Ukrajina ve válce USA proti Evropské unii

Vladimír Nesterov

7.9.2014 Komentáře Témata: Evropská unie, Ukrajina 1236 slov

18. září navštíví Petro Porošenko USA. „Tato návštěva,“ uvádí se v tiskovém prohlášení Bílého domu, „bude demonstrací podpory Spojených států Ukrajině v její snaze o demokracii, nezávislost a stabilitu.“ Poznamenává se tam, že Obama s Porošenkem posoudí „pokusy o diplomatické řešení krize na východě Ukrajiny“ a také podporu její snahy „o ochranu své suverenity a územní celistvosti“. Z této diplomatické rétoriky lze učinit jen jeden závěr: válka na Ukrajině pokračuje a Evropa upadne do ještě větší závislosti na USA.

Finančně-ekonomická válka proti Evropě

Již v 90. letech minulého století se objevila myšlenka vytvořit TTIP – dohodu o transatlantickém obchodně-investičním partnerství mezi USA a EU (Transatlantic Trade and Investment Partnership). V r. 1998 se Evropanům podařilo částečně zablokovat americké požadavky na liberalizaci vzájemného obchodu, ale již v r. 2008 Evropský parlament podpořil prohloubení spolupráce mezi EU a USA, a v r. 2013 podpořil projekt transatlantické zóny volného obchodu. Mandát k vedení rozhovorů byl dán Evropské komisi (nevolenému orgánu – p.p.) a vlády zemí Evropy byly prakticky z tohoto procesu odstraněny. Rozhovory o TTIP již vstupují do závěrečné fáze a zhotovení dohody se očekává v r. 2015.

Bývalý ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn říká, že Evropa se nachází v mimořádně nevýhodné situaci. Rozhovory se vedou „neprůhledně“, dokumenty se nezveřejňují a neposuzují. Podle názoru Strauss-Kahna je naivní očekávat, že smlouva se týká pouze liberalizace celního režimu. V podstatě USA chtějí vnutit Evropě nové normy – technické, ekologické a sociální. Poté již Evropa nikdy nebude samostatným centrem síly. Nový trh v rámci TTIP zaváže Evropany zříct se podpory „méně produktivních“ sektorů ekonomiky, vše bude diktovat poptávka v USA.

Téhož názoru jsou i evropská levice a nová pravice, které dosáhly nemalých úspěchů v květnových volbách do Evropského parlamentu. Takže mluvit o triumfu „transatlantických idejí“ v Evropě je poněkud předčasné, ale Američané by nebyli Američany, aby nepředjímali náhradní cesty totálního, v první řadě ekonomického, porobení si Evropy.

Ukrajina v roli přisluhovače Washingtonu

V posledních dvaceti letech evropští politici s klidem sledovali převod reálné výroby mimo hranice svých zemí. Další ekonomický růst se plánuje na základě rozvoje sféry služeb a zvýšení role finančně-pojistného sektoru. Nicméně již na počátku tisíciletí při pohledu na nezaměstnanost a za přemýšlení o svém politickém osudu začali měnit své názory. Evropa, i když liknavě, přistoupila k reindustrializaci.

V nové ekonomické politice Evropanů spatřil Washington pro sebe hrozbu. Protože rozšiřování výroby si vyžaduje velké množství energetických zdrojů, zorganizovali Američané řadu pučů na Blízkém východě. Arabské režimy nakloněné spolupráci s Evropou (Muammar Kaddáfí dokonce financoval volební kampaň Nicolase Sarkozyho) byly zaměněny za islámské radikály. Samozřejmě, že islamisté mají k Americe stejně špatný vztah, ne-li horší, ale USA mají vlastní ropu a plyn, a Evropa ne.

Dále Washington potřeboval vytvořit „slabý článek“ na cestě ruského plynu do Evropy. S Běloruskem se to nepodařilo. Ale s Ukrajinou to vyšlo. Nejdříve Majdan 2004, nástup nových politických sil k moci, pak „plynové války“ let 2006-2009. „Plynový kohoutek“, zavřený v potřebný okamžik kyjevskými loutkami, začal hrát roli účinné „svěrací kazajky“ pro vzdorovité Evropany.

Nástup Janukoviče a jeho klanu „doněckých“ k moci, který se pokoušel sedět na dvou židlích najednou a orientovat se jak na Washington, tak na Moskvu, nadšení zámořských pánů nad životem nevyvolal. Nicméně bylo rozhodnuto počkat na volby v r. 2015 – převraty se nedělají každý rok!

Vážné korekce v plánech Američanů vyvolalo Janukovičovo odmítnutí podepsat na konci listopadu 2013 asociační dohodu Ukrajiny s Evropskou unií. Proto bylo zapotřebí ještě jednoho Majdanu a nového státního převratu.

Současná válka na jihovýchodě Ukrajiny, na území Doněcké a Luhanské národní republiky, je přímým důsledkem toho, že se v Kyjevě dostal k moci režim zrozený v puči. Vnitřní politika prosáklá odérem květnatého nacionalismu, nárůst vlivu neonacistů u moci, vytvoření soukromých armád oligarchy feudálního ražení, nadávání Rusku a Rusům, plné podvolení se americké diplomacii – to vše nemohlo nevyvolat protesty ruského a ruskojazyčného jihovýchodu.

Avšak místo aby vyslechl zákonné požadavky obyvatel Donbasu, odpověděl Kyjev silou. Tato válka pokračuje, bez ohledu na to, že DNR a LNR dokonce i dnes souhlasí se zachováním jednotné Ukrajiny. Jejich požadavkem je přiznání zvláštního statutu jejich území a zvláštního statutu ruštiny. A to bez ohledu na to, že armády těchto dvou republik přešly do rozhodného protiútoku, v důsledku čehož kyjevská moc může přijít o kontrolu nad celým pobřežím Azovského moře, až po Perekop. Válka bude prodloužena z vůle Washingtonu, a jedním z jejích cílů je kompromitace vyhlídky na jakékoliv porozumění mezi Ruskem a Evropou, což zároveň povede k dalšímu oslabení Evropské unie a k naprostému podřízení Evropy Spojeným státům.

Se stejným cílem se věnuje značné úsilí tomu, aby se Rusko vyprovokovalo k přímému zásahu do ukrajinského konfliktu, aby se Evropané přesvědčili o odvěké „agresivitě Rusů“. A spoustu jich přesvědčili. Stačí se podívat na polský a pobaltský tisk, plný úvah o tom, že jestli Amerika nezasáhne, objeví se v ulicích jejich měst „ruské tanky“ již přes noc.

Zhoubná cesta Evropské unie

Mimo mytických „ruských tanků“ existují ještě závažnější věci. Především Washingtonem Evropě vnucené sankce vůči Rusku. K dnešnímu dni je to největší úspěch USA v rozvracení ekonomiky Evropské unie. Již dnes lze mluvit o tom, že kvůli sankcím se ekonomika EU ocitla ve stagnaci, hrozící přechodem do krize. GDP Německa a Itálie po zavedení sankcí poklesl o 0,2%, a v pobaltských zemích pravděpodobně o 10%. Celkově ztráty Evropanů v důsledku sankcí, včetně finančního sektoru (v případě zablokování ruských plateb v evropských bankách „uvíznou“ stovky miliard euro), mohou podle odhadů nezávislých expertů činit nejméně bilion euro.

To vše probíhá v situaci, kdy i bez sankcí vypadá stav věcí v EU nevalně. Jak poznamenává Economist: „Německo se potácí na hranici krize, Francie uvízla ve stagnaci a GDP Itálie je stejný jako před 15 lety. Na tyto tři státy připadají dvě třetiny GDP celé eurozóny…“.

Podíváme-li se pozorněji na obsah třetího balíčku sankcí, lze snadno zjistit, že jejich hlavním cílem je zablokovat technologickou obnovu ropného průmyslu Ruska, a tím zkomplikovat dodávky ruských energetických surovin do Evropské unie. Tedy v první řadě jde o vytvoření dalších překážek pro provedení reindustrializace starého světa. Vždyť jiný zdroj plynu pro Evropu se v nejbližších desítkách let nepředpokládá.

Rozhovory o dodávkách břidlicového plynu z USA jsou lehkomyslnost. V samotné Americe se šíří hnutí proti těžbě břidlicového plynu vůbec, přičemž jsou do toho zainteresovaní nejen ekologové, ale i ropní magnáti, kteří si nepřejí dělit se o své zisky. Nakonec bude takový plyn pro Evropany dosti drahý: vytvořit zvláštní flotilu pro jeho dodávky a přijímací terminály není vůbec totéž, jako využívání již existující infrastruktury pro jeho dodávky z Ruska.

Tím, že se sankcí zúčastnila, zajistila si Evropská unie vlastní prohru v konkurenčním boji s Amerikou. Současné události lze závažností svých důsledků přirovnat pouze k druhé světové válce, kdy Evropané vlastníma rukama zničili svoji průmyslovou sílu ve prospěch a v zájmu USA, které se v důsledku toho přeměnily na velmoc.

V případě prodloužení sankcí vůči Rusku na neomezenou dobu a vytvoření transatlantické zóny volného obchodu se likvidace „evropské myšlenky“ a konec Evropské unie coby samostatného kulturního a ekonomického bloku stanou nevyhnutelným.

Украина в войне США против Евросоюза vyšel 5. září 2014 na Fondsk.ru. Překlad v ceně 529 Kč Zvědavec.

Známka 1.2 (hodnotilo 212)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

54

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc duben přispělo 108 čtenářů částkou 16 211 korun, což je 54 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

OSN vybrala Saúdskou Arábii na post předsedy Komise pro práva žen24.04.17 23:35 Saudská Arábie 2

Média se dnes chovají jako gangy24.04.17 22:59 Evropská unie 0

Francie - volby - oficiální mezitímní výsledek součtu hlasů24.04.17 00:15 Francie 2

Včera v metru23.04.17 23:51 Česká republika 8

Macron už hrotí vztahy s Ruskem: Ve štábu Macrona odmítli akreditaci televiznímu kanálu RT23.04.17 23:02 Francie 0

Rtl.fr ve 21:17: Macron i Le Penová postupují do druhého kola s 23,8 % a 21,7 % hlasů23.04.17 21:28 Francie 3

Francouzské volby - výsledky zahraničního hlasování23.04.17 16:18 Francie 0

Basel: Dvě dívky pobodány severoafričanem22.04.17 23:04 Švýcarsko 1

Skupina Accora prodala 62 svých hotelů nižší kategorie za účelem ubytování migrantů22.04.17 22:31 Francie 3

Poslední volební odhady agentury Filteris22.04.17 22:22 Francie 0

Francouzské volby: V mnoha volebních místnostech v zahraničí chybí zcela plakáty kandidátky Marine Le Penové22.04.17 22:15 Francie 0

Marine Le Penová chce ukončit globalizaci22.04.17 19:35 Francie 4

François Fillon obdivuje Margaret Thatcherovou22.04.17 18:58 Francie 1

Theresa May: Roční příjem migrantů bude do 100.00022.04.17 18:34 Británie 0

Jean-Luc Mélenchon je (bývalý) trockista22.04.17 18:25 Francie 3

S Macronem-globalistou vtrhnou muslimové do Francie v milionech22.04.17 18:01 Francie 1

Le Pen: Francie musí přestat být naivní a musí obnovit hraniční kontroly22.04.17 15:25 Británie 1

Díky plotům poklesl migrační proud ze Střední Ameriky přes Mexiko o 70 % 22.04.17 15:06 USA 0

18 + Rashideen - 116 dětí zabitých útokem na autobusy v Aleppu nalákali "umírnění teroristé" na brambůrky na místo výbuchu22.04.17 00:26 Sýrie 4

Referendum a svobodná vůle lidí vlastně nic neznamená21.04.17 10:31 Británie 0

Měnové kurzy

USD
24,66 Kč
Euro
26,84 Kč
Libra
31,58 Kč
Kanadský dolar
18,18 Kč
Australský dolar
18,56 Kč
Švýcarský frank
24,78 Kč
100 japonských jenů
22,34 Kč
Čínský juan
3,58 Kč
Polský zloty
6,34 Kč
100 maď. forintů
8,60 Kč
Ukrajinská hřivna
0,93 Kč
100 rublů
44,02 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 344,57 Kč
1 unce stříbra
440,09 Kč
Bitcoin
30 873,57 Kč

Poslední aktualizace: 25.4.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 15 853