Evropa supů

Maru

19.2.2015 Komentáře Témata: Evropská unie, Řecká krize 1693 slov

Co se vlastně seběhlo v pondělí na jednání skupiny ministrů financí zemí eurozóny s Řeckem? Proč vše skončilo odchodem Řecka z jednání? Koncem minulého týdne byla situace jiná – Tsipras věřil v dohodu a vedl přátelský rozhovor s Junckerem a s představiteli Trojky. V pondělí, po krachu rozhovorů, však rozčileně poukazoval na to, že návrh předložený Řecku k podpisu neobsahoval nic z toho, na čem se s Trojkou v minulém týdnu dohodli.

Nyní zaznívají silná slova o Grexitu (odchodu Řecka z eurozóny), o krachu, o tom, že řecká vláda jedná nezodpovědně. Německý tisk jednotně napadá řeckého ministra financí Varoufakise a označuje ho za „téměř nestydatého“, „špatného krizového manažera“, „vyjednavače bez znalosti trhů a politiky, kterého nelze brát vážně“, „nerozumného“ a „nevychovaného“ (Deutsche Welle).

Zuřivost německých médií nepřímo potvrzuje zprávy z řeckých novin, že německý velvyslanec v Aténách požádal řeckého premiéra Alexise Tsiprase, aby svého ministra financí vyměnil. Sociálně-demokratická strana SPD, koaliční partner Merkelové, vyjádřila stejný požadavek a náznaky, přicházející z Paříže, potvrzují, že ani tam nejsou řeckým ministrem financí nijak nadšeni.

Proč dopadá na Varoufakise tolik zloby? Vysvětlení je jednoduché. Varoufakis je schopný, nedal se zlomit a transparentně zveřejnil, co se na pondělním jednání mezi Řeckem a skupinou eurozóny skutečně odehrálo. Řekl médiím, že před jednáním skupiny eurozóny mu komisař pro měnové záležitosti EU, Pierre Moscovici, předal koncept, pod který by se Varoufakis milerád podepsal.

Náměstek řeckého ministra financí, Eykleidis Tsakalotos, na svém facebookovém účtu napsal, že tento návrh byl kompromisní dohodou schválenou Draghim (ECB), Lagardeovou (MMF) a Moscovicim (EU).

Oficiální věřitelé Řecka, tzv. Trojka (EU, MMF a ECB), v něm byli vůči Řecku o něco smířlivější. Uznali humanitární krizi v Řecku, souhlasili se čtyřměsíčním přechodným programem včetně technické pomoci ze strany EU. Dokument neobsahoval zmínku o privatizaci, reformě pracovního práva nebo penzijního systému, které jsou pro novou řeckou vládu nepřijatelné (viz obr. Koncept 1).

Krátce před začátkem jednání však vůdce euroskupiny, Jeroen Dijsselbloem, předal řeckému ministrovi financí jiný koncept, zcela odlišný. Tento nový návrh obsahoval nejen zmínku o prodloužení současného programu na 6 měsíců, ale i formulaci, že „řecká vláda uznává svůj silný závazek nepodnikat jednostranné kroky a spolupracovat v úzkém souladu s evropskými a mezinárodními partnery zejména v oblasti daňové politiky, privatizace, reforem pracovního práva, penzijního systému a finančního sektoru.“ (viz obr. Koncept 2).

Co se vlastně stalo? Tsakalotos na Facebooku píše, že návrh, který předal Varoufakisovi Moscovici byl „sestřelen“ Dijsselbloemem pravděpodobně na nátlak Německa. Bylo to tedy Německo, kdo torpédoval pondělní dohodu euroskupiny s Řeckem?

Mělo by pro to dobré důvody.

V sobotu totiž Tsipras oznámil, že Řecko je připraveno uskutečnit 70 % požadovaných reforem. Zbývajících 30 % označil za toxické vůči Řecku – privatizaci, reformu pracovního práva a penzijního systému. Řekl, že „řecký lid dal ve volbách jasně najevo, že o jeho důstojnost se nepovede žádné vyjednávání" a že liberalizaci pracovního trhu bude řecká vláda diskutovat s pracujícími a důchodci: "Cokoli uděláme, uděláme na základě vnitrostátního dialogu, nebudeme vydávat zákony vynucené vnějším tlakem."

Dále prohlásil, že řecká vláda přehodnotí dohodu za 1,2 miliardy EUR, která by dovolila Německu zprivatizovat 14 řeckých regionálních letišť a že Atény také zastaví privatizaci dvou přístavů.

Na podporu Tsiprase probíhaly v té době demonstrace ve městech zemí Evropské unie včetně Německa.

Prohlášením Varoufakise se v pondělí se zhroutil mýtus, že na schůzce skupiny eurozóny probíhají nějaké diskuze či jednání. Důkazem je, že oba návrhy připravili nejvyšší úředníci euroskupiny (Dijsselbloem a Moscovici) ještě před zasedáním.

Co tedy vlastně dělali ministři financí eurozóny během setkání? Mají vůbec ještě nějaké slovo při formování politiky eurozóny? Nebo tam jen posedávají a dostávají nemalé platy za to, že odsouhlasí, co jim vrcholní úředníci eurozóny nadiktují?

Žádné diskuze evidentně neprobíhají. Vše je předem dohodnuto vůdci euroskupiny „pravděpodobně na nátlak Německa“ a podáno vydíráním „ber a nebo nech být“.

Několik ministrů financí eurozóny později po schůzce oznámilo, že Řecko nepředložilo žádné návrhy. V odpověď na to Řecko publikovalo třiceti stránkový tzv. Varoufakisův soubor, který obsahoval:

  • proslovy Varoufakise na dvou schůzkách euroskupiny v únoru s návrhy opatření
  • návrhy Moscovici a Dijsselbloema
  • reference na výsledky práce technických týmů obou stran
  • studii pro regulaci řeckého dluhu (120 % HDP v 2020)
  • žádost o dotace pro přechodné období 4-6 měsíců
  • tři závazky řecké vlády svým věřitelům
  • požadavek rozpočtového přebytku 1,5 % v 2015
  • specifikaci čtyř červených čar
  • sedm návrhů reforem v oblasti daňových úniků, přečerpávání rozpočtu atd.; reformy mají být aplikovány v součinosti s OECD

Další podrobnosti zde.

V úterý ráno během zasedání Rady ECOFIN Pierre Moscovici před novináři vyloučil, že by byla Evropa ohledně přístupu k Řecku rozdělena. Nevysvětlil však, jak je možné, že byly řeckému ministrovi financí předloženy dva natolik rozdílné koncepty.

A ani Dijsselbloem se s žádným vysvětlením nenamáhal.

Alexis Tripras později ve svém proslovu pro parlamentní skupinu Syrizy uvedl:

"Nemysleli jsme si, že bychom mohli naše problémy překonat za tři týdny. Ačkoli občan již necítí opovržení a roztrpčení. Určití lidé se již nemohou chovat, jako kdyby Řecko bylo kolonií. Nebudeme jednat s termíny a najdeme řešení. Dodržíme své závazky vůči lidem. Neustoupíme od našeho vládního programu, jak jsme to řekli a jak jsme to také mysleli. Řecká demokracie nebude vydírána a nebude také nikoho vydírat. Hovoříme s EU jako s rovnocenným partnerem. Poprvé někdo řekl 'Ne' a také to tak mínil.“

K Německu:

„Od německého lidu nás nic nedělí. Všichni jsme viděli, jak nám demonstracemi vyjádřil svou podporu a solidaritu.“

S odkazem na karikaturu v novinách Syrizy, která ukazuje Schäubleho v nacistické uniformě, Tsipras řekl: "Je to velmi nešťastný krok. Nikdo není oprávněn si pohrávat s duchy minulosti - a to ani v žertu."

Poznámku německého ministra financí Schäubleho, že lituje Řeky a jejich nezodpovědnou vládu, Tsipras komentoval:

„Pan Schäuble ztratil trpělivost a vyjádřil se vůči Řekům pohrdavě. Mohu říci, že by bylo lepší litovat lidi, kteří chodí s hlavou skloněnou. Ty by měl politovat.

Červené čáry stanovené Řeckem jsou červenými čarami všech lidí v Evropě.

Lidé se k nám obracejí pro úlevu od katastrofálních úsporných opatření a pro obrat k tomu, co nazýváme trvale udržitelným rozvojem.“

K legislativě:

„Ve čtvrtek podáme první návrhy zákonů sociální záchrany, abychom lidem ochránili domovy (návrh na zákaz konfiskace domů, ve kterých rezident trvale bydlí a opatření pro splácení dluhů občanů vůči státu ve více než 100 splátkách).

Druhý návrh zákona skoncuje se středověkými pracovními podmínkami vytvořenými Trojkou.“

K jednání s euroskupinou:

"To, co chceme, je řešení, ne roztržka nebo rozdělení. Před zasedáním euroskupiny a po proběhlých konzultacích jsme vzali na vědomí návrh společného komuniké pana Moscovici, který měl být základem k jednání. V rámci našich červených čar jsme akceptovali, že se snaží přispět k vzájemnému řešení situace.

Návrh se odkazoval na prodloužení smlouvy o půjčce, které by vedlo k prozatímní dohodě jako přechodné etapě k nové smlouvě pro rozvoj Řecka. 15 minut před začátkem zasedání jej pan Dijsselbloem nahradil jiným, o kterém jsme neměli ani tušení. Tento krok nás měl donutit k dohodě.

To je důkazem, že v eurozóně existují kruhy, které chtějí podlomit řeckou vládu a zahrávají si s budoucností Evropy. Jednání s partnery není technické, ale hluboce politické a bude mít své geopolitické důsledky. Řešení přijde od politických vůdců a nikoli od technokratů. Včera jsme se na okamžik ocitli velmi blízko za 5 minut 12. Dnes jsme optimističtí.“

Aktuálně 18. 2. 2015:

Řecká vláda oznámila, že požádá o šestiměsíční prodloužení dohody o půjčce (nikoli bailout programu) - tedy do srpna. Původně trvala na prodloužení jen do května, ale vyšla svým evropským partnerům vstříc. Vláda odouhlasila začlenění následujících podmínek:

  • žádné opatření, které by zatěžovalo rozpočet
  • prodloužení dotací
  • důležitými klíčovými slovy jsou most, rozvoj a změna
  • opatření proti humanitární krizi
  • změny v pracovním trhu, které nezatíží rozpočet

Požadavek řecké vlády vychází z pondělního návrhu Pierra Moscovici, zatímco Schaeuble, Juncker & spol. trvají na návrhu Dijsselbloema, který Řecko odmítlo.

Ještě před tím, než byl avizovaný požadavek Řecka vypracován, zavrhl jej německý ministr financí Schaeuble se slovy:

"Neexistuje žádná dohoda o půjčce, existuje pouze pomocný program pro Řecko. Řecko může prodloužit své dohody o půjčce pouze pokud uskuteční požadované reformy a úsporná opatření. Řecko chce více úvěrů, ale jsou zde nějaké podmínky. Je to o principu pomoci jim, aby si pomohli sami."

Dodejme jen, že až dosud byly všechny řecké ať sociálně-demokratické či pravicově konzervativní nebo koaliční vlády vůči evropským požadavkům loajální. Na principu "pomoci jim, aby si pomohli sami" se ze státního rozpočtu sanovaly soukromé banky, privatizoval se státní majetek, zvyšovaly se stávající daně a vyhlašovaly se nové daně, snižovaly se mzdy a penze a bourala se právní ochrana zaměstnanců.

Se "záchranným" bailoutem se začalo v roce 2010. Výsledkem této pomoci je, že od roku 2009 v Řecku:

  • poklesl HDP o 25 %
  • narostl státní dluh na 185 %
  • nezaměstnanost se zvýšila na 27 %
  • nezaměstnanost mladých se zvýšila na 60 %
  • přišlo o práci cca 1.200.000 lidí
  • bylo uzavřeno 30 % podniků
  • platy poklesly o 40 %
  • penze poklesly o 50 %
  • míra chudoby vzrostla o 100 %
  • míra chudoby u dětí vzrostla o 41 %
  • deposity bank se snížily o 80 miliard
  • počet domácností bez elektřiny se zvýšil o 250 %
  • fondy sociální bezpečnosti ztratily 35 miliard
  • 250.000 vědeckých pracovníků opustilo Řecko
  • 10 % nejbohatších vlastní více než 56 % bohatství

Ti, kterým tento vývoj vyhovuje, se pokusí udělat z nové řecké vlády exemplární případ. Potřebují totiž zastrašit ostatní reformátory, kteří se na svůj vstup do vysoké politiky teprve chystají - např. představitele strany Podemos ve Španělsku.

Tsipras se se svou vizí Evropské unie spřátelených spolupracujících zemí pořádně "sekl".

EU je jen nástrojem, který supům umožňuje hodovat na slabších státech.

Koncept 1:

Koncept 2:

Zdroje:

Známka 1.1 (hodnotilo 130)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Rusko zbrojí01.03.17 10:17 Rusko 0

Barevní studenti na Michiganské univerzitě požadují "zóny bez bělochů"28.02.17 21:53 USA 1

Trump zkritizoval Paříž. Hollande mu chce poslat lístek do tamního Disneylandu28.02.17 21:18 Francie 0

JPMorgan vyřadí Česko z vyspělých zemí. Neplníme příjem na hlavu28.02.17 20:48 Česká republika 2

Rozmáhá se nám tady nový nešvar28.02.17 11:26 Neurčeno 11

Češi dováží zeleninu za miliardy, zemědělci pěstují trávu27.02.17 12:11 Česká republika 9

Paříž 26. února26.02.17 22:01 Francie 3

Imigrace – zločiny černých proti bílým26.02.17 21:08 Neurčeno 5

Pamela Andersonová se kamarádí s Juliem Assangem24.02.17 09:52 Ekvádor 4

Brtiové bez soudu zabíjejí v cizí zemi, lidi v diskuzi za článkem tomu tleskají23.02.17 22:10 Británie 5

V návaznosti na předchozí zprávičku: Pravda o současném moderním umění23.02.17 19:09 Neurčeno 3

Pravda o současné populární hudbě23.02.17 19:04 Neurčeno 2

Čo sa (ne)deje vo Švédsku23.02.17 16:48 Švédsko 3

Kanada posiluje ochranu hranic s USA - bude akceptovat jen ty žadatele o azyl, které si vybere před vstupem do Kanady23.02.17 00:45 Kanada 0

Rusko podepsalo s Libyjí smlouvu na těžbu ropy23.02.17 00:11 Libye 0

Dnešní kulturní obohacení v Evropě22.02.17 23:49 Evropská unie 0

Portugalsko: Dluh je vysoký stejně jako před "záchranou"22.02.17 23:37 Portugalsko 1

Mercedes staví továrnu blízko Moskvy22.02.17 23:28 Německo 2

Jak hlasovali naši politici o CETA v Evropském parlamentu22.02.17 22:57 Evropská unie 1

Tmavý rasista plivl na devítiměsíční dítě a křičel "Bílí lidé by neměli mít děti"22.02.17 22:29 Británie 1

Měnové kurzy

USD
25,62 Kč
Euro
27,02 Kč
Libra
31,70 Kč
Kanadský dolar
19,21 Kč
Australský dolar
19,63 Kč
Švýcarský frank
25,40 Kč
100 japonských jenů
22,55 Kč
Čínský juan
3,72 Kč
Polský zloty
6,29 Kč
100 maď. forintů
8,78 Kč
Ukrajinská hřivna
0,94 Kč
100 rublů
44,07 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 919,08 Kč
1 unce stříbra
471,21 Kč
Bitcoin
30 618,56 Kč

Poslední aktualizace: 1.3.2017 13:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 11 274