Pád ruské vlády v roce 2014?

Croix

11.2.2014 Komentáře Témata: Analýza, Rusko 991 slov

V posledních týdnech až měsících jsem opakovaně narazil zejména v ruskojazyčných médiích nikoliv zcela oficiálního charakteru, nicméně skrze ústa významných publicistů a politologů, na spekulace o možném konci Medvěděvova kabinetu. Mj. se tématem zabývali Michail Chazin nebo Nikolaj Starikov.

Současnou ruskou vládu tvoří převážně liberálové včetně premiéry Medvěděva, pouze někteří ministři jako např. Sergej Šojgu (Ministerstvo obrany), vicepremiér Dmitrij Rogozin nebo ministr zahraničí Sergej Lavrov mají blíže k prezidentu Putinovi. Střídání Putina s Medveděvem v obou nejvyšších funkcích výkonné státní moci ukazovalo na těsnou paritu mezi liberálním křídlem ruské politiky a lidmi kolem Putina.

V posledních dvou letech získaly podle všeho mírně navrch proputinovské struktury.

Domnívám se, že to, co Putin představuje, není na jednu stranu žádný –ismus, ani liberalismus, ani komunismus, ale je tváří struktury, která představuje samotné Rusko, jeho zájmy jako takové, bez zavádějící zbytečné ideologie.

Za vlády liberálů probíhala pod jejich dominantním dohledem např. dosti problematická reforma armády, která tuto silovou složku spíše dezorganizovala, docházelo k rozpouštění některých nezbytných útvarů a vojenských škol, což hrozilo nevratnými škodami.

V oblasti hospodářství pak liberální vláda dosud prosazuje jako prioritní u nás velmi dobře známou politiku privatizace, tj. výprodej státních podniků zahraničnímu kapitálu. Putinovým velkým úspěchem bylo prosazení Sergeje Šojgu na místo ministra obrany. Přešel tam s hotovým týmem lidí z Ministerstva pro mimořádné situace, které předtím vedl.

Tohle ministerstvo mi původně připadalo jako nějaký ruský svéráz, dodatečně jsem musel uznat, že jeho zřízení a vybudování patřičné organizační struktury a zejména možnost sestavení nového výkonného a spolehlivého manažerského kolektivu z profesionálů z různých silových rezortů umožnilo Putinovi to, co by jinak v rámci obrany a vnitra bylo za daných podmínek patrně neproveditelné.

S tímto hotovým týmem mohl Šojgu vedení ministerstva obrany efektivně převzít se spolehlivými lidmi.

Pravděpodobně díky tomu mohlo dojít i k nasazení ruských ozbrojených sil na podporu ruské diplomacie v nejzávažnějších záležitostech loňského roku, především (dosud probíhající) krize v Sýrii a situace kolem Íránu.

Ruská diplomacie by si sama nemohla dovolit tak konsekventní a úspěšné vystoupení v roce 2013, pokud by ji nedoplňovaly v takové míře operačního nasazení schopné ruské ozbrojené síly působící v daném případě v oblasti Středomoří, neboť protivník, jak známo, respektuje diplomatickou úroveň řešení sporů jen tehdy, když chápe, že proti němu stojí schopná vojenská síla…

Začaly tedy „přípravné řeči“ o konci Medveděvovy vlády. Neobjevují se ani tak na hlavních serverech, ale spíše na platformách významných publicistů či politologů typu „chazinovských“ worldcrisis (http://worldcrisis.ru/crisis/1340487), tuto otázku ale položila již zmíněnému N. Starikovi také např. baškirská televize při interwiew.

Tyto osoby a mediální platformy jsou takříkajíc přinejmenším v postojích blízké proputinovskému prostředí. Mají proto svůj význam. První náznaky vyznívaly dokonce tak, že by Medveděvova vláda mohla skončit už před olympijskými hrami v Soči, nyní je zřejmé, že stávající vláda vydrží určitě i nějakou dobu po olympiádě.

Vláda ale obdržela tvrdý úder ještě z jiné strany a to od bývalého předsedy ruské vlády Jevgenije Primakova, což stojí za zmínku. Primakov má doposud významnou pozici v ruském politickém životě, jeho slova mají váhu a jsou brána s velkým respektem. Primakov vystoupil na zasedání svého "Меркурий клуба" na půdě Obchodně průmyslové komory Ruské federace 14.1. 2014 a terčem jeho kritiky se staly důsledky působení liberálů (Liberálně demokratická strana Ruska) v ruské vládě. Její (neo)liberální křídlo ve vládě kritizoval za působení v oblasti ekonomiky, užívaní metod, které nereflektují reálný vývoj a trendy světové ekonomiky, vedou k chybám poškozujícím zájmy ruské ekonomiky. Mj. uvedl také, že v ruské vládě jsou síly, které mohou pozitivně – a zdůraznil, že ne neoliberálně – působit na ekonomickou situaci Ruska. Podle Primakova, neoliberálové se ve stávající nelehké situaci v hospodářství orientují primárně jen na další privatizaci.

Pokud zvládnutí náročných situací roku 2013 prezidentem Putinem a jeho týmem posílilo prezidentovu pozici a vedlo k tomu, že jeho směr zahraniční i vnitřní politiky mají nyní za životaschopnější a vhodnější, než liberální agendu, významní lidé v ruském průmyslu a dalších hospodářských a společenských strukturách, kteří dříve jeho politice přáli méně, nebo nepřáli vůbec a jestliže došlo zároveň s oslabením prestiže a pozice USA (resp. „úvěrníků“ – „prosentschikov“) ve světě i ke změnám uvnitř tábora ruských liberálů, což by bylo možné logicky vyvozovat, mohli bychom předpokládat, že další ruská vláda jmenovaná prezidentem může být mnohem více pro-putinovská a méně liberální, než ta současná. To je však již začátek spekulací, proto si počkejme na vývoj v mezinárodní politice i v Rusku v období „poolympijském.“ Nová ruská vláda už svým složením ukáže, kam se vývoj v další fázi posune.

Zmínil jsem právě probíhající olympiádu. Nejde ale jen o olympiádu jako takovou, byť její zdárný průběh a prestiž z ní vyplývající mají pro Rusko samy o sobě značný politický význam.

Olympiáda je zároveň jedním z největších politických summitů posledních let – pravda, bojkotovaný na nejvyšší úrovni představiteli USA a některými jejich blízkými západními spojenci.

Přesto se však na místě sešlo u příležitosti zahájení několik desítek předsedů vlád, hlav států a ministrů zahraničí z celého světa včetně čínského prezidenta. Zajisté neměli v programu jen účast na zahajovacím ceremoniálu, ale využili možnost pod „rouškou“ olympiády také jednat. Podle informací z médií se hned první den ruské vedení sešlo s několika představiteli cizích států, především nejbližších sousedů, o něž je sváděn vlivový souboj se Západem.

Prezident Putin se osobně sešel mimo jiné s ukrajinským Janukovičem, ale také s prezidentem Číny (mezi Čínu a EU došlo k roztržce kvůli ukrajinské asociační dohodě a čínskému záměru investovat na Ukrajině, především na autonomním Krymu) a s Benjaminem Netanjahu, s nímž jednal o Sýrii.

V Soči se tedy zřejmě odehrávalo další kolo světových změn. Neméně závažných procesů, jako byly ty v roce 2013. Doufejme tedy, že se svět posune k lepšímu a pokud možno cestou mírovou.

Známka 1.2 (hodnotilo 135)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

42

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc říjen přispělo 101 čtenářů částkou 12 598 korun, což je 42 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Jak milují zvířata23.10.17 20:27 Neurčeno 0

Poslední zářez Daniela Hermana: Za prasečák v Letech půjde půl miliardy z vašich peněz. Ještě se to stihne podepsat23.10.17 16:41 Česká republika 2

Bartoše volily hlavně ženy23.10.17 16:30 Česká republika 1

Severním Porýní-Vestfálsku řádí svrab natolik, že již docházejí léky23.10.17 00:29 Německo 0

Něco pro zasmání: Britské listy komentují volby23.10.17 00:08 Česká republika 2

Ivan David:Protestní strany? To je manipulativní termín, kterým berou lidem jejich práva. Omezování protestů, tomu se říká totalita22.10.17 23:37 Česká republika 0

Za hnutí ANO byl zvolen poslanec s muslimskými kořeny22.10.17 23:09 Česká republika 1

Pečinka z Reflexu: Lidovci se snaží vecpat do vlády Hermana na pozici ministra zahraničních věcí22.10.17 21:45 Česká republika 0

Manert opět perlí, tentokrát píše o Kanadě22.10.17 19:42 Kanada 0

Gayové v české politice? Je nás víc, já ale nejsem srab, říká Stropnický20.10.17 11:07 Česká republika 8

Pojďme na NĚ - Jen hodiny do rozhodnutí: Zvedneme hlavy? Kdo zůstane doma, volí Kalouska, Merkelovou a muslimskou invazi19.10.17 22:20 Česká republika 4

Chcete volit ty, kteří rozhodli o církevních restitucích? Tady jsou 18.10.17 22:11 Česká republika 2

Feminacistky rozjely další nenávistnou kampaň proti mužům18.10.17 21:13 USA 2

Evropská komise: Necháme města otevřená pro migranty, ale postavíme všude diskrétní bariéry proti teroristickému útoku18.10.17 20:00 Evropská unie 1

Usnesení sněmovny k lithiu18.10.17 19:12 Česká republika 0

Skutečná tvář Ivana Bartoše17.10.17 21:27 Česká republika 4

Vídeň po volbách: Hate demonstrace proti "nacistickému" Rakousku16.10.17 19:33 Rakousko 2

Česko má přijmout 200 tisíc cizinců na práci, navrhl Pilný z ANO16.10.17 05:40 Česká republika 2

Bitcoin už stojí přes 120 tisíc korun15.10.17 23:34 Neurčeno 0

V předčasných parlamentních volbách v Rakousku dnes zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP)15.10.17 21:27 Neurčeno 1

Měnové kurzy

USD
21,81 Kč
Euro
25,65 Kč
Libra
28,78 Kč
Kanadský dolar
17,24 Kč
Australský dolar
17,02 Kč
Švýcarský frank
22,11 Kč
100 japonských jenů
19,18 Kč
Čínský juan
3,28 Kč
Polský zloty
6,07 Kč
100 maď. forintů
8,33 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
37,94 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 841,05 Kč
1 unce stříbra
370,54 Kč
Bitcoin
126 165,68 Kč

Poslední aktualizace: 23.10.2017 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 14 200