„Eurokleště.“ Evropská unie sevřená mezi Řeckem a Německem (II)

Peter Iskenderov

7.10.2013 Komentáře Témata: Evropská unie, Řecká krize, Německo 770 slov

Předchozí část

V době, kdy se přední západoevropské státy souběžně s diskusemi o nutnosti přísného dodržování „maastrichtských parametrů“ ze všech sil pokouší vyhnout nové spirále dluhové krize, vypadá situace ve střední a východní Evropě přitažlivěji… Vládní návrh státního rozpočtu na r. 2014 předložený parlamentu v Maďarsku zcela odpovídá protikrizovým požadavkům Brusele. Rozpočtový schodek je plánován ve výši 2,9%, tedy pod onou 3% hranicí tvořící vysněnou hranici pro převážnou většinu členských zemí EU. Ekonomický růst je předpokládán ve výši 2% a míra inflace by neměla přesáhnout 2,4%. Podle maďarského ministra hospodářství Miháli Varga jde o rozpočet, který je „charakteristický větším růstem a úsporným a obezřetným řízením ekonomiky“ (1).

Abychom lépe pochopili celoevropský význam událostí v maďarské ekonomice, podíváme se na přehledy oficiální statistické agentury EU Eurostat. Z těch vyplývá, že podle stavu v r. 2012 mohly „vtěsnat“ rozpočtový deficit do Bruselí předepsaného tříprocentního rámce pouze tři státy EU – Estonsko, Finsko a Lucembursko. Tento ukazatel se u nich pohybuje od 1,1% do 1,9%. Všechny ostatní země požadovaným parametrům nedokázaly vyhovět. To se týká i ekonomických lídrů eurozóny – Rakouska (3,2%), Holandska (3,7%) a Francie (4,5%). A u Británie, která do zóny společné měny nepatří, činil rozpočtový schodek v minulém roce dokonce 6,2%. V tomto ohledu neodpovídají údaje ani u sousedů Maďarska v regionu střední a východní Evropy. Konkrétně rozpočtový deficit Slovenska činil v r. 2012 4,9%, Slovinska 4,4ˇ% (2).

Na tomto pozadí nezpochybnitelné ekonomické úspěchy Maďarska, spolu s celou řadou čistě ochranných opatření vlády Viktora Orbána, umožňují předpokládat, že odolat současné finančně-ekonomické krizi v Evropě je možné nejen společně s celou Evropskou unií, ale také samostatně.

Když mluvíme o specifičnosti vztahů Budapešti a Brusele, které dnes mohou sloužit jako zvláštní měřítko v prostoru celé Evropské unie, je třeba mít na paměti následující objektivní faktor, který vůbec autoritě institucí Evropské unie nepřispívá. Po přijetí do Evropské unie v r. 2004 začalo Maďarsko a jeho sousedé v regionu dostávat ze zvláštního fondu EU prostředky na pokrytí tak zvaných „nákladů na rozšíření“. V přepočtu na hlavu činily tyto platby 60 euro za rok na jednoho Poláka, 45 euro na jednoho Maďara, 29 euro na jednoho Čecha. A zde jsou adekvátní údaje o platbách z kasy EU současným „problémovým“ zemím z r. 2000: 437 euro na jednoho Řeka, 419 euro na průměrného statistického Ira, 216 euro na jednoho Španěla, 211 euro na jednoho Portugalce (3).

Vzniká zákonitá otázka: jaká je efektivita těchto investic a v čem spočívají důvody tak zarážejícího kontrastu u plateb, představujícího přímou diskriminaci zemí střední a východní Evropy? Evropská komise se zamlženě odvolává na nízkou úroveň příjmů a kupní síly obyvatel Maďarska, Polska a České republiky. Nicméně čemu jinému, než fondům EU, se přináleží starat o zvýšení těchto ukazatelů?!

Ve vzniklé situaci se nelze divit, že maďarská vláda provádí politiku, která je na Bruseli, MMF a dalších evropských a světových „centrech síly“ stále nezávislejší. To dokresluje konkrétně navrácení klíčových pozic na energetickém trhu a v oblasti bytového a komunálního hospodaření státu. Posledním příkladem se stalo dokončení nákupu struktur německého energetického gigantu E.ON působících na území Maďarska státní elektro-energetickou společností MVM. Tento nákup přišel na 950 milionů euro (4).

Při charakterizování principů, na kterých musí být postavena evropská integrace, známý německý filosof a sociolog Jürgen Habermas kdysi poznamenal: „Otázka spočívá nikoliv v objevení něčeho zcela nového, ale v zachování úspěchů současných národních států a jejich přenesení za hranice; novou je pouze forma, kterou tento proces získal.“ (5) Politici zemí střední a východní Evropy se vyjadřují více natvrdo. Program Komunistické strany Čech a Moravy, která znatelně posílila v posledních letech své pozice v této zemi, přijatý v r. 1992 zdůrazňuje nutnost boje za „Evropu rovnoprávných národů, Evropu, která by byla utvářena „zdola“ a nebyla by výplodem snah monopolů a eurobyrokratů“ (6).

Bohužel, mnohé aktivity vedení Evropské unie jsou přesně opačného ražení a připomínají vnější vnucování těch či oněch politických a sociálně-ekonomických modelů – nepromyšlených, diskriminačních a nepříliš efektivních, ale zato výhodných pro bruselské byrokraty a nadnárodní korporace.

Poznámky:

  1. AFP 301444 GMT SEP 13
  2. ec.europa.eu
  3. Urban L. Náklady nadcházejícího rozšíření: vysoké, nebo nizké? // Mezinárodní politika. Praha, 2003. № 3. S.6.
  4. AFP 011630 GMT OCT 13
  5. Habermas J. Warum braucht Europa die Verfassung? // Die Zeit. 2001. № 27.
  6. Цит.по: Шимов Я. Политические силы современной Чехии и проблемы европейской интеграции // Восточная Европа в начале XXI века. М.,2004. С.224.
Známka 1.2 (hodnotilo 44)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

32

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 82 čtenářů částkou 9 541 korun, což je 32 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Dohoda KGB a CIA. Dělení majetku a moci. Schůzka Havla a Sorose v roce 1986 na ambasádě USA v Praze17.11.17 15:08 Česká republika 0

Neatraktivní ženy si stěžují, že je nikdo sexuálně neobtěžoval. Rozjely kampaň Why not me17.11.17 11:13 Neurčeno 4

Lana Lokteff - Proč nechci být menšinou16.11.17 21:33 Neurčeno 3

Šašek Hradílek vydírá Zemana hladovkou16.11.17 12:14 Česká republika 11

Dva články z dnešních novin16.11.17 10:57 Neurčeno 2

Otec sedmi dětí se stal šestiletou holčičkou16.11.17 01:42 Kanada 3

Vánoční trhy se v Rakousku i Německu mění 16.11.17 00:44 Německo 4

EU ruší Dublin a chce brát trvale i ekonomické migranty z Afriky15.11.17 23:14 Evropská unie 3

Jurečka a chemická lobby: Glyfosát15.11.17 08:28 Evropská unie 4

Francie řeší přibývající sebevraždy policistů14.11.17 23:41 Francie 2

Šťastná nálezkyně13.11.17 21:09 Česká republika 0

Jiný pohled na aféru #MeToo13.11.17 12:12 Rusko 2

Stropnický st.: "občané by neměli mít možnost rozhodovat o věcech, u kterých nedokážou posoudit všechny důsledky"12.11.17 18:13 Česká republika 7

Je v pořádku být bílý?12.11.17 17:18 USA 2

Republikánský kandidát měl před 40 lety osahávat 14letou dívku10.11.17 10:16 USA 5

BBC zfalšovala další historickou postavu. Anglickou královnu Margaret z Anjou09.11.17 16:01 Británie 3

Kevina Spaceyho vymažou z hotového filmu kvůli obvinění z obtěžování09.11.17 14:40 USA 14

Plíživá islamizace ČR09.11.17 11:02 Česká republika 0

Laboratoře CERNu narazily na podivnou bariéru naší fyzikální reality, vůbec bychom neměli existovat! 09.11.17 10:28 Neurčeno 8

Soudce Nejvyššího soudu SR podal trestní oznámení na politiky za povolení přeletů při bombardování Jugoslávie 08.11.17 22:38 Slovensko 6

Měnové kurzy

USD
21,69 Kč
Euro
25,58 Kč
Libra
28,67 Kč
Kanadský dolar
16,99 Kč
Australský dolar
16,41 Kč
Švýcarský frank
21,93 Kč
100 japonských jenů
19,36 Kč
Čínský juan
3,27 Kč
Polský zloty
6,04 Kč
100 maď. forintů
8,21 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
36,79 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 075,51 Kč
1 unce stříbra
375,19 Kč
Bitcoin
168 349,94 Kč

Poslední aktualizace: 18.11.2017 07:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 6 095