Jugoslávie a podvod demokracie

Matthew Cooper

5.1.2015 Komentáře Témata: Bývalá Jugoslávie 1080 slov

Nedávno jsem četl knihu českého ekonoma Jaroslava Vaňka, s názvem Participační ekonomika: Evoluční hypotéza a strategie vývoje, napsanou v r. 1971, a tudíž je místy trochu zastaralá, avšak obsahuje mnoho myšlenek, které jsou jak současné, tak zcela hlubokomyslné, a pohledy, které dokonce i v tuto pozdní dobu jsou pro mne překvapivé a kontra-intuitivní.

Kniha je o demokracii postavené na tržní ekonomice, ve které družstevní, pracujícími řízené, firmy hrají ústřední roli, a tvrdí, že toto uspořádání:

  1. poskytuje základy pro možnost existence více firem na trhu, lépe dimenzovaných jak do velikosti, tak vůči sobě navzájem;
  2. zmírňuje ty nejhrubější a nejvražednější aspekty kapitalistické konkurence na trhu;
  3. činí plnou zaměstnanost snáze dosažitelnou;
  4. výrazně snižuje inflaci a šílený „růst pro růst“, zatímco zároveň
  5. funguje velmi blízko optimální úrovně ekonomické účinnosti.

Ačkoliv když Vaněk odbočuje do sociální teorie, aby poukázal na případy rovnosti politického a ekonomického sebeurčení či na „konvergenční“ ekonomiky, jak plánované, tak tržní, dostává se na tenký logický led, samotný ústřední argument je velmi zajímavý. A ještě zajímavější je případová studie, postavená na jugoslávské ekonomice 50. a 60. let.

[Tito]

Vaňkův náčrt Titovy Jugoslávie je zajímavý a přitažlivý, a pro většinu amerického publika vskutku kontra-intuitivní.

Vaněk tvrdí, že Titova Jugoslávie bezprostředně po rozchodu Tita se Stalinem byla na světě společností nejblíže jeho ideálu pracujícími řízené ekonomiky, a že v důsledku toho byla schopna být příkladem vysoce efektivní, lidské a pro lidi stavěné ekonomiky, s téměř plnou zaměstnaností, neuvěřitelně vysokou mírou vzdělání a vysokou životní úrovní, kterou záviděly mnohé další země regionu. Poznamenává, že jugoslávská ekonomika byla vybudována dlouhým procesem pokusů a omylů, ale že růst jejích důchodů v letech 1951 až 1959 neměl obdoby nikde, vyjma Japonska. Pod vlivem jugoslávských ekonomů Edvarda Kardelje a Branko Horvata to byl, zdá se, úspěšný experiment ve vzkvétající ekonomické demokracii, obhajované Vaňkem (a před ním nemarxistickými levičáky v britské tradici, konkrétně Williamem Morrisem a G. D. H. Colem).

Vaňkův náčrt Titovy Jugoslávie je zajímavý a přitažlivý, a pro většinu amerického publika vskutku kontra-intuitivní. Otvírá pohled na možnost lidštější ekonomiky, s větším důrazem na organickou účast (na rozdíl od státem či trhem segregovaného) jednotlivého člověka na vlastní práci – což je důležité téma, kterého se dotkl také jeho svatost, patriarcha moskevský a celé Rusi, Kiril. Vskutku, Vaněk je nejsvůdnější, když začíná zkoumat zcela nemarxistické, nematerialistické – morální, duchovní a náboženské – rozměry této ekonomické vize. Klade velký důraz na základní roli člověka coby tvůrce a spolutvůrce díla božího, coby účastníka, jakkoliv nedokonalého. Vaňkovi dělalo starosti – a mělo by to dělat starosti skutečně všem nábožným lidem, že ontologické odloučení jak kapitalismu, tak komunismu, od morálky člověka a plodů jeho práce znamená výměnu skutečných věcí za pouhé zbytné (jako v reklamě); výměnu umělecké a náboženské činnosti za pouhé hromadění; výměnu smyslu za pouhou zábavu. Slova, která Vaněk používá pro vyjádření svého odcizení jak kapitalismu, tak komunismu, jsou výmluvná: „bezúčelný“, „sobecký“, „neúplná osobnost“, či dokonce „znetvoření“. Není vskutku žádným divem, že hledá model s větší účastí lidí, ve kterém lze systematické odcizení tvůrce a vytvořeného zmírnit.

Nakolik mohu s těmito cíli a obavami sympatizovat, mám skutečně jisté hluboké problémy s Vaňkovou politickou analýzou, i když je Vaněk idealistou, stejně jako jimi stále je mnoho Čechů, a je zapálený pro politickou demokracii, která z jeho textů jasně vyzařuje. Je v nich nejen šarm a důvtip, ale je obtížné nenechat se jimi unést. A pak jsou zde tragické rozměry demokratického projektu, které až příliš často přehlíží; jugoslávský experiment se nekonal, a pravděpodobně by k němu ani nedošlo, v kontextu liberálního parlamentarismu západního stylu. Vzhledem k nedávné historii mé vlastní země věřím, že je také vysoce nepravděpodobné, že přijetí jisté politické demokracie (které říkáme „vnitřní“ sebeurčení) koreluje nějak významně s respektem země k suverénní integritě („vnějšímu“ sebeurčení) ostatních zemí. Ve skutečnosti to, co se nakonec stalo Jugoslávii po kolapsu Sovětského svazu, poskytuje nanejvýš tragický příklad opaku.

Jakmile užitečnost geopolitické nárazníkové zóny mezi Západem a sovětským blokem po rozpuštění samotného Sovětského svazu zmizela, byla jugoslávská ekonomika záměrně sabotována a likvidována politickou osou MMF řízeného západního kapitálu. Jak popisuje historik Michael Parenti, dříve si Jugoslávie půjčovala od Západu, částečně aby rozšířila svoji domácí spotřební výrobu, a dříve MMF vyhovoval. Ale jednou z podmínek úvěrů MMF poskytnutých Jugoslávii v r. 1989 bylo to, co nyní vypadá jako až příliš dobře známý recept: úsporná opatření. Veřejné programy byly skrouhnuty; mzdy byly zmraženy; měna byla znehodnocena a systém pracujícími řízených firem se začal drolit, jak jeho zdroje investic začaly vysychat a jak právní rámec, který je podporoval, za „restrukturalizace“ MMF zmizel. Tyto reformy byly protlačeny na počátku následujícího roku a znamenaly pro Jugoslávkou ekonomiku katastrofu.

[]

A po kolapsu nyní již rozpadlých jugoslávských politických institucí poslala Bushova vláda srdečný pozdrav ve formě Zákona o vyvlastňovacích zahraničních operacích z r. 1991, který upřel pomoc jakémukoliv regionu Jugoslávie, který nevyhlásil nezávislost do šesti měsíců. Cílem tohoto zákona byl jugoslávský průmysl a státní aktiva, po kterých západní kapitál a zájmy bažil. Oportunističtí politici, povzbuzeni jak politicky, tak ekonomicky vzbouřenci proti jugoslávské vládě, začali rozdmýchávat plameny nacionalistického odporu v každém koutě bývalé republiky – která již měla dostačující základy pro růst v ekonomickém prostředí, kde běžní lidé byli nyní vazaly zahraničních zájmů, bezmocní, bez práce, trpící nouzí a stále zoufalejší.

Rozložení Jugoslávie byla tragédií. Byla to tragedie částečně kvůli prázdné povaze demokratického idealismu, na kterém jugoslávská vláda na Západě závisela. A zčásti to byla tragédie proto, že Západ brutálně podvedl a zadupal nejen Jugoslávce – z nichž bylo přes sto tisíc zavražděno a čtyři miliony byly vyhnány z domova v důsledku následných bratrovražedných válek – ale i jugoslávský model, který mohl být jistým způsobem pro politické a ekonomické praktiky jak Západu, tak Východu poučný.

Je opravdu nezbytné pokračovat v hledání způsobů, jak zmírnit odcizení, ke kterému dochází, když je běžný člověk oddělen od plodů své práce, duchovní prázdnotu, kterou to po sobě zanechává, a rozleptání vyvolané chtíčem a potřebami, bezcílnou prací a nesmyslným trávením volného času. Vaňkova účastnická ekonomika založená na firmách řízených pracujícími – jak teoreticky, tak prakticky v jeho příkladu Jugoslávie 50. a 60. let – poskytuje jeden zajímavý, a dosti přesvědčivý, výchozí bod, ze kterého to provést. Ale je také nezbytné, nyní stejně jako jindy, pohlížet na idealistický demokratický jazyk, kterým se geopolitika a finance Ameriky a západní Evropy rády ohání, kriticky. I zde je příklad Jugoslávie bohužel dosti poučný.

Yugoslavia and the Betrayal of Democracy vyšel 29. prosince 2014 na Global Research. Překlad v ceně 518 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 120)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

59

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 129 čtenářů částkou 17 611 korun, což je 59 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Maďarsko v pohotovosti: Maďarsko chystá národní konzultaci o nátlaku EU na přijímání kvót Afričanů 25.09.17 18:47 Maďarsko 2

Juncker: Otevřeme legální cesty pro migranty z Afriky - pro začátek jich přijmete 40.00025.09.17 18:18 Evropská unie 1

Rodina politika AfD byla napadena protestujícím davem25.09.17 17:19 Německo 0

Evropské hodnoty: Muslimský prodavač sexuálně obtěžuje cca 13 letou dívku25.09.17 17:06 Evropská unie 0

Centrální islámská rada Švýcarska: Propagandistické video na islám v Evropě25.09.17 16:49 Švýcarsko 0

Petry nebude členkou nové skupiny AfD v Bundestagu25.09.17 12:50 Německo 0

Černoch údajně znásilnil mladou Slovenku25.09.17 11:30 Slovensko 1

První úkol AfD v Bundestagu: Výbor na vyšetřování úlohy Angely Merkelové v přijetí cca miliónu migrantů v roce 201524.09.17 22:19 Německo 0

21:13:Při mezisoučtu v Sasku získala AfD 30 % a umístila se tak na prvním místě24.09.17 21:14 Německo 0

Výsledky německých voleb v 19:41: CDU/CSU: 33 SPD: 20,8 AfD: 13,3 FDP: 10,5 Linke: 8,7 Grüne: 9,124.09.17 20:25 Německo 0

Ruští agenti se pokoušeli ovlivnit německé voliče z volebního okrsku 10924.09.17 18:36 Německo 0

Rada Evropy rozhodla, že se nebude ověřovat věk u ilegálních migrantů mladších 18 let - bylo by to pro ně traumatizující24.09.17 00:50 Evropská unie 2

Centrální španělská vláda nám názorně předvádí evropské hodnoty23.09.17 13:01 Španělsko 2

Merkelová byla mohutně vypískána v Mnichově23.09.17 12:11 Německo 5

Okupanti se Finsku snaží vyvolat soucit, vydírají22.09.17 16:36 Finsko 2

Pražští taxikáři vyhlásili městu válku kvůli Uberu22.09.17 16:31 Česká republika 3

Potěšující rozsudek Městského soudu v Praze19.09.17 16:16 Česká republika 5

Afričtí okupanti znásilňují v Itálii. Řešení? Více kamer19.09.17 15:44 Itálie 8

Rasové nepokoje v St.Louis17.09.17 10:22 USA 0

Rasismus v České Televizi16.09.17 09:06 Česká republika 1

Měnové kurzy

USD
21,99 Kč
Euro
26,06 Kč
Libra
29,58 Kč
Kanadský dolar
17,81 Kč
Australský dolar
17,45 Kč
Švýcarský frank
22,70 Kč
100 japonských jenů
19,70 Kč
Čínský juan
3,32 Kč
Polský zloty
6,09 Kč
100 maď. forintů
8,36 Kč
Ukrajinská hřivna
0,84 Kč
100 rublů
38,11 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 696,98 Kč
1 unce stříbra
375,10 Kč
Bitcoin
86 287,23 Kč

Poslední aktualizace: 25.9.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 480