Bankéř a narkoman – symptomy choroby Západu

Richard Gilík

10.5.2013 Komentáře Témata: Společnost, Banksteři 1464 slov

Napohled byste nenašli odlišnější dvojici. Ten první hned vzbudí dojem solidnosti, je slušně oblečený a jeho výdělek je natolik slušný, že už se ani slušným nedá nazvat. Trosku toho druhého naleznete na periférii každého většího města, vychrtlého, špinavého, ochotného udělat cokoliv, jenom aby se nakrátko ponořil do krásného světa svých falešných snů. A přece mají bankéř a narkoman něco hluboce společného – oba tím nejryzejším způsobem ztělesňují nemoc, kterou západní civilizace trpí vlastně již od svého počátku a která se teprve v posledních letech rozvinula do obludných rozměrů. Příčinou této choroby je - odklon od reality k jejím náhražkám.

Feťák v pokročilém stadiu se na této cestě dostal nejdál. Každou skutečnou hodnotu už dávno obětoval nahrážce, která ho klamala od samého od počátku, neboť jak říkají zkušení heroinisté, droga už nikdy nebude taková, jako byla při prvním šlehu, všechny ty další dávky jsou už jen marným pokusem znovu si prožít svou primici. Lží je prostoupen i jeho střízlivý život. Pokud se zrovna nenachází ve svém uměle navozeném auši, obelhává druhé i sebe, aby si o sobě udržel alespoň poslední zbytky iluzí - ´ten stopátý pokus s detoxem určitě vyjde, vážně, teď už to bude doopravdy… a nepůjčil bys mně pár stovek, ne fakt to není na fet…´ Jedním slovem, narkoman představuje nejryzejší produkt společnosti, pro níž je typické vytváření umělé reality.

Bankéř je na tom podstatně lépe. Na rozdíl od narkomana, který se stal obětí nahrážky, bankéř naopak tendenci společnosti produkovat pseudorealitu, kterou bezesporu současný finanční sektor představuje, využívá ke svému prospěchu – a často ke zkáze svých obětí. A činí tak se značnou dávkou bezohlednosti. Nezodpovědné chování kapitánů finančního průmyslu, jejich nekompetenci, hazardní riskování i ztrátu smyslu pro realitu nádherně ukazuje kultovní dokument Inside Job. Není divu, že bankéři z Wall Street jsou obecně obviňováni z toho, že zavinili ekonomickou krizi Západu v r. 2008. (Mimochodem, skutečnost, že celý svět bude přičítat vinu za obrovskou hospodářskou recesi americkým bankérům prorocky předpověděl již v 70. Letech ve své knize David Wilkerson, kazatel, který proslul zejména úspěšnou prací s drogově závislými mladistvými gangstery. Jeho zajímavé předpovědi najdete na: http://www.youtube.com/watch?v=l0Wd037tmJM)

Přesto bych si dovolil s tímto obviněním finančníků nesouhlasit. Chce-li někdo svalovat všechnu odpovědnost na ty, kdo paraziticky využívájí systém, protože jim to systém umožňuje, ať si šáhne do svědomí, jestli by se sám dobrovolně vzdával teplého místečka s vysoce nadprůměrnými příjm jenom proto, že by si uvědomil, že svou činností nevytváří žádné hodnoty. Symptom choroby není totéž, co její příčina. Byli to jen bankéři, kdo umožnil, aby se zcela neproduktivní finanční sektor od 70. let rozbujel do nevídaných rozměrů, přestal reálné ekonomice sloužit a začal ji vysávat?

Parazitickou vazbu finančního sektoru dokládají ekonomové třeba tím, že jenom objem derivátů desetinásobně převyšuje celosvětovou HDP (údaje Banky pro mezinárodní platby), nebo že pouhá dvě procenta procenta celosvětových plateb se uskutečňují za zboží a služby a vztahují se tak k reálné ekonomice (výrok Pascala Lamyho ze světové obchodní organizace). K tomu lze přidat rostoucí asymetrii příjmů, oslabení korelace mezi růstem HDP a zaměstnaností atd.

K vysvětlení současné krize určitě nepotřebujeme žádnou z konspiračních teori, které často jenom zastírají, co lze jasně vidět, nebo nám umožňují vyvinit se z toho, na čem se sami podílíme. Krize – a dnes je všem jasné, že se netýká pouze ekonomiky – je zcela zákonitým důsledkem nejen socioekonomického, ale především kulturního vývoje západní společnosti. A jako takový byla dokonce předvídatelná, byť je třeba přiznat, že jen hodně chytrá hlava dokázala předpovědět zhroucení kapitalismu v době, kdy na svůj zánik teprve čekal komunismus.

Socioekonomický systém Západu nespadl z čistého nebe, vychází z jisté ideje, která je se západní kulturou bytostně spjatá. Sklízíme plody způsobu myšlení, které nezasela žádná ekonomická teorie, nýbrž samotná kultura bílého člověka - a to již před tisíciletími. Nejtypičtějším rysem kultury bílého člověka je odklon od reality prvního řádu k realitám odvozeným, které v lepším případě primární realitu reflektují, často však slouží jen jako její nahrážka, třpytivá tretka, prázdná bublina. Realitou prvního řádu je příroda, zvířata, člověk; vše, co lze bezprostředně vnímat smysly; naše skutečné pocity; vztahy s reálnými lidmi; Frommovo „být“, na rozdíl od „mít“.

Bílého muže nikdy moc nezajímala příroda. Už Sokrates tvrdil, že za hradbami města nás čeká jenom nuda. Při pohledu na květinu, kdy se Asiat mění na básníka, se z Evropana stává nanejvýš přírodovědec – kvítko přilepit do herbáře, popsat, zaškatulkovat. Zvířata jsou tu od toho, aby sloužila člověku, jak říká již první stránka Bible. A nejlépe nám poslouží, když je zavřeme do zvířecích koncentráků. Přírodu, stejně jako všechny přirozené impulzy, je třeba ovládnout, abychom je „zkultivovali“ , a protože žena se od přírody a reálných hodnot vzdálila poněkud méně než muž, je třeba podrobit si i ji. Ale nakonec je člověk pro bílého muže přece jen zajímavý - jako nástroj k vytváření reality druhého řádu (zisku).

A přinejmenším od doby reformace klesá zájem i o Boha. Ne že by v něj člověk vyloženě nevěřil, ono nakonec možná i Něco je, ale co s tím, když je nám to tak vzdálené jako realita řádu ne prvního, ale nejmíň X-tého...

Realita druhého řádu, ta je mnohem zajímavější. Knihy, snad nejtypičtější produkt bílé kultury; televize, internet a další formy virtuální reality; umělé stavy, jaké vyvolává alkohol nebo drogy; různé přidané hodnoty k našemu já, které mají posílit ego; „mít“ namísto „být“; život, který se odehrává jenom v hlavě. Patří k nim i myšlenkové systémy, které možná nabudí ego svých nositelů, ale o to více je vzdálí jejich realitě. V době helénismu, kdy upadal význam řecké aristokracie, se vynořil gnosticismus, který její ztráty kompenzoval důležitostí, kterou příslušníci upadající třídy nacházeli v odvratu do vnitřního světa. V postmoderní době může podobnou roli zastat – posmoderní myšlení. „Jedním z rysů posmoderny je, že jakoby je nezajímal okolní svět, ale zajímají je pouze texty, které referují o okolním světě,“ tvrdí Jan Keller, který přirovnává střední třídu, která se od 80. Let oddává posmoderním úvahám, k bezdomovcům, kteří holdují alkoholu, aby nemysleli na to, co je čeká druhý den. (Televizní debata Posvícení bezdomovců)

Když si uvědomíme tento klíčový kulturní faktor, který je jádrem naší civilizace, můžeme se vůbec divit tomu, že naše umělá realita v podobě přebujelého finančního sektoru ovládla svět? Ponechávám odborníkům, zdali k jeho virtualizaci došlo tím, že klesající mzdy ve vztahu k reálným výkonům vedly na straně kapitalistů k ziskům, které v reálné ekonomice nebylo kam umístit, jak se domnívá docentka Švihlíková, nebo byl ve hře ještě jiný proces. Podstatné je, že tento stav přesně odráží zaměření západního způsobu myšlení. Zájem o (ne-reálný) zisk, a nezájem o (reálného) pracujícího člověka, nezájem o to, vybudovat něco reálného, postavit (reálnou) firmu, která něco reálného vyrábí apod. Lze se divit tomu, že přestaneme-li v naší myšlenkové realitě přisuzovat hodnotu člověku, stane se člověk časem zbytečný i v ekonomické realitě? Vzniká nová třída nezaměstnaných „zbytečných lidí“. A bude hůř. Podle seriózních výzkumů by k fungování současných vyspělých ekonomik klidne stačila i  padesátiprocentní zaměstnanost, a pokud budeme aplikovat všechny vrcholně automatizované a pracovně úsporné technologie, země Západu si vystačí s 20% pracovní síly.

Na začátku byl zmíněn narkoman a bankéř, jeden jako oběť, druhý jako úspěšný dobyvatel umělé reality. Doba jde ale dál a stvořila z obou tvorů nový hybrid – bankéře narkomana.

Mainstreamový tisk nedávno přinesl vyjádření britského drogového experta Davida Nutta, podle kterého za bankovní krizi může velký počet bankéřů, kteří užívají kokain, jenž odpovídá jejich "kultuře vzrušení a honby za tím, mít víc a víc a víc".

O tom, že „kokain je moc fajn“ se zpívalo už v jednom prvorepublikovém kupletu. Jen si šňupni a všechny tvé problémy rázem zmizí, tvá ošklivá žena se promění v krasavici, daně a další pohledávky tě přestanou trápit. A nepřekvapuje, že finanční kapitáni k této droze nalezli cestu.

O vztahu finančníků a kokainu (mimochodem stopy této drogy naleznete v značném procentu bankovek, které uživatelé používají k jejímu šňupání ) hovořil už Andrew Lo (profesor a vedoucí MIT Laboratory for Financial Engineering) v Inside Job: „Neurologové provedli experiment. Dávali lidi do magnetické rezonance a nechali je hrát hry, kde jsou odměnou peníze. A zjistili, že vyhrávání peněz stimuluje stejnou část mozku, jako když užíváte kokain. Hodně si jich myslí, že to musejí dělat, aby uspěli, aby byli povýšeni, aby si jich všimli“. Tedy opět kulturní faktor.

Kam se ztrácejí reálné hodnoty; proč klesá význam a cena práce, kam mizí člověk…? Všechno to požírá jakási beztvará virtuální obluda obřích rozměrů, kterou jsme tak dlouho živili jako Otesánka, až nám kapánek přerostla. A společnost, opojená umělou realitou, drogami (nebo čím vlastně?), se už ani nevzrušuje faktem, že se jí stále víc žene do chřtánu.

Známka 1.6 (hodnotilo 96)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

35

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červenec přispělo 92 čtenářů částkou 10 521 korun, což je 35 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

I Švýcarsko se již transformuje na Afriku: Afričtí migranti na pochodu švýcarským městem Brügg23.07.17 18:07 Švýcarsko 0

Buzny oslavovali v Německu22.07.17 23:17 Německo 1

Sterilizace a koncentráky. Vzniká film o utrpení Afroněmců za Hitlera22.07.17 22:32 Nigérie 4

Likvidace mužů a jejich kastrace pokračuje na všech frontách, i v módě22.07.17 17:19 Česká republika 10

Američané stavějí v Sýrii 10 (slovy deset) základen21.07.17 04:24 Sýrie 0

Herec Stropnický poslal české vojáky do Pobaltí20.07.17 21:01 Česká republika 4

Senátorovi McCainovi diagnostikovali zhubný nádor mozgu20.07.17 11:30 USA 5

Firma Apple uvedla nové emotikony. Je mezi nimi i muslimka s hidžábem20.07.17 10:51 USA 0

Švédsko utratí za imigranty 19% státního rozpočtu17.07.17 23:04 Švédsko 4

Mezi nigerijskými imigranty jsou vysoké počty nakažených virem HIV, k italské vládě putuje stížnost17.07.17 22:11 Itálie 0

Migrace je nevyhnutelná, migrace je nutná, migrace je žádoucí! 17.07.17 21:33 Evropská unie 7

Zvrat v uprchlické krizi: EU omezuje export nafukovacích člunů do Libye!17.07.17 16:50 Evropská unie 2

Schorndorf - cca 1.000 krimigrantů bojuje s policií17.07.17 13:44 Německo 4

Podle Švédů máme mít méně dětí, abychom zabránili změně klimatu. O barevných Švédové cudně mlčí17.07.17 01:54 Švédsko 4

NATO oslavuje fašistické Lesní bratry. Kdy bude oslavovat Hitlera?15.07.17 00:54 Evropská unie 8

Jsme ve válce s Ruskem, za námi Rubikon 14.07.17 23:43 Česká republika 3

Soud v Mnichově zrušil změny stanov Sudetoněmeckého landsmančaftu, kterými se původně sdružení vzdávalo majetkových nároků v ČR14.07.17 23:06 Německo 3

POLICIE: Rozkaz zněl jasně – zatajit!14.07.17 18:15 Česká republika 1

Prostořeký Trump "urazil" Macronovu stařenku prohlášením, že vypadá dobře14.07.17 16:17 Francie 3

Oslovení "dámy a pánové" na indexu14.07.17 15:59 Británie 3

Měnové kurzy

USD
22,33 Kč
Euro
26,05 Kč
Libra
29,02 Kč
Kanadský dolar
17,81 Kč
Australský dolar
17,68 Kč
Švýcarský frank
23,61 Kč
100 japonských jenů
20,10 Kč
Čínský juan
3,30 Kč
Polský zloty
6,10 Kč
100 maď. forintů
8,53 Kč
Ukrajinská hřivna
0,86 Kč
100 rublů
37,68 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 028,07 Kč
1 unce stříbra
368,83 Kč
Bitcoin
61 557,62 Kč

Poslední aktualizace: 23.7.2017 12:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 9 458