Světové zkušenosti s omezeními a zákazy u mezinárodních operací s kapitálem

Valentin Katasonov

10.1.2015 Komentáře Témata: Finance, peníze, Ekonomika 1277 slov

Historie mezinárodního pohybu kapitálu je stará stovky let. Po dlouhou dobu žádná omezení pro pohyb kapitálu nebyla vytvářena ani zeměmi kapitál vyvážejícími, ani zeměmi kapitál dovážejícími. Nicméně od dob krize ve 30. letech m.s. (velké hospodářské krize) začaly státy takováto omezení a zákazy zavádět, aby se vyhnuly závažné destabilizaci ekonomiky. Především mohl přeshraniční pohyb kapitálu (jeho vývoz a dovoz) narušovat rovnováhu platebních bilancí, což vedlo k výkyvům devizových kurzů národních měn.

Rozhodnutí mezinárodní měnově-finanční konference v Bretton-Woods (1944) zakotvilo právo států na zachování devizových omezení a zákazů u přeshraničních kapitálových operací. Bylo to nutné pro zajištění fixních kurzů národních měn (fixní kurzy jsou úhelným kamenem systému Bretton-Woods).

Od konce 70. let existoval svět v podmínkách Jamajského měnového systému, jehož základem byl papírový, nikoliv zlatem krytý, americký dolar. Začala epocha globalizace. Neoddělitelným rysem této epochy se stal přechod západních zemí k úplné měnové liberalizaci u kapitálových operací.

Finanční a ekonomická globalizace byla zaměřena na to, aby byly do tohoto procesu zataženy země třetího světa. Pro ty byl vypracován souhrn pravidel pod názvem „Washingtonský konsensus“, který požadoval naprosté otevření ekonomiky rozvojových zemí a naprostou liberalizaci jejich vnitřního trhu. Nejdůležitějším bodem Washingtonského konsensu se stal požadavek MMF, aby rozvojové země zcela demontovaly jakékoliv bariéry pro přeshraniční pohyb kapitálu. V 90. letech se pod nátlakem Západu země periferie světového kapitalismu takovýchto ochranných bariér zřekly.

Náhle se pak dostaly do zóny vysoké finanční turbulence, kterou vytvářeli spekulanti, vydávající se za „investory“. Prudké výkyvy devizových kurzů Mezinárodní měnový fond neznepokojovaly. Z pohledu liberální ideologie je to norma fungování ekonomiky.

Vážnou zkouškou se stala finanční krize v jihovýchodní Asii v letech 1997-1998. Finanční spekulanti zde fungovali podle ověřeného plánu: 1) nalití do země velkého objemu spekulativního kapitálu a „rozehřátí“ ekonomiky; 2) prudký odliv kapitálu ze země, propad její národní měny, vytvoření ekonomického chaosu; 3) skupování aktiv za neobyčejně nízké ceny, v národní měně, která byla vůči hlavním mezinárodním měnám podstatně podhodnocená.

V letech 1997-1998 byly země jihovýchodní Asie nuceny odrážet devizové spekulanty podle pravidel, která předepsal MMF. Prováděly devizové intervence a vydávaly devizy ze svých rezerv. Ty došly a země byly nuceny obrátit se na mezinárodní lichváře, a tam na ně opět čekal Mezinárodní měnový fond s všemi již omrzeným „Washingtonským konsensem“. Byl to neřestný začarovaný kruh.

A náhle se jedna země z uzavřeného kruhu vysmekla. Malajsie, jejíž vládu vedl Mahathir bin Mohamad, zavedla zákaz devizových operací souvisejících s přeshraničním přesunem kapitálu, což bylo přímou výzvou MMF a jeho tajným páníčkům. Od 1. září 1998 byl na jeden rok domácím podnikům tvrdě omezen vývoz deviz a investice v zahraničí, pro zahraniční portfoliové investice byl zaveden zákaz vyvádění prostředků, které byly v zemi méně než rok. Mimo to byl zaveden fixní kurs ringitu k dolaru. Koncem září 1998 byla devizová kontrola doplněna o požadavek vlády Malajsie vrátit ringit z daňových rájů. Zavedení zmíněných opatření umožnilo centrální bance Malajsie snížit úrokové sazby, kdy se nemusela bát devalvace malajského ringitu. V září 1999 byla opatření devizové kontroly zmírněna, konkrétně zákaz vyvádění prostředků portfoliovými investory byl zaměněn za daň z vyvádění prostředků. Na konci r. 2002 byla devizová omezení u kapitálových operací zrušena zcela. A v r. 2014 byli experti MMF nuceni přiznat, že tehdejší devizová omezení umožnila Malajsii nahromadit devizové rezervy v podmínkách stabilního kurzu ringitu a že napomohly oživení ekonomiky. Po nějaké době ekonomické úspěchy Malajsie viditelně vyčnívaly nad těžkou situací sousedních zemí, které souhlasily hrát podle pravidel MMF.

Existují i další precedenty porušení Washingtonského konsensu jednotlivými zeměmi. Lze zmínit Argentinu, která se na počátku minulého desetiletí ocitla tváří v tvář finanční a měnové krizi. V prosinci 2001 zavedla argentinská vláda omezení u vývozu kapitálu. To stanovovalo limit pro výběr hotovosti z komerčních bank (max. 250 pesos za týden). Jak zahraničním, tak místním investorům bylo zakázáno vyvádět prostředky za hranice, bezhotovostní převody musely být schváleny centrální bankou. Po roce došlo ke zrušení limitů u výběru hotovosti a v červnu 2003 omezení u vývozu kapitálu. Účinnost opatření přijatých Argentinou nebyla tak patrná, jako v případě Malajsie (v lednu 2002 klesla hodnota argentinské měny o 40%). Podle názoru expertů se Argentina se zavedením omezení dosti zpozdila.

Učebnicovým se stal případ sražen britské libry spekulanty v září 1992. Tento propad narušil křehkou rovnováhu devizových kurzů, která existovala v Evropě (tehdy ještě euro nebylo). V reakci na propad libry Španělsko devalvovalo svoji měnu – pesetu – o 5%, a po týdnu zavedlo režim devizové kontroly, aby omezilo tlak na měnu. Druhý den k podobnému kroku přistoupilo i Irsko a Portugalsko. Pravda, tato měnová omezení vydržela pouhé dva měsíce a v listopadu 1992 byla zrušena.

Máme-li se vrátit k finanční krizi 2007-2009, tak zde je zajímavý precedent Islandu. Podle názoru mnohých expertů začala finanční krize v Evropě z této nevelké země. V r. 2008 tam došlo k bankrotu tří velkých bank, islandská koruna poklesla, zesílil odliv kapitálu z ostrova. Vláda zavedla tvrdá omezení u vyvádění kapitálu – jak pro rezidenty, tak nerezidenty. Kurz národní měny se podařilo stabilizovat během krátké doby. Mimochodem měnová omezení na Islandu zůstala doposud v platnosti. Centrální banka této země je plánuje zrušit až na konci r. 2015.

Neméně zajímavým je precedent Kypru. V březnu 2013 tam došlo k bankovní krizi. Za tichého souhlasu ECB a MMF se finanční úřady Kypru pokusily dostat z krize na úkor vkladatelů. Fakticky došlo k částečné konfiskaci vkladů. Kyperské úřady omezily výběr vkladů z bank a finanční převody do zahraničí. Kypr se stal první zemí v historii, která zavedla režim měnové kontroly v oblasti pohybu kapitálu, přestože nemá vlastní měnu (Kypr patří do eurozóny). Omezení u přeshraničních devizových operací zůstalo na Kypru v platnosti dodnes.

V létě 2013 začaly v USA probírat plány na snížení měnové emise v rámci tak zvaného programu kvantitativního uvolňování (QE). To by mělo vést ke zvýšení dlouhodobých úrokových sazeb v americké ekonomice a následně k odlivu kapitálu z ostatních zemí světa do USA. V souvislosti s tím již v r. 2013 začala celá řada zemí zavádět omezení u vývozu kapitálu. Například Indie zavedla omezení u vývozu měny občany (75,000 dolarů za rok), a rovněž omezení u investic společností v zahraničí (společnost může investovat v zahraničí maximálně svoji bilanční hodnotu a u větších částek potřebuje společnost svolení regulátora).

K dnešnímu dni všechny země BRICS, mimo Ruska, zavedly u přeshraničního pohybu kapitálu ta či ona omezení.

Uvedli jsme jen některé případy zavedení devizových omezení mimořádného charakteru, ulehčujících cestu z měnových, finančních a ekonomických krizí. Nicméně celá řada zemí zavádí omezení stálá, mající předejít podobným krizím. K těmto zemím patří konkrétně Chile, Brazílie, Thajsko a Jižní Korea.

Jedná se především o omezení, která brání pronikání spekulativního kapitálu do ekonomiky, „horkých“ peněz. Zde jsou praktikovány jak ekonomické, tak administrativní metody. Ekonomická opatření – to je především zavedení daní pro zahraniční investory. Například Brazílie v r. 2009 zavedla, mimo jiné, daň z nákupu akcií a dluhopisů cizinci. Klasickým příkladem země uplatňující stálá omezení je Chile. Tato země vytvořila systém vstupních filtrů pro zahraniční kapitál. Soudí se, že tato kontrola změnila strukturu kapitálu a učinila ho stabilnějším. Základní metodou je požadavek záloh prostředků u zahraničních investorů, přičemž výše záloh se liší.

Dnes dokonce i MMF byl nucen přiznat účelnost používání měnových omezení u přeshraničních operací s kapitálem.

Známka 1.2 (hodnotilo 81)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

50

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc duben přispělo 97 čtenářů částkou 15 122 korun, což je 50 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Macron už hrotí vztahy s Ruskem: Ve štábu Macrona odmítli akreditaci televiznímu kanálu RT23.04.17 23:02 Francie 0

Rtl.fr ve 21:17: Macron i Le Penová postupují do druhého kola s 23,8 % a 21,7 % hlasů23.04.17 21:28 Francie 2

Francouzské volby - výsledky zahraničního hlasování23.04.17 16:18 Francie 0

Basel: Dvě dívky pobodány severoafričanem22.04.17 23:04 Švýcarsko 1

Skupina Accora prodala 62 svých hotelů nižší kategorie za účelem ubytování migrantů22.04.17 22:31 Francie 2

Poslední volební odhady agentury Filteris22.04.17 22:22 Francie 0

Francouzské volby: V mnoha volebních místnostech v zahraničí chybí zcela plakáty kandidátky Marine Le Penové22.04.17 22:15 Francie 0

Marine Le Penová chce ukončit globalizaci22.04.17 19:35 Francie 4

François Fillon obdivuje Margaret Thatcherovou22.04.17 18:58 Francie 1

Theresa May: Roční příjem migrantů bude do 100.00022.04.17 18:34 Británie 0

Jean-Luc Mélenchon je (bývalý) trockista22.04.17 18:25 Francie 3

S Macronem-globalistou vtrhnou muslimové do Francie v milionech22.04.17 18:01 Francie 1

Le Pen: Francie musí přestat být naivní a musí obnovit hraniční kontroly22.04.17 15:25 Británie 1

Díky plotům poklesl migrační proud ze Střední Ameriky přes Mexiko o 70 % 22.04.17 15:06 USA 0

18 + Rashideen - 116 dětí zabitých útokem na autobusy v Aleppu nalákali "umírnění teroristé" na brambůrky na místo výbuchu22.04.17 00:26 Sýrie 4

Referendum a svobodná vůle lidí vlastně nic neznamená21.04.17 10:31 Británie 0

Maďarský parlament prerokuje sprísnenie fungovania občianskych organizácií20.04.17 00:40 Maďarsko 0

Odborník spochybnil referovanie USA o chemickom útoku v Sýrii a obvinil Trumpovu administratívu, že nespolupracovala s rozviedkou20.04.17 00:35 USA 1

4,4 miliardy pro imigranty a 1,2 miliardy pro chudé Italy20.04.17 00:14 Itálie 0

Novozélandský ministr imigrace: "Kiwi first!"19.04.17 23:46 Nový Zéland 0

Měnové kurzy

USD
25,11 Kč
Euro
26,93 Kč
Libra
32,16 Kč
Kanadský dolar
18,60 Kč
Australský dolar
18,94 Kč
Švýcarský frank
25,21 Kč
100 japonských jenů
23,02 Kč
Čínský juan
3,65 Kč
Polský zloty
6,31 Kč
100 maď. forintů
8,61 Kč
Ukrajinská hřivna
0,94 Kč
100 rublů
44,47 Kč
1 unce (31,1g) zlata
32 259,46 Kč
1 unce stříbra
450,32 Kč
Bitcoin
31 148,85 Kč

Poslední aktualizace: 23.4.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 10 275