Rusko nebo Amerika: Kdo je skutečný agresor?

Alexander Clackson

13.3.2014 Komentáře Témata: Analýza 1078 slov

Jak krize na Ukrajině pokračuje, je jedním z obzvláště pozoruhodných aspektů jazyk používaný západními médii a politiky k popisování Ruska a jeho prezidenta, Vladimira Putina.

Tato země a její vůdce byla označena za agresora, útočníka, budovatele impéria, a dokonce byla přirovnána k nacistickému Německu. V oblasti psychologie existuje výraz pro obranný mechanismus – projekce, která je charakteristická tím, že projektuje nežádoucí pocity na ostatní lidi. Možná USA a jejich západní spojenci zažívají nával projekce, neboť způsob, jakým popisují Rusko je nejen nesprávný, ale je to i patřičný způsob pro to, jak popsat západní mocnosti.

Ruská ne-agrese

Začněme s Ruskem. Od doby, kdy se k moci dostal v r. 2000 prezident Vladimir Putin, vyjma současné krize na Ukrajině (které se krátce dotknu), bylo Rusko zapojeno do dvou větších konfliktů: čečenské války v letech 1999 až 2009, a tak zvané pětidenní války s Gruzií v r. 2008. V obou těchto případech lze s určitou jistotou tvrdit, že Rusko konflikt nevyprovokovalo a že ve skutečnosti jednalo defenzivně. Čečenský konflikt začal po invazi do Dagestánu, kdy čečenská Islámská mezinárodní brigáda (IIB), islamistická bojůvka (tajně podporovaná CIA), vedená Šamilem Basajevem a Ibn al-Chatabem, napadla 2. srpna 1999 sousední ruskou republiku Dagestán, na podporu separatistických vzbouřenců z Dagestánské šury. Rusko nemělo příliš na výběr a 1. října vstoupilo do Čečny. Kampaň skončila de facto nezávislostí Čečenské republiky Ičkeria a obnovou ruské federální kontroly nad tímto územím. Je dokonce sporné, jestli to považovat za „zahraniční“ konflikt, protože je celkem přijatelné tvrdit, že šlo o vnitřní krizi.

Konflikt s Gruzií měl podobný sled událostí, jako Čečna. V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila Gruzie rozsáhlý vojenský útok na Jižní Osetii, v rámci pokusu opětovně ovládnout toto území. Tento krok byl zcela nevyprovokovaný. Gruzínský útok vedl k obětem mezi ruskými mírotvorci, kteří vzdorovali útoku spolu s milicí Osetie. Rusko oprávněně reagovalo vysláním jednotek ruské 58. Armády a ruských výsadkových jednotek do Jižní Osetie o den později a zahájilo nálety na gruzínské jednotky v Jižní Osetii a na vojenské a logistické cíle v samotné Gruzii. Nyní je již dobře doloženo, že většina expertů, dohlížitelů a velvyslanců souhlasila, že válku začala Gruzie.

Ukrajinská krize

Od doby, kdy se Putin stal prezidentem, Rusko nikdy nenapadlo či nevpadlo do žádné země, pokud nešlo o jasnou provokaci z druhé strany. Tento fakt, zdá se, prošel u západních vůdců a médií bez povšimnutí, a ti nadále líčí Rusko jako děsivou a nepředvídatelnou zemi. Po mediálním informování o událostech na krajině, obzvláště na Krymu, člověk vyrozumí, že média velmi lačně líčí Rusko jako zemi, která opakovaně porušila mezinárodní právo a suverenitu jiných zemí, kdy ve skutečnosti je pravdou opak. Může krize na Ukrajině být označena za „invazi“? Zaprvé nebyla prolita žádná krev a nedošlo k žádným bojům či dokonce přestřelkám, vyjma varovných výstřelů do vzduchu.

Objevuje se argument, že Rusko porušilo územní suverenitu Ukrajiny, nicméně je třeba poznamenat, že jak Krym, tak Rusko současnou dočasnou ukrajinskou vládu neuznávají, a tudíž je pro ně území Ukrajiny zcela v anarchii a chaosu. V důsledku dobře zdokumentovaných incidentů neonacistického násilí v Kyjevě a v dalších částech Ukrajiny bylo zodpovědností Ruska zajistit, aby etničtí Rusové na Krymu byli ochráněni. Připomeňme si, že Rusko netvrdilo, že Krym nyní patří Ruské federaci. Prostě rozmístilo své jednotky, aby zachovalo mír v regionu. V závislosti na výsledku nadcházejícího referenda o statutu Krymu – 16. března, Rusko bezpochyby přijme odpovídající opatření, tj. buď opustí Krym, pokud si ten zvolí zůstat součástí Ukrajiny, nebo zůstane, pokud si Krym zvolí stát se součástí Ruska.

Americké intervence a expansionismus NATO

Zatímco Rusko dodržovalo mezinárodní právo a neprojevilo v posledních 14 letech sebemenší náznak agrese, USA a NATO činily opak. Jen USA samotné zasahovaly v následujících zemích: Sierra Leone, Nigérie, Jemen, Afghánistán, Filipíny, Pobřeží slonoviny, Irák, Gruzie, Haiti, Džibuti, Keňa, Etiopie, Eritrea, Pákistán, Libanon, Somálsko, Libye, Uganda, Jordánsko, Čad, Mali, Turecko. NATO mezitím bylo zapojeno do intervence v Bosně a Hercegovině, intervence v Kosovu, do afghánské války, a z poslední doby do intervence v Libyi; poslední dvě uvedené byly naprostým fiaskem a zanechaly tyto dvě země v troskách a anarchii.

Navíc NATO porušilo svůj slib Rusku. Michail Gorbačov údajně souhlasil s umožněním sjednocení Německa v rámci NATO poté, co mu bylo slíbeno, že NATO nebude expandovat „na východ ani o píď“. Místo toho v r. 1999 se k této organizaci připojily Polsko, Maďarsko a Česká republika, navzdory tvrzení NATO, že nemá v plánu po skončení studené války expandovat. Další rozšíření přišlo s připojením sedmi středo- a východoevropských zemí: Estonska, Lotyšska, Litvy, Slovinska, Slovenska, Bulharska a Rumunska. Tyto země byly nejdříve pozvány k rozhovorům o členství během summitu v r. 2002 v Praze a k NATO se připojily 29. března 2004, krátce před summitem v Istanbulu v r. 2004. A v poslední době se připojila Albánie a Chorvatsko, 1. dubna 2009, krátce před summitem v Strasbourg-Kehl v r. 2009. Další expanze je v současné době předmětem jednání v mnoha zemích. Kypru a Makedonii bylo zabráněno ve vstupu, Tureckem resp. Řeckem, a čeká se na vyřešení sporů mezi nimi. K dalším zemím, které jako svůj cíl uvedly připojení k NATO, patří Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Gruzie.

Obavy Ruska oprávněné

Putin oprávněně cítí obavy, že NATO obkličuje Rusko, a nedávné zapojení USA a EU do událostí na Ukrajině tyto obavy jen dále zhoršuje. Vzhledem k nepřátelství, kterému Rusko čelí od západních politiků a médií denně, není opravdu nijak překvapivé, že Rusko je vehementně proti jakékoliv západem podporované vládě na Ukrajině, obzvláště po pochybné „revoluci“, financované USA.

Rusko je zvyklé, že se o něm tisk vyjadřuje negativně, od okamžiku, kdy se prezident Putin ujal v r. 2000 úřadu a vytkl si za svoji prioritu bránit ruské národní zájmy a neumožnit západu rozjet intervencionistické orgie. Ale poslední útoky na Rusko nejsou jen nesprávné a pokrytecké, ale také ilustrují přání západních mocností zdiskreditovat a zostudit Rusko kvůli svým vlastním geopolitickým cílům. Nicméně události posledního desetiletí jasně ilustrují, že je to západ, kdo byl agresivní a intervencionistický, a že je to NATO, kdo má v plánu vytvořit říši, nikoliv Rusko.

Russia or America: Who Is the Real Aggressor? vyšel 11. března 2014 na Global Research. Překlad v ceně 444 Kč Zvědavec.

Známka 1.3 (hodnotilo 613)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

60

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc duben přispělo 118 čtenářů částkou 18 012 korun, což je 60 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Babiš fandil Macronovi26.04.17 00:57 Česká republika 0

Mezinárodní společnost pro lidská práva: O azylu křesťanů by neměli rozhodovat muslimové25.04.17 23:38 Německo 0

OSN vybrala Saúdskou Arábii na post předsedy Komise pro práva žen24.04.17 23:35 Saudská Arábie 3

Média se dnes chovají jako gangy24.04.17 22:59 Evropská unie 0

Francie - volby - oficiální mezitímní výsledek součtu hlasů24.04.17 00:15 Francie 2

Včera v metru23.04.17 23:51 Česká republika 10

Macron už hrotí vztahy s Ruskem: Ve štábu Macrona odmítli akreditaci televiznímu kanálu RT23.04.17 23:02 Francie 0

Rtl.fr ve 21:17: Macron i Le Penová postupují do druhého kola s 23,8 % a 21,7 % hlasů23.04.17 21:28 Francie 3

Francouzské volby - výsledky zahraničního hlasování23.04.17 16:18 Francie 0

Basel: Dvě dívky pobodány severoafričanem22.04.17 23:04 Švýcarsko 1

Skupina Accora prodala 62 svých hotelů nižší kategorie za účelem ubytování migrantů22.04.17 22:31 Francie 3

Poslední volební odhady agentury Filteris22.04.17 22:22 Francie 0

Francouzské volby: V mnoha volebních místnostech v zahraničí chybí zcela plakáty kandidátky Marine Le Penové22.04.17 22:15 Francie 0

Marine Le Penová chce ukončit globalizaci22.04.17 19:35 Francie 4

François Fillon obdivuje Margaret Thatcherovou22.04.17 18:58 Francie 1

Theresa May: Roční příjem migrantů bude do 100.00022.04.17 18:34 Británie 0

Jean-Luc Mélenchon je (bývalý) trockista22.04.17 18:25 Francie 3

S Macronem-globalistou vtrhnou muslimové do Francie v milionech22.04.17 18:01 Francie 1

Le Pen: Francie musí přestat být naivní a musí obnovit hraniční kontroly22.04.17 15:25 Británie 1

Díky plotům poklesl migrační proud ze Střední Ameriky přes Mexiko o 70 % 22.04.17 15:06 USA 0

Měnové kurzy

USD
24,67 Kč
Euro
26,89 Kč
Libra
31,64 Kč
Kanadský dolar
18,18 Kč
Australský dolar
18,49 Kč
Švýcarský frank
24,80 Kč
100 japonských jenů
22,16 Kč
Čínský juan
3,58 Kč
Polský zloty
6,36 Kč
100 maď. forintů
8,62 Kč
Ukrajinská hřivna
0,93 Kč
100 rublů
43,64 Kč
1 unce (31,1g) zlata
31 180,30 Kč
1 unce stříbra
433,81 Kč
Bitcoin
31 606,87 Kč

Poslední aktualizace: 26.4.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 29 861