Putin si je dobře vědom hrozby, kterou představuje americká diktatura pro celý svět

Paul Craig Roberts

10.7.2014 Komentáře Témata: Rusko 4132 slov

Níže je kompletní projev prezidenta Putina k ruskému diplomatickému sboru. Odhaluje, že Putin je člověk, který si je dobře vědom hrozby, kterou představuje americký imperialismus pro celý svět. Víra Washingtonu, že USA jsou vyjímečné a nepostradatelné, má za následek diktátorské chování k ostatním zemím a potlačování jejich legitimních národních zájmů. Taková arogance vede k válkám. Putinovy poznámky ho ukazují jako zdrženlivého vůdce, který reaguje na provokace s rozumem a nikoliv vztekle, a který pracuje na tom, aby se vyhnul konfliktu a válce. Putin si je dobře vědom, že od Washingtonu nebo vůdců EU žádnou pomoc nedostane. Putinův projev ukazuje, že je, bez pochyb, nejdůležitějším vůdcem na světové scéně v této době.

Několik pasáží jsem označil tučně a přidal jsem dvě vlastní poznámkyv (v závorkách).

http://eng.kremlin.ru/transcripts/22586

Konference ruských velvyslanců a stálých zástupců, 1. července 2014, 15:45 Moskva

RUSKÝ PREZIDENT VLADIMIR PUTIN: Kolegové, přátelé, setkání s diplomatickým sborem se stalo tradicí. Potřebujeme tuto přímou konverzaci, abychom celkově zhodnotili situaci ve světě, stanovili si aktuální a dlouhodobé cíle zahraniční politiky a na tomto základě jsme účinněji koordinovali práci našich misí v zahraničí.

Rád bych začal tím, že řeknu, že ministerstvo zahraničí je pod velkým tlakem; vidíme to, jsme si toho vědomi, ale tento tlak neklesne. Bude jen narůstat, stejně jako požadavky na účinnost, přesnost a pružnost našich činů, abychom zajistili národní zájmy Ruska.

Víte, jak dynamický a nepředvídatelný může někdy mezinárodní vývoj být. Věci jsou tlačeny k sobě a bohužel nejsou všechny pozitivní povahy. Potenciál pro konflikt ve světě roste, staré rozpory se stávají ještě akutnějšími a nové jsou provokovány. Narazili jsme na takovýto vývoj, často neočekávaně, a s lítosti zjišťujeme, že mezinárodní právo nefunguje, ty nejzákladnější normy slušnosti nejsou dodržovány a princip, že si lze dovolit vše, nabývá vrchu. (Putin naráží na to, že Washington staví své jednostranné akce nad americké zákony, americkou ústavu a mezinárodní právo).

Pozorujeme to také na Ukrajině. Musíme jasně pochopit, že události vyprovokované na Ukrajině jsou koncentrovaným výsledkem nechvalně známé politiky zastrašování. Jak zřejmě víte, její kořeny sahají hluboko do historie, a je jasné, že bohužel tato politika s koncem studené války neskončila.

Na Ukrajině, jak jste zřejmě viděli, jsou ohroženi naši krajané, Rusové a lidé dalších národností, jejich jazyk, historie, kultura a zákonná práva, zaručená, mimochodem, Evropskou úmluvou. Když mluvím o Rusech a rusky mluvících občanech, mám na mysli ty lidi, kteří se považují za součást širší ruské komunity, nemusí to být nezbytně etničtí Rusové, ale považují se za Rusy.

Co od nás naši partneři při vývoji na Ukrajině očekávali? Evidentně jsme neměli právo opustit obyvatele Krymu a Sevastopolu a nechat je napospas nacionalistům a radikálním bojůvkám; nemohli jsme dovolit, aby byl náš přístup k Černému moři výrazně omezen; nemohli jsme dovolit, aby jednotky NATO nakonec vstoupily na Krym a do Sevastopolu, země ruské vojenské slávy, a kardinálně tak změnily rovnováhu sil v oblasti Černého moře. To by znamenalo, že bychom se vzdali prakticky všeho, za co Rusko bojovalo od dob Petra Velikého, či možná ještě dříve – historici to budou vědět.

Rád bych dal všem jasně najevo toto: tato země bude nadále aktivně bránit práva Rusů, našich krajanů v zahraničí, za použití celého rozsahu dostupných prostředků – od politických a ekonomických, po operace podle mezinárodního humanitárního práva a práva na sebeobranu.

Rád bych zdůraznil, že to, co se stalo na Ukrajině, bylo vyvrcholením negativních tendencí v mezinárodních záležitostech, které se vytvářely roky. Již dlouho před tím varujeme, ale bohužel se naše předpovědi naplňují.

Víte o poslední snaze obnovit a udržet mír na Ukrajině. Pracovníci ministerstva zahraničí a samotný ministr se toho aktivně účastnili. Víte o řadě telefonických konverzací, které jsme na toto téma vedli.

Bohužel prezident Porošenko se uchýlil v obnovení vojenských akcí, a my jsme nedokázali – když říkám „my“, myslím tím kolegy v Evropě a sebe – ho přesvědčit, že cesta k jistému, stabilnímu a neporušitelnému míru nevede skrze válku.

Doposud prezident Porošenko nebyl přímo spojen s rozkazy započít vojenskou akci a teprve nyní převzal plnou zodpovědnost, a to nejen vojenskou, ale i politickou, která je mnohem důležitější.

Také jsme se nedokázali dohodnout na veřejném prohlášení, které by bylo schváleno ministry zahraničí Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny, o potřebě udržet mír a hledat vzájemně přijatelná řešení.

Rád bych vás upozornil na fakt, že po vyhlášení příměří, žádná skutečná, jak říkáte, jednání o řešení situace nezapočala. Prakticky bylo dáno ultimátum k odzbrojení. Nicméně ačkoliv nebylo příměří až tak špatné, nepostačovalo na vyřešení situace na dlouhodobém základě způsobem, který by byl přijatelný pro všechny lidi žijící v zemi, včetně těch na jihovýchodě.

Ústava byla zveřejněna, ale nebyla nikdy projednávána. I když v ukrajinské společnosti probíhá diskuse, jestli je dobrá nebo špatná, nikdo to nikdy zcela určitě neprobíral s východem.

Samozřejmě, že vše, co se děje na Ukrajině, je vnitřní záležitostí ukrajinského státu. Bolí nás vidět lidi umírat, obzvláště civilisty. Jak zřejmě víte, počet uprchlíků v Ruské federaci roste. Samozřejmě, že všem těm, kteří ji potřebují, poskytneme pomoc. Nicméně vraždění novinářů je nepřijatelné. Připomněl jsem to ukrajinskému prezidentovi opět včera.

Podle mého jsme svědky účelové snahy zlikvidovat všechny představitele médií. To se týká jak ruských, tak zahraničních novinářů. Kdo by se mohl bát nestranného informování? Pravděpodobně ti, kteří páchají zločiny. Silně doufáme, že ukrajinské úřady dodrží své sliby a tyto zločiny pečlivě vyšetří.

Na mapě světa se objevuje více nových horkých míst. Je nedostatek bezpečnosti v Evropě, na Středním východě, v jihovýchodní Asii, v regionu Asie a Pacifiku a v Africe. Globální ekonomický, finanční a obchodní systém se stává nevyváženým a morální a duchovní hodnoty jsou pošlapávány.

Sotva lze pochybovat, že jednopolární svět nenastal. Lidé a země pozvedají své hlasy ve prospěch sebeurčení a civilizační a kulturní identity, což je v rozporu s pokusy některých zemí udržet si svoji nadvládu ve vojenské oblasti, v politice, financích, ekonomice a ideologii.

Vím, že to na nás nemá přímý vliv, nicméně to, co je činěno francouzským bankám, nemůže vést k ničemu jinému, než k pobouření v Evropě obecně, a zde také. Jsme si vědomi tlaku, který naši američtí partneři vyvíjí na Francii, aby ji donutili nedodat lodě Mistral Rusku. Víme dokonce, že naznačovali, že pokud Francie Mistraly nedodá, sankce vůči jejich bankám budou v tichosti zrušeny, nebo aspoň budou výrazně minimalizovány.

Co je to, když ne vydírání? Je to správný způsob jednání na mezinárodní scéně? Mimo to, když mluvíme o sankcích, vždy předpokládáme, že sankce jsou uplatňovány v souladu s článkem 7 Charty OSN. Jinak to nejsou sankce ve skutečném právním smyslu slova, ale něco jiného, nějaký další jednostranný nástroj.

V posledních 20 letech se naši partneři pokoušeli přesvědčit Rusko o svých dobrých úmyslech, své ochotě společně rozvíjet strategickou spolupráci. Nicméně zároveň neustále rozšiřovali NATO, rozšiřovali oblast pod svoji vojenskou a politickou kontrolou ještě blíže k našim hranicím. A když jsme se oprávněně ptali: „Nepovažujete za možné a nutné to s námi probrat?“, řekli: „Ne, to není vaše věc.“ Ti, kteří nadále trvají na svém výhradním právu nenávidět nezávislou politiku Ruska. Události na Ukrajině to dokazují. Dokazují rovněž, že model vztahů plných dvojitých metrů u Ruska nefunguje.

Nicméně doufám, že pragmatismus nakonec převáží. Musíme se zbavit ambicí, pokusů zřídit „světový koncentrák“ a postavit všechny do latě, nebo vnutit jednotná pravidla chování a žití, a konečně začít budovat vztahy založené na rovnosti, vzájemném respektu a respektování vzájemných zájmů. Je čas si připustit právo ostatních být jinými, právo každé země žít vlastní život, místo aby ji někdo říkal, co má dělat.

Kolegové, ve své zahraniční politice Rusko neustále vycházelo z názoru, že řešení globálních a regionálních konfliktů by mělo být hledáno nikoliv prostřednictvím konfrontace, ale prostřednictvím spolupráce a kompromisu. Zastáváme nadřazenost mezinárodního práva a podporuje vedoucí roli OSN.

Mezinárodní právo by mělo být závazné pro všechny a nemělo by být uplatňováno selektivně, aby sloužilo zájmům jednotlivých vyvolených zemí, nebo skupin států, a co je nejdůležitější, mělo by být interpretováno konzistentně. Je nemožné interpretovat ho dnes jedním způsobem, a zítra jiným, aby to odpovídalo aktuálním politickým cílům.

Vývoj světa nelze unifikovat. Nicméně můžeme hledat společné záležitosti, považovat se za partnery, místo za konkurenty, a realizovat spolupráci mezi státy, jejich společnostmi a integračními strukturami.

To jsou principy, kterými jsme se řídili v minulosti, a budeme se jimi řídit i nyní, když prosazujeme integraci v rámci CIS. Posilování úzkých přátelských vztahů a rozvoj vzájemně výhodné ekonomické spolupráce s našimi sousedy je klíčovou strategickou prioritou dlouhodobé zahraniční politiky Ruska.

Hnací silou stojící za euroasijskou integrací je trojice Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Dohoda o Euroasijské ekonomické unii, podepsaná v Astaně 29. května, symbolizuje kvalitativně nový krok v našich vztazích. V Euroasii je vytvářeno mocné centrum ekonomického rozvoje, které přitahuje podnikatele a investory, a společný trh. To je důvod, proč naši partneři z CIS mají o tuto unii silný zájem. Doufám, že velmi brzy se stane plnohodnotným členem této unie i Arménie. Jednání s Kyrgyzstánem jsou v pokročilém stádiu. Jsme otevřeni rovněž dalším státům Společenství.

Když prosazujeme euroasijský integrační projekt, v žádném případě se nepokoušíme oddělit od zbytku světa; jsme připraveni zvážit vyhlídky na vytvoření zón volného obchodu jak s jednotlivými státy, tak s regionálními společenstvími a uniemi, primárně samozřejmě s Evropskou unií.

Evropa je náš přirozený a nejvýznamnější obchodní a ekonomický partner. Snažíme se najít nové příležitosti k rozšíření naší obchodní spolupráce, najít nové cesty pro vzájemné investice a zrušit obchodní bariéry. To si vyžaduje modernizaci právní smluvní základny naší spolupráce a stabilitu a předvídatelnost vztahů, primárně v tak strategicky důležitých oblastech, jako je energetika. Stabilita na celém území Euroasie a udržitelný rozvoj ekonomik EU a Ruska závisí na dobře koordinované spolupráci, založené na respektování vzájemných zájmů.

Vždy jsme si vážili své pověsti spolehlivého dodavatele energetických zdrojů a investovali jsme do rozvoje plynové infrastruktury. Spolu s evropskými společnostmi, jak zřejmě víte, jsme budovali nový přepravní systém s názvem Nord Stream pod Baltským mořem. Navzdory jistým potížím budeme prosazovat projekt South Stream, obzvláště když stále více evropských politiků a podnikatelů začíná chápat, že někdo chce prostě využít Evropu ve svém vlastním zájmu, že se stává rukojmím něčího krátkozrakého ideologizovaného přístupu.

Když se vrátíme k Ukrajině, její porušování svých závazků při nákupu našeho zemního plynu se stalo společným problémem. Kyjev odmítá platit své dluhy. To je naprosto nepřijatelné. Nezaplatili za listopad a prosinec loňského roku, ačkoliv tehdy nebyly naprosto žádné spory.

Naši partneři používají nestoudné vydírání – přesně to to je. Požadují nepodložené snížení cen našeho zboží, ačkoliv dohoda byla podepsána v r. 2009, a strany ji dodržovaly v dobré víře. Nyní, jak zřejmě víte, soud v Kyjevě zrušil všechna obvinění proti bývalé ukrajinské premiérce Tymošenkové, která kontrakt podepsala. Tudíž kyjevské soudní úřady připouští, že udělaly vše správně nejen podle mezinárodního práva, ale také podle ukrajinského práva. Ale nechtějí dostát svým závazkům, nebo zaplatit za produkt, který již dostali.

Od 16. června, jak zřejmě víte, jsme s Ukrajinou přešli na systém plateb předem, takže dostanou přesně tolik plynu, za kolik zaplatí. Dnes neplatí; proto nedostávají nic – jen v tak zvaném reverzním módu. Všichni o tomto reverzním módu víme: je to podvod; žádný reverzní mód neexistuje. Jak můžete dodávat plyn dvěma směry po stejném plynovodu? Člověk nemusí být expert na přepravu, aby chápal, že je to nemožné. Dělají si legraci z některých svých partnerů: ve skutečnosti dostávají náš plyn a platí některým západním partnerům v Evropě, kteří nedostávají svůj objem. Jsme si toho dobře vědomi.

Nepodnikáme v tuto chvíli žádné kroky jen proto, že nechceme situaci zhoršit. Nicméně všichni by si měli z této situace vyvodit patřičné závěry. Hlavní věcí je, že upřímní spotřebitelé a dodavatelé by neměli trpět činy ukrajinských politiků a byrokratů.

Obecně my všichni – Ukrajina, naši evropští partneři a my – bychom měli vážně zvážit, jak snížit možnost jakéhokoliv typu politických nebo ekonomických rizik, nebo situací z vyšší moci, na kontinentu.

V tomto ohledu bych vám rád připomněl, že v srpnu 2015 oslavíme 40. výročí Závěrečného aktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Toto výročí je dobrým důvodem nejen pro návrat k základním principům spolupráce na kontinentu, které byly položeny již v r. 1975, ale také k tomu, abychom je společně učinili funkčními, pomohli jim zakořenit v praktické evropské politice.

Musíme konzistentně pracovat na vyloučení neústavních pučů v Evropě, jakéhokoliv zasahování do vnitřních záležitostí suverénních států, používání vydírání nebo vyhrožování v mezinárodních vztazích, nebo podpory radikálních a neonacistických sil.

My všichni v Evropě potřebujeme jakousi bezpečnostní síť, abychom zajistili, že se irácký, libyjský, či syrský – a bohužel musím říct také ukrajinský – precedent nestanou nakažlivými. To je obzvláště nebezpečné pro post-sovětský prostor, protože tyto státy ještě nezískaly politickou nebo ekonomickou sílu, nemají stabilní politický systém. Je velmi důležité, aby k ústavám těchto států bylo přistupováno velmi opatrně a s respektem. (Washington nerespektuje americkou ústavu, takže proč by respektoval ústavy jiných zemí?).

Proč je to důležité – a nejen v post-sovětském prostoru, ale v celé Evropě? Protože dokonce i v těchto zemích západní a východní Evropy, kde se věci jeví být skvělými, existuje slušná řádka skrytých etnických a sociálních rozporů, které se mohou stát akutními kdykoliv, a mohou posloužit jako základ pro konflikty a extremismus, a mohou být vnějšími silami použity k destabilizaci sociální a politické situace, aby se dosáhlo nelegitimní nedemokratické změny moci, se všemi negativními následky.

Pevné záruky nedílné bezpečnosti, stability, respektu k suverenitě a nezasahování do vnitřních záležitostí jiných se stávají základem, který můžeme použít pro vybudování společného prostoru pro ekonomickou a humanitární spolupráci, který by mohl sahat od Atlantiku po Pacifik – již jsem o tom mluvil jako o jednotném prostoru od Lisabonu po Vladivostok.

Rád bych požádal ministerstvo zahraničí, aby v tomto ohledu vytvořilo sadu návrhů, se zvláštním zaměřením na nepřípustnost jakýchkoliv pokusů ovlivňovat vnitřní politické procesy z vnějšku. Jde o to zapracovat tradiční princip nezasahování do moderní evropské reality a zahájit vážnou mezinárodní diskusi o této záležitosti.

Musíme také pokračovat v posilování východního vektoru naší diplomacie, abychom více využili impozantní potenciál regionu Asie a Pacifiku v zájmu dalšího rozvoje naší země, primárně samozřejmě Sibiře a Dálného východu. Měli bychom pokračovat v přímé politice Ruska v Asii a Pacifiku s cílem udržet bezpečnost našich východních hranic a podpořit mír a stabilitu v regionu. Nadcházející předsednictví Ruska v Šanghajské organizaci spolupráce a summity SCO a BRICS, které se mají konat v létě 2015 v Ufě, to podporují.

Musíme posílit celkové partnerství a strategickou spolupráci s Čínskou lidovou republikou. Můžeme říct, že na mezinárodní scéně vykrystalizovala silná rusko-čínská vazba. Je založena na shodě názorů jak na globální procesy, tak na klíčové regionální záležitosti. Je nanejvýš důležité, aby rusko-čínské přátelství nebylo namířeno proti komukoliv: nevytváříme nějaké vojenské svazy. Naopak, je to příkladem rovnocenné, zdvořilé a plodné spolupráce mezi státy 21. století.

Máme v úmyslu nadále rozvíjet naše vztahy s našimi tradičními partnery v této oblasti světa: s Indií a Vietnamem, které hrají ve světě stále větší roli; s Japonskem a dalšími zeměmi, včetně států ASEAN. Máme v úmyslu nadále využívat potenciál rostoucích trhů v latinské Americe a Africe a velkých zkušeností z politických a humanitárních vztahů s tamními zeměmi.

Naše kontakty se Spojenými státy americkými mají velký význam pro celý svět. Nemáme v úmyslu naše vztahy s USA zrušit. Pravda, bilaterální vztahy nejsou v nejlepším stavu, ale – a to bych rád zdůraznil – ne z viny Ruska. Vždy jsme se pokoušeli být předvídatelnými partnery a řídit naše záležitosti na základě rovnosti. Nicméně na oplátku byly naše zákonné zájmy často ignorovány.

Nyní o různých typech mezinárodních setkání. Pokud nám byla přidělena role pozorovatele, bez rozhodného hlasu v klíčových záležitostech, které jsou pro nás životně důležité, pak nás taková setkání pramálo zajímají. Neměli bychom obětovat naše životní zájmy jen proto, abychom tam mohli sedět a přihlížet. Doufám, že naši partneři tento zjevný fakt nakonec pochopí. Doposud jsme slýchali ultimáta, nebo mentorování. Nicméně jsme připraveni na dialog, ale rád bych zdůraznil, že by to měl být rovnocenný dialog.

Kolegové, komplikovaná a nepředvídatelná situace ve světě klade velké požadavky na úroveň ruského diplomatického sboru. Zaměstnanci ministerstva zahraničí v Moskvě a ruských velvyslanectví v zahraničí pracovali během závažné situace na Krymu a na Ukrajině efektivně a koordinovaně a chci jim za to poděkovat. Obzvláště hodnotím práci šéfů a zaměstnanců ruských zastupitelských misí v OSN a dalších klíčových mezinárodních organizacích.

Musíme nadále pracovat s touto energií a vážností, v duchu taktu, zdrženlivosti a smyslu pro míru. Náš postoj musí být založen na jasných a neotřesitelných principech mezinárodního práva a právní a historické odůvodněnosti, na pravdě, spravedlnosti a síle morální převahy.

Za sebe mohu říct, že vedení naší země bude nadále dělat vše nezbytné, aby vytvořilo dobré podmínky pro vaše profesionální aktivity. Jak víte, podepsal jsem prezidentský dekret zvyšující platy zaměstnanců ministerstva zahraničí. Platy lidí pracujících na ústředí se zvednou v průměru na 1,4 násobek.

Penze diplomatického personálu, který odešel do důchodu po lednu 2014, se zvýší v průměru 3,5 násobně. Platy šéfů zahraničních diplomatických misí se zvýší v průměru, v rublovém ekvivalentu, čtyřnásobně. Penze špičkových velvyslanců a stálých vyslanců odcházejících do důchodu se také výrazně zvýší.

Platy v rublech personálu na diplomatických misích v zahraničí budou zvýšeny o trochu později, od 1. ledna 2016, ale půjde o čtyřnásobný nárůst. Doufám, že tyto kroky pomohou posílit potenciál lidských zdrojů ministerstva zahraničí a tím bude provádění naší zahraniční politiky efektivnější.

Požádal jsem také vládu, aby urychlila rozhodnutí o poskytnutí dalších záruk pro personál z dalších agentur a pro administrativní a technický personál pracující na ruských misích v zahraničí, obzvláště v situacích, kde jsou teroristické hrozby.

Ministerstvo zahraničí nadhodilo otázku poskytnutí diplomatickým službám oficiální právní statut zvláštního typu civilní služby v Rusku. Tento návrh posoudíme.

To mé úvodní poznámky končí.

Děkuji členům médií za pozornost, kterou věnovali naši práci.

Putin is well aware of threats US dictatorship poses to entire world vyšel 3. července 2014 na Pravda.ru. Překlad v ceně 1321 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 332)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

60

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc duben přispělo 118 čtenářů částkou 18 012 korun, což je 60 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Všechny ženy budou nosit muslimské šátky! Nový návrh zeleného prezidenta Rakouska26.04.17 17:30 Rakousko 2

Babiš fandil Macronovi26.04.17 00:57 Česká republika 1

Mezinárodní společnost pro lidská práva: O azylu křesťanů by neměli rozhodovat muslimové25.04.17 23:38 Německo 0

OSN vybrala Saúdskou Arábii na post předsedy Komise pro práva žen24.04.17 23:35 Saudská Arábie 3

Média se dnes chovají jako gangy24.04.17 22:59 Evropská unie 1

Francie - volby - oficiální mezitímní výsledek součtu hlasů24.04.17 00:15 Francie 2

Včera v metru23.04.17 23:51 Česká republika 11

Macron už hrotí vztahy s Ruskem: Ve štábu Macrona odmítli akreditaci televiznímu kanálu RT23.04.17 23:02 Francie 0

Rtl.fr ve 21:17: Macron i Le Penová postupují do druhého kola s 23,8 % a 21,7 % hlasů23.04.17 21:28 Francie 3

Francouzské volby - výsledky zahraničního hlasování23.04.17 16:18 Francie 0

Basel: Dvě dívky pobodány severoafričanem22.04.17 23:04 Švýcarsko 1

Skupina Accora prodala 62 svých hotelů nižší kategorie za účelem ubytování migrantů22.04.17 22:31 Francie 3

Poslední volební odhady agentury Filteris22.04.17 22:22 Francie 0

Francouzské volby: V mnoha volebních místnostech v zahraničí chybí zcela plakáty kandidátky Marine Le Penové22.04.17 22:15 Francie 0

Marine Le Penová chce ukončit globalizaci22.04.17 19:35 Francie 4

François Fillon obdivuje Margaret Thatcherovou22.04.17 18:58 Francie 1

Theresa May: Roční příjem migrantů bude do 100.00022.04.17 18:34 Británie 0

Jean-Luc Mélenchon je (bývalý) trockista22.04.17 18:25 Francie 3

S Macronem-globalistou vtrhnou muslimové do Francie v milionech22.04.17 18:01 Francie 1

Le Pen: Francie musí přestat být naivní a musí obnovit hraniční kontroly22.04.17 15:25 Británie 1

Měnové kurzy

USD
24,66 Kč
Euro
26,89 Kč
Libra
31,67 Kč
Kanadský dolar
18,11 Kč
Australský dolar
18,44 Kč
Švýcarský frank
24,83 Kč
100 japonských jenů
22,20 Kč
Čínský juan
3,58 Kč
Polský zloty
6,37 Kč
100 maď. forintů
8,60 Kč
Ukrajinská hřivna
0,93 Kč
100 rublů
43,17 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 297,63 Kč
1 unce stříbra
431,75 Kč
Bitcoin
31 787,29 Kč

Poslední aktualizace: 27.4.2017 00:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 21 593