Putinovi nepřátelé v Rusku – kdo jsou?

Vladimír Lepechin

11.5.2015 Komentáře Témata: Analýza, Rusko 1493 slov

Spojené státy americké a Evropská unie označily jako své nepřátele Rusko a osobně Vladimíra Putina. Ale prezident Ruské federace má své protivníky i uvnitř Ruska. O tom, kdo jsou tito nepřátelé mluví Vladimír Lepechin...

Jsou tomu přesně tři roky, kdy se Vladimír Putin opět stal hlavou státu (7. května 2012) a podepsal 11 prezidentských výnosů zaměřených na ekonomický a sociální rozvoj země. Bohužel, do současné doby ne všechny prezidentské výnosy byly řádně splněny.

Odborníci vidí příčiny nesplnění prezidentských výnosů nejenom ve zhoršení vztahů Ruska s řadou tradičních partnerů, ale také v narůstání soupeření mezi různými zájmovými skupinami uvnitř vládnoucí třídy.

Klanová válka uvnitř ruských elit

Agentura Foreign Policy po vraždě Borise Němcova uvedla, že tato vražda jednoho z hlavních kritiků Kremlu v centru Moskvy vedla k otevřené konfrontaci dvou nejvlivnějších klanů v Rusku.

Ve skutečnosti jsou uvnitř vládních struktur v Rusku ne dvě, ale tři hlavní skupiny. A boj mezi nimi se tak či onak projevuje na dynamice rozvoje země. Jestliže Vladimír Putin vede hlavní zájmovou skupinu, pak které jsou další dvě skupiny ve vládnoucí elitě a čeho chtějí dosáhnout svou praktickou politikou?

Formálně je politický život v Rusku představován politickými stranami a hnutími, nicméně ve skutečnosti strany a hnutí nejen , že nevyjadřují skutečný poměr sil v zemi, ale v důsledku jej zakrývají. Politické strany a parlament, to je jakási kvintesence projevených nálad federální elity a elit regionálních, výsledek svébytné televizní projekce, transformované ve voličské hlasy.

Směry reálné politiky v postsovětském prostoru jsou dnes v první řadě vytvářeny zájmy a cíli globálních nadnárodních hráčů. Ve výsledku se v Rusku zformovaly tři hlavní politické síly odvozené od tří hlavních civilizačních směrů: prozápadní liberálové, východní tradicionalisté a takzvaný „střed“ vedený Vladimírem Putinem, který udržuje rovnováhu sil mezi dvěma vyjmenovanými protipóly.

Poznamenávám, že stoupenci prozápadní a východní orientace jsou jmenovitě známi, ale uvádět zde nějaká jména by nebylo správné: někteří lídři uvedených politických směrů si někdy neuvědomují, že jsou objektivně v antiruském táboře, i když veškerou svou rétorikou zdůrazňují opak. Proto se v tomto článku mluví pouze o trendech.

Prozápadní liberálové

První vnitropolitický trend je prozápadní, proamerický. (Vzhledem k totální amerikanizaci Evropské unie je dnes jakákoliv orientace směrem k Evropě ve své podstatě také proamerická). Představitelé této zájmové skupiny ještě od Jelcinových dob vedou nejdůležitější ministerstva a úřady, což je důvod, proč je mnoho rozvojových projektů v současném Rusku buďto zastavených, nebo nemohou být realizovány podle zadání.

Na veřejnosti je západní směr v současném Rusku etablován jako „demokratický“ a „liberální,“ ale každý, kdo v dnešních podmínkách faktické války Západu proti Rusku zaujímá pozici proti státu (a jmenovitě takovou politiku dnes realizují v Rusku mnozí „liberálové“), tak je spíše destruktivním elementem v systému umožňujícím přežití národa.

Ruští liberálové (jak „systémoví,“ tak „nesystémoví“) neskrývají svoje snahy dostat se k moci. Při tom nesystémoví liberálové si jako způsob příchodu k moci „západní strany“ v Rusku představují další „antiimperiální“ a „demokratickou“ kvazi revoluci, analogii kyjevského majdanu. Zatímco liberálové systémoví, kteří chápou, že vítězství západní strany je ve volbách nemožné a perspektivy ruského majdanu jsou velmi pochybné, sází na státní převrat – pokračování infiltrace svých agentů do orgánů moci.

Ať tak nebo tak, v případě úspěchu této strany bude Ruská federace jistě zničena stejným způsobem, jakým byl realizován rozpad Sovětského svazu, vzhledem k tomu, že bude realizována monetizace sociálního sektoru, privatizace státního majetku a nakonec odtržení autonomních oblastí od Ruska. Znovu bude v Rusku zničena značná část produktivní ekonomiky včetně obranného průmyslu. Opět budou zavrženy a zapomenuty národní tradice včetně paměti o Velké vlastenecké válce.

Pochopivše celý rozsah nebezpečí, které s sebou nese západní strana, mnozí Rusové se stále více přiklánějí k vládě „pevné ruky.“ Od toho se v Rusku odvozuje nárůst popularity druhého vnitropolitického trendu – protizápadního.

Východní klan

Důsledné stoupence protizápadního směru by bylo správnější označit jako „východní stranu,“

protože na rozdíl od západní strany usilující Rusko začlenit (přesněji řečeno odepsat) do „světového společenství,“ tato zájmová skupina vidí Rusko ve svazku ne-západních civilizací. Samotní stoupenci východní strany se obvykle označují jako patrioté a eurazijci (soubežně s tím užívají také taková označení pro sebe, jako „stoupenci impéria“ a „řádu,“ „nacionálpatrioté“ a další) a naplňují tyto termíny významy, které jsou vzdáleny oficiálně uznávaným.

Na začátku roku 2015 východní klan byl ještě slabší, pokud jde o míru vlivu, než západní strana na federální úrovni, ale na regionální úrovni už ji předstihl. Zejména kolem východní strany se dnes soustřeďuje celá ruská Asie, s výjimkou snad Čečenska a Ingušska.

Konspirologové a někteří ekonomové věří, že zatímco západní stranu v Rusku podporuje státní exekutiva USA a na ní závislí funkcionáři Evropské unie, východní směr dostává největší podporu od příslovečných Rothschildů (světového mezinárodního bankovnictví) přes Hongkong a Peking a také od zemí islámského jihu.

Někteří političtí experti označují východní stranu jako „šestou kolonu“ a věří, že stejně jako „pátá kolona“ (liberálové, pozn. překl.) sabotuje plnění mnoha prezidentských rozhodnutí a pod záminkou boje s korupcí rozšiřuje ve státní správě pozice představitelů svého klanu.

Vyskytují se názory, že příchod „stoupenců řádu“ k moci v Rusku je v souvislosti s tím reálně možný, protože je uvnitř elit i obyvatelstvem přijímán jako optimální odpověď na pokus o další realizaci „oranžové revoluce“ v Ruské federaci. A na Západě je výhodné předpokládat, že „autoritářský obrat“ v Rusku se chystá realizovat samotný Putin.

Nakolik je konkurenceschopná „Strana středu“?

Ukazuje se, že nebezpečí číhá na ruského prezidenta a jeho nejbližší okolí nejen na Západě, ale i na Východě. Na jedné i druhé straně je dnes nemálo politiků nespokojených s vedením země: liberálové jsou nespokojení s tím, že Rusko údajně směřuje k autoritářství, tradicionalisté oproti tomu s tím, prezident země je „příliš liberální“ a Rusko se příliš „ohýbá“ před Západem.

Je jasné, že hlava státu se nemůže zalíbit všem (doslova „není červoněc (zlatá mince), kterou mají všichni rádi,“ pozn. překl.), včetně nadmíru aktivních menšin. Podle ústavy je posláním prezidenta zajišťovat rovnováhu sil s ohledem na většinové mínění obyvatelstva. Bohužel, pravolevé menšiny se dnes stále více radikalizují a – podněcovány zvenčí – spojují se v jeden protistátní koktejl, jak je to obvyklé a děje se na různých majdanech nebo při očekávání státních převratů.

Vyhnout se krajnostem v politice není jednoduché: jakýkoliv pokus o tlak na moc zleva nebo zprava s sebou nese ztrátu rovnováhy. To je důvod, proč hlava státu zdržuje skupinu politického středu od tvrdých opatření ve vztahu k libovolné opozici.

Nicméně, kromě kompromisní taktiky je možná i jiná taktika. Posílení vlastního „středu,“

Jeho přeměna z amorfního prostoru mezi pravými a levými radikály v pevnou oporu pro síly rozvoje. Zkušenost ukazuje, že když je „střed“ pasivní, mohou radikálové zabrat celý politický prostor. Ale čím je „střed“ aktivnější, tím méně zbývá prostoru pro radikální síly ve společnosti.

V článku „Levý hák, aneb hlavní zbraň Ruska v boji se Západem“, jsem popsal schéma předpokládající aktivizaci politického „středu“ – stranu, která by sama o sobě představovala ne evropskou, ne azijskou, ale svou vlastní nezávislou cestu rozvoje Ruské federace. A zdá se, že taková strana (v nejširším slova smyslu) je dnes formována, naplňována strukturami a politiky zaměřenými na takzvaný civilizační a suverénní rozvoj Ruska a ruského světa.

Враги Путина внутри России — кто они vyšel 7. května 2015 na ria.ru. Překlad Croix.

Poznámka překladatele: V souvislosti s článkem, pokud jde o centristy a eurazijce, tak jak jsou charakterizováni autorem článku, je vhodné srovnávat hlásané postoje osobností, které participují na jednotlivých výše popisovaných směrech jako publicisté, spisovatelé či politici na relativně nezávislých pozicích, které jim umožňují hodně otevřeně se vyjadřovat, jako je např. Alexander Dugin, Eduard Limonov, V. Pjakin, samotný V. Lepechin nebo třeba Nikolaj Starikov (s jeho začínající stranou Partija Velikoje Otěčestvo). V tomto směru totiž je těžší se orientovat a rozlišovat, než pokud jde o liberály. Zajímavá je podle mého názoru idea strany umožňující vlastní směr rozvoje bez přílišné závislosti na Západu nebo Východu a to i z českého hlediska z pohledu více či méně vzdálené budoucnosti. Protože důsledky v současné době probíhajících změn na mezinárodní scéně se nakonec projeví v Evropě i přímo u nás. České politice by neškodilo konečně dospět a získat základ pro jistou míru rezistence vůči vnějším vlivům, aby místní političtí předáci hráli hlavně na české zájmy a přestal fungovat systém jednostranné korouhvičky, ode zdi ke zdi, podle toho jak vanou okolní větry, tak jak je to bohužel od r. 1918 pravidlem – jednou zcela západní s nereálnou důvěrou ve „spojence,“ potom zase zcela východní a teď opět obráceně, se všemi negativními důsledky takových postojů pro české země. Což je pro českou politiku zapovězené praktikovat vyvážené vztahy s mocnostmi a sousedy, čili realizovat politiku „více azimutů“? Realita nejbližších 5-10 let podle mě dá opět šanci se o dospělou svébytnou politiku pokusit a ukáže se, zda jsme toho vůbec schopni. A další šance pravděpodobně dlouho nebude…

Známka 1.3 (hodnotilo 113)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

80

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc květen přispělo 163 čtenářů částkou 24 135 korun, což je 80 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Skandální předání 4. brigády českých vojáků pod velením Bundeswheru.24.05.17 19:56 Česká republika 1

Bělobrádek pojede na sudetoněmecký sjezd24.05.17 18:23 Česká republika 0

Ministři EU schválili plán k potlačení nenávisti na internetu24.05.17 16:17 Evropská unie 0

Ženy z pařížské čtvrti se kvůli obtěžování migranty bojí vycházet23.05.17 23:18 Francie 1

Senát v Hamburgu začal vyvlastňovat prázdné byty a nastěhují do nich "potřebné".23.05.17 23:09 Německo 3

Kalousek (TOP 09) žádal o minutu ticha pro oběti v Manchesteru23.05.17 22:54 Česká republika 0

Ruffin: Černoch vystřílel bílou rodinu21.05.17 19:39 USA 4

Alžírský milionář: Na mé akci v Cannes musí mít všechny ženy burkini21.05.17 19:03 Francie 3

V noci z pátku na sobotu bylo do Itálie navezeno 5.000 ilegálních migrantů21.05.17 18:53 Itálie 1

Wismar: Turci znásilnili 13 letou dívku21.05.17 18:40 Německo 0

Video útoku na Times Square21.05.17 18:17 USA 1

Švédská prokuratura zastavila Assangeovo vyšetřování kvůli znásilnění, zatčení mu hrozí stejně19.05.17 11:40 Švédsko 1

Propagandistická videa placená Sorosem už i v ČR17.05.17 22:16 Česká republika 7

Je země znovu placatá? Tuniská studentka narovnává vědu, aby byla v souladu s koránem17.05.17 21:58 Tunisko 1

Propagandistické video EU zobrazuje východoevropany jako nenávistné rasisty17.05.17 21:15 Evropská unie 5

Město Flensburg nechalo nainstalovat homosexuální semafory17.05.17 14:16 Německo 1

Ještě jednou o ransomware Wcry: kvalitní článek na Lupa.cz přiznává autorství NSA17.05.17 12:00 Česká republika 1

Za posledním útokem ransomwaru stojí ... tradadadááá ... Severní Korea. Tvrdí novinky.cz16.05.17 11:28 Česká republika 3

Venezuela opouští Organizaci amerických států15.05.17 20:16 Venezuela 0

Buržoazní teror v současné Venezuele15.05.17 20:09 Venezuela 0

Měnové kurzy

USD
23,66 Kč
Euro
26,44 Kč
Libra
30,72 Kč
Kanadský dolar
17,52 Kč
Australský dolar
17,68 Kč
Švýcarský frank
24,22 Kč
100 japonských jenů
21,16 Kč
Čínský juan
3,43 Kč
Polský zloty
6,30 Kč
100 maď. forintů
8,56 Kč
Ukrajinská hřivna
0,90 Kč
100 rublů
41,94 Kč
1 unce (31,1g) zlata
29 619,45 Kč
1 unce stříbra
402,89 Kč
Bitcoin
55 239,14 Kč

Poslední aktualizace: 24.5.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 066