojenská strategie Ameriky by měla být cílena na komplexní zadržování Číny, včetně zapojení regionálních partnerů Ameriky.

Pentagon načrtl zvláštní Iniciativu pro námořní bezpečnost jihovýchodní Asie, za kterou plánuje utratit 425 milionů dolarů. Washington také vybízí k rozvoji bilaterálních vztahů mezi svými satelity, za účelem postavení se Číně. Příkladem je společné prohlášení a řada dalších dokumentů, podepsaných mezi Filipínami a Japonskem 4. června 2015, odrážejících nejen záměr obou stran spojit své síly tváří v tvář novým výzvám, ale také pomoct USA všemožným způsobem, včetně poskytnutí přístupu na své základny a zajištění patřičné bezpečnosti.

Někteří experti věří, že USA jsou slabé a jednají reaktivně, zatímco Čína využívá okno příležitosti a údajně se chová agresivně tím, že provádí vlastní expanzivní politiku. Vyzývají USA, aby naverbovaly Japonsko, Indonésii, Austrálii a Indii, aby se postavily Číně. Ačkoliv nemají se spory v Jihočínském moři nic společného, obkličují region zvenčí a jsou hlavními hráči z vlastní libovůle. Pentagon také navyšuje svoji přítomnost na územích všech svých partnerů v regionu – v Singapuru, Austrálii, Jižní Koreji, Japonsku, Filipínách, Indonésii, Taiwanu a na ostrově Guam (existuje rovněž britská základna v Bruneji).

Objektivní fakta však ukazují, že Čína je pouhým „obětním beránkem“, což je role, kterou dostala za pomoci Západu a světových médií. Podle publikace specializující se na mezinárodní vztahy v regionu Asie a Pacifiku není Čína zdaleka jedinou zemí, která si jednostranně označila své území mezi Spratlyho ostrovy.

Vietnam okupuje 21 útvarů, z nichž pět jsou přirozené ostrovy a zbytek tvoří skaliska nebo písčiny. 17 z nich má teritoriální statut. Tak zvaný Jihozápadní ostrůvek byl zabrán Filipínami v r. 1975 a Filipíny jich nyní vlastní devět, z nichž jeden je podvodním útesem. Existovaly také plány na modernizaci přistávací plochy na ostrově Thitu. V r. 2014, když viděly, jak rychle Čína vytváří řadu zařízení, volaly Filipíny po moratoriu na výstavbu v Jihočínském moři. V r. 1983 se Malajsie zmocnila pěti ostrovů, zatímco Taiwan pouze jednoho – Itu Aba – kde investoval 100 milionů dolarů do obnovy infrastruktury přístavu a přistávací plochy a do rozmístění ozbrojených sil tamtéž. Práce na ostrově byly zcela dokončeny v únoru 2015. Je zde také Brunej, ale, podle oficiálních údajů, je používán pouze jako platforma pro těžbu ropy a plynu v šelfu Jihočínského moře.

Extrémně výmluvným je, že před r. 2014, kdy Čína zahájila výstavbu 3 km přistávací plochy na útesu Fiery Cross v jižní části Spratlyho ostrovů, neměl Peking na ostrovech vůbec žádné letiště. V r. 2014 byla rovněž zahájena výstavba na jižním Johnsonově jižním útesu. Takže Číňané jen opakují to, co již udělaly jiné země, země, jejichž činy nevyvolaly rozhořčení USA.

Mimochodem Číňané vždy zdůrazňovali, že nemají v úmyslu provádět v Jihočínském moři žádné agresivní akce a doufají, že ani Obama neplánuje žádné provokativní akce.

Nicméně USA neustále přilévají olej do ohně, a to nejen prostřednictvím svých vojenských a výzvědných operací, ale i rétoricky. Takže americké ministerstvo zahraničí, zastupované ministrem zahraničí a dalšími představiteli, opakovaně uvedlo, že svoboda plavby v Jihočínském moři je v národním zájmu USA, což je výrok, který bolestivě připomíná prohlášení bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera ohledně Perského zálivu z r. 1980, kdy vyhrožoval použitím vojenské síly, pokud budou ohroženy americké zájmy.

Zároveň, a s cynismem typickým pro americké politiky, USA prohlašují, že nepotřebují ratifikovat konvenci OSN o Zákonu moře, aby bránily své národní zájmy v Jihočínském moři. A podle svého akčního plánu pro tento region bude Washington podporovat jakékoliv žaloby na Čínu u arbitrážních soudů.

Za vědomí, že tímto regionem prochází přes 60% světového obchodního provozu, jakož i u vědomí toho, že Washington se nadále pokouší prosazovat svůj projekt Transatlantického partnerství, je pak nepravděpodobným, že USA přestanou se svými provokacemi a že Čína pak nebude mít na výběr, než posílit svoji bezpečnost.

South China Sea and Geopolitics of Islands vyšel 3. srpna 2015 na geopolitika.ru. Překlad v ceně 497 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 80)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

24

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc leden přispělo 58 čtenářů částkou 7 113 korun, což je 24 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
1CuErU28m5a2tod9eZjnkY4sdidBVMpX6K
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Zvědavec bude pár dnů bez aktualizace16.01.19 13:17 Česká republika 7

Migrant z Afghánistánu zaútočil na těhotnou ženu s nožem12.01.19 22:55 Německo 3

„Kanada“ hodlá do roku 2021 přijmout milion přistěhovalců12.01.19 15:33 Kanada 2

Čína má v ČR stavět 5G síť? 10.01.19 22:08 Česká republika 25

Muže stíhali za email ředitelce školky, kde varoval před zveřejněním fotky černé panenky10.01.19 16:59 Česká republika 7

27 tisíc podpisů pod výzvou "zastavte 5G sítě"09.01.19 16:45 Neurčeno 8

Podivná reklama na Novinkách.cz: Darujte vajíčko09.01.19 11:15 Česká republika 0

USA - sankce pro Německo?09.01.19 08:03 Německo 0

Petr Bystroň z AfD popisuje situaci v dnešním Německu08.01.19 21:12 Německo 2

Lepšolidé a sluničkáři přizabili předáka AfD08.01.19 11:00 Německo 7

V USA můžete být kdykoliv bezdůvodně spoután a uvězněn06.01.19 14:11 USA 3

Sorosjugend tvrdí, že ruský zákon zakazující propagaci buzen škodí dětem06.01.19 13:24 Neurčeno 3

Společně k rozmanitosti: pátá kolona nezahálí02.01.19 20:30 Česká republika 4

Dvojí metr už nemůže být zřetelnější02.01.19 10:54 Evropská unie 4

Silvestr po anglicku: Muž šel na kolemjdoucí s nožem, měl přitom vykřikovat cosi o velikosti Alláha01.01.19 14:02 Británie 3

Imigranti chodili po německém městě a z legrace mlátili a kopali lidi01.01.19 13:59 Německo 11

Česká televize opět v dětském vysílání propagovala pozitiva islámu01.01.19 13:51 Česká republika 2

Nový rok ve Francii: stovky spálených automobilů, střelba, hořící kontejnery, slzný plyn, zatčení01.01.19 13:31 Francie 0

Velmi trefné shrnutí současné situace v ČR31.12.18 20:11 Česká republika 1

Zadlužení Afriky cizím investorům: Po Srí Lance hrozí i Keni, že odevzdá svůj přístav Číně 31.12.18 19:00 Kena 2

Měnové kurzy

USD
22,42 Kč
Euro
25,54 Kč
Libra
29,11 Kč
Kanadský dolar
16,88 Kč
Australský dolar
16,12 Kč
Švýcarský frank
22,56 Kč
100 japonských jenů
20,49 Kč
Čínský juan
3,31 Kč
Polský zloty
5,95 Kč
100 maď. forintů
7,99 Kč
Ukrajinská hřivna
0,80 Kč
100 rublů
33,78 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 963,97 Kč
1 unce stříbra
348,47 Kč
Bitcoin
81 360,45 Kč

Poslední aktualizace: 18.1.2019 07:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 756